Report z přijímacího zápasu
informace, jak probíhal přijímací zápas

Madagaskar - Hartmann x Goran
dohráno 09.07.2012, vítězství Osy
Goran - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
První bitva proti proti zkušenému lidskému protivníkovi. Už od začátku jsem věděl, že to nebude lehké. Trošku lehkovážně jsem si zvolil roli útočníka, která je dle mého názoru v této bitvě těžká. Rozmístění sil, jejich síla, ani terén moc nenahrávají do karet invazivním silám. Proto jsem už od začátku vsadil na překvapení a pozměnil plány, které se nabízí ve výchozím rozestavení sil. Na jihu ostrova se nacházejí skupiny jihovýchod a jihozápad, tyto skupiny jsem spojil a zautočil jednotně na pozici Fort Dauphin, kterou soupeř zvolil, jako strategicky důležitou a opevnil. Další změnou bylo přesunutí výsadku skupin na východě ostrova u Tamatave. Tyto síly jsem odvolal jižněji k Mananjary. Další změny v plánu jsem neprováděl a na severu a západě postupoval klasicky. První dny bojů se ukázali velice tvrdé, jedinou dobrou zprávou bylo lehké dobytí Majungy, které bylo vcelku jasné. U Ambilobe jsem narazil na tvrdý odpor, který mě velice zdržel, jelikož nepřítel šikovně ustupoval do hor, takže jsem nebyl schopen rozvinout jednotky do efektivní formace pro zlomení skupin armád nepřítele. Výsadek v sektoru Morondava proběhl dle plánu dobře, jednotky pěchoty se poté vydaly na sever, dobyly Maintiaro a směřovali na pomoc severu. Moje námořnictvo v této bitvě odvedlo velký kus práce, ponorky a torpédoborce nepřítele nebyly schopny ohrozit výsadek, i přes štěstí, které se ode mě obrátilo moje lodi zničili nepřátelská plavidla a zúčastnili se odstřelování přístavu Tulear, než nepřítel stáhl svoje jednotky z tohoto sektoru. Na severu se mi nakonec povedlo prorazit, za cenu nepronásledování zbylých jednotek. Postup se přesto zastavil u města Andriba, velký počet dobře rozmístěných nepřátel, špatný terén a oslabení vlastních oddílů mi, až do konce bitvy nedovolil tuto obranu prorazit. Na jihu jsem získal Fort Dauphin, ovšem dobře vedený ústup vysál sílu mých armád, takže k dalšímu průlomu na této frontě přes velké odhodlaní nedošlo. Výsadek na východě u přístavu Mananjary skončil katastrofou, nepřítel zde zanechal jednotku, která mu v jednom tahu dovolila město posílit o pěchotu. Tento fakt rozdělil moje síly na dvě skupiny a získal nepříteli dostatek času pro přesunutí posil od Ambalavao. Síla útoku se v hornatém terénu rozdrolila, i přes moji snahu a taktický výsadek jednotky Comandos, nebylo možné nepřítele prorazit. Pomalý postup zapříčinil nedostatek zásob na všech frontách a dostatek času pro budování obrany nepřítely, na všech frontách se tak postup čímdál více zpomaloval a nakonec se na některých místech obrátil v defenzivní boj.

Hodnocení vlastního velení:
Byla to dobrá zkušenost. Vidím mnoho chyb, špatné využití průzkumu, díky čemuž jsem ztratil mnoho mužů. Bylo těžké formovat útok, tak abych postupoval rychle a účinně. Pomalý postup nejspíše zapříčinil pád a neúspěšnost celé operace. Otázkou je, zda by lepší průzkum nezlepšil moje šance na lepší formování útoku, ale díky zdržení opět nezpůsobil pomalý postup vpřed. Nekoordinované použití letectva, nezískání strategických letišt, špatné počasí, a protiletadlová obrana, to jsou důvody proč na obloze nepadlo mnoho výstřelů, a po celou bitvu nebylo letectvo efektivně nasazane. Toto vidím, jako další důležitý faktor, který rozhodl o výsledku bitvy. V námořní bitvě jsem si vedl obstojně, i když boj proti ponorkám není lehký. Ochránil jsem vyloďovací plavidla, uštědřil nepříteli velké ztráty na moři a použil flotilu k ostřelování pobřeží. Na souši jsem dle mého názoru totálně pohořel. Každá pozice nepřítele byla krytá protiletadlovou obranou a bateriemi dalekonosných děl, pomalé nahlodávání pozic nemělo velký účínek, a díry v linii a zbrklý postup zapříčinily poškození některých mých drahocených děl. Špatný terén ostrova mi nedovoloval útok rozvinou, takže se většinou pouze otupil o nepřátelskou linii. A s ústupem a přeformováním obranné linine nepřátelských vojsk, jsem se vyrovnat téměř nedokázal, většinu výhod, které jsem v jednom tahu vynojoval, jsem v dalším ztratil, poškozené přední linie, nebyli schopné efektivní útok znovu zopakovat.

Charakteristika protihráče:
Protivník nedělal chyby, naopak mě naučil tomu co dokáže zkušený obránce udělat se špatným terénem. I kdyby provedl pár chyb (kterých jsem si nevšiml) v celkovém obrazu bitvy by se to moc neprojevilo. Je to bezpochyby vynikající stratég, využití terénu, rozestavení vojsk, použití letectva, vše pracovalo v jeho prospěch. Někdy pomalu, někdy rychleji nahlodávalo a otupovalo útočnou sílu mých vojsk.