Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Barbarossa (PGCZ) - Hartmann (Osa) x stanny (Spojenci)
dohráno 16.10.2006, vítězství Spojenců
Hartmann - Osa

Průběh a konec bitvy:
Bitvu už jsem párkrát hrál, takže plán vycházel z tradiční zkušenosti, že se vojska Osy nadlouho zdrží u Volkovyska, kde Spojenec postaví hustou obranu a než ji vojska Osy zdolají, tak nebude čas dojet až ke vzdálenému Smolensku. A když ano, tak bez munice a paliva. Měl jsem v úmyslu rezignovat na tlak na obranu Volkovysku severní skupinou a tu co nejrychleji poslat na východ, dotýkat se slabě bráněných měst, zlikvidovat obranu za Volkovyskem a znemožnit tak ústup z něj. To se dařilo, postup byl nad očekávání rychlý. Napomohlo tomu i následné objevení toho, že nepřítel stáhnul většinu sil okolo měst za Volkovyskem na východ. S maximálním využitím jednotek tak, aby poslední jednotky ničily poslední odpor a nezůstávaly v nečinnosti a čelní jednotky aby se nezdržovaly, byla zdolána obrana Brestu a Volkovysku, jež byl bráněn tradičně dobrou obranou, ale slabší než jsem očekával. Ve stené době byla obsazena i celá mapa kromě posledních dvou strategických měst. Čelní jednotky jim už byly nadohled, zahájily boj a objevily tam tak rozsáhlou a početnou obranu, že mi to teda moc optimismu nepřidalo. Nepřítel tam stáhnul houfnice a zaplavil tam vše ATG a pokryl flaky. A tak začal závod s časem, čelní jednotky zahájily boj o poslední klíčové body a tlak sílil, neboť se kontinuálně přisunovala armáda ze západu. Začal jsem se prokousávat, ale na to množství a tak krátký čas byla armáda Osy slabá, a tak uhrála jen to, co se dalo.

Hodnocení vlastního velení:
Jako plus hodnotím rychlý postup severní skupiny na začátku, především tu počáteční část, na které se ještě neprojevily přesuny soupeře do týlu. Ten byl opravdu bleskový. Další už byl usnadněn oslabením obrany měst soupeřovými přesuny. Dál si myslím, že se mi docela dobře povedlo využít jednotky tak, aby se nikde moc dlouho neflákaly. Když už třeba nemohly bojovat kvůli silné obraně (Volkovysk), tak jsem je poslal rychle dál a dobýval pak druhosledovými jednotkami. Ale stejně to nic nepomohlo, sice jsem se rychle zmocnil celé mapy, ale u posledních měst byla tak hustá obrana, že to prostě nešlo. V sestavení té husté obrany jsem soupeři těžko mohl zabránit. Něco jsem pro to udělal - poslal jsem mu do týlu výsadkáře, ale ti byli objeveni předsunutými ATG a napadnuty stíhačkou. Podařilo se je ale poškozené vysadit, doplnit a zabojovali si významně po boku čelních jednotek, tak ani jejich nákup nebyl zbytečný. V rámci urychlení jsem i prakticky nekryl týl. Riskoval jsem a nevymstilo se mi to, ale ani mě to nezachránilo. Co se mi na téhle bitvě nepovedlo, bylo rychlé vyřízení soupeřova letectva. Měl jsem smůlu, že jsem uskupení na jih od Volkovyska objevil a po odtahání. Takže mi pak než jsem ho zničil napáchalo větší škody než by bylo zdrávo.

Charakteristika protihráče:
Velmi dobře operoval s letectvem, vymačkal z něj, co se dalo. Plán stažení obrany od centrálních měst k posílení posledních měst byl vynikající a zafungoval, přestože se mi to nejdřív nezdálo jako good řešení. Ve srovnámí s mou hrou za Spojence to byla lepší strategie a lepší výkon. Já jsem za Osu v této bitvě sice dosáhl rychleji přiblížení k posledním dvěma městům, ale ve výsledku jsem na tom byl u nich hůře. Je nutné taky pochválit rozšíření obrany Smolenska na obsazení ATG břeh Dněpru, což mi znemožnilo obchvat z jihu.

stanny - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Poučen vývojem bitvy ve 3T proti Papikovi jsem se rozhodl na Hartmanna aplikovat vylepšenou zdržovací metodu. V prvním kole jsem stáhl všechna letadla k Baranovici, všechna děla, vyjma toho u Volkovysku, jsem začal stahovat ke Smolensku. Okolo tohoto města jsem vystavěl lehkou obranu s dělem, flaky, tankem, kavalerií a několika ATG. Ostatní města jsem v podstatě nebránil, až na několik levných ATG, které jsem vždy nakoupil, abych postup osy zpomalil. Kromě postupného budování obrany a stahování cenných jednotek jsem se v prvních kolech soustředil hlavně na to, abych ulovil nějakou Stuku. Celý houf mých letadel se neustále přemisťoval, aby nebyl objeven a rozprášen a ve třetím kole se na něj usmálo štěstí – jednu Stuku dokázal sestřelit, druhou těžce poškodit. V dalším kole byl samozřejmě rozstřílen, zachránila se pouze Rata. I na zemi jsem zaznamenal úspěch, když mé ATG u Volkovyska v čele se skvělým 76mm zlikvidovaly PzIII a Pz38. V dalších kolech se z mé strany v podstatě nic nedělo, okolo Smolenska jsem budoval obranu, na východě pouze někde dokupoval nejlevnější ATG, popřípadě doplňoval nebo přesouval jednotky. Klasická zdržovačka. Na rozdíl od hry s Papikem jsem nepodcenil budování severní části obrany a to se mi vyplatilo – jedno z předsunutých ATG kousek od Nevelu zahlédlo ve vzduchu parašutisty. Rata, která dlela nas Smolenskem si do nich hryzla, ale jen je poškodila. Postupně se soupeř prokousal až k hlavní obranné linii – mé ATG byly na severu podél řeky Dviny, na jihu podél Dněpru až na úroveň Mogileva. Samotné ATG nebyly pro Němce překážkou, pouze zdržovaly. V okolí Vitebsku a Smolensku byly ATG, kryté děly a flaky, společně s KV-2 a T-34. Tato obrana se pro Němce ukázala jako velmi těžko překonatelná, v závěrečných zoufalých náporech zde přišli mimo jiné i o tři tanky. Nakonec by zřejmě zvítězili, ale v časovém limitu se podařilo udržet je před branami obou nejzápadnějších strategických měst.

Hodnocení vlastního velení:
Zvolená strategie byla dobrá, provedení velmi dobré. Nepředvedl jsem nic světoborného, jen jsem hrál o čas. Ale v této bitvě se jinak ani vyhrát nedá. Ne proti kvalitnímu soupeři.

Charakteristika protihráče:
Moc dobře věděl, že jde o čas, takže se hrnul dopředu, co to šlo. A ono mu to šlo! Zpočátku mi dělal vrásky na čele jeho rychlý průnik severem, ale díky mraku ATG se mi podařilo jej zpomalit natolik, že jej jižní křídlo dostihlo a srovnalo krok. Až na chybu, kdy nechal Stuky (ač hluboko v týlu) nekryté a byl za to potrestán, si nemyslím, že by chyboval. Jeho další ztráty pramenily z nutnosti rychlého postupu.