Průběh a konec bitvy:
Na počátku bitvy jsem neměl pevně stanovený plán. Vše záleželo na tom, jestli se RA rozhodne bránit pohraniční řeku. Z toho vyplývalo mé vyčkávání v prvním tahu na jižní části fronty. Útočil jsem pouze ve středu a na severu z nástupních pozic od Uwalki. Jak se dalo očekávat, nepřítel zvolil ústup. Od té doby se takřka 15 tahů nic nedělo, kromě neuvěřitelně zpackané bitvy o vzdušný prostor (kde jsem měl zbytečné ztráty) a náhodných úspěchů buď mých (zničení téměř plného tanku KV-2 Stukou, ačkoliv byly předpokládané ztráty pro obránce 2) a nebo soupeře (hrdinná obrana Grodna, kde vykrvácely moje dvě pěchoty). Cca 9 tahů před koncem jsem stanul na dohled od Smolenska. RA zabarikádovala průchod mezi dvěma řekami a taktéž celou linii podél těchto řek od Smolenska po Vitebsk. Dělo kryté dělem, flak flakem, protitankové zbraně a několik obraně postavených tanků KV-2. Proti této hradbě by útočil čelně jenom blázen. Naštěstí jsem s touto eventualitou počítal a upgradoval jednu pěchotu ve městě Postavy na ženisty. Ty hráli rozhodující úlohu v obchvatném manévru ze severu, kde byla obrana poněkud řidší. Po dělostřelecké přípravě se podařilo německým jednotkám uchytit se na druhém břehu. V následujícím boji měly obě strany těžké tankové ztráty. Byl velice lehce dobyt Vitebsk (bráněný tankem KV-2, proti němuž byla použita těžká pěchota). Celá nepřátelská obrana se v důsledku průlomu na severu zkrátila a dovolím si použít i slova rozpadla. Bohužel chyběl tolik potřebný čas, abych mohl nepřítele dorazit, takže moje svazy skončily v postavení, ve kterém by byl v příštím tahu dobyt Smolensk.
Hodnocení vlastního velení:
Vlastní velení bylo v počáteční fázi velice obezřetné, za každou cenu jsem se chtěl vyvarovat nějakého "zaseknutí" na půl cesty ke Smolensku. Bohužel jsem ztratil ve vzdušném souboji jednu Stuku a Bf 110D, které citelně chyběly v pronásledování nepřítele a decimaci jendotek na náklaďácích. Po tomto souboji následovala další hrubá chyba a tou bylo zcela zbytečné zakoupení Fw 190A (prostě jsem zpanikařil a přecenil sílu soupeřova letectva). Tato vyplýtvaná prestiž pak později chyběla na vylepšení slabého dělostřelectva. Na druhou stranu jsem šetřil na vylepšování pěchoty, kde jsem místo obrněných transportéru kupoval náklaďáky, alespoň nějaké jednotky by si lepší transport zasloužily (např. ženisté, kteří se na místo určení přesunovali zoufale pomalu). Myslím, že v manévrování jsem snad tolik chyb nevyrobil jako v nevhodných nákupech a upgradech.
Charakteristika protihráče:
Bylo jasně vidět, že Trefegd je zkušenější než já. Mohl zvolit obranu na hraniční řece, ale neudělal to. Zaregistroval jsem pokusy vytvořit obranu v lesích kolem Volkovysku, ale asi na to neměl dost času. V podstatě celou hru jen ustupoval a hrál o čas. Pokud provedl nějaký výpad, tak s rozmyslem a jen štěstí mě občas zachránilo (útok tanku KV-1 proti mému nechráněnému samohybnému dělu). Velice dobře využíval zbytků svého letectva k průzkumu a trvalo mi dost dlouho, než jsem přišel na to, proč jeho děla střílí po mých jednotkách, přestože je nemohou vidět.
