použitelné v celé řadě rolí, mělo obrovskou výhodu ve své celodřevěné konstrukci, což mělo velký význam zejména v prvních válečných letech, kdy britský průmysl trpěl nedostatkem surovin a schopností opracovávat takové materiály, jako je ocel nebo hliník. Při stavbě Mosquita bylo jednak možné využít obrovskou armádu do té doby nevyužitých tesařů, dřevo bylo navíc mnohem dostupnější než kov.
Královské letectvo zařadilo do své výzbroje jako první fotoprůzkumná Mosquita verze PR.Mk.l, a to v roce 1941. Brzy se ale ukázalo, že nová konstrukce s motory Merlin má mnohem větší potenciál, takže do konce války bylo Mosquito používáno jako lehký bombardér, noční stíhačka a značkovací letoun pro svazy těžkých nočních bombardérů napadající cíle hluboko na německém území. Celkem bylo postaveno více než 7500 Mosquit všech verzí.