policie, pronikl do německého vyslanectví v Tokiu jako důvěryhodný nacistický novinař, rychle se etabloval jako důvěrník vyslance a byl zasvěcen do přísné tajných informací vojenské a politické povahy, přicházejících z Berlina. Od roku 1933 až do roku 1911, kdy byl nakonec chycen, vysílal Sorge stálý proud neocenitelných informací pro zpravodajskou službu Rudé armády (GRU). Jeho skupina oddaných mužů a žen nejen informovala Stalina o německých a japonských úmyslech, ale také vyvíjela značný vliv na rozhodování obou vlád.
V jedné z několika zpravodajských akcí řekl Sorge Stalinovi o plánované německé invazi do Sovětského svazu - byla to zpráva, které sovětský vůdce nevěřil a nebral ji v úvahu. Později ve stejném roce hlásil Sorge prostřednictvím tajné vysílačky své sítě, že se Japonci rozhodli nezaútočit na Sibiř. Sorgeho předpověď, že se Japonsko rozhodlo pro válku s Amerikou a Británii dříve než se Sovětským svazem, umožnila Stalinovi soustředit vojáky k záchraně Moskvy před německým vpádem - a tak značně přispěl k porážce nacismu. Nakonec byl Sorge ponechán Stalinem svému osudu a stal se prvním Evropanem odsouzeným k smrti japonským soudem. Po prodlouženém utrpení byl popraven ve vězení Sugamo v roce 1944.
Za použití ruských dokumentů, až dosud neuveřejněných, a svědectví japonských a německých současníků oživuje Robert Whyman jedno z velkých špionážních dramat minulého století. Poutavěji než jakýkoliv špionážní román přináší Whymanova kniha až dosud nejpodrobnější popis Sorgeho výjimečného života a objasňuje, do jaké míry hrála ústřední úlohu v Sorgeho kariéře špiona série vášnivých sexuálních poměrů spolu s jeho fascinujícím vlivem na lidi.