Report z turnajového zápasu
informace, jak probíhal již odehraný zápas

Střední Východ (PGCZ) - Pospechbuh (Spojenci) x Maximus (Osa)
dohráno 03.12.2006, vítězství Osy
Maximus - Osa

Průběh a konec bitvy:
Koncepce: útoky jsem rozdělil na 3 směry. První námořní, který se snažil co nejrychleji za pomoci letectva potopit ROYAL NAVY. Druhý s omezenou silou získat Karak. A třetí největší část armády měla za úkol přejít řeku Jordán a vyčistit pobřeží. Fáze 1 Začátek útoku se soustředil na zisk Jeruzaléma a potopení RYAL NAVY, letectvo podporovalo všechny směry útoku a ničilo cíle na pravém toku řeky Jordán. Jeruzalém padnul po 3 dnech bojích a den poté i Haifa. Nepřítel se plánovaně stáhnul za řeku Jordán, kde vybudoval obranu v ose Al Maffraq – Omman – Damašek. Město Bejrút bylo velice slabě chráněno a tak padlo po krátkém boji. Zato u Karaku se boj protáhl o 3 dny. Fáze 2 Pro útok na levý břeh byla armáda přeskupena a doplněna o moderní PZ IIIJ a ostatní jednotky doplněny do 100% stavu, celá příprava zabrala 3 dny času. Během těchto příprav se podařilo u Jeruzaléma přebrodit řeku a napadnout slabě chráněný Omman, který byl získán záhy po pádu Karaku. Nepřátelský protiútok vedený ze vzduchu a ze země na Amman byl odražen. Při bojích o Amman ztratil nepřítel ¾ letectva a něco pozemních sil. Obchvatný úder do týlu vedený do An Nabk vedl k jeho pádu, ale nepřátelský protiútok vytlačil mé jednotky z města pryč. Před městem AL Maffraq se rozhořela 6 denní tvrdá bitva, po této bitvě bylo zničeno jádro nepřátelských sil. A fronta se posunula až k městu Snah. Cena za zničení jednotek nepřítele, byla má ztráta všech stíhacích jednotek a valnou část pěších. Fáze 3 Útok vedený skrze poušť získal Kaf a Sakakah. Ve spolupráci s výsadkáři byla bez větších problémů získána všechna města na pobřeží. Za povšimnutí stojí vzdušné blokování mých výsadkářů 2 transpor. letadly, ale jen do příletu dvou Bf 110. Po doplnění sil v zálivu a příjezdu jednotek z pouště, se armáda rozdělila na dva směry pochodu, podél levého břehu Eufratu a levého břehu Tigrisu. Fáze 4 Po doplnění paliva a munice, začal útok na Anna, který byl silně opevněn. Po 3 dnech město padlo a cesta byla volná. Město Hit bylo velice slabě chráněno a podlehlo rychle. Mezitím vybudoval nepřítel silnou obranu mezi Eufratem a Tigridem, soustředil sem silné protitankové a protiletecké jednotky (v této době již nebylo času nazbyt). Navíc utajený útok podél řeky Tigris na Bagdád skončil pro německé jednotky fiaskem, proto zbyla jen jedna cesta skrz Al Kazimayoh. Sladěným útokem od Al Hillah byl překročen Eufrat a zuřivý boj před městem Al Kazimayoh vedl jen k pomalému postupu na Bagdád (vůbec jsem si nebyl jist, zda to stihnu). Před městem Bagdádem a Al Kazimiyah jsem využil 7 dělostřeleckých jednotek a za jejich silné pomoci Bagdád padl.

Hodnocení vlastního velení:
Velení vzdušných sil bylo slabé, ztráta stíhacího letectva značně zkomplikovala operace. Tažení pouští, obchvatný úder na An Nabk a útok na Bagdád z jihu nic nepřineslo. Hlavní bitvy u Al Maffraq a Al Kazimyiah jsem zvládl jen při nasazení všech elitních jednotek.

Charakteristika protihráče:
I jeho vedení letectva bylo slabé. Jinak obranné boje byly vedeny promyšleně a plánovaně. Možná by bylo dobré bránit o něco víc města, která nejsou v hlavním směru útoku (ale to jen hádám). O kvalitách soupeře svědčí i to že ztratil hlavní město poslední den.

Pospechbuh - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Rezignoval jsem na obranu pobřeží a co se dalo jsem se pokusil stáhnout směrem Al Mafraqqu a Damašku, kde jsem budoval obranu. Měla být elastická, a postupně se zavíjet směrem k Damašku a na její podporu sem převelel i veškeré své letectvo. Soupeř velice záhy nebráněné pobřeží obsadil a souběžně s tím zahájil postup na Karak a Amman. A tento postup se nakonec ukázal klíčovým. Přesto, že z jejich pozemní obrany jsem odvezl, co se dalo, naprosto zbytečně jsem u Karaku provedl nálet většinou svého letectva. Nad flaky u Damašku jsem ponechal pouze Spitfire Mk.Vb. Za zisk poškození dvou Pz II a likvidaci jedné pěchoty mne soupeř obklíčil a z pasti uniklo pouze poškozené Moskito, které si udělalo cestu sestřelením italských stíhačů. Zbytek jsem byl nucen rozpustit. Další boje probíhaly podle plánu, stahoval jsem obranu k Damašku a soupeř ji narušoval jen za cenu významných ztrát především ve vzduchu. Za svůj postup a sestřelení posledního Spitfire zaplatil ztrátou všech svých stíhačů, Ju 88 i 87. Souběžně s tím se pokusil vysadit své paragány v oblasti Perského zálivu. V tom mu bránilo mé uskupení Daimlera a dvě pěchoty v letadlech, kterým se úspěšně podařilo zablokovat výsadkáře. Bohužel sestřelit jsem je neměl čím a k seskoku nedošlo, naopak soupeř přisunul své 110, čímž je vysvobodil a můj Daimler při ústupu k Bagdádu zničil. Od této doby už jsem pouze pasivně bránil klíčová města a hrál zdržovací taktiku pomocí nákupu ATG. Postupně bylo zlikvidováno mé uskupení u Damašku i Annahu a začal tlak na Bagdád. Tady jsem se opět neubránil dost velké chybě, kdy jsem podcenil roli bažin a nechránil si z toho směru houfnici. Soupeř toho využil , tuto mi zlikvidoval a i když za to zaplatil ztrátou útočníků, bylo to významné oslabení obrany. Tlaku jsem dokázal vzdorovat právě a jen do posledního tahu.

Hodnocení vlastního velení:
Můj plán nebyl úplně zlý. Udělal jsem ovšem 3 velké chyby. Do obrany jsem nakupoval ze začátku děla s transporty, což mi mělo usnadnit případný ústup, po hříchu jsem to použil jen 2x a tudíž se to ukázalo zbytečným. Druhá chyba a největší – zbytečná ztráta letectva, která zvlášť při kamikaze taktice soupeře byla fatální a umožnila mu uchytit se v Perském zálivu. Třetí byla ztráta houfnice za Bagdádem, protože o obchvatu jsem věděl a s pocitem , když do bažiny nemůže protiletadlové dělo, nemůže tam nic, jsem se pak jen divil.

Charakteristika protihráče:
Na zemi zdatný, ve vzduchu až příliš agresivní. Nováček. Za pár dalších bitev budu o to víc litovat, že sem to tenkrát nedokázal dotáhnout k vítězství.