Reporty z přijímacích bitev

Reporty z přijímacích bitev
informace, jak probíhaly

Sídí Barrání (AG) - Hartmann x Hugo Primozic
dohráno 12.1.2003, vítězství Osy

Hugo Primozic - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Úspěšný byl začátek u Tobruku, kde byl rozdrcen cca po 2-3 tazích odpor a Tobruk dobyt. Mělo to za následek ochabnutí ostražitosti a lehké poničení předsunutých 25 liberních děl na sílu 8 italskou jednotkou OT, která byla doplňena v následujcím tahu elitou. Poté jsem se pustil do zdrcujcího útoku, při kterém jsem byl lehce bržděn z 90% nemotorizovaným dělostřelectvem. Bohužel jsem zapomněl na dálkový průzkum, který měl za příčinu prohru 2 tahy před koncem. Důvod prohry byl takový, že silně zdecimovaný průzkum Italů obsadil Tobrúk, ve kterém nebyla zanechána jediná jednotka na obranu.

Hodnocení vlastního velení:
Vlastní velení bych charakterizoval dobře nikoli výtečně. Zanedbaný průzkum jižnější části jsem dosáhl toho, že mi unikl obrněný průzkum italské armády. Jinak jsem podle mého soudu neudělal žádnou větší chybu ve velení.

Charakteristika protihráče:
Zkušený, věděl co dělá a je poznat, že bitvu znal. Jeho trik byl jako blesk s čistého nebe.Víc ani nelze napsat, průběh bitvy hovoří sám za sebe.

Berlín (AG) - Sepp x Springfield
dohráno 13.1.2003, vítězství Osy

Springfield - Osa

Průběh a konec bitvy:
Od začátku jsem v předních městech nechal jednotky, aby zabrzdily postupující Rusy. Trochu se jim to povedlo. Hlouběji na mapě jsem do důležitých měst dal flaky popř. nějaký ten Ostwind. Z nedůležitých měst jsem stáhl jednotky a snažil se vytvořit skupinky tanků nebo protitanků. V pátém tahu jsem přišel o JagdPanzera 38, který zničil jeden ruský tank a další dva poškodil. V dalším tahu jsem marně hledal svůj Tiger II. O všechny stíhačky vyjma Dornieru 335, který sestřelil při obklíčení dvě letadla (byl obklíčen třikrát, z toho přišel o tři životy. Při prvním obklíčení byly životy nepřátel 1, 3 a 6. Jak jsem zjistil ta šestka byla čtvrtá, protože předchůdce sestřelil. Další stíhačky FW 190D9 a Me 262 se z obklíčení nedostaly) jsem přišel. Ve čtvrtém tahu jsem si koupil nejlepší Stuku. V dalším tahu jsem jí udělal křest ohněm, ale sežehla se. V dalším kole přišla o poslední 2 životy. Cottbus se dobře bránil až do 8. kola. Jako taktiku jsem zvolil stáhnout protitanky do jihu Berlína a bránit jižní břeh. Nepřítel několikrát narazil na moje parašutisty s pěti hvězdičkami. Chybu jsem udělal, když jsem do Hoyerswerde koupil dobré jednotky, načež jsem zjistil, že to není strategické město. To jsou ty Hitlerovy městské pevnosti, které Rusové obešli. Potom jsem se stahoval. V sedmém tahu jsem nepřátelskému BT-7 snížil život ze sedmi na jeden. Spoléhal jsem na poslední město, kde jsem si doplnil jednotky jak jen to šlo. Výsledek? Humel na jedenácti a Wespe na třinácti životech. Berlíňané měli v sedmém tahu leteckou přehlídku. Nejdříve jsem Do 335 poškodil Pe-8 na čtyři životy. Potom flakem zničil ještě jeden život. V devátém tahu byla zase letecká přehlídka, dva stíhači se pokusili sestřelit mého Do 335, který měl již jen 5 životů, ale dobrou zkušenost. Nejdřív jsem si myslel, že nepřítel zvolí taktiku frontálního útoku, ale chyba lávky, co lávky mostu, než sem mrknul, byl Berlín obklíčen tanky, Kaťušami (nevěděl jsem, Kaťuše jdou dobře ničit pěchotou) a nepřítel přitáhl i 15,2cm houfnice, které si dobře poradí se vším, klidně se mohou jmenovat masomlýnek. Ruští ženisté o dvou životech na řece byli kryti dělostřelci, jak se ukázalo, dělo mělo jen jeden výstřel (SU 152 poslední výstřel to nebylo, ale ženisti už takové štěstí neměli). Druhá pěchota jen popravovala. Zato se mi nepřítel pomstil. V devátém tahu byly ztráty pěchoty 4(spojenci):33(Osa). Ztráty pěchoty pokračovaly a v posledním tahu padly pod masivní přesilou Rusů poslední hrdí obránci Berlína. Vyplatila se mi moje taktika - bránění posledního města Torgau. Nepřátelské jednotky tam dojely skoro bez munice, poškozené a stály proti doplněným a vylepšeným jednotkám a musely přecházet řeku, která byla dobře bráněná. Vydržel bych se bránit asi tak dva až pět tahů, podle toho, kdy by přijely jednotky od Berlína. Moje statečná stíhačka hrdinně padla (odstřelována jak ze vzduchu, tak ze země) v předposlením tahu. Ačkoli jsem udělal spoustu chyb, tak se mi podařilo ubránit poslední město, na které zaútočily nedostačující síly.

Hodnocení vlastního velení:
Já jsem udělal spoustu chyb. Ze začátku to vypadalo neutrálně. Rusové se převalili přes moje města na východě. Trochu je zdrželi. Berlín jsem opevnil a na radu a vlastní zkušenost jsem nechal ústupový prostor, aby mé jednotky nekapitulovaly, ale ustoupily. Potom začaly chyby. Opevnil jsem město, které nebylo strategické. Potom začalo stahování až k poslednímu městu. Naštěstí potom jsem se trochu vzpamatoval a doplňoval svoje děla. Elitní doplňování mi vyneslo celkem slušnou palebnou sílu. Osvědčily se protitanky. Sice méně pancéřované, ale těžký útok 20, zkuste odolat. Další chyba byla koupě štuky, která byla ihned sestřelena. Potom přišla smutná chyba, když jsem si ve třináctém kole koupil Tigera II, kterého jsem umístil do města a ani jsem s ním nehrál. Vypařil se. Nepřítel počítal s hlavní obranou Berlína a tak poslednímu městu nevěnoval pozornost. U Berlína se celkem zdržel a potom narazil na tvrdě bráněné město Torgau, které už nestačil dobýt. Tato taktika se mi očividně vyplatila.

Charakteristika protihráče:
Soupeř měl celkem velkou převahu jak početní, tak zkušenostní. Dobrá pěchotní garda byla schopná anihilovat několik mých volkssturmů a i pěchot z roku 39. Jasná byla letecká převaha, kterou soupeř využil naprosto skvěle (i mého Do 335 nakonec sestřelil). Dobrá strategie soupeře byla převalení přes nedůležitá města, kterým věnoval okrajovou pozornost. Tak trochu chyba byla, že malé jednotky poslal na Torgau, poslední strategické město na mapě. Torgau bylo opevněné město, na které zaútočil s nedostačujícími silami. Ještě pět tahů a byl bych zatracen, ale počet tahů mě spasil.

Anzio (AG) - SK x Unixorn
dohráno prosinec 2003, vítězství Spojenců

Unixorn - Osa

Průběh a konec bitvy:
SK použil pro mě tento plán: rychlý útok u Campy a Littorie. Jelikož jsem to nepředpokládal, obranu Campa jsem prakticky neposílil a než se k ní dostaly moje jednotky, původně dislokované v nejvzdálenějším severovýchoním rohu mapy, bylo město dobyto. Littorie padla po soustavném strategickém bombardování o pár tahů později. Moje letectvo se ani do boje nezapojilo, protože u Campy nebylo moc flaků na podrcení stíhaček v dalším tahu. Jelikož většina mých nejlepších jednotek byla vyhlazena u Campy, po ovládnutí Campy, Littorie a okolí a severovýchodního města s letištěm v 6.tahu soupeřem už nebylo o co bojovat - zbylo jen velmi málo jednotek a prostřední město už bylo také de facto dobyto. Prestiž na nové jednotky už dávno nebyla. Proto jsem se vzdal.

Hodnocení vlastního velení:
Byla to bída Poprvé jsem se setkal s jediným účinným plánem za Spojence a podcenění vážnosti situace pak vedlo k okamžité porážce. Nyní už bych to za Osu bránil jinak, doufám, že mnohem lépe.

Charakteristika protihráče:
SK se ukázal jako nebezpečný, hlavně takticky erudovaný soupeř (to prokázal až v další bitvě, tady to ani nemusel předvádět). Strategický plán splnil bezchybně, nepochybně proto, že jsem mu prakticky nekladl překážky, které by mu v jeho provádění bránily.

Barbarossa - Trefegd x Chomski
dohráno 24.1.2003, vítězství Spojenců

Chomski - Osa

Průběh a konec bitvy:
Na počátku bitvy jsem neměl pevně stanovený plán. Vše záleželo na tom, jestli se RA rozhodne bránit pohraniční řeku. Z toho vyplývalo mé vyčkávání v prvním tahu na jižní části fronty. Útočil jsem pouze ve středu a na severu z nástupních pozic od Uwalki. Jak se dalo očekávat, nepřítel zvolil ústup. Od té doby se takřka 15 tahů nic nedělo, kromě neuvěřitelně zpackané bitvy o vzdušný prostor (kde jsem měl zbytečné ztráty) a náhodných úspěchů buď mých (zničení téměř plného tanku KV-2 Stukou, ačkoliv byly předpokládané ztráty pro obránce 2) a nebo soupeře (hrdinná obrana Grodna, kde vykrvácely moje dvě pěchoty). Cca 9 tahů před koncem jsem stanul na dohled od Smolenska. RA zabarikádovala průchod mezi dvěma řekami a taktéž celou linii podél těchto řek od Smolenska po Vitebsk. Dělo kryté dělem, flak flakem, protitankové zbraně a několik obraně postavených tanků KV-2. Proti této hradbě by útočil čelně jenom blázen. Naštěstí jsem s touto eventualitou počítal a upgradoval jednu pěchotu ve městě Postavy na ženisty. Ty hráli rozhodující úlohu v obchvatném manévru ze severu, kde byla obrana poněkud řidší. Po dělostřelecké přípravě se podařilo německým jednotkám uchytit se na druhém břehu. V následujícím boji měly obě strany těžké tankové ztráty. Byl velice lehce dobyt Vitebsk (bráněný tankem KV-2, proti němuž byla použita těžká pěchota). Celá nepřátelská obrana se v důsledku průlomu na severu zkrátila a dovolím si použít i slova rozpadla. Bohužel chyběl tolik potřebný čas, abych mohl nepřítele dorazit, takže moje svazy skončily v postavení, ve kterém by byl v příštím tahu dobyt Smolensk.

Hodnocení vlastního velení:
Vlastní velení bylo v počáteční fázi velice obezřetné, za každou cenu jsem se chtěl vyvarovat nějakého "zaseknutí" na půl cesty ke Smolensku. Bohužel jsem ztratil ve vzdušném souboji jednu Stuku a Bf 110D, které citelně chyběly v pronásledování nepřítele a decimaci jendotek na náklaďácích. Po tomto souboji následovala další hrubá chyba a tou bylo zcela zbytečné zakoupení Fw 190A (prostě jsem zpanikařil a přecenil sílu soupeřova letectva). Tato vyplýtvaná prestiž pak později chyběla na vylepšení slabého dělostřelectva. Na druhou stranu jsem šetřil na vylepšování pěchoty, kde jsem místo obrněných transportéru kupoval náklaďáky, alespoň nějaké jednotky by si lepší transport zasloužily (např. ženisté, kteří se na místo určení přesunovali zoufale pomalu). Myslím, že v manévrování jsem snad tolik chyb nevyrobil jako v nevhodných nákupech a upgradech.

Charakteristika protihráče:
Bylo jasně vidět, že Trefegd je zkušenější než já. Mohl zvolit obranu na hraniční řece, ale neudělal to. Zaregistroval jsem pokusy vytvořit obranu v lesích kolem Volkovysku, ale asi na to neměl dost času. V podstatě celou hru jen ustupoval a hrál o čas. Pokud provedl nějaký výpad, tak s rozmyslem a jen štěstí mě občas zachránilo (útok tanku KV-1 proti mému nechráněnému samohybnému dělu). Velice dobře využíval zbytků svého letectva k průzkumu a trvalo mi dost dlouho, než jsem přišel na to, proč jeho děla střílí po mých jednotkách, přestože je nemohou vidět.

Polsko - Hartmann x Papik
dohráno 30.1.2003, vítězství Spojenců

Papik - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Jelikož jsem se obával počátečního drtivého postupu nepřítele, mojí první starostí bylo uchránit dělostřeleckou divizi od Kališe před zničením a postupně ji stáhnout za řeku Vartu a dále ke Kutnu, které jsem zvolil jako hlavní bod obrany - to se v součinnosti s vyrobenými tankovými jednotkami podařilo. Na jižní frontě bylo hlavním záměrem udržet německá vojska co nejdéle za řekou Vartou, případně se jezdectvem pokusit ohrozit strategický bod Osy Vratislav. Ani jeden z těchto záměrů se nezdařil, nepřítel prorazil příliš rychle, takže nezbylo než zpomalovat jeho postup za cenu obětí a postupného vyčerpávání útočících armád. Dost dlouho se dařilo držet šíji mezi Bzurou a Vartou, která v případě rychlé ztráty umožňuje přímý postup ke Kutnu. Hlavní těžiště bojů se přesto přesouvalo do oblasti Kutna, které statečně bránily jednotky PTD a pěchoty za podpory dvou baterií dělostřelectva a občasných výpadů tankových divizí a za vydatné pomoci okolního terénu (zprava sestra Bažina, zleva sestra Řeka). Kruh kolem Kutna se pomalu stahoval až se postup OSY tři tahy před koncem prakticky zastavil. V závěrečných tazích se již německé armádě nepodařilo pevnou obranu prorazit.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím, že jsem se nedopustil žádných vyložených hrubek, pouze jsem ze začátku hrál dost při zdi, ale síla polských jednotek nedovolovala moc si vyskakovat. Podařilo se mi, až na drobnosti, dodržet a realizovat původní plán a zadržet německé jednotky před Kutnem.

Charakteristika protihráče:
Hrál svižně, přesně a nedopustil se žádných podstatných chyb. Snad jediné, co možná stálo za zvážení, bylo posílení dělostřelectva na úkor tanků, ale to je také záležitost ceny. Díky za hru !

Kréta - Radek K. x Panzerviktor
dohráno 31.1.2003, vítězství Spojenců

Panzerviktor - Osa

Průběh a konec bitvy:
Začátek této bitvy byl víceméně tradiční, v prvních pár kolech bylo třeba provést námořní a vzdušný výsadek. Pomocí loďstva jsem vytvořil jakýsi koridor pro bezpečné vylodění jednotek, což se mi docela podařilo. Ztratil jsem jen 3 námořní transporty, ovšem za cenu zničení všech torpédoborců, které mi zvláště ke konci chyběly - nepřátelské lodě blokovaly pohyb jednotek na souši a znesnadňovaly jejich zásobování. Ze svých celkem deseti parajednotek jsem vytvořil tři úderné skupiny, z nichž nejsilnější (4) seskočila západně od Heraklionu. Zbylé dvě v síle tří jednotek provedly výsadek severně od města Sfakia a jihovýchodně od Máleme. Letectvo jsem soustředil nad Heraklionem a Sfakií, jeho cílem bylo otevřít cestu parašutistům, připravit pro ně vhodné podmínky, zejména zneškodnit Matildy II. Ve čtvrtém kole jsem zaznamenal první úspěch. Moji paragáni dobyli Sfakii, kam jsem hned z ušetřené prestiže nakoupil dvě tankové jednotky: PzIIIH a PzIVD. U Heraklionu zatím moje jednotky čekaly mimo dostřel dělostřelectva až letectvo udělá svoji práci. Bylo potřeba zničit flak, dělostřelectvo a vypořádat se s letadly, které sem během předchozího kola přelétla z Afriky. Na druhé straně ostrova, u Máleme, došlo k decimaci mých okřídlených pěšáků, ale co bylo ještě horší, protivník zde vytvořil silný, neproniknutelný prstenec kolem své jednotky dělostřelectva. V pátém kole jsem zjistil nemilou věc, a sice to, že se Spojenci pokouší o vzdušný výsadek v Řecku. Jelikož jsem si však před bitvou pročítal některé reporty kolegů - generálů, byl jsem na to připraven a na začátku jsem zde koupil alespoň flak, a později posílil Monemvasii také o tanky. V dalších následujících tazích byl obsazen Heraklion, avšak situace u Máleme se nevyvíjela dobře. Ke zneškodnění dělostřelectva jsem musel použít sebevražednou taktiku - na síly umístěné před dělem jsem útočil slabými druhořadými jednotkami, aby mu co nejrychleji došla munice, a já se k němu mohl dostat. Letadla nad dělem mu znemožňovala zásobování. Šlo to pomalu, ale jistě, jestli jsem dobře počítal, tak samotné Máleme v průběhu těchto bojů pětkrát změnilo svého majitele, než se v něm definitivně usadili Němci. Současně s touto snahou u Máleme došlo k docela hladkému obsazení Retima a zlikvidování soupeřova "řeckého pokusu". U Heraklionu se pak ještě narychlo přisunutý průzkumný Daimler SC pokoušel zvrátit situaci, ale moje letectvo to naštěstí zvládlo. V tuto chvíli mohlo začít poslední dějství této operace. Zbývala dvě města Chania (Canea) a Suda, a 4 kola do konce. K mojí smůle spojenecký velitel včas rozpoznal, že situace u Máleme je ztracená a včas zarazil přesun dělostřelectva od Chanie do této lokality. V následujícím kole jsem narazil na stejný problém jako před Máleme - na konsolidovanou obranu s navíc ještě horším terénem. Z jedné strany pobřeží, z druhé kopce a hory, tzn. moc prostoru na manévrování mi nezbylo. Také zde jsem použil stejnou taktiku jak předtím , t.j. obětování slabých jednotek. I přes silnou protivzdušnou obranu jsem nad oběma městy shromáždil téměř vše co zbylo z mé Luftwaffe kvůli přerušení zásobování. Souběžně s tím jsem se pokoušel proniknout k Chanii, abych dotykem s jejími obránci zabránil dalšímu nakupování. Toto se mi však nepovedlo, takže v dalším tahu obrana kolem města zase posílila. Svůj konec jsem vytušil ve chvíli, kdy po úspěšné neutralizaci děla soupeř na ten samý hex koupil nové. Nejsem však zvyklý se vzdávat a hraní PG mně baví, takže jsem nekapituloval a pokračoval dál až do hořkého konce. Toto odhodlání se v posledním tahu ukázalo jako správné, neboť s vypětím všech zbývajících sil se mi podařilo dobýt ještě jedno město. To poslední mi však uniklo.

Hodnocení vlastního velení:
Podívám-li se zpětně na průběh celého střetnutí, musím říct, že i když jsem nezvítězil, jsem se svým výkonem spokojen. Přesto bych si pár chyb vytkl. Jedna z hlavních příčin mé porážky byly dlouhotrvající boje o Máleme, které mě stály nejen mnoho času, ale taky citelné materiální ztráty. Kdybych na začátku vysadil jednu z mých para skupin jihozápadně od Máleme, místo jihovýchodně, jak tomu bylo ve skutečnosti, měl bych velkou příležitost zmařit snahy vybudovat zde pevnou obranu. Na počátku je dělostřelectvo u města z této strany odkryto a terén je zde mnohem vhodnější pro rychlý přesun. Dále jsem lehce přecenil obranu Řecka, investoval jsem do ní přes 200 bodů prestiže, což se mi z nynějšího pohledu zdá příliš. Nakoupené jednotky, si sice lehce poradily z výsadkem, ale v době, kdy jsem na ostrově potřeboval každou pušku a každé dělo, nečině stály v Řecku. Na druhou stranu, v případě opačné situace (podcenění obrany) jsem mohl lehce přijít o šanci na vítězství už na začátku bitvy. Poslední věcí, které bych se měl pro příště vyvarovat, je to, že jsem jaksi pozapomněl naplánovat zásobování letectva, dlouhou dobu jsem na Krétě neměl svoje letiště, takže moje oslabené Stuky se neměly kde doplňovat a zásobovat.

Charakteristika protihráče:
Svého soupeře hodnotím jako velmi zkušeného, dle očekávání nespoléhal jen na obranu, na mnoha místech se snažil převzít iniciativu. Dokonce podnikl útok na moji řeckou základnu, který sice neskončil jejím dobytím, ale v konečném výsledku se mi jevil jako správný krok. Svoji diverzní aktivitou na ostrově samém mne taky donutil, abych v obsazených městech udržoval posádku, což se mi později vyplatilo - ke konci se na jihu Kréty objevila pěchota, která se celou dobu schovávala v horách nebezpečně blízko Sfakie. Jednu výhradu bych snad měl - připadlo mi jako chyba nenasadit síly od Retima na potlačení vyčkávajících parašutistů západně od Heraklionu.

Varšava - Sepp x Benny
dohráno 7.2.2003, vítězství Spojenců

Benny - Osa

Průběh a konec bitvy:
Hned v úvodu bitvy padlo město Tomaszov a část mé armády(2 tanky a pěchota) pronikly na sever až k Visle. Jednu pěchotu jsem naložil do letadla s cílem vysadit ji na letišti u Seidlice. Tento záměr však nevyšel. Letadlo bylo objeveno a napadeno stíhačem. Tím jsem přišel o moment překvapení a v dalším tahu jsem výsadek stáhl zpět na vlastní letiště. Polská stíhačka byla hned vzápětí napadena mým Bf 109. Zbytek mých sil postupoval z jihu na Varšavu. Tam narazil na předsunuté jednotky nepřítele a rozprášil je (ale nezničil!). Samotný útok na Varšavu se zprvu vyvíjel dobře, jednotky za podpory letectva (1 Bf 109 + 2 Stuky) prorazily obranné linie a dostaly se na dotyk centra města. Z něj pěchota vytlačila bránící se polské houfnice, ale nemohl jsem už prázdné město obsadit. Toho využil soupeř a přesunul do Varšavy tanky 7TP. A další kolo pršelo!!! Bez letecké podpory se dobytí města zdrželo a pokusy o přímý útok na zakopané jednotky byly krvavě odraženy. Mezitím se tanky postupující na sever na Modlin pokusily překročit Vislu, ale byly zmasakrovány protiútokem 7TP(z 10 na 4). O to samé se později pokusila pěchota pod rouškou deště, ale dopadla stejně. Jednotce průzkumu se ještě podařilo dostat se na dohled k městu Seidlice, bráněnému pouze pěchotou. Ale to bylo asi tak vše, neboť v šestém kole pronikla polská jízda (kterou jsem jen rozprášil) do mého výchozího klíčového města a obsadila jej. Tím soupeř získal všechna stategická města a zvítězil.

Hodnocení vlastního velení:
Na začátku hry jsem za skoro všechnu počáteční prestiž koupil Bf 109 a Stuku, a tím pádem jsem pak obtížně doplňoval jednotky. Když pominu nechráněné hlavní město, bylo mou největší chybou podcenění soupeře-člověka. Vsadil jsem na taktiku rychlých přesunů k městu, čímž se znemožní nakupování obrany. Toto sice vychází u PC, ale živý soupeř připraví odolnou obranu bez ohledu na to, jestli mě vidí nebo ne. Zejména rychlé obrněné jednotky tak utrpěly velké ztráty. Měl jsem tedy zvolit raději opatrnější postup s důkladným průzkumem.

Charakteristika protihráče:
Sepp plně využil těch několik málo kladů polských jednotek. Účinnými protiútoky obrněnců mi zablokoval postup na Modlin a kombinovaná obrana Varšavy houfnic a PT děl byla taky tvrdým oříškem. I bez jeho diverzní akce jsem své šance na vítězství tipoval tak na 40%. Rád s ním opět někdy zkřížím kordy.

Polsko - Panmarek x Raimundo
dohráno 7.3.2003, vítězství Spojenců

Raimundo - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Hned na začátku jsem se odhodlal k radikálním přezbrojení většiny pěších a jízdních jednotek na tankové divize. Kvůli nedostatku peněz vznikly pouze dvě jednotky výborných tanků 7TP, zbytek byl vyzbrojen tančíky TK3. Většina jednotek se organizovaně stáhla za Wartu a pouze Kališ byl silněji bráněn (třemi jednotkami TK3 za podpory dělostřelectva), aby byl ostatním jednotkám umožněn nástup do nových pozic za řekou. Po splnění tohoto úkolu dělostřelectvo i většina tanků ustoupila za Wartu. Nepřítel se poté snažil překonat řeku a to hned na několika směrech. Vždy však byl odražen, zejména díky heroickému úsilí tankových jednotek, které se neúnavně přesunovaly a útočily na nepřátelské jednotky snažící se dostat za Wartu. V nejtěší chvíli jednotka tančíku TK3 dostala nelehký úkol – provést z Poznaně (která, ač zprvu opuštěná polskými jednotkami, zůstala neobsazena) diverzní akci do německého týlu, kde se měla pokusit ničit nepřátelské dělostřelectvo, nebo alespoň odlákat část tanků určených k průniku za řeku. Nepřítel na to reagoval stažení dvou divizí tanků Pz 35(t) (!!!), které mu pak chyběly na jiném úseku fronty. Šestý den, po několika několika neúspěšných pokusech o překročení Warty, nepřítel souhlasil s ukončením bojů. Rozhodl se již dál neplýtvat životy svých mužů a kapituloval. Za to byl jeho jednotkám umožněn odchod z dobytého území.

Hodnocení vlastního velení:
Nepředvedl jsem nic světoborného a troufám si říct, že většina hráčů by bitvu sehrála podobně. Bránit bylo výhodnější, než útočit přes řeku. Odvážné bylo snad pouze zrušení téměř všech pěších jednotek a jejich nahrazení tanky a tančíky už v během prvního dne (což by se mi ovšem stalo osudným v případných bojích ve městech).

Charakteristika protihráče:
Soupeř postupoval tak, jak musel, aby mohl dobýt všechna města. Jediné, co mu lze vytknout je, že hned v prvním kole neoblehl Kališ a umožnil tak jeho důkladné opevnění novými jednotkami a neobsadil zprvu ani Poznaň. Dále se dá spekulovat o tom, že se měl více zaměřit na určitý úsek fronty a netříštit tolik sve síly (zejména tankové). Tím, že v po šesti kolech přijal mou nabídku na kapitulaci po té, co ztratil reálnou šanci na vítěztví mě velmi potěšil, neboť hra pak nebyla zbytečně dlouhá.

Kréta - Stanny x Mikenor
dohráno 8.3.2003, vítězství Spojenců

Mikenor - Osa

Průběh a konec bitvy:
Bitva o Krétu se sestávala ze tří fází. První fáze zahrnovala výsadek výsadkářů, vybojování převahy na moři a ochranu konvojů před útoky nepřátelských letadel. Druhá fáze zahrnovala vybudování silných předmostí a dobytí leteckých základen na ostrově Kréta. Třetí fáze byla zaměřena na dobytí zbývajících měst a dočištění okolí. Na počátku byly pořízeny dva Junkersy 88A, strategické bombardéry, vhodné i pro útoky proti námořním silám protivníka. Méně zkušeným italským plavidlům v boji proti zkušeným britským plavidlům pomáhala většina německého letectva. Bitva na moři, i přes některé bolestné ztráty, byla vítězně vybojována a ke konci byly v blízkosti břehů Řecka potopeny i spojenecké ponorky. Výsadky na západní straně ostrova nesplnily očekávání. Vítr je zanesl dál od měst a v příštích dnech byly výsadky zničeny. Nejsilnější seskupení výsadkářských sil bylo soustředěno nad městem Sfakia. Zde však nepřítel pořídil značné množství sil, zahrnujících tanky, dělostřeleckou jednotku a protiletadlová děla. Bylo rozhodnuto o odvolání výsadku a dvě jednotky výsadkářů se vydaly směrem na Alexandrii. Alexandrie s přilehlými letišti byla bez boje obsazena a tato akce přinášela pravidelný přísun prestiže. Další výsadkářské jednotky byly ve dvojicích za doprovodu Stuk vyslány nad neobsazená města. Město na východě bylo ponecháno nepřítelem bez ochrany a bylo následně obsazeno. Druhá výsadkářská jednotka společně se Stukou byla vyslána zajistit nejvýchodnější město. Zde byla napadena spojeneckými letadly a obě jednotky byly vyřazeny na několik dní z bojů. V dalších dnech byly vysílány vlny samohybných protitankových děl za účelem dobytí nejvýchodnějšího letiště ostrova. Letiště bylo zapotřebí, neboť německým letadlům operujícím v oblasti docházely zásoby pohonných hmot. Samotné nejvýchodnější strategické město padlo, když bylo napaden jeho zcela nechráněný týl. Spojenci měli velké štěstí, když se jim v této oblasti za součinnosti protiletadlového děla a útoku stíhačky neočekávaně podařilo sestřelit osamoceného německého stíhače. Invazní síly se bez většího odporu vylodily na pobřeží a zaútočily na město Máleme s přilehlým letištěm. Třikráte se probily k branám města, třikráte byly krvavě odraženy. Elitní seskupení invazních sil bylo vysláno po moři k městu Sfakia na jižním pobřeží ostrova Kréta. Operační plán předpokládal, že město Sfakia bude dobyto jako poslední z měst invazními silami za pomoci letectva a výsadkářů.
Situace v oblasti Maleme - Canea - Suda: Protiletadlovou obranu protivník rozmístil v blízkosti vzájemného dostřelu, neposkytovala si však vzájemné krytí. Elitní jednotky pěchoty ztratil v bojích v terénu. Kdyby je nechal zakopat se ve městech a kryl děly a zdvojenými protiletadlovými děly, města by odolávala déle, nebo by nebyla dobyta. Místo těchto jednotek umístil do měst protitanková děla, která mají ve městech daleko těžší pozici v bojích s pěchotou podporovanou leteckými útoky strategických bombardérů. Jednotky pořizoval bez transportů a snížil tak jejich schopnost operativního nasazení. Zřejmě pod vlivem úspěchů dělostřelecké jednotky se snažil přisunout k frontové linii i zbylou dělostřeleckou jednotku. Když však dorazila na místo určení, okolní protiletadlové jednotky už postrádaly munici a na bojiště přilétaly německé letecké síly. Letectvo útočilo na nepřátelské pozice, byly podnikány frontální útoky a jednotky, které nemohly ustoupit, se vzdávaly do zajetí. Fronta se zhroutila a německá vojska postupovala rychle vpřed. Ke konci přesunul některá protiletadlová děla a umožnil tak podpořit útoky invazních sil na vyloďovacích plážích u města Sfakia. Zdržení při bojích o města Máleme a Retimo zapříčinilo nemožnost útoku na město Sfakia směrem z vnitrozemí, jeho obklíčení a dobytí. V průběhu bojů docházelo k velkým ztrátám leteckých sil, které se musely vracet na domovská letiště na řeckých základnách, existovala teoretická možnost jejich zapojení do boje ke konci operace. Bez silné a soustředěné letecké podpory byl postup zpomalen a vzniklá časová tíseň rozhodla zbytek bitvy. Kréta by bývala byla dobyta v následujících dnech.

Hodnocení vlastního velení:
Vlastní velení bych označil za výtečné. Schopnost předvídat děje budoucí byla potvrzena. Bohužel v klíčových okamžicích mne opustilo válečné štěstí. Mé nejcennější jednotky byly ničeny či zcela zničeny. Nepřítel tak získal množství prestiže na nákup jednotek, které na několika místech přispěly ke zpomalení či zastavení postupu. Proti této taktice by bylo účinné provést obchvatné manévry většího množství jednotek. Tyto nebyly provedeny z důvodu přítomnosti horského terénu a tvrdých bojů vázajících potřebné síly. Zvyk z dob velení elitním jednotkám zastíral nízkou bojovou hodnotu jednotek účastnících se jednotlivé bitvy.

Charakteristika protihráče:
Velení protivníka bylo na vysoké úrovni. Snažil se o dodržování zásady vzájemného krytí jednotek. Před města představoval protitanková děla, která významně zpomalovala útok. Nebyly provedeny výsadkové akce, ani jiné diverzní akce. Nepostavil se invazním jednotkám na vyloďovacích plážích. Na druhou stranu na závěr čelil invazním silám ohrožujícím město Sfakia. Poznámky by směřovaly k následujícím rozhodnutím, které ho připravily o výhodnější závěrečnou pozici. Na počátku si nechal leteckými útoky zničit přesunující se dělo, i když jej mohl krýt protiletadlovou obranou. Neobsadil všechna města jednotkami, některá opustil v průběhu bitvy. To umožnilo bez boje obsadit Alexandrii a získat důležitý zdroj pravidelného příjmu. Také byl umožněn vpád do zcela nechráněného týlu nejvýchodnějšího strategického města. Protivník dosáhl Pyrrhova vítězství. Tímto mu gratuluji a děkuji za vynikající střet.

Severní Afrika - Sepp x Erwin
dohráno 7.3.2003, vítězství Osy

Erwin - Osa

Průběh a konec bitvy:
Na začátku jsem se soustředil na likvidaci nepřátelského loďstva za pomoci svého letectva, což se mi povedlo. Vlastní loďstvo jsem pak využil na ostřelování pobřeží a ničení flaku a posádek měst. Taktéž jsem si udělal "pořádek" ve vzduchu. Fw 190 podporovaná Bf 109 neměly moc práce. Nepřátel nakoupil na začátku hry průzkumaky, které jsem ničil leteckým útokem Stuk. Po "vyklizení" prostoru nepřítelem, jak ve vzduchu, tak na moři táhly mé pozemní jednotky vpřed bez velkých komplikací. Získanou prestiž jsem investoval do rozvoje svého vozového parku. Nakoupil jsem Pzjagry. Lehkostí jakou postupovaly mé jednotky jsem se nechal ukolébat a konec hry jsem očekával každým tahem dobytím Mersa Matruh. Jak nemilé bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že nepřítel mi obsadil výchozí město El Agheila, kde jsem nechal jednotku Pzjagra. Musel ji několik kol bombardovat a dorazil ji pěchotou a já jsem si toho nevšiml. Následně město obsadil. Do konce zbývalo něco kolem 10 tahů. Tímto dostalo letectvo nový cíl a po jednom tahu se přesunulo. I když nepřítel nakoupil, byly jeho jednotky po 2 tazích úplně zničeny a město Agheila znovu obsazeno.

Hodnocení vlastního velení:
Zavažnější chybu, která by ovlivnila výsledek bitvy, až na zanedbání ochrany týlu. jsem neudělal. Vyšlo mi vše, jak jsem plánoval.

Charakteristika protihráče:
Ukázal mi, že je zapotřebí neustále kontrolovat celou mapu a nepodlehnout pocitu bezpečí. I když jeho záškodnický čin znamenal v tomto případě jenom zdržení. Byla to skvělá průprava do ostrých bojů.

Torch (AG) - Hartmann x Aristokrat
dohráno 18.4.2003, vítězství Spojenců

Aristokrat - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Bitva proběhla v poklidném tempu, jak se na správnou bitvu sluší. Ze začátku byla rychle obsazena Cassaclanca, Oran a Alžír. Následovalo dokoupení posil v podobě tanků. Celkem lehce byla obsazena města Mehdia a Fez. Další bylo spíš jen otázkou času. Nejtěžší boje proběhly u Marrakeche, zuřivě bráněné Vichystickými jednotkami.

Hodnocení vlastního velení:
Ztráty dvou pěších jednotek byly způsobeny snahou obsadit důležitá města v co nejkratší době a podceněním Vichystických jednotek. Zásadní chybu jsem neudělal, což v takovéhle mapě není nic moc těžkého.

Charakteristika protihráče:
Není, co hodnotit. Nemohl toho moc udělat, ale bránil se víc než důstojně.

Střední východ - stanny x Manstein
dohráno 3.6.2003, vítězství Osy

Manstein - Osa

Průběh a konec bitvy:
Všechny moje plány zhruba vyšly. Poněvadž jsou klíčová města víceméně za sebou, nebylo třeba štěpit síly. Pobřeží se obsazovalo snadno vzhledem k námořní převaze. Hlavní skupina vojsk zamířila přes Jordán na Damašek a bez větších zastávek se probojovala až k Eufratu. Na Jordánsko jsem se samozřejmě vykašlal a nechal jsem tam opruzovat dohromady jen tři PzJagery a jeden PzIIIG tank. Byly obsazeny oázy v poušti a v nich nakoupeny nějaké Jagery. S podporou strategických bombardérů se povedlo poměrně záhy (11.tah) překročit Eufrat na jih od hlavního mostu. Díky tomu se celý jižní Irák otevřel dokořán a tím i velký zdroj prestiže. Zbytek už byla brnkačka, jenom jsem ještě trochu posílil expediční síly v Jordánsku, když si nepřítel uvědomil, že proti němu stojí úplní chudáci, a začal útočit. Nakonec se vše i tam v dobré obrátilo a Jordánsko bylo zcela vyčištěno v posledním (20.) tahu.
Jakožto velkého milovníka vzdušných sil mě zarmoutila letecká bitva na začátku, v níž jsem přišel o všechny německé stíhačky a pár taktických bombardérů. Ztráty nepřítele se ale zhruba vyrovnaly mým.

Hodnocení vlastního velení:
Hrál jsem svoji hru, akorát si budu muset příště dávat větší pozor na záškodníky. Tentokrát jsem je všechny pochytal, ale ono se asi proti člověku vyplatí mít v každém klíčovém městě posádku.

Charakteristika protihráče:
Dopustil se (asi) chyby, když investoval (podle mého odhadu) snad 400 prestiže na zbytečné posilování jordánských posádek. Také idea opevnit Damašek nebyla dobrá - město leží v rovině a tanky ho objely - proč se nepokusil využívat přirozených překážek? Další chybou bylo vyslání celého letectva do útoku. Zkušené Spitfiry byly obklíčeny přesilou méně kvalitních strojů a pod ně jsem koupil dva flaky. Asi čtyři tahy jsem si z osmaosmdesátek střílel do měkkých stíhaček. Jinak hrál protivník dobře, využíval každého zaváhání a způsoboval nepříjemnosti.

Sealion 1943 - Sturm x Montgomery
dohráno 29.5.2003, vítězství Spojenců

Montgomery - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Můj bojový plán byl od začátku velmi jednoduchý. Chtěl jsem brzy získat převahu ve vzduchu a následnými útoky ze vzduchu znepříjemňovat soupeři život. Na zemi pak využít poměrně dobrého rozestavení jednotek a pouze vyčkávat soupeřovy útoky, které se měli tříšti o moji "pevnou obranu". Bohužel se tak nedělo, ale leteckou převahu jsem získal poměrně brzy. Britské pozemní jednotky se nemohly ani z daleka rovnat německým. Pěchota se někdy ještě poměrně statečně držela, ale tanky...Chvílemi to vypadalo, že tam ani nejsou. Pochopitelně jsem nejvíc spoléhal na velmi hustě opevněný Londýn. Ten se držel velmi dlouho, ale nakonec nevydržel. Jeho poloha blízko vyloděných Němců je velmi nevýhodná. Rozhodující se zde ale ukázalo velké zdržení a ztráty německé pěchoty. Ta nestíhala poměrně rychlému postupu nezničitelných Tigerů. Ty odolávaly všemu. Zaútočil jsem na jeden Tiger I třemi salvami z děla, dvěma nálety Mosquitem a dvěma tanky. Mé tanky utrpěly těžké ztráty a Tiger zůstal "bez ztráty kytičky". Nejlepším spojeneckým tankem byl v této bitvě M3 Stuart. Několikrát odrazil útok Nashorna i Tigra při střetech u města Bristol. Po pádu Londýna se nepřítel začal nebezpečně rychle blížit i ostatním strategickým městům. Pokusil jsem se tedy o záškodnickou akci. Chtěl jsem se s pěchotou vylodit ve městě Calais. Tento záměr byl však odhalen, a tak se pěchota vylodila u města Canterbury, kde byla zničena. Tři kola před koncem dorazil soupeř ke dvěma posledním cílům. Byla to města Birmingham a Norwitch. Po zničení tanků Churchil Mk IV, které bránily prostor před těmito městy, zaútočil i zakopanou pěchotu ve městě. Jak už jsem uvedl výše, soupeř dorazil pouze s tanky Tiger I a Panther. Při riskantních útocích tanků do města Norwitch byly dva Tigry zcela zničeny. U Birminghamu byly soupeřovy tanky oslabeny natolik, že další útok by byl bezvýznamný.

Hodnocení vlastního velení:
Zpočátku jsem byl příliš pasivní na zemi. Vylodění se Němcům dalo znepříjemnit daleko víc a následný postup by asi nebyl tak rychlý. Někdy jsem jednal možná trochu zbrkle. Ale myslím si, že jsem se vyvaroval zásadních chyb.

Charakteristika protihráče:
Neudělal žádnou větší chybu. V rozhodujících chvílí mu nepřálo štěstí...

Polsko - Tanner x Romulus
dohráno 20.7.2003, vítězství Osy

Romulus - Osa

Průběh a konec bitvy:
Po vzoru svého vůdce herr Adolfa Hitlera jsem zahájil důsledné vedení bleskové války - obrnění Kaliszu bylo skvělou léčkou a potvrzením nastolené strategie, protože má vojska Kalisz obežla v obou směrech a pak na něj i zaútočila ze severu. (jako bokovka - pouze několik pěších jednotek) Ujistil jsem se, že jednotky nepřítele budou někde chybět. Předání Posenu bez boje bylo milým a neočekávaným dárkem a díky němu jsem ušetřil jeden tah a objevil se 3. tahem 2 hexy u Kutna, důsledně plánované překročení řeky Warty umožnilo blafování jedné tankové divize u průsmyku řek Varty a Bzury jež pak vázal dlouho vynikající polskou tankovou divizi a při jejím ústupu ještě zamezil podporu nákupu ve městě Ozorkow. Zoufalá obrana Lodze tím dostala smrtelnou ránu, jež dovolila obsadit všechna zbylá města. Důsledný včasný nákup všech potřebných jednotek a využití všech dostupných terénů (cestička v močálu) umožnila již 4. tahem zahrozit u Kutna. Nelze se zmínit o překrásné akci protivníka, kdy divize ATG ve vodě zaútočila na moji nově koupenou dělostřeleckou baterii (jež by vážně Kutno ohrozila) i s obrněným transportérem (stála mě 135 prestiže) byla dokonale zničena, nepřítel tím odvrátil hlavní útok na jihu od Kutna a zdržel jeho dobytí o jeden tah. Moje klíny, jež jsem opakovaně vrážel do obrany Kutna nepřítel vždy dokázal vyrazit. Přesto jsem každým tahem činil obráncům značné ztráty a díky rychlému postupu jsem měl dostatek času na jejich zdolání. Takže v 9. tahu prakticky na začátku jsem překonal poslední zuřivé ATG.

Hodnocení vlastního velení:
Vlastní vedení bylo extrémně důsledné 2-4 útoky na jednotku, přičemž je důsledně nenechávala vydechnout a zároveň byla kladen důraz na nejrychlejší jednotky. Vzhledem ke zvolené strategii jsem se nenechal vlákat do připravených léček a naopak jsem jimi trýznil nepřítele. Jedinou vážnější chybou, jež jsem udělal, bylo stažení jednotek z močálů u Kutna, jež by mi dovolilo pokračovat v útoku na Kutno ze tří směrů.

Charakteristika protihráče:
Nepřítel hrál strategicky bez jediné vážnější chyby. Bylo vidět, že mapu ovládá. Snažil se připravit dvě léčky (Tank na řece Wartě u cesty do Kutna, kavalerie u Rodomska). Sám však do všech připravených blafů skončil rovnýma nohama.

Berlín (záp.) - Trefegd x Laudon
dohráno 14.8.2003, vítězství Spojenců

Laudon - Osa

Průběh a konec bitvy:
Tuto bitvu jsem měl vcelku slušně zvládnutou za Osu proti počítači a tak jsem proti reálnému oponentovi zvolil v prvním tahu podobnou strategii v mylném domění, že bude stejný trouba jako moje Pentium II. Leč opak byl pravdou a mému protihráči patří hluboká poklona, opět se ukázalo, že hrát proti někomu skutečnému je nesrovnatelné se strojem. Můj první tah se nesl v ofenzivním duchu: Na severu, mém pravém křídle, vyrazily tanky, vesměs Tigery a Panthery do útoku přes Rýn, podporované mohutnou dělostřelbou. Na slaběji obsazeném jihu jsem postupoval opatrněji, ale zprvu se mi zdálo, že ani protivník tu není příliš silný v kramflecích, takže jsem byl s prvním tahem spokojený. Navíc z Berlína vyrazily záložní divize na bojiště, aby zasáhly tam, kde bude situace tíživější. Stejně tak z Berlína odletěly na frontu elitní letky proudových stíhačů, takže jeho obrana byla notně oslabena, což byla fatální chyba, jak se nakonec ukázalo, ale nyní mě ani v duchu nenapadlo, že se nepřítel dostane až do Berlína. Následovaly dva nebo tři tahy, během kterých se ukázalo, že nepřítel rezignoval na možnost protiútoku na mé pravé křídlo a zahájil protiútok na jihu, kde byly mé jednotky nejslabší. Spravedlivě řečeno se to dalo čekat. Zprvu jsem si myslel, že se zde ubráním jen jednotkami zde dislokovanými, záhy jsem ale již všechny divize pochodující z Berlína dirigoval rychle na jih a nakupoval další jednotky. Zároveň jsem zesílil tlak na pravém křídle, ale nevedlo se. Ztráty byly ohromné, nějaké úspěchy vykazovalo jen proudové letectvo. Navíc přišly i logistické problémy, když jednotkám na jihu začala docházet munice a palivo v nejméně příhodných chvílích, čehož nepřítel skvěle využíval. Větší čast posil z Berlína tak byla zničena, když došlo palivo a čekalo se na jeho doplnění. Tím skončil boj na jihu, neboť jsem zde již neměl dostatek jednotek pro nějakou konsolidovanou obranu a s tím také padla snaha o velkou ofenzívu na severu, která byla po zničení jižního úseku nemyslitelná. Jednotky na Rýnu přestaly existovat. Všechno ale nebylo tak černé: Počet tahů do konce nebyl zas až tak velký a i mému oponentovi se zdálo málo reálné, že stihne dojít až do Berlína. Tehdy mi svitla naděje. Zbytek jednotek na severu, vesměs děl, které neměly příspřeže jsem rozpustil, motorizované a tankové jednotky ustupovaly k Berlínu. Rovněž letectvo se vracelo nad Berlín. I výsadkáři, které jsem chtěl v nějakém záchvěvu zoufalství zprvu shodit na nepřátelské území, aby tu prováděli nějakou diverzi, se nyní vraceli do Berlína a s nimi letadla naložená pěchotou, která letěla na jižní úsek fronty, ale nepřítel obsadil letiště, kde měla přistát ještě před jejich příletem. U Berlína se tak nakupila různorodá směs jednotek. Narychlo jsem dokoupil dělostřelectvo a flaky a doufal, že se tu udržím až do posledního tahu. Bohužel kvalitnější jednotky se během ústupu zapletly do boje s nepřítelem a byly zničeny, takže velká čast jednotek v Berlíně byla inferiorní, snad vyjma letectva, které stále odvádělo dobrou práci, ačkoliv ho už mnoho nezbývalo. Tři tahy před koncem se Američané dostali k Berlínu. Zaútočili bezohledně. Měli ohromné ztráty na pěchotě, ale dosáhli toho, že moje dělostřelectvo vystřílelo svoji munici. Pak byla postavení děl masivně bombardována, ale ztráty nebyly velké. Vůdce vyzval národ k odvaze. Další volksturmáci se přihlásili do služby. V třesoucích se rukou sotva drželi zbraně, ale byli připraveni roztřílet nepřátelské tanky. Leč moje letectvo již bylo příliš slabé a nezvládlo vyčistit oblohu nad Berlínem, takže děla nemohla být zásobena novou municí a v posledním tahu se tak nepřítel prostřílel i přes odhlodlané volksturmáky a město obsadil.

Hodnocení vlastního velení:
Moje hodnocení bitvy je nepříliš dobré. V podstatě se mi nepodařilo realizovat jediný záměr, většina akcí byla nepřítelem zmařena již v zárodku.

Charakteristika protihráče:
Naopak oponent hrál podle mého velice dobře, netroufám si mu ze své pozice cokoliv vytknout.

Polsko - stanny x Gambrinus
dohráno 15.9.2003, vítězství Spojenců

Gambrinus - Osa

Průběh a konec bitvy:
Na začátku bitvy jsem jakožto hlavní velitel operace, která byla nazvána Polský rychlík, rozdělil jednoznačné úkoly, které jsem svěřil svým dvěma poručíkům. Ulrich Baumann měl za úkol postupný přesun své armády z Vratislavi ke Kališi s cílem co nejmenších ztrát a jeho dobytí strategickým útokem. Poté měl přesunout rychle se pohybující dvě jedotky pěchoty k Poznani a zbytek pod jeho velením měl postupovat již v rychlém tempu s drtícím účinkem ke Kutnu. Druhou část mého plánu měl splnit poručík Otto von Konig. Ten měl co nejrychleji a co nejefektivněji zabrat východní část Polska co možná nejrychlejším útokem bez ohledu na ztráty. Přesunout se k Radomsku a hned směřovat k jednomu z cílových měst Lodž a doobsadit zbývající města Ozorkow a Brzeziny. Poručík Konig splnil můj úkol na výbornou. Hrnul před sebou vše, co mu stálo v cestě, a nebral ohledy na mírnou únavu svých mužů. Prorazil mírný odpor, který mu byl vynaložen na cestě k Radomsku a rychle udeřil u Lodže. Tu po pár dnech dobyl a obsadil i zbývající dvě města Ozorkow a Brzeziny. Svůj úkol splnil a je příkladem pro ostatní velitele Říše. To se ovšem nedá říci o poručíku Baumannovi. Ten začal mít problémy již od začátku. Nedokázal udržet kázeň mezi svým mužstvem a to se projevilo hned při prvním obléhání Kališe. Pěchota nedokázala prorazit mírnou obranu a měla větší ztráty, než předpokládaly první odhady. Jen díky přesile dokázali dobýt s časovou ztrátou Kališ, která však v závěru, jak se později ukázalo. byla osudová. Toto manko dostatečně nahrálo polským obráncům, kteří vytvořili obranný val ATG jednotek před Kutnem, který byl nad síly německých vojsk. S politováním musím oznámit nesplnění mého úkolu dobytí a podrobení Polska. Za veškeré vzniklé následky přijmu spravedlivý trest od svých nadřízených.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím si, že jsem nezvolil špatnou strategii, která by ale měla úspěchu jen v případě více kol pro odehrání. U Kališe jsem utpěl více ztrát, než bych měl a můj postupný a strategický útok na začátku sice později vyšel, ale bylo pozdě nějak výrazněji zasáhnout do boje o Kutno. Bylo vidět i pár mých zbytečných a nevynucených chyb, kterých jsem se dopouštěl. Přeci jen jsem PG již nějaký ten rok nehrál a ztráty paměti, které jsou v mém věku již pochopitelné se dostavily a mírně také ovlivnily tuto bitvu. Ale jsem rád, že jsem napoprvé nekapituloval a bojoval do posledních kol a zbytku sil, co mě zbyly. Byla to dobrá zkušenost, která mě určitě pomůže do dalších bojů.

Charakteristika protihráče:
Můj soupeř stanny ukázal, že v PG není žádný nováček, který by se nechal zaskočit nějakou promyšlenou strategií. Dokonale od začátku věděl přesný postup, co chce dělat a to také zrealizoval. Bylo vidět, že bitvu o Polsko má dokonale naštudovanou a i přes větší ztráty v prostřední pasáži zůstal ledově klidným a dotáhl tuto bitvu do zaslouženého konce. Uznávám, že jsem prohrál se vším všudy a už se těším na odvetu, která jistě přijde co nevidět.

Leningrad(AG) - Hartmann x Roland
dohráno 18.10.2003, vítězství Spojenců

Roland - Osa

Průběh a konec bitvy:
Předesílám na úvod, že tuto bitvu jsem nikdy nehrál, a proto jsem neměl přehled o možnostech protivníka (tím neomlouvám můj výsledek). Po zhodnocení celé situace jsem se snažil o ne zcela standartní postup, který spočíval v odstoupení od strategie rozvinutí celé fronty, ale naopak v přeskupení jednotek na levé křídlo a zaútočit na nepřítele dříve, než se mu podaří zde opevnit. Bohužel se mi to stalo osudným. Ze začátku jsem proto zaútočil na nejbližší nepřátelská města a obsadil je. Po překročení řeky Lugy jsem dobyl na levém křídle všechna nejbližší města a s vyjímkou Kingisepp jsem je obsadil. Toto město jsem úmyslně neobsazoval, abych vyvolal klamný dojem, že zde nemám dislokovány velké jednotky a zamaskoval přesun jednotek ze středu a pravého křídla. Dále jsem posílil jednotky v Pskově, kde jsem předpokládal protivníkovy diverzní akce. Dále jsem provedl obchvat jezera Imeň a napadl ze dvou stran město Novgorod a rychle je dobyl. V tuto chvíli jsem podle mého názoru udělal tu největší strategickou chybu, protože místo toho, abych poslal jednotku dělostřelectva a tři tankové jednotky obchvatem z pravé strany na město Leningrad, kde měly podpořit následný paravýsadek, tak jsem zaváhal a děla stáhl na levé křídlo což se mi později stalo osudným. Po přesunutí vojsk na levé křídlo jsem zcela nesmyslně obětoval letky Stuk, protože jsem vzhledem k vývoji situace (v cílové oblasti bylo jaksi přeflakováno) považoval jejich další udržování na irelevantní, což byla chyba. Dále už bitva měla rychlý spád. Po marných útocích mých jednotek se mi i přes zdánlivě částečné úspěchy (obsazení přístavu Kronštat) nepodařilo překonat výtečnou předsunutou obrannou hradbu okolí města Leningrad tvořenou převážně protitankovými děly, flaky a zase děly. Můj paravýsadek na protivníkovo týlové leningradské letiště, který nebyl dostatečně podpořen dalšími jednotkami (pouze jedna tanková jednotka), byl zničen. Další chybou bylo až zbytečné posílení jednotek v týlu (dělo,4x pěchota a průzkumná vozidla), kde jsem předpokládal diverzní akce, které zde proběhly v zanedbatelném měřítku. Prestiž mi pak jinde velice citelně chyběla. Díky výše uvedeným chybám se mi Leningrad nepodařilo ani v posledním tahu dobýt.

Hodnocení vlastního velení:
Celkem není, co hodnotit. Předešlé řádky hovoří za vše. Spousta chyb a v rozhodující chvíli jsem zaváhal a také jsem dostatečně nevyužil letecký potenciál. Proti takovému soupeři se prostě s takovouto spoustou chyb hrát a vyhrát nedá. Jsem již náležitě poučen. Určitě jsem ho nejednou překvapil, ale původně zamýšlený strategický plán jsem neuskutečnil. Dílčí výsledky bitvu nevyhrají.

Charakteristika protihráče:
Ihned po pár tazích jsem poznal, s kým mám tu čest. Nebyla mi odpuštěna ani ta nejmenší chyba. Provedená obrana byla brilantní. Taktéž využití potenciálu hry bylo takřka bezchybné. Zvláště v závěrečných bojích mi byla udílena jedna lekce za druhou. Klobouk dolů.

Polsko - H.G. x Sceliphron
dohráno 12.11.2003, vítězství Spojenců

Sceliphron - Osa

Průběh a konec bitvy:
Hned v úvodu byla armáda rozdělena: rychlé jednotky postupovaly po pravém křídle ve směru na Radomsko, na levém pak zaútočily na polskou jízdu. Dělostřelectvo spolu s pěchotou se chystalo ve středu pole na Kališ. Díky materiálové převaze byl Kališ obklíčen a dobyt ve třetím tahu, na křídlech ale zpomalovaly postup polské sebevražedné jednotky umístěné těsně za brody, nicméně po jejich likvidaci obsadily předsunuté tanky Radomsko a Poznaň. Levé křídlo bylo posíleno jednotkou tanků v očekávání soupeřova protiútoku. V dalších tazích byla obsazena proti očekávání slabě bráněná Lodž a při pohledu na masu ATG u Kutna jsem dokoupil druhé dělostřelce. Poslední zbytky prestiže musely být obětovány na obranu týla před unikajícím polským tankem. A pak už jen hrůza a beznaděj - obrana Kutna založená na masách protitanků podporovaných dvojitým dělostřelectvem by asi odolola i kdybych měl dost času na koordinovaný útok. Poté, co v bažinách uvázl pokus o obchvat města ze severu, bylo rozhodnuto, navíc polské tanky decimovaly nepřipravené dělostřelectvo. Závěrečná zteč se proměnila ve smutná jatka.

Hodnocení vlastního velení:
Zpětně nevidím zásadní chybu, za úvahu stojí neobsazovat města na křídlech a místo toho poslat tanky co nejrychleji na sever, aby narušovaly formující se obranu. Ale s tím jistě nepřítel počítal.

Charakteristika protihráče:
Účinně brzdil mé postupující voje při přechodu řek, dokonale postavil obranu Kutna s využítím bažin a řeky. Sláva vítězům.

Polsko - Sepp x Malinovsky
dohráno 30.12.2003, vítězství Spojenců

Malinovsky - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Z obavy zo straty delostreleckej divízie som svoju obranu sústredil do oblasti Kalisze a pomaly som ustupoval k rieke Warta. Protivník si tohto uskupenia moc nevšímal a postupoval severom a juhom, kde sa ho dočasne podarilo na prechodoch cez rieku Warta zastaviť. Na severe sa podarilo 3 tankovým divíziám prekročiť Wartu a rýchlym postupom zaskočiť osamelých delostrelcov v Kutne. Svoje sily od Kutna nasmeroval na juh a prechodom cez rieku Bzura chcel napadnúť obráncov Lodže. Zabudol však na jedného zablúdeného plecháča s 20% stavom, ktorý opätovne obsadil Kutno a zmobilizoval ďalšie 3 ATG. Protivník už nebol schopný preskupiť sily od Lodže ku Kutnu.

Hodnocení vlastního velení:
Od začiatku moje velnie bolo viac než diletantské, ale najhoršie boli moje dve strategické chyby: 1. Nerozhodol som ktorému z dvoch strategických miest dám prioritu a svoje skromné sily som rozdelil. 2. Podcenil som rýchlosť tankových divízií ktoré zastihly v Kutne nebránené delostrelectvo.

Charakteristika protihráče:
Vedel využiť svoje silné stránky a v podstate ma prevalcoval, ale tiež sa dopustil fatálnej chyby a zabudol na zadné vrátka v Kutne.

Sealion 1940 - SK x Vesep
dohráno 6.1.2004, vítězství Osy

Vesep - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Na počátku Němci pomocí letectva a ponorek zlikvidovali britské loďstvo, které se pokoušelo soustředit mimo dosah bitvy. Německé těžší lodě se soustředily na ostřelování pobřeží. Nakoupil jsem artilerie, flaky a pokoušel se stavět obrany stylem vepředu ATG a pěchota a za nimi artilerie a flaky. Němci však také nakoupili artilerie a za pomoci lodí celou obranu vcelku rychle rozstřílely. Po pádu Londýna se Němci více soustředili na nakupování PzIVD a Panzerjagerů. Navíc se jim podařilo ještě provést úspěšný výsadek do mého týlu, tam nakoupili další zbraně a otevřeli tak druhou frontu. Letadla jsem si dlouho šetřil, kolem pátého kola jsem je vše použil, způsobil slušné ztráty (asi 5 letadel), ale bohužel vzhledem ke kvalitám Fw 190 si nepřítel udržel vzdušnou převahu. Nejdéle jsem držel Bristol, neboť ze severu byl kryt řekou a ze západu měl moře. Nakonec ale došla munice a i tento objekt byl ztracen.

Hodnocení vlastního velení:
Naplno se projevila nezkušenost ve hraní obranných bitev. Namísto spousty levných jednotek, jsem nakoupil artilerie, a ještě je nechal na dostřel námořních lodí. Loďstvo jsem si nechal zničit takřka bez využití, neboť jsem se spoléhal na to, že ho soustředím mimo dosah nepřítele. Lépe postavit obranu se mi povedlo pouze u objektu na západě. Velkou taktickou chybou bylo i to, že jsem nepříteli povolil úspěšný výsadek ve vlastním týlu.

Charakteristika protihráče:
Hrál velmi zkušeně, nedopustil se žádných výrazných chyb a jeho postup byl místy až zázračně rychlý. Zaujala mě zejména jeho letecká formace (vepředu linie bombardérů a az nimi teprve stíhačky).

Polsko - Sepp x Hans
dohráno 30.1.2004, vítězství Osy

Hans - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Od počátku jsem nasadil příliš defenzivní strategii a věřil jsem, že protivníka zastavím u obou strategických měst. Brzy jsem také opustil nestrategická města a umožnil jsem protivníkovi rychlý postup. Přesto se mi podařilo na severu úspěšně zničit jeden jeho tank při přechodu řeky, ale nedokázal jsem toho využít a stáhl jsem se. Nemám zkušenosti s prestiží v těchto bitvách a obával jsem se, že by mi mohla později chybět. Města jsem opevnil celkem slušně, ale protivník měl až moc času pomalu si připravit útok a dobýt je. Přiznám se, že mě protivník svojí strategií překvapil. Když už nic jiného, zachoval jsem se alespoň historicky přesně…

Hodnocení vlastního velení:
Myslím, že jsem si dokonale „vyžral“ nováčkovskou daň, přestože hraji PG již dlouho, proti člověku jsem hrál jen několikrát. Udělal jsem několik velkých chyb, které v takovéto krátké bitvě mají osudové následky. Bohužel se také projevila má nezkušenost s hraní za Spojence. Myslím, že soupeř se mnou neměl moc práce, čímž však nechci nijak snižovat jeho výkon.

Charakteristika protihráče:
Protihráč hrál velmi dobře, nedopustil se žádných větších chyb (asi vůbec žádných). Dokonale využil mých chyb a zaslouženě zvítězil. Jeho postup byl opravdu bleskový.

Barbarossa - Rommel x Dejvid
dohráno 8.2.2004, vítězství Spojenců

Dejvid - Osa

Průběh a konec bitvy:
Neúspěšný začátek byl u Brestu. Ten byl dobyt až po mnoha tazích a to velmi zpomalilo postup jednotek. Po zdrcující bitvě u Grondo byly mé jednotky rozdrceny a dobyto zásobovací město Osy Suwalky. Postup byl pouze u Bialystoku, který však dlouho odolával díky protitankovým dělům. Když jsem viděl, že toto město nedobudu, rozhodl jsem se ho obejít a šel jsem rovnou na Volkovysk. Volkovysk však nedobyt. Pouze jediné zásobovací město dobyto a to Baranoviči. Prohra Osy.

Hodnocení vlastního velení:
Mé velení bych posuzoval jako dost chybné, ale ke konci jsem se docela zlepšil.

Charakteristika protihráče:
Je to zkušený hráč a bylo vidět, že ví co dělá.

Polsko - H.G. x Fidolin
dohráno 19.4.2004, vítězství Spojenců

Fidolin - Osa

Průběh a konec bitvy:
Německá strana zahájila tažení směrem na Kališ (hlavní síly) a část jednotek byla vyslána na východ, s cílem obsadit důležitý most na řece Vartě a postoupit dále k obci Radomsko. Zde mělo dojít k přeskupení sil a dalšímu pochodu směrem na strategicky důležité město Lodž. Nepřítel vyklidil bez boje město Kališ, které bylo ve třetím kole obsazeno a několik jednotek bylo z Kališe vysláno severozápadně s cílem obsadit město Poznaň. Zároveň byla zahájena příprava k překročení řeky Varty s cílem postupu k městu Kutno. Ve čtvrtém kole byla obsazena strategicky nevýznamná obec Poznaň, zahájen boj o most na řece Vartě směrem na Kutno, dobyt most ve východní části mapy na řece Vartě a zahájen přesun několika jednotek k obci Radomsko a Lodž. V pátém kole bylo bez boje zabráno město Lodž a obec Radomsko. Všechny jednotky mimo jihovýchodní formace (oblast Lodže a Radomska) byly směrovány k útoku na město Kutno. Zde hlavní jednotky narazily na silnou obrannou linii vybudovanou převážně z protitankových zbraní a dobře krytou strategicky umístěnými jednotkami dělostřelectva. V šestém kole byli zabrány obce Ozorkow a Brzeziny a jihovýchodní formace byla vyslána na sever k řece Bzura s cílem pokusit se o obchvat jednotek bránících město Kutno. Hlavní síly se stáhly z dostřelu jednotek bránících Kutno aby mohlo dojít k přeskupení a doplnění stavů a munice. V sedmém kole se jednotky hlavního bojového svazu pokusily o průlom v obranné linii města Kutna ve směru od západu podpořeny jednotkami od jihu, které byly ale zadrženy v řece Bzurce (obchvat se nezdařil). V následujícím kole došlo po těžkém oslabení útočících sil k jednání o ukončení bojů s cílem zabránit zbytečnému kreveprolití a hmotným ztrátám. K obsazení města Kutna tedy nedošlo a velitel německých jednotek tak svůj cíl nedosáhl.

Hodnocení vlastního velení:
Byla to má první bitva vedená proti jinému hráči a jako taková musela být plná překvapení. Také se mi některé jednotky, zejména polská jízda, zdály oproti klasické kampani velmi odolné, ba téměř nezničitelné. Nicméně k hodnocení vlastního velení: nechal jsem se zlákat k obsazování strategicky nevýznamných lokací namísto rychlého postupu k cílovým městům Lodž a Kutno, což protivníkovi umožnilo vybudovat velmi důkladnou obrannou linii u města Kutna, kterou by se mi při zahájeném stylu hry nepodařilo prolomit pravděpodobně ani po několikanásobku možných kol, tím spíše, že prestiž ubývala a síly také. Z mé hry je velmi patrný vliv klasické kampaně v PG, protože zde nikdy k tak rozsáhlé obraně nedošlo.

Charakteristika protihráče:
Ze začátku mi nebylo zcela jasné, proč protivník tak lehce opouští své pozice, až do chvíle, než jsem spatřil velmi precizně vybudovanou obranu města Kutna. V tu chvíli dostalo i rozpouštění jednotek svůj smysl. I bez zkušeností myslím, že protivník předvedl brilantní obrannou hru.

Polsko - Kstavk x Valsidal
dohráno 12.5.2004, vítězství Spojenců

Valsidal - Osa

Průběh a konec bitvy:
Na začátku jsem rozdělil své síly na dvě části na jižní, méně mobilní, sestávající z Pz35(t), děla a pár pěšáků a na severní, silnější, která měla oba zbývající tanky a svůj počet doplnila opět pěchotou. Za svou prestiž jsem si ihned nakoupil dělo a nějaké divize pěchoty, protože jsem nabyl dojmu, že polské tanky (hlavně tank 7TP, který jsem začal za bitvy upřímně nenávidět) neohrozí pěchotu, bohužel se to nepotvrdilo. Kstavk si hned na začátku koupil do Kališe jeden tento tank a zřejmě si někde u Lodže koupil druhý. Můj generální štáb očekával tvrdou obranu u Kališe, a tak nařídil obchvat směrem na Poznaň. Můj protivník však můj úmysl prohlédl a začal obratně ustupovat, políčko za políčkem stále pod ochranou děla. Na jihu začaly tvrdé boje o most přes Vartu, jichž se účastnil tank 7TP a několik pěších jednotek na straně nepřítele a moje skupina jednotek Jih. Hrdinný odpor Poláků těžce zdecimoval tankovou divizi Pz35(t) a mou pěchotu, ale mně se stejně podařilo během urputných bojů táhnoucích se několik tahů most obsadit a překročit řeku. V tuto chvíli se Kstavkovi podařil husarský kousek. Přehlédl jsem jeden nechráněný most, on bleskurychle využil situace a obsadil Kališ. Ze získané prestiže si koupil další tank 7TP. Diverzi podpořila také poznaňská posádka. Následovaly těžké boje o Kališ, které sice skončily mým vítězstvím, ale protihráč získal čas potřebný k vybudování obrany Kutna. Na podporu útoku na Kutno jsem koupil tank Pz IIIE, který potvrdil mé naděje, dokázal spolehlivě ničit polské tanky. Zatímco se mé jednotky připravovaly na finální útok na Kutno, poslal jsem malou posilu v podobě tanku Pz II k Lodži, a tak dokonal obklíčení nepřítele. Z něho dokázal ustoupit pouze tank 7TP (který opět ukázal svou odolnost) na síle 2. Pak bylo dobyto město Lodž a Ozorkow. V snaze ubránit město Brzeziny tam byly přesunuty divize PTK a přeživší tank. V tomto (předposledním) kole jsem se konečně dostal na dohled ke Kutnu a uviděl nepropustnou obranu z dvou děl a hromady PTK. Přesto jsem nekapituloval a pokusil se obsadit město Brzeziny, ale neuspěl jsem. Doufám, že neúspěch u Kutna nepovede k zhroucení celého tažení do Polska.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím, že jsem protihráče téměř ničím nepřekvapil. Můj chybný úsudek u Kališe, nebráněný most a hlavně neagresivní přístup poskytl protihráči tolik potřebný čas a prestiž na vybudování obrany. Měl jsem i pár světlých momentů (malé obklíčení poblíž Lodže), ale celkově se hodnotím spíše negativně.

Charakteristika protihráče:
Kstavk se projevil jako zkušený a kvalitní protihráč. Dovedl velmi šikovně ustupovat a u toho zdržovat. Jeho obrana mostu přes Vartu mi způsobila veliké ztráty na mužstvu, které pak citelně chyběly na konci bitvy. Jeho diverze do Kališe mě překvapila, a tak za přijatelnou cenu získal dva tahy a slušné množství prestiže za niž posílil obranu Kutna. Myslím, že bych ho neporazil, ani kdybych měl 4 kola na víc.

Polsko - H.G. x Vasja
dohráno 12.5.2004, vítězství Spojenců

Vasja - Osa

Průběh a konec bitvy:
Plán bitvy byl následující: Armáda rozdělena na dvě části, skupina A měla postupovat přímým směrem na Kutno a skupina B měla postupovat směrem na Lodž. Města Kališ, Rodomsko a Poznaň měla být ignorována. Jednotky byly posíleny o divizi tanků PzIIIE a divizi dělostřelectva. Operace začaly přesně podle plánu, jednotky pěchoty se střetly s jednotkou jízdy a těžce ji poničily, průzkumný tančík se na jih od města Kališ střetl s jízdou a ta byla opět těžce poškozena. V dalším postupu byla obsazena města Poznaň a překvapivě bylo opuštěno i město Kališ. Jednotky se začaly shromažďovat na severu i na jihu kolem přechodů řeky Varty, kde se setkaly se slabým odporem. Skupina B izolovala opuštěná města Lodž, Ozorkow, Brzeniny a Rodomsko. Za slabého odporu dorazily jednotky k silně opevněnému městu Kutno. Tady se jejich postup úplně zastavil. A i přes solidní dělostřeleckou podporu jsem nebyl schopen se k němu dostat. V závěru se nepříteli podařilo obsadit zpátky neobsazenou Lodž.

Hodnocení vlastního velení:
Byla to má první bitva proti člověku a až do 6. tahu jsem si myslel, že mám vítěztví v kapse. Pak mi ovšem nepřítel ukázal, k čemu je dobré rozpouštění vlastních jednotek. Vybudoval skvělou obranu u Kutna, kterou jsem neměl šanci prorazit. Myslím, že mou hlavní chybou byl nákup jiných jednotek než dělostřelectva, s tím bych snad mohl prorazit. Také jsem nedocenil možnost rozpouštění soupeřových jednotek.

Charakteristika protihráče:
H.G. je velice zkušeným hráčem. Zpočátku zdržoval můj postup a potom vybudoval skvělou obranu Kutna s mohutným dělostřelectvem. Gratuluji a těším se na další bitvy.

Polsko - stanny x Raduz
dohráno 21.5.2004, vítězství Spojenců

Raduz - Osa

Průběh a konec bitvy:
Od začátku jsem vše vsadil na rychlost. Sebral jsem všechno, co jsem měl, dokoupil pěchotu a hrnul to vše k Lodži a Kutnu. Cesta k Lodži probíhala bez nejmenších problémů, řeka Varta překročena bez značnějších ztrát a posléze obsazena města Lodž, Ozorkow a Brzeziny. Radomska jsem ušetřil, nechtěl jsem se zdržovat. Problém nastal u města Kališ, tam jsem se zbytečně zdržel, nakonec jsem ho obešel a táhl dál na Kutno. Obsadil jsem Poznaň, dokoupil další pěchotu, pokusil se zformovat všechny jednotky a zaútočil na řadu ATG. Obrana byla zformována výtečně, krytá dělostřelectvem, pokud jsem některé ATG rozmetal, nepřítel hned dokoupil dvě nové. Nakonec se mi podařilo Kutno ze všech stran obklíčit, ale zaplatil jsem za to spoustou zničených nebo pošramocených jendotek. Zaútočil jsem vším, co jsem měl, i tanky, na krytá ATG, doufaje, že nepřítel zapomene doplnit dělu munici a moje pěchota si pak již s ATG poradí, prorazí obranným valem a dělo bude zničeno. Bohužel generál polní maršál stanny takovou chybu neudělal, takže poslední dva tahy před koncem již bylo o vítězi rozhodnuto.

Hodnocení vlastního velení:
Taktika byla vzásadě spravná, nezdržovat se a pelášit, co to jde, ke Kutnu. Bohužel jsem nezvládl naplánovat precizní koordinovaný útok všech jednotek zaměřený na odmuničeni děla a nasledné prolomení obrany.

Charakteristika protihráče:
Naprosto přesně věděl, co dělá, od samého počátku si šel za svým. Zdržoval u Kališe a mezitím budoval precizní obranu Kutna. Gratuluji a těším se na další bitvy.

Bělorusko - Sepp x Bulvaj
dohráno 1.10.2004, vítězství Spojenců

Bulvaj - Osa

Průběh a konec bitvy:
Bělorusko je bezesporu jedna z nejkrásnějších bitev. Německá armáda se tvrdošíjně bránila s minimálním ústupem. Postup Rudé armády byl z počátku nulový. Postupně docházelo k pomalému ústupu, následovalo další zastavení fronty příchodem Tigerů. Po zničení následoval krátký postup a už jen zbrždění nástupem zálohy Panterů. V této době byla Rudá armáda na hranici svých sil, ale jelikož těžká technika Němců již neexistovala, následoval rychlý postup. Jednotlivá lehce chráněná města již nekladla odpor a cílové město padlo během tří dnů.

Hodnocení vlastního velení:
Zvolená taktika nebyla špatná, přesto jsem se dopustil několika osudových chyb. Například letectvo bylo příliš rychle eliminováno a dokoupení stíhačky nebylo rozumné, lepší by byly protiletadlové 88. Hrál jsem příliš s otevřeným hledím. V době, kdy byla Rudá armáda v zuboženém stavu, jsem již neměl čím se bránit a pustil jsem rudého medvěda za své již neexistující první linie.

Charakteristika protihráče:
Skvělý protivník, který i když narazil na mohutnou obranu a sledoval znepokojeně snižování stavu svých útočných sil, dokázal svojí trpělivostí a zkušeností ne prorazit obranu, ale celou postupně zlikvidovat. Rozhodně soupeř se kterým je radost i poučení hrát.

Polsko - Sturm x lord Mystic
dohráno 15.10.2004, vítězství Osy

lord Mystic - Osa

Průběh a konec bitvy:
Hned v úvodu jsem se vrhl většinou armády na Kališ, který jsem s menšími ztrátami dobyl. Následně jsem rozdělil armádu na menší severní křídlo dvou pěchot, houfnice a tanku a jižní křídlo - zbytek. Navíc jsem v Kališi dokoupil další dvě houfnice, se kterými jsem v následujícím tahu odjel v autech daleko na jih. Zde jsem díky ATG a polskému tanku přišel o houfnici a byly mi poškozeny další jednotky. Měl jsem štěstí, na severu u Kutna mi protivník nekladl velký odpor a pár nekrytých ATG zničily mé pěchoty s houfnicí. Na jihu u Lodže to bylo horší, zde nepřítel zahustil obranu houfnicí a několika ATG. Díky dotažení dvou houfnic, zbylé pěchoty a tanků se mi zde i díky šťastnému útoku z řeky podařilo prolomit obranu a zničit houfnici. Následně nekryté ATG a jedna pěchota byly zničeny či poškozeny a asi na druhý pokus se mi podařilo dostat i do posledního města.

Hodnocení vlastního velení:
Jsem zvyklý hrát dost ofenzívně a díky tomu často zbytečně chybuji a nechávám odkryté jednotky a transporty, které mi následně nepřítel ničí a jsou to citelné ztráty. Také jsem nerozvážně nechával v první linii své tanky, které zde v Polsku nepřítel úspěšně ničil svými ATG.

Charakteristika protihráče:
Po prvních pár kolech jsem byl skoro zoufalý a myslel, že nemám naději prorazit obranu u Lodže díky velkému zahuštění ATG. Ale díky pouze jedinému krytí houfnicí a mnou dokoupenými pěchotami se podařilo tuto stejnorodou obranu prolomit. A jako chybu bych možná označil i slabou obranu Kutna na severu, kde nepřítel dokoupil zbytečně moc ATG a nic jiného a na dobytí mi stačili pouze dvě pěchoty a houfnice. Zde kdyby musela být vázána větší část mé armády, určitě bych misi nedovedl do zdárného konce.

Market-Garden - stanny x Dzin
dohráno 30.11.2004, vítězství Osy

Dzin - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Na počátku se Spojenci pokusili o útok v oblastech Eidhowenu a Nijmegenu. Byl jen zčásti úspěšný, u Eidhovenu se nepodařilo dobýt strategické město Boxtel. U Nijmegenu byl sice obsazen jak Nijmegen, tak Wyler, ale za cenu poměrně velkých ztrát a v oblasti Wyleru se stále nacházely silné německé jednotky. U Arnhemu Spojenci přešli do obrany s cílem co nejdéle se udržet a zdejší jednotky byly posíleny tanky. To se ale nepodařilo, protože Němci následně značně posílili svou mohutnou pancéřovou vozbu a letectvo a zdejší výsadek zlikvidovali. Spojenecké letectvo poté selhalo a Němci mu způsobili značné ztráty a donutili ho stáhnout se do defenzívy. Zatímco od Eidhovenu pomalu pokračoval pomalý postup a obsazování všech měst v rukách Němců, snaha o oslabení německých jednotek v oblasti Nijmegenu ztroskotala a Němci zde pomalu získali převahu. Ta byla umocněna tím, že po zničení Arnhemského sektoru se sem začaly přesunovat mohutné německé obrněné svazky. Poté se německý postup zastavil, ale pro Spojence to znamenalo jen mírné oddálení úplné porážky. Němci získali pozemní i leteckou převahu a postupně zlikvidovali veškeré spojenecké jednotky a obsadili většinu měst.

Hodnocení vlastního velení:
Udělal jsem několik zásadních chyb, přičemž ta největší byla neposílení svého letectva o stíhačky a spoléhání se na zdejší elitní Spitfiry, které ale v souboji s německými Focke-Wulfy zcela propadly. To mělo za následek, že jsem přišel o jedinou ucházející sílu, která mohla eliminovat lepší kvalitu a také kvantitu německých obrněnců. Druhou bylo, že jsem se od počátku nerozhodl postupovat agresivněji v oblastech Nijmegenu a Eidhovenu a tak dosáhnout co nejdříve potřebného prostoru.

Charakteristika protihráče:
Jeho hra byla naprosto účelná, bez jakékoliv chyby. Postupně si vybudoval převahu a tu potom až do konce hry nepustil. Zpočádku hrál velmi agresivně, postupem času přešel poněkud do pasivity, ovšem to už v době, kdy bylo o výsledku rozhodnuto a navíc posléze svou aktivní hru obnovil. Hrál naprosto skvěle.

Polsko - Valsidal x Pospechbuh
dohráno 31.12.2004, vítězství Spojenců

Pospechbuh - Osa

Průběh a konec bitvy:
Zvolil jsem tradiční strategii. Rozdělil jsem svou armádu na dvě skupiny - jedna měla dobýt Lodž a druhá Kutno. Posílil jsem armádu o dvě houfnice, protože jsem čekal statickou obranu. Nepřítel ovšem toto mé přesvědčení nesdílel. Od začátku jsem vršil chybu za chybou. Kolem Kališe jsem se chtěl skupinu A nepozorovaně protáhnout, protože bojem o něj by vzniklo smrtelné zpoždění. Ale trestuhodně jsem skupinu A poskládal pouze z pěchoty s podporou jedné houfnice. Té se nepozorovaně podařilo dostat se ke Kutnu, ovšem pěchota zůstala vázána polskými tanky u Kališe. Výsledkem byla ztráta pěchoty a o tah později i houfnice. Útok na Kutno ztroskotal. U Lodže se mi vedlo o něco lépe. Překročil jsem řeku a vyhnal Poláky z města. Ovšem čas mne přinutil k hazardnímu pokusu dostat ke Kutnu dvě houfnice stůj co stůj naložené v náklaďácích. Polské tanky tento zoufalý pokus odhalily a zmasakrovaly. Poslední naděje na obsazení Kutna padly. Polská armáda získala drtivou převahu a trosky mé armády spasil už jen konec hry od úplné anihilace.

Hodnocení vlastního velení:
Dělal jsem množství chyb, které snad byly způsobeny odlišností hry proti živému soupeři a trémou. Už ve vytvoření a rozdělení jednotek do dvou skupin jsem udělal zásadní chybu, která vedla ke krachu mého plánu v podstatě dřív než začal. Často jsem táhl zbrkle, byl překvapen iniciativou, kterou se živý soupeř vyznačuje. Návyky z hry proti počítači se ukázaly spíše ke škodě.

Charakteristika protihráče:
Nemám zatím srovnání, ale hrál až příliš zdatně... Možná už nemusel být v závěru tak opatrný a uštědřit mi svými tanky kompletní porážku. Ale třeba mne jako začátečníka šetřil.

Benelux - Sepp x HBWanderer
dohráno 7.1.2005, vítězství Osy

HBWanderer - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Malá dohlednost francouzské pěchoty znemožňovala lepší využití mého dělostřelectva. Bylo mi jasné, že o letectvo přijdu hned na začátku, tak jsem se snažil způsobit Seppovi co nejrychleji největší škody. Pokud bylo možné, zaměřil jsem se na poškození německého dělostřelectva. To i nakonec rozhodlo. Dále jsem předpokládal, že zcela jistě neubráním všechno. Nejvhodnější pro obranu se mi zdálo Lille. Je obklopeno zákopy a řekou, do blízkého lesa bylo možné umístit předsunutou obranu. Veškerou prestiž jsem investoval do kombinace obranných jednotek (ATG, PLD, dělostřelectvo, pěchota) v tomto místě. Přemístil jsem sem i některé jednotky z blízkého okolí a předpokládal tak jejich delší životnost v zákopech, s dělostřeleckou podporou a pokrytými křídly. Z Lille jsem tak vybudoval pevnost. Snažil jsem si dílčími výpady od Lille svými tanky způsobit Seppovi maximální ztráty. To se mi částečně dařilo, ale prestiže bylo opravdu málo vzhledem k tomu, že ale Sepp snadno obsadil ostatní města (všude byla zakopaná posádka). V závěru bylo Lille úplně obklíčeno a ostřelováno dělostřelectvem. Letectvo mi zablokovalo veškeré doplňování, a tak jsme se dohodli na mojí kapitulaci.

Hodnocení vlastního velení:
Nemyslím si, že jsem udělal nějakou zásadní chybu, očekával jsem ovšem, že Seppa více zdržím. Toto byl můj první trénink a hra proti člověku mě velice zaujala.

Charakteristika protihráče:
Sepp hrál perfektně a vyloženě účelově s jasným cílem. Maximálně využíval vzdušné převahy, dělostřelectva a kvality svých jednotek. Vzhledem k tomu musel mít mnohem větší přehled o bojišti než já. Bylo vidět, že to je zkušený hráč.

Polsko - Chomski x Adam
dohráno 28.1.2005, vítězství Spojenců

Adam - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Ihned po převzetí armád Lodž a Poznaň jsem je modernizoval jak jen mi dovolil hlavní štáb, aby alespoň trochu připomínala moderní a mobilní armádu roku 1939. To mi umožní pružně reagovat na pohyb 8. a 10. německé armády pod velením generála Chomskiho. Rozhodl jsem se vytvořit obranou linii na řece Vartě. V prvním tahu jsem však zjistil, že soupeř se nedostal na dotek k městu Kalisz. To mne přivedlo k nápadu pokusit se ho zdržovat ještě na západním břehu řeky Varty u měst Kalisz a Poznaň. Generál Chomski stále postupoval, ale moje strategie vycházela. Teprve ve 5.tahu po objevení dvou divizí tanků PzIIIE jsem ztratil kontakt s městem Kalisz a stáhl za řeku Vartu i u Poznaně. Soupeřovi jednotky při pokusech překročit řeku Vartu začaly vykazovat citelné ztráty. Soupeř překročil řeku Vartu až v 9.tahu bez ohledu na chystaný útok mých čtyř jednotek jihovýchodně od Kalisze. Má strategie nakonec slavila úspěch.

Hodnocení vlastního velení:
Na počátku bitvy jsem zvolil strategii, které jsem se držel ve všech tazích podle toho, jak mi soupeř dovolil. Tato strategie nedávala počítači vůbec žádnou šanci a vždy utrpěl velké ztráty.

Charakteristika protihráče:
Generál Chomski hrál mnohem lépe a opatrněji než počítač. Jedinou chybu spatřuji v tom, že měl v 1. tahu měl dostat 9.divizi tanků PzIID do kontaktu s městem Kalisz, což by mi znemožnilo dokoupení jednotek k tomuto městu a změnilo celý vývoj bitvy.

Polsko - H.G. x Queenkilller
dohráno 3.2.2005, vítězství Spojenců

Queenkiller - Osa

Průběh a konec bitvy:
Hned na začátku sem se koukl, jak H.G. hrál předchozí přijímače v Polsku a vždy soustředil na obranu Lodže, posledního města (nejdále od výchozího města Vratislav). Taktika byla jasná, prudce vpřed a co nejrychleji zabrat všechny města, aby byl čas dobývat Lodž. Prvních pár kol vyšlo výborně, postup byl velmi rychlý a až na jedno poničení jednoho dělostřelectva od polského tanku vše probíhalo dobře. Zhruba od sedmého tahu byla všechna města až na Lodž moje. Na Lodž jsem šel od východu a byl proveden diverzní útok jednou pěchotou přes řeku na západě. Dvě dělostřelectva byla za řekou, kde sem je bohužel nechal až do konce a moc boj neovlivnily, až na to, že se o ně rozbilo pár ATG, které se je pokoušely poškodit. V posledním tahu byla zničena pěchota bránící město, byly vyčerpány zásoby munice bránícího dělostřelectva, bohužel neschopnost zničit alespoň ješte jedno ATG způsobilo, že jsem nemohl město obsadit. V příštím tahu by bylo město pravděpodobně moje.

Hodnocení vlastního velení:
Ze začátku vše probíhalo dobře, bohužel ke konci špatným umístěním dvou houfnic a také ztráty oproti odhadu (odhad byl 0:0, tak jsem zaútočil na vyčerpání munice a výsledek byl, že mi z 8 tanků zbyl jeden, který se jako jediný dotýkal města). Polsko osobně proti skutečnému hráči považuji za těžší mapu, díky nedostupnosti letadel, delostřelectva s dostřelem 3, slabším německým tankům (tři musely zničit poškozený polský tank) a málo tahů. Soupeř toho vcelku dobře využil a proto vyhrál.

Charakteristika protihráče:
Hrál, co chtěl a nakonec i díky tomu vyhrál. Jediná výhrada snad, že mohl koupit pár levných polských tanků na zbrždení přechodu řeky. Díky za hru, bylo to místy dost poučné.

El Alamein (AG) - stanny x 777
dohráno 5.2.2005, vítězství Spojenců

777 - Osa

Průběh a konec bitvy:
Podľa zvoleného scenára bolo jasné, že od začiatku budem v defenzíve. Po prvom ťahu kedy Spojenci zaútočili plnou silou som prišiel o cenný PzIVF2 a ďalšie pancierové ako aj pešie jednotky. Mojím zámerom bolo hlavne potopiť bitevnú loď, ktorá mohla neskôr narobiť riadnu paseku medzi mojimi brániacimi sa jednotkami, preto som použil novu posilu He 177. Veľmi dôležité bolo vybojovať vzdušnú nadvládu, proti letkám Spitov a Mosquit som nasadil svoje Fw 190, ktoré boli spočiatku určené k ochrane strategických a taktických bombardérov. Situácia na fronte nebola růžová, obrovská materiálna nadvláda Spojencov sa začala prejavovať hneď od začiatku. ( Je jasné prečo došlo k obratu pri El Alameine ) Všetky svoje zostávajúce jednotky som stiahol k Mersa Matruh, kde som sa snažil spôsobiť čo najväčšie straty Spojencom. Vzhľadom k rýchlemu priebehu hry tých spojeneckých strát nebolo veľa. (2 tanky). Stačil krátky nápor na mesto a bolo dobojované.

Hodnocení vlastního velení:
Nemyslím si, že by som spravil nejakú zásadnú chybu, v tomto scenári nieje veľa možností. Už by som nekúpil He 177, jeho miesto by zaujal Tiger, ale neviem, či by to pomohlo.

Charakteristika protihráče:
Krátka bitka na hodnotenie súpera, fungoval bezchybne.

Polsko - Patras x PatrikAndree
dohráno 19.5.2005, vítězství Osy

PatrikAndree - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Již od začátku jsem věděl, že je to předem prohraná bitva. Jednotky byly podprůměrných kvalit, skládající se převážně z rolníků, dělníků, semtam nějaký ten odvážný odbojář, vesničani s koňmi a jeden tank, ve výzbroji z konce první světové války. S těmito odvážlivci, se kterými jsem se vůbec nesžil, jsem vyrazil bránit Polsko. Zvyklý na útok a nedržící se direktiv z hlavního velení, vyrazil jsem do boje. Útok trval jeden tah, než jsem zjistil, že s touhle sebrankou bez morálky, s vidlemi a na koních, útočit proti skvěle vycvičené a morálně vzpružené, velice koncentrované, a velmi dobře koordinované armádě pod skvělým velením generála Patrase se útočit nedá. Koňáci utekli do lesů před náporem německých tanků a moje milá vesnická hrdá a statečná avšak slabá pěchota se rozprchla na všechny strany. Zvyklý na pružnou obranu, zaútočit a stáhnout se, jsem z nerozumu stáhl mojí jedinou dělostřeleckou divizi, o kterou jsem třetí tah přišel. Polské jednotky byly bez hlavní podpory a německé obrněné divize za podpory statečné divize granátníků mohly postupovat přes všechna města vpřed. Koňáky jsem nehledal, fronta neexistovala, na silnicích byl jen chaos a spousta uprchlíků. Sehnal jsem několik protitankových děl nevalné kvality a utvořil kruhovou obranu kolem dvou mých zbývajících měst. Následné zprávy z bojiště mně vyděsily. Všude vlály německé vlajky a já byl se zbytkem svých tří protitankových, polorozpadlých, unavených, špinavých divizí obklíčen a nezbylo mi než kapitulovat a zachránit si tak nažehlenou uniformu a emigrovat do Anglie, abych mohl pokračovat v boji.

Hodnocení vlastního velení:
Naivní představa v polskou mašinérii. Nebyl mi dán prostor k pružné obraně, nákup levných protitankových jednotek zavrhuji, pak se bojuje jak za první světové války na jedné frontě a je to vyčkávací taktika. Namalujte mi na tank kříž a hned se projeví moje nesporné kvality. Připadal jsem si jako válečný poradce u indiánského kmene, který bojuje ve vlastenecké válce s kameny a klacky. Ještěže tu nebyla Luftwafe.

Charakteristika protihráče:
Výborný velitel a taktik, který plně využil nesporných kvalit Wehrmachtu. Při každých zprávách z bojiště jsem se divil, jak se dostal až na místa, která ještě měla ovládat........Polská armáda.

Polsko - Papik x Hobart
dohráno 29.5.2005, vítězství Spojenců

Hobart - Osa

Průběh a konec bitvy:
Svoji bleskovou válku jsem začal zničením a rozprášením dvou kavalerií v okolí Kalisze a zároveň postupem pěchoty směrem k řece Wartě. Můj záměr byl co nejrychleji překročit řeku. Nepřítel hodlal vést boj na zdrženou a opevnil se za řekou, což jsem očekával, nepřítel se zároveň stáhl z Kalisze, protože mu hrozilo obklíčení.Ve 2. kole jsem obsadil Kalisz a zničil kavalerii, dělostřelectvo, pěchotu. Postup přes řeku je krvavý. Další kolo jsem bez potíží obsadil Poznaň. Pěchota přebrodila Wartu a neprodleně miří na Lodž, přechod tanků se nezdařil. Čtvrté kolo bylo ve znamení bojů u Poznaně, pokračujícím postupem
na Lodž. Kolony směřující ke Kutnu brzdí obratnou obrannou taktikou polské obrněné sbory. Další kolo neustálé boje s tanky. Pro německá vojska bylo překvapující množství polských tanků. Radostná zpráva Lodž je v našich rukou, Kutno je silně bráněno. K tomutu městu se stáhlo 6 tankových divizí, protitankové zbraně a zakopaná pěchota. Dále padla města Ozorkow a Brzeziny. Závěr bitvy probíhal ve znamení rozhořčeného boje proti tankům u Kutna.

Hodnocení vlastního velení:
Strategie byla dobrá. Myslím si, že jsem měl rychleji překročit řeku Wartu a zaútočit na týl. Také jsem očekával spíše množství ATG, dělostřelectva, než kolony polských tanků. Po bitvě je každý generál, ale měl jsem investovat do PzIII, které by platily na polské obrněnce, PzIII přišly pozdě, kdybych měl střední tanky bitva se dala vyhrát. Doufám, že se z této lekce poučím.

Charakteristika protihráče:
Podle mého názoru soupeř přesně věděl co chce provést. Vsadil na hromadu tanků. Já je nedokázal ničit, jen poškodit. Poškozené tanky se vzápětí vracely do boje v plné síle. Doufám, že se setkáme a změříme opět síly. Závěrem bych chtěl Papíkovi poděkovat za hru.

Polsko - stanny x Raeld
dohráno 2.6.2005, vítězství Spojenců

Raeld - Osa

Průběh a konec bitvy:
Hned od začátku jsem si uvědomoval, že vybojovat Polsko proti stannymu bude těžké. Rozhodl jsem se pro rychlý postup a pružné přelévání sil v prvních dnech bitvy. V druhém tahu dni byl dobyt Kališ, jehož obrana nemohla být kvůli přisunuté pěchotě doplňována. V dalších dnech jsem naprostou většinu svých sil hnal směrem na Kutno a jen okrajově mířil na sever k Poznani a na jih k Radomsku. Nepřítel se snažil bránit mosty přes řeku, ale rychlým postupem jsem mu v tom zamezil a proniknul za ni. Obránce chystal hrozivé opevnění z protitankových děl u Kutna a ostatní města buď opustil nebo hájil jen slabě. V 5. tahu byla všechna města kromě Kutna dobyta a německá vojska stanula před polskou obranou. Byl jsem na tuto variantu připraven a do prvních linií převelel pěchotu se silnou dělostřeleckou podporou (v závěru 4 dělostřelecké divize 7,5cm houfnic). Každým dnem jsem se prokousával obrannými postaveními - dvakrát jsem proniknul až ke Kutnu, ale byl zase odražen. V 10. tahu byl přede mnou těžký úkol prorazit kruh kolem města a vniknout dovnitř. Do poslední chvíle jsem se nevzdával naděje, ale Poláci se bránili hrdinně.

Hodnocení vlastního velení:
Přes samotným začátkem bitvy jsem pečlivě prostudoval reporty bitev, které stanny vybojoval. Zjistil jsem velice brzy, že Polsko již dvakrát s nováčkem hrál a za Spojence vyhrál. Ověřil jsem si, že uplatňoval zdržovací taktiku u Kališe a u řeky, zatímco omezoval obranu všude jinde, aby mohl opevnit Kutno s pomocí dělostřelectva a protitankových kanónů. Předpokládal jsem tedy, že provede to samé, a rozhodl jsem se soustředit na Kutno. To se mi osvědčilo a v průběhu bitvy jsem získával na jistotě. Nicméně val z ATG je silnou zbraní. Při obléhání Kutna jsem jistě udělal několik drobných chyb. Jednotky, které pronikly k městu, bylo třeba chránit dělostřelbou, ale to se mi nepodařilo. Další možností podle mě bylo přisunout vlastní dělostřelectvo blíže tak, aby se vzájemně podporovalo a mohlo střílet přímo do města.

Charakteristika protihráče:
Stanny je velmi schopný generál, zběhlý v taktickém rozvrhu a zvolil i výborný strategický plán, který se mu již osvědčil.

Benelux - stanny x Jaramir
dohráno 24.6. 2005, vítězství Osy

Jaramir - Spojenci

Průběh a konec bitvy:
Na začátku jsem se rozhodl, že se pokusím postup Němců zpomalit těžkými spojeneckým tanky. A protože největšími nepřáteli těchto tanků jsou nepřátelské bombardéry, pokusil jsem se nákupem 2 Spitfirů ztížit nepříteli získání vzdušné převahy. Bohužel jsem si neuvědomil, že nezkušení britští piloti nemají žádnou šanci proti daleko zkušenějším borcům ve službách Luftwaffe. Po prvních 2 tazích bylo jasné, že nepřítel posílá své nejmobilnější jednotky (tedy tanky) na Brusel, proto jsem tam své tanky poslal i já. Bohužel, díky neuváženému nákupu drahých letadel mi nezbylo na nákup protitanků, které by znepříjemnily postup a rozestavení se německých tanků. Mé tanky se držely jak mohly, ale protože jsem si nechal větší část mého stíhacího letectva obklíčit nad Bruselským letištěm, nedokázal jsem je plně ochránit před bombardováním. Na chvíli mi ještě svitla naděje, že udržím Bruselské letiště dost dlouho na to, aby německým stíhačům došlo palivo, což se téměř podařilo, ale nepřítel obětováním tanku PzIV letiště včas dobyl a zachránil tak své stíhače od potupného konce. Toto jsem mu také ulehčil stažením tanku Matilda II na jih, aby se pokusil zpomalit německý postup na Maubeuge, což se bez patřičné podpory minulo účinkem. Po rozprášení tankových divizí a drahého letectva, kterému se v zářné chvilce podařilo ještě sestřelit strategický bombardér a skoro jeden stíhač, jsem se ještě pokusil vybudovat obranu okolo Lille, ale na to jsem neměl díky drahým nákupům ze začátku dostatek prostředků. A poté, co se objevili němečtí výsadkáři nad Calais a obrana Lille byla neustálým bombardováním paralyzována, jsem se rozhodl pro kapitulaci.

Hodnocení vlastního velení:
Koupením drahých letadel a tanků jsem se dopustil hrozné chyby, která zapříčinila mou brzkou kapitulaci. Nějak jsem opomněl fakt, že mé kvalitní technice bude chybět zkušená posádka... Také jsem projevil velkou laxnost při přesunech letadel a obrané techniky, o kterou jsem pozdním odsunem od Maubeuge přišel. O nedostatku prestiže způsobeným nákupem drahé techniky, která mi chyběla na nákup alespoň minimální obrany, ani nemluvě.

Charakteristika protihráče:
Co dodat? Svou neprozřetelností a neohebným velením jsem stannymu umožnil vedení bezchybného a zdrcujícího Blitzkriegu, který byl tak efektivní, že jsem většinou viděl pouze čelo jeho armád a mnohdy ani to ne. Svou zkušeností a převahou mi nedal sebemenší šanci nebo jen nepatrně zpomalit jeho postup...

Varšava - stanny x Guru
dohráno 26.6.2005, vítězství Spojenců

Guru - Osa

Průběh a konec bitvy:
Když jsem se hlásil do turnaje, pročítal jsem si všechny reporty. Pochopil jsem, že stanny je velmi silný hráč. Bitvu jsem začal bombardováním a pěším útokem na Tomaszov. Dále jsem začal ničit jednotky na přístupových cestách k Varšavě, což je s úspěchem podařilo. Pěchotu v letadle bohužel objevil stanny, který chtěl se svojí stíhačkou "čekat za bukem" na moje Stuky. Ve 2. kole jsem započal překročení řeky směrem k Modlinu. Bohužel jsem narazil na protitankovou obranu a útok ztroskotal. Další mojí snahou bylo dostat se k Varšavě a znemožnit posilování nepřítele, což se také nepodařilo. Po utrpěných ztrátách jsem své jednotky stáhl a letectvem jsem si udržoval od těla dotírající protitanková děla ráže 37mm. Takže zbytek bitvy probíhal ve stylu Sitzkriegu čili války v sedě.

Hodnocení vlastního velení:
Hodnotit vlastní velení je těžké, protože nikdo z nás není dostatečně sebekritický, ale pokusím se o to. V této bitvě se toho moc nového vymyslet nedalo. Použil jsem všechny mé svěřené jednotky podle příručky polních generálů. Mé rozhodnutí zaútočit v tuto dobu a tomto místě bylo založeno na nejlepších informacích. Vojáci, letci jednali se vší statečností a odhodláním. Bude-li někdo muset nést za útok odpovědnost a vinu, budu to výhradně já sám.

Charakteristika protihráče:
Stanny, jak jsem předeslal, je silný hráč a tuto bitvu nehrál poprvé. Na konci tohoto reportu bych chtěl stannymu poděkovat za přijímač, a věřím, že se střetneme někdy příště v jiné bitvě.

Polsko - stanny x Richard
dohráno 15.8.2005, vítězství Spojenců

Richard - Osa

Průběh a konec bitvy:
Dle tradičních duelových pravidel jsem vybral místo bitvy (Polsko) a stannymu tím pádem připadla volba strany (obránci). Věděl jsem, že tradiční útok přes mosty nemá šanci na úspěch, neboť Poláci mohou mít silné tankové zálohy, proto jsem se rozhodl vést hlavní útok přeplavením Varty jižně od Kališe zaměřený na rychlé dobytí Lodže. Tam jsem hodlal dokoupit artilerii a za její podpory překročit řeku Bzuru nejkratší cestou ke Kutnu. První fáze proběhla naprosto hladce - tanky se bez kontaktu s nepřítelem dostaly přes Vartu, bez potíží smetly kavalerii hlídkující u mostu na jihu a uvolnily ho pro jednotky druhého sledu. Zároveň průzkumný tank ve 4.tahu dojel na kontakt k Lodži. Obránci Lodže (oddíl polské pěchoty) však dokázali celý můj postup o kolo zdržet, když vydrželi v jediném kole útok dvou baterií houfnic, oddílu pěchoty a dvou tankových oddílů a ani neustoupili. Jak se později ukázalo, i kdyby tam nebyli vůbec, jedno kolo by v časovém rozvrhu vůbec nehrálo roli. V pátém tahu již byl plán nepřítele jasný - zabarikádovat Kutno PT děly a udržet se v něm. A tento plán mu také stoprocentně vyšel, neboť německá artilerie střílející přes řeku se ukázala být podstatně slabší, než jsem čekal (tři baterie nedokázaly za tři tahy zničit snad ani jeden PT kanon, plán počítal se zničením 3 kanonů za 2 kola) a dostupné tanky ani pěchota zase neměly v útoku proti polskému opevnění žádné vyhlídky na úspěch.

Hodnocení vlastního velení:
Polský scénář tedy skončil (očekávaným) vítězstvím obránců. Udělal jsem jednu taktickou chybu (ztráta pěchoty při riskatním přechodu řeky, navíc v místě s nulovým strategickým významem) a jednu strategickou chybu (do útoku v jižním směru jsem mohl přesunout více pěchoty, která na severu byla víceméně zbytečná a při lepším hospodaření s prestiží koupit v závěru scénáře čtvrtou houfnici) avšak ani jedna z těchto chyb nijak neovlivnila celkový výsledek. Ten byl od začátku až do konce jasně určen rutinním a naprosto efektivním postupem stannyho Poláků kteří Němcům nedali žádnou šanci.

Charakteristika protihráče:
Stannyho neprůstřelná strategie na mě působila až ležérním dojmem - jeho zálohy byly slabé a útočily spíš jen tak "aby se neřeklo", hlavní útočné síly Němců se nesetkaly s žádným centrem odporu a když přijely na dohled Kutna, viděly ještě neopevněné město. Teprve když se německé vojsko začalo rojit na břehu Bzury, rozestavil stanny kolem Kutna klasický kruh PT kanonů ale i to bohatě stačilo na odražení jakéhokoli pokusu o útok přes řeku.

Polsko - Raduz x Liborek
dohráno 16.9.2005, vítězství Spojenců

Liborek - Osa

Průběh a konec bitvy:
Mapa Polsko, cíl dobýt Lodž a Kutno. Kromě Kutna se podařilo obsadit všechna ostatní města, což sice k vítězství nevedlo, kdy chybělo dobýt klíčové město, ale ani nijak postup Němců nezpomalovalo, protože protihráč města opouštěl a nechával bez posádky, aby jednotky využil mnohem lépe než na bránění nedůležitých měst k bránění mostů přes řeky a zpomalení celkového postupu. Mezitím kolem Kutna vytvořil dostatečně silný obranný kruh z ATG 37mm podporovaným dělostřelectvem v Kutně. ATG i bez podpory dělostřelectva spolehlivě odolávly mým tankům, a pěchota zase nemohla zničit ATG, díky již zmiňovanému dělostřelectvu.

Hodnocení vlastního velení:
Myslím si, že jsem se nějakých zásadních chyb nedopustil. Bohužel se mi hned na začátku nepodařilo zničit jízdní jednotku, která je na mapě Polsko umístěná u lesa na dojezd mých tanků. Tu stáhl ke svému dělu a spolu s pěchotou zabránil mým dalším jednotkám dělo přímo napadnout, čímž zpomalil postup. Obejít pěchotu a jízdu nebylo možno, z obou stran byla řeka. Tak jsem poslal tank severem přes Poznaň, naštěstí byla opuštěná a napadl dělo směrem od portihráčových pozic. Myslím si ale, že nebýt tohot zpodění, stejně bych Kutno nedobyl, ale nebylo by kolem Kutna tolik ATG.

Charakteristika protihráče:
Zkušený protihráč, věděl co dělá. Zpomalil postup přes řeky a vybudoval kolem cílového města silnou obranu.

Francie - Papik x Maxim
dohráno 16.1.2006, vítězství Spojenců

Maxim - Osa

Průběh a konec bitvy:
Pro přehlednost jsem rozdělil svoji armádu na 3 části: střed (cíl útoku Paris a Le Mans), levé křídlo (cíl útoku Dippe, Le Havre a Caen) a pravé křídlo (cíl útoku Montagris, Orleans a Tours). Průběh bojů na pravém křídle: Hned první den bylo získáno město Remes a přilehlé letiště. Dál byl veden útok na Thierry, které bylo po 2 dnech získáno. Městem Chalons bylo lehce opevněno a tak do 2 dnů bylo pod moji kontrolou. Po přeskupení a doplnění jednotek, útok pokračoval na Trojes, město bylo středně opevněno a tak padlo až po 3 dnech. Montargis první klíčové město na pravém křídle, zde na mě čekala vybudovaná silná obrana, obrana města ležela na 1 stíhači, 1 takt. bombardéru,1x B1-bis, 2 flak 40mm a 1 pěchotě (a má armáda o 2 tancích, 1 antitank a 3 pěších). Po 3 dnech bylo město plně pod mou kontrolou a jen nezničitelný B1-bis se stáhl k Paříži. Armáda na pravém křídle posílená těžkou pěchotou se rozdělila na 2 zhruba stejné části, první část pochodovala k Paříži a druhá pokračovala na Orleans. Město Orleans ležící mezi lesy bylo lépe bránitelné, z důvodu blízkosti lesů. Nepřítel zde svoji obranu opřel o 2x 25mm kanóny, lehký tank AMC 35 a 1x pěchotu. První útok na Orleans byl odražen a jeho obnovení trvalo 2 dny. Po dalších 2 dnech se podařilo nepřítele v této oblasti úplně zničit. Poslední cíl bylo město jménem Tours, poslal jsem těžkou pěchotu, která měla hlavní podíl na pádu Orleans aby vedla útok. Město bylo slabě chráněno a tak nemohlo odolat útoku těžké pěchoty. Na této frontě se mi dařilo a mohl jsem si dokonce dovolit poslat část útočících jednotek na Paříž. Průběh bojů na levém křídle: Tato část fronty byla ze začátku nečinná, důvodem byla silná obrana v lesích mezi Dippe a Abbeville, nepřítel dokonce provedl útok na Abbeville podporovaný křižníkem a dělostřelectvem. Až nasazení letectva byl tento útok odražen. Po odražení útoku na Abbeville započal útok podporovaný letectvem na silně chráněné Dippe, až po čtyřdenních bojích padlo Dippe (jen Matilda II prorazila obklíčení a byla zničena až u Beauvais). Po počátečních problémech se rozjel útok na Roven a La Havre opět podporovaný letectvem. Obě města padla po 3 dnech prudkých bojích. Poslední hlavní město Caen leželo v bažinaté a zalesněné oblasti. Na jeho získání jsem vyhradil 2 pěší (z toho 1 paragáni), 2 tankové, 2 antitanky a ke konci i letectvo. Boj se díky bažinaté oblasti vlekl, ani shoz paragánů za město nepomohl rozvrátit zdejší obranu. Obrana se skládala z 1x dělostřelectvo, 3 x 25mm děl (neustále doplňovaných) a 1 tanku. Postup k městu se zastavil u letiště před městem.Na této frontě mi chybělo trocha štěstí při vyhození paragánů, jinak si myslím že jsem postupoval dle možností. Průběh bojů na frontě střed: První den se mi podařilo rozdrtit silnou francouzskou obranu pod Amiens a Hamem (5 pěších a 1 dělostřelectvo). Nicméně se nepřítel silně zakopal nedaleko v Beauvais, až po nasazení mého veškerého letectva, se mi povedlo nepřítele z této oblasti vytlačit (ale za cenu ztráty 1 nenahraditelné Stuky). Po těžkých bojích jsem se dostal na dostřel k Paříži. Po přeskupení u Paříže jsem poslal část armády pod Paříž, abych mohl napadnout město ze 2 stran. Při přesunech jsem získal cestou města Mantens a Chartres. Pro splnění cíle získaní hlavního města Le Mans, bylo nutno vyhradit jednu pěší a jednu tankovou jednotku. Le Mans bylo bez větších problémů získáno. Zpět k Paříži. Zde se vedla tvrdá tanková a dělostřelecká bitva, nepřátelské tanky B1-bis přeskupované na severu a jihu Paříže. Byl pro mé PzJager 1b a PzIII i IV, nanejvýš tvrdým soupeřem, za celou bitvu o Paříž jsem zničil jen 2 tyto úžasné stroje. Letectvo o bitvu o Paříž nezasáhlo, Paříž chránilo jedno dobu 5 flaků!!! Nepřítel byl schopen nahrazovat ztráty mnou způsobené v Paříži, takže odolal až do konce. Asi 7 tahů jsem vedl útoky ze severu a jihu na Paříž, i přes hrdinství útočících pozemních jednotek jsem nebyl sto prolomit obranu města, sice se mi podařilo zlikvidovat polovinu dělostřelectva v obranném perimetru ale ani to nepomohlo. Na této frontě mě čekala nejtvrdší obrana opírající se o těžké dělostřelectvo a formace B1-bis. Ani vyčlenění většiny mých sil, nestačilo k zisku města. Bitvy o Francii se účastnilo na 47 mých jednotek (zničeno 25) a nepřátelských 99 (zničeno 70).

Hodnocení vlastního velení:
Zvolil jsem si cestu více agresivnější a tedy riskantnější, myslím si, že moje taktika byla dobrá a vhodná pro tuto mapu, která byla velká a zisk 6 z 8 hlavních měst je celkem solidní výsledek. V čem jsem podcenil nepřítele, bylo to že mi sundal Stuky v první třetině hry, které jsem nechránil na 100%.

Charakteristika protihráče:
Přes drobné chybky, které jsem dělal i já, dokázal udržet 2 hlavní města. Při hře mistrně využil francouzské B1-bis při obraně Paříže.