Průběh a konec bitvy:
Začátek této bitvy byl víceméně tradiční, v prvních pár kolech bylo třeba provést námořní a vzdušný výsadek. Pomocí loďstva jsem vytvořil jakýsi koridor pro bezpečné vylodění jednotek, což se mi docela podařilo. Ztratil jsem jen 3 námořní transporty, ovšem za cenu zničení všech torpédoborců, které mi zvláště ke konci chyběly - nepřátelské lodě blokovaly pohyb jednotek na souši a znesnadňovaly jejich zásobování. Ze svých celkem deseti parajednotek jsem vytvořil tři úderné skupiny, z nichž nejsilnější (4) seskočila západně od Heraklionu. Zbylé dvě v síle tří jednotek provedly výsadek severně od města Sfakia a jihovýchodně od Máleme. Letectvo jsem soustředil nad Heraklionem a Sfakií, jeho cílem bylo otevřít cestu parašutistům, připravit pro ně vhodné podmínky, zejména zneškodnit Matildy II. Ve čtvrtém kole jsem zaznamenal první úspěch. Moji paragáni dobyli Sfakii, kam jsem hned z ušetřené prestiže nakoupil dvě tankové jednotky: PzIIIH a PzIVD. U Heraklionu zatím moje jednotky čekaly mimo dostřel dělostřelectva až letectvo udělá svoji práci. Bylo potřeba zničit flak, dělostřelectvo a vypořádat se s letadly, které sem během předchozího kola přelétla z Afriky. Na druhé straně ostrova, u Máleme, došlo k decimaci mých okřídlených pěšáků, ale co bylo ještě horší, protivník zde vytvořil silný, neproniknutelný prstenec kolem své jednotky dělostřelectva. V pátém kole jsem zjistil nemilou věc, a sice to, že se Spojenci pokouší o vzdušný výsadek v Řecku. Jelikož jsem si však před bitvou pročítal některé reporty kolegů - generálů, byl jsem na to připraven a na začátku jsem zde koupil alespoň flak, a později posílil Monemvasii také o tanky. V dalších následujících tazích byl obsazen Heraklion, avšak situace u Máleme se nevyvíjela dobře. Ke zneškodnění dělostřelectva jsem musel použít sebevražednou taktiku - na síly umístěné před dělem jsem útočil slabými druhořadými jednotkami, aby mu co nejrychleji došla munice, a já se k němu mohl dostat. Letadla nad dělem mu znemožňovala zásobování. Šlo to pomalu, ale jistě, jestli jsem dobře počítal, tak samotné Máleme v průběhu těchto bojů pětkrát změnilo svého majitele, než se v něm definitivně usadili Němci. Současně s touto snahou u Máleme došlo k docela hladkému obsazení Retima a zlikvidování soupeřova "řeckého pokusu". U Heraklionu se pak ještě narychlo přisunutý průzkumný Daimler SC pokoušel zvrátit situaci, ale moje letectvo to naštěstí zvládlo. V tuto chvíli mohlo začít poslední dějství této operace. Zbývala dvě města Chania (Canea) a Suda, a 4 kola do konce. K mojí smůle spojenecký velitel včas rozpoznal, že situace u Máleme je ztracená a včas zarazil přesun dělostřelectva od Chanie do této lokality. V následujícím kole jsem narazil na stejný problém jako před Máleme - na konsolidovanou obranu s navíc ještě horším terénem. Z jedné strany pobřeží, z druhé kopce a hory, tzn. moc prostoru na manévrování mi nezbylo. Také zde jsem použil stejnou taktiku jak předtím , t.j. obětování slabých jednotek. I přes silnou protivzdušnou obranu jsem nad oběma městy shromáždil téměř vše co zbylo z mé Luftwaffe kvůli přerušení zásobování. Souběžně s tím jsem se pokoušel proniknout k Chanii, abych dotykem s jejími obránci zabránil dalšímu nakupování. Toto se mi však nepovedlo, takže v dalším tahu obrana kolem města zase posílila. Svůj konec jsem vytušil ve chvíli, kdy po úspěšné neutralizaci děla soupeř na ten samý hex koupil nové. Nejsem však zvyklý se vzdávat a hraní PG mně baví, takže jsem nekapituloval a pokračoval dál až do hořkého konce. Toto odhodlání se v posledním tahu ukázalo jako správné, neboť s vypětím všech zbývajících sil se mi podařilo dobýt ještě jedno město. To poslední mi však uniklo.
Hodnocení vlastního velení:
Podívám-li se zpětně na průběh celého střetnutí, musím říct, že i když jsem nezvítězil, jsem se svým výkonem spokojen. Přesto bych si pár chyb vytkl. Jedna z hlavních příčin mé porážky byly dlouhotrvající boje o Máleme, které mě stály nejen mnoho času, ale taky citelné materiální ztráty. Kdybych na začátku vysadil jednu z mých para skupin jihozápadně od Máleme, místo jihovýchodně, jak tomu bylo ve skutečnosti, měl bych velkou příležitost zmařit snahy vybudovat zde pevnou obranu. Na počátku je dělostřelectvo u města z této strany odkryto a terén je zde mnohem vhodnější pro rychlý přesun. Dále jsem lehce přecenil obranu Řecka, investoval jsem do ní přes 200 bodů prestiže, což se mi z nynějšího pohledu zdá příliš. Nakoupené jednotky, si sice lehce poradily z výsadkem, ale v době, kdy jsem na ostrově potřeboval každou pušku a každé dělo, nečině stály v Řecku. Na druhou stranu, v případě opačné situace (podcenění obrany) jsem mohl lehce přijít o šanci na vítězství už na začátku bitvy. Poslední věcí, které bych se měl pro příště vyvarovat, je to, že jsem jaksi pozapomněl naplánovat zásobování letectva, dlouhou dobu jsem na Krétě neměl svoje letiště, takže moje oslabené Stuky se neměly kde doplňovat a zásobovat.
Charakteristika protihráče:
Svého soupeře hodnotím jako velmi zkušeného, dle očekávání nespoléhal jen na obranu, na mnoha místech se snažil převzít iniciativu. Dokonce podnikl útok na moji řeckou základnu, který sice neskončil jejím dobytím, ale v konečném výsledku se mi jevil jako správný krok. Svoji diverzní aktivitou na ostrově samém mne taky donutil, abych v obsazených městech udržoval posádku, což se mi později vyplatilo - ke konci se na jihu Kréty objevila pěchota, která se celou dobu schovávala v horách nebezpečně blízko Sfakie. Jednu výhradu bych snad měl - připadlo mi jako chyba nenasadit síly od Retima na potlačení vyčkávajících parašutistů západně od Heraklionu.
