Průběh a konec bitvy:
Měl jsem v červenci za sebou velmi kvalitní trénik s Richardem, ve kterém jsem obě bitvy vyhrál. Vyměnili jsme si mnoho komuniké a tajných depeší. Přes tyto všechny snahy jsme oba dopadli zle. Vesep mi byl přiřazen jako náhradník, po několika měsících za vojevůdce Dzina. Nyní bych nastínil plán, který jsem dodržoval, byť s konečným neúspěchem po celou dobu bitvy. Při útoku na Leningrad se ani jinak postupovat nedá. Soutřeďoval jsem co nejrychleji všechny dostupné jednotky, hlavně dělostřelectvo. Abych mohl přestřílet ruskou artilerii, zároveň použít divize elitních výsadkařů, pomocí letectva rychle prolomit první linii a pak jen likvidovat jednotlivé ohniska odporu. Tento postup se mi osvědčil v tréninku, elitní Štuky zničily neupořádané flaky a pak poničily dělostřelectvo, o další se postaraly obrněné divize a pěchota. Zde jsem narazil na skvělou obranu dobře organizovaných ruských houfnic, nakoupil jsem ohromné množství Pz I a stejně se nepodařilo vyčerpat houfnice, které byly skvěle zásobovány!!! Vázla spolupráce letectva, které bojavalo proti strašlivému flaku. Důležitou součástí byl průzkum. Rusové v této bitvě nic neutají. Parádní věc je také nedotknutelné ruské loďstvo, které vše ničí .
Hodnocení vlastního velení:
Má chyba byla v netrpělivosti. Po odhalení obranné sestavy, kterou vytvořil Vesep, jsem zaútočil na každém úseku fronty vším co bylo po ruce a doufal v posílení jednotkami, které jsem přisunoval ze zázemí. Pěchota pronikla i za řeku. Nemohu zamlčet skutečnost, že mě vyvedla z klidu šílená palba ruských děl. Vždy když to vypadalo na prolomení linie, čekala na mne nová linie děl. V jednu chvíli jsem si myslel, že to skončí plichtou.
Charakteristika protihráče:
Skvěle využil děl, bohužel. Leningrad je bitva na úzké frontě, nikdy nedopustil, abych mohl masakrovat samotné houfnice. Positivní bylo že i přes pracovní a časové vytížení jsme bojovali rychle.
