zde vychází z velkého množství záznamů orální historie, deníků, zápisníků, korespondence, poválečných výzkumů, oficiálních hlášení a rozhovorů s japonskými a americkými účastníky.
Kniha Hřmící moře popisuje osudy čtyř námořních velitelů, dvou japonských a dvou amerických, jejichž životy se sešly v bitvě v Leytském zálivu v říjnu 1944. Admirál William „Bull" Halsey byl chlapáckým americkým námořním hrdinou, jehož chyby však zásadním způsobem ovlivnily výsledek bitvy; fregatní kapitán Ernest Evans, čerokejský indián, se neohroženě vrhl se svým torpédoborcem na japonské bitevní lodě a byl za tento čin posmrtně vyznamenán Kongresovou medailí cti; admirál Matome Ugaki se stal posledním velitelem jednotek kamikaze; admirál Takeo Kurita se také projevil jako hrdina, i když svým zvláštním způsobem - odmítl totiž provést rozkaz, podle kterého měl se svou flotilou dokončit sebevražednou akci.
Oba tito japonští admirálové byli od samého počátku války velmi pesimističtí, pokud šlo o její výsledek. Věděli, že i přes počáteční úspěchy musí Japonsko nakonec podlehnout síle Spojených států, přesto však statečně bojovali po celou dobu války. Na americké straně zase můžeme sledovat, jak přehnaná sebedůvěra a podceňování Japonců mohly vést ke zbytečným ztrátám.
Evansova kniha živě a plasticky popisuje jeden z důležitých okamžiků války v Pacifiku v létech 1941-1945.