Průběh a konec bitvy:
Zvolil jsem tradiční strategii. Rozdělil jsem svou armádu na dvě skupiny - jedna měla dobýt Lodž a druhá Kutno. Posílil jsem armádu o dvě houfnice, protože jsem čekal statickou obranu. Nepřítel ovšem toto mé přesvědčení nesdílel. Od začátku jsem vršil chybu za chybou. Kolem Kališe jsem se chtěl skupinu A nepozorovaně protáhnout, protože bojem o něj by vzniklo smrtelné zpoždění. Ale trestuhodně jsem skupinu A poskládal pouze z pěchoty s podporou jedné houfnice. Té se nepozorovaně podařilo dostat se ke Kutnu, ovšem pěchota zůstala vázána polskými tanky u Kališe. Výsledkem byla ztráta pěchoty a o tah později i houfnice. Útok na Kutno ztroskotal. U Lodže se mi vedlo o něco lépe. Překročil jsem řeku a vyhnal Poláky z města. Ovšem čas mne přinutil k hazardnímu pokusu dostat ke Kutnu dvě houfnice stůj co stůj naložené v náklaďácích. Polské tanky tento zoufalý pokus odhalily a zmasakrovaly. Poslední naděje na obsazení Kutna padly. Polská armáda získala drtivou převahu a trosky mé armády spasil už jen konec hry od úplné anihilace.
Hodnocení vlastního velení:
Dělal jsem množství chyb, které snad byly způsobeny odlišností hry proti živému soupeři a trémou. Už ve vytvoření a rozdělení jednotek do dvou skupin jsem udělal zásadní chybu, která vedla ke krachu mého plánu v podstatě dřív než začal. Často jsem táhl zbrkle, byl překvapen iniciativou, kterou se živý soupeř vyznačuje. Návyky z hry proti počítači se ukázaly spíše ke škodě.
Charakteristika protihráče:
Nemám zatím srovnání, ale hrál až příliš zdatně... Možná už nemusel být v závěru tak opatrný a uštědřit mi svými tanky kompletní porážku. Ale třeba mne jako začátečníka šetřil.
