Coronet (Z)

PacPG: 3.1.1946 - 3.5.1946

Mapa scenaria:




Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Autor bitvy:
Datum vzniku:
Datum poslední úpravy:
stanny

  
Poprvé vydáno:
Vydání oprav:

-
-
Tato bitva se dá hrát v PacG pouze v kampani, není možné si ji zahrát mimo kampaň. Proč, to možná neví ani autoři hry. Relativně slušně udělaná mapa. Upraveno bylo umístění a tvary jezer, dodělány byly řeky, jedna řeka neústila do moře či jiné řeky, ale končila pramenem. Bylo nutno trochu upravit velikost, aby mapa mohla fungovat v limitech rozměrů pro PacPG - padlo na to 5 hexů na západě a 12 na jihu.

Původní mapa:

Historický popis:

Krycí název operace: Coronet (Sho III)
Operace CORONET za účasti pouze západních spojenců bez pomoci SSSR. Plánované, ale neuskutečněné vylodění spojeneckých sil na hlavním z japonských domácích ostrovů, Honšú.

Článek na anglické Wikipedii

Bitva v datech:
19. května 1938:Nad Japonskem - letecké síly Čínské republiky (ROCAF) provádějí ojedinělý letecký útok na japonské domácí ostrovy. Dvě letadla ROCAF shazují propagační letáky na města Nagasaki, Fukuoka, Kurume, Saga a další místa na Kjúšú. Tyto letáky nemají žádný vliv na japonské civilní obyvatele, ale ukazují, že Čína by mohla potenciálně provést na Japonsko letecké údery menšího rozsahu. Japonská armáda později nesprávně dospěje k závěru, že ROCAF disponuje letouny schopnými udeřit v dosahu 2100 km od jejich základen a přijme opatření proti potenciálním náletům na západní Japonsko, když čínské jednotky zahájí ofenzívu v roce 1939.
1. listopadu 1944:Nad Japonskem - US B-29 Superfortress "Tokyo Rose" ze 3. foto-průzkumné perutě uskutečňuje první americký přelet nad Tokiem od roku 1942.
24. listopadu 1944:Nad Japonskem - Americké bombardéry B-29 Superpevnost podnikají operaci "San Antonio I", první z řady náletů na Tokio, přičemž startují ze Saipanu a Tinianu. Ze 111 bombardérů jich 17 předčasně otáčí zpět na základnu a kvůli silnému větru jen malý počet bombardérů shazuje své pumy do oblasti cíle, který zůstává prakticky nepoškozen. Ve vedoucím letounu pojmenovaném Dauntless Dotty letí jako druhý pilot major Robert Morgan, bývalý kapitán slavné létající pevnosti B-17 Memphis Belle, stroje, který jako první v USAAF odlétal turnus 25 bombardovacích misí nad Evropou. Přezdívka Dauntless Dotty je podle jména Morganovy třetí ženy, Dorothy Johnson Morgan. Cílem náletu jsou továrny na letecké motory Nakajima v Musaši u Tokia (dnes součást Kunisaki).
27. listopadu 1944:Nad Japonskem - druhé bombardování Tokia bombardéry B-29 superpevnostmi má za formální cíl továrnu na výrobu leteckých motorů Musaši.
29. listopadu 1944:Severní Pacifik - americká ponorka Archerfish (pozn. Archerfish=druh ryby lovící hmyz a drobné živočichy střelbou vody) potápí největší japonskou letadlovou loď Šinano ve vodách u ostrova Honšú.
13. prosince 1944:Japonsko - prvním masivním náletem začíná bombardování Nagoye, cílené na zničení leteckých továren Mitsubishi. Čtyři bombardéry jsou během mise vážně poškozeny a musí být opuštěny. Po zemětřesení a sérii náletů skončí japonský plán na zvýšení letecké produkce naprostým neúspěchem.
4. února 1945:Sovětský svaz - začíná Jaltská konference. Churchill, Roosevelt a Stalin a jejich vysocí vojenští a političtí poradci se setkávají, aby diskutovali o poválečném uspořádání a válce s Japonskem. Jalta je nedávno osvobozené krymské letovisko.
5. února 1945:Sovětský svaz - probíhá Jaltská konference. Churchill, Roosevelt a Stalin a jejich vysocí vojenští a političtí poradci se setkávají, aby diskutovali o poválečném uspořádání a válce s Japonskem. Jalta je nedávno osvobozené krymské letovisko.
10. února 1945:Sovětský svaz - probíhá Jaltská konference. Churchill, Roosevelt a Stalin a jejich vysocí vojenští a političtí poradci se setkávají, aby diskutovali o poválečném uspořádání a válce s Japonskem. Jalta je nedávno osvobozené krymské letovisko.
11. února 1945:Sovětský Svaz - končí Jaltská konference. Churchill, Roosevelt a Stalin a jejich vysocí vojenští a političtí poradci se setkali, aby diskutovali o poválečném uspořádání a válce s Japonskem. Je odsouhlaseno, že se SSSR připojí do války proti Japonsku během tří měsíců od ukončení války v Evropě. Na oplátku bude Sovětskému Svazu uznán nárok na japonskou část ostrova Sachalin a Kurilské ostrovy. Stejně tak jsou stanoveny poválečné hranice Polska a rozdělení Německa do okupačních zón. Sověti dávají vágní příslib ohledně "svobodných" a "demokratických" voleb v zemích Východní Evropy osvobozených SSSR. Navíc probíhá jednání ohledně Organizace spojených národů a dochází k dohodě na uspořádání přípravného setkání k založení této organizace, v dubnu, v San Franciscu. Jalta je nedávno osvobozené krymské letovisko. Sovětská delegace opouští Krym přes Kerčský průliv po původně Němci budovaném Kerčském železničním mostě, který bude o týden později zničen ledem hnaným větrem z Azovského moře a oba břehy znovu spojí až Krymský most v roce 2018.
16. února 1945:Nad Japonskem - americký Task Force 58, součást americké 5. flotily (Spruance), provádí se 12 flotilovými letadlovými loděmi letecké údery na Tokio. Tyto letadlové lodě jsou doprovázeny 8 bitevními loděmi, 15 křižníky a 83 torpédoborci a rovněž velkým počtem dalších podpůrných lodí.
17. února 1945:Nad Japonskem - americký Task Force 58 realizuje druhý den leteckých útoků. Tento den letadla útočí na Tokio a Jokohamu. Během dvou dnů operací, podnikla americká letadla 2 700 letů, při ztrátě 88 letadel. Je hlášeno, že japonských letadel je sestřeleno dvakrát více. Po dokončení útoků se TF58 přesouvá směrem k Iwodžimě na Vulkánových ostrovech.
25. února 1945:Nad Japonskem - letouny z letadlových lodí amerického Task Force 58 útočí znovu na Tokio. Špatné povětrnostní podmínky dosti snižují efektivitu těchto útoků.
27. března 1944:Japonsko - americké letectvo zahajuje operaci Starvation (hladovění), zaminování japonských pobřežních vod. Bombardéry B-29 shazují na padácích první den operace 1 000 akustických a magnetických min. Japonská pobřežní plavba bude vzápětí paralyzována a do konce války se na těchto minách potopí více japonské lodní tonáže (celkem 1 250 000) než kolik jí za stejné období zničí všechny složky ozbrojených sil Spojenců dohromady.
13. dubna 1945:Nad Japonskem - 327 amerických bombardérů B-29 Superfortress útočí během noci na Tokio a shazuje kolem 2 139 tun zápalných bomb. Hlavním cílem je zbrojní průmyslová čtvrť.
24. dubna 1945:USA - z pacifického bojiště se domů vrací major Robert K. Morgan. Jedná se o pilota, bývalého kapitána slavného bombardéru B-17 Memphis Belle, stroje, který jako první v USAAF odlétal turnuj 25 bojových misí nad Evropou. V Pacifiku následně Morgan odlétal druhý turnus 26 bombardovacích misí v letounu B-29 pojmenovaném Dauntless Dotty podle jeho ženy Dorothy.
29. června 1945:Washington - prezident Truman schvaluje plán týkající se invaze do Japonska, vypracovaný spojenými náčelníky štábů. Tento plán vyžaduje účast 5 miliónů vojáků, většinou Američanů. Kjúšú má být napadeno 1. listopadu 13 divizemi (Operace Olympic) a Honšú má být napadeno 1. března 1946 23 divizemi (Operace Coronet), zahrnující jednotky americké 1. armády z Evropy. Britové mají na podporu této invaze nasadit peruť strategických bombardérů s velkým doletem.
1. července 1945:Nad Japonskem - 550 bombardérů typu B-29 Superpevnost (doposud nejvyšší nasazený počet těchto bombardérů) shazuje 4 000 tun zápalných bomb na námořní základnu Kure, Šimonoseki, Ube a Kumanoto na západě ostrova Kjúšú.
2. července 1945:Japonsko - ponorka USS Barb odpaluje rakety na ostrov Kaihyo u východního pobřeží ostrova Sachalin. Jde o první americké podvodní plavidlo vybavené k odpalování raket pro pobřežní ostřelování. Mezitím japonské zdroje hlásí, že v Tokiu zůstává pouze 200 000 obyvatel. Všichni ostatní obyvatelé byli evakuováni na bezpečnější místa. Japonci prohlašují, že americkým bombardováním zápalnými pumami bylo zabito nebo zraněno kolem pěti miliónů civilistů.
3. července 1945:Nad Japonskem - americké bombardéry B-29 napadají Himeji na ostrově Honšú, a města Takamacu, Tokušima a Kóči na ostrově Šikoku, na jih od ostrova Honšú.
6. července 1945:Nad Japonskem - 600 amerických bombardérů typu B-29 Superpevnost bombarduje na Honšú města Ósaka, Kófu, Čiba, Šimizu (u Tokia), Šimocu a Akaši. Je shozeno téměř 4 000 tun bomb.
7. července 1945:Japonské moře a Žluté moře - námořní hlídkové bombardéry amerického námořnictva typu Consolidated PB4Y-2 Privateer (upravené bombardéry B-24) poškozují nebo potápějí velký počet malých japonských plavidel.
9. července 1945:Japonsko - americké bombardéry provádějí úder na dvě letiště nedaleko Tokia.
10. července 1945:Japonsko - celkem 1 022 letadel amerického taktického svazu Task Force 38 napadá 70 leteckých základen v oblasti Tokia a ničí 173 japonských letadel. Tento útok naráží jen na slabou protiletadlovou obranu. Je to poprvé, kdy jednotky americké 3. flotily napadají Tokio. Součástí tohoto taktického svazu provádějícího tyto útoky jsou letadlové lodě Lexington, Essex, Independence a San Jacinto, bitevní lodě Indiana, Massachusetts, South Dakota a Iowa, křižníky Chicago, San Juan, Springfield a Atlanta a 14 torpédoborců. Tokijský rozhlas se o těchto útocích zmiňuje jako o "temném stínu invaze".
12. července 1945:Nad Japonskem - intenzivně jsou bombardovány japonské domovské ostrovy Šikoku a Honšú.
14. července 1945:Japonsko - více než 1 000 letadel amerického námořnictva útočí na ostrov Hokkaidó a přístav města Kamaiši. Také americké bitevní lodě South Dakota, Indiana a Massachusetts a rovněž 2 těžké křižníky a 4 torpédoborce ostřelují závody na výrobu oceli v Kamaiši, při první námořní dělostřelecké palbě namířené na japonské domovské ostrovy.
19. července 1945:Nad Japonskem - americká letecká armáda provádí úder 600 bombardéry typu B-29 shozením 4 000 tun bomb na města Choši, Hitači, Fukui a Okazaki. Tohoto typu bombardérů nebylo do této doby ještě nikdy tolik nasazeno.
20. července 1945:Nad Japonskem - kolem 80 stíhacích letounů typu Mustang přilétá z ostrova Iwodžima a provádí údery na střední oblast ostrova Honšú.
21. července 1945:Spojené státy - vysílání amerického rozhlasu vyzývá Japonsko ke kapitulaci nebo bude čelit destrukci.
21. července 1945:Cušimský průliv - letadla amerického námořnictva napadají lodní dopravu.
22. července 1945:Japonsko - americký taktický svaz Task Force 92 ostřeluje ostrov Paramušir v Kurilském souostroví. Během noci z (22. na 23. července) proniká 9 amerických torpédoborců krytých bouřkou do Tokijského zálivu a útočí na japonský konvoj. Ostatní spojenecké taktické svazy jsou zásobovány v nejrozsáhlejší námořní zásobovací operaci války.
22. července 1945:Tokio - japonská vláda oznamuje, že je přístupná k vyjednávání o míru, ale bez pohrůžek.
24. července 1945:Japonsko - britské a americké letadlové lodě zahajují pětidenní kapmaň leteckých útoků. K dispozici pro letecké operace proti cílům ve Vnitřním moři, včetně námořních základen v Kure a Kobe, je 15 amerických a 4 britské letadlové lodě. Zapojeno je 1 600 letadel. Navíc probíhá spojenecké námořní ostřelování během noci (24. - 25. července) namířené na města Kušimoto a Šionomisaki. Je odhadováno, že je potopeno více jak 100 japonských lodí, mezi nimi bitevní loď Hjúga a těžké křižníky Tone, Aoba a Iwate.
24. července 1945:Nad Japonskem - oblast měst Ósaka a Nagoja, druhé nejlidnatější centrum v Japonsku, je bombardována 600 bombardéry typu B-29 Superpevnost.
25. července 1945:Japonsko - americké křižníky Pasadena, Springfield, Wilkes-Barre a Astoria ostřelují japonské letecké základny v jižním Honšú. Mezitím již druhý den napadají letadla z americké 3. flotily námořní základnu v Kure a letiště ve městech Nagoja, Ósaka a Miho. Těmto úderům Japonci nekladou žádný znatelný odpor.
26. července 1945:Okupované Německo - na konferenci v Postupimi nedaleko Berlína je přijata tzv. Postupimská deklarace, která vyzývá Japonsko ke kapitulaci podle stanovených podmínek, jinak bude čelit naprostému zničení. Deklaraci podepisují americký prezident Harry Truman, britský premiér Winston Churchill a čínský vůdce Čankajšek. Sovětský svaz není signatářem deklarace, neboť se nenachází s Japonskem ve válečném stavu, je však vázán tajnými závěry Jaltské konference k napadení Japonska do tří měsíců od konce války v Evropě. V průběhu konference se Truman Stalinovi obecně zmiňuje o "mocné nové zbrani", ten však nejeví známky překvapení, je o americké jaderné zbrani informován svými agenty. Zároveň jsou po sečtení zámořských hlasů zveřejněny výsledky červnových voleb v Británii, které Winston Churchill drtivě prohrává a opouští tak konferenci i post ministerského předsedy Spojeného království. Jeho nástupcem se stává Clement Attlee.
26. července 1945:Mariany - těžký křižník USS Indianapolis dodává zásilku urania 235, potřebného k sestavení první akceschopné atomové bomby, na americkou základnu na ostrově Tinian.
27. července 1945:Japonsko - britské a americké letadlové lodě provádějí rozsáhlé letecké údery. Během noci (27.-28. července) shazují americké bombardéry B-29 kolem 600 000 letáků nad 11 japonskými velkými městy, ve kterých obyvatele varují, že jsou tato města na seznamu cílů bombardování.
28. července 1945:Tokio - premiér Suzuki pořádá tiskovou konferenci, na které sděluje, že japonská vláda si Postupimské deklarace "nebude všímat". Ačkoli je možné, že tato formulace, kterou premiér Suzuki pronesl, byla myšlena ve smyslu "pro tuto chvíli bez komentáře", je zřejmé, že japonská vláda nezamýšlí přistoupit k okamžité a bezpodmínečné kapitulaci, jak v zásadě očekávají Spojenci ve svém prohlášení.
28. července 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Japonci útočí na americké lodě kolem Okinawy, v reakci na spojenecké údery na Japonsko. Japonským sebevražedným letadlem je potopen americký torpédoborec Callaghan. Jde o poslední loď zničenou útokem kamikaze.
28. července 1945:Nad Japonskem - kolem 2 000 spojeneckých letadel bombarduje města Kure, Kóbe a cíle ve Vnitřním moři. V těchto leteckých úderech je potopena japonská letadlová loď Amagi, bitevní lodě Ise a Haruna, starý křižník Izumo, lehký křižník Ojodo a poškozeny letadlové lodě Kaijó a Kacuragi. Destrukce japonských válečných lodí v posledních dnech je považována za japonský Pearl Harbor. Bitevní loď Nagato v Jokosuce se stává jedinou těžkou válečnou lodí v japonském inventáři a slabé sovětské Tichooceánské loďstvo se zbavilo hrozby v Japonském moři.
29. července 1945:Japonsko - spojenecké námořní ostřelování 5 bitevních lodí a několika křižníků a torpédoborců cílí na letecké závody ve městě Hamamacu v jižní části ostrova Honšú.
30. července 1945:Tokio - nedostatek jídla vede vládu aby vyzvala civilní populaci ke shromáždění 2,5 milionu bušlů (1 bušl = 35,23907017 litrů) žaludů, které budou využity jako potravina. Průměrný Japonec v této době přežívá na průměrné denní dávce kolem 1 680 kalorií, neboli na 78 procentech dávky, která je považována za minimální dávku nezbytnou k přežití.
30. července 1945:Nad Japonskem - britské a americké letectvo z letadlových lodí nadále útočí. Bombardováno je město Kóbe, město Kure a ostrov Honšú. Za poslední týden jsou zbývající velké lodě japonského námořnictva zasaženy a vážně poškozeny, včetně 3 bitevních lodí a 4 letadlových lodí.
31. července 1945:Washington - americký ministr války, Henry Stimson, posílá prezidentu Trumanovi memorandum ohledně toho, jak přimět Japonce ke kapitulaci. Samozřejmou součástí souboru opatření, která zahrnují konvenční bombardování, invazi a diplomacii, je použití atomových zbraní, které USA nyní vyrábějí.
31. července 1945:Japonsko - Japonci jsou Američany varováni, že jejich osm velkých měst bude srovnáno se zemí, pokud vláda odmítne kapitulaci.
2. srpna 1945:Německo (okupované) - končí Postupimská konference. Attlee, Truman a Stalin souhlasí s omezením růstu německého průmyslu a postoupení značné velikosti německého východního území SSSR a Polsku (na oplátku za území anektované Sovětským svazem). Spojenecké reparace budou placeny německými aktivy a těžcí váleční zločinci budou brzy vydáni soudu. Jak německé kartely, tak válečný průmysl budou rozbity. Usiluje se o přijetí kontroverzního návrhu amerického ministra financí (Henry Morgenthau Jr.), kdy Velká trojka přichází s tím, že by se německá ekonomika "měla zaměřit hlavně na zemědělství" a "vnitrostátní průmysl". Kromě toho Stalin potvrzuje, že se Sovětský svaz připojí do války proti Japonsku, kdy rovněž zmiňuje Japonskou snahu o to, aby se Sovětský svaz stal prostředníkem mírových jednání s Američany a Brity.
2. srpna 1945:Nad Japonskem - během noci (1. - 2. srpna), 820 americký bombardérů B-29 Superfortress shazuje rekordních celkových 6 632 tun bomb na pět japonských velkých měst
3. srpna 1945:Ostrov Guam - v americkém oficiálním prohlášení je oznámeno, že americké bombardéry B-29 shazujíc nad Japonskem miny tak nyní neprodyšně uzavřely všechny hlavní přístavy, nechávaje tak tuto zemi úplně zablokovanou. Ve zprávě americké 20. letecké armády se uvádí, že v důsledku toho všechny přístavy v Japonsku a všechny obdobné v Koreji byly zaminovány a je odhadováno, že od března, kdy byla spuštěna tato operace na zaminovávání, bylo potopeno nebo poškozeno loďstvo o tonáži stovky tisíc tun.
4. srpna 1945:Nad Japonskem - americké letectvo shazuje letáky varující před nálety na 12 dalších velkých měst.
5. srpna 1945:Mariany - ostrov Tinian, v noci z 5. na 6. srpna kolem 02.10 hodin vzlétá k Japonsku sedm amerických letadel. Jedno z nich je speciálně upravený bombardér B-29 Superfortress --mající přezdívku Enola Gay-- s atomovou bombu "Little Boy" na palubě a směruje k Hirošimě.
5. srpna 1945:Nad Japonskem - letadla z americké 5. a 7. armády se základnou na Okinawě útočí na město Tarumizu na jihu. Na tomto náletu se podílí kolem 325 letadel. Na dalších 12 japonských velkých měst jsou z bombardérů B-29 shozeny letáky, varující před přicházejícími nálety. Během noci americké bombardéry provádí nálety na města Imabari, Ube, Majobaši, Sága, Nišinomija a Mikage, naplňují tak varování obsažená ve shozených letácích.
6. srpna 1945:Nad Japonskem - kolem 09.30 hodin je shozena první atomová bomba (přezdívaná "Litlle Boy"), na město Hirošima ze speciálně upraveného bombardéru B-29 (americké 12. armády konkrétně z uskupení
7. srpna 1945:Japonsko - japonský rozhlas odsuzuje atomové bombardování Hirošimy a kritizuje Spojené státy, první zemi, která použila tuto novou zbraň, jako "ničitele lidstva a co se týče sociální spravedlnosti jako veřejného nepřítele číslo jedna". Mezitím probíhá první let proudového bombardéru Nakadžima J9N Kikka (česky
7. srpna 1945:Nad Japonskem - více než 200 bombardérů B-29 provádí nálet na města Jahata, Tokio, Kukujama.
7. srpna 1945:Filipíny - ostrov Luzon, v rámci příprav na nadcházející invazi do Japonska se setkávají důstojníci hlavního štábu americké 1. armády.
8. srpna 1945:Moskva - Sovětský svaz vyhlašuje od půlnoci (9. srpna) válku Japonsku, odvolávaje se na to, že Japonsko nedokázalo pozitivně reagovat na Postupimskou deklaraci. Komisař Molotov konstatuje, že SSSR vyhlásilo válku, protože Japonsko je jedinou velkou mocností bránící míru. Poukazuje na to, že bylo v zájmu Sovětského svazu zkrátit dobu války a přinést světu mír a proto Sovětský svaz souhlasil se spojeneckým požadavkem vzneseným na Postupimské konferenci, aby se Sovětský svaz zapojil do války proti Japonsku. Mimoto Molotov konstatuje, že byli Sověti požádáni, aby dělali Japoncům prostředníka, ale tento návrh ztratil všechna opodstatnění, když Japonci odmítli podstoupit bezpodmínečnou kapitulaci.
8. srpna 1945:Tokio - Japonská válečná rada souhlasí, pozdě v noci, že by měla přijmout Postupimskou deklaraci, pokud bude zachována monarchie. Některé námitky z armády jsou zamítnuty samotným císařem.
8. srpna 1945:Washington - prezident Truman v rozhlasovém projevu hrozí Japonsku destrukcí atomovými bombami. Během dne Truman rovněž podepisuje Chartu Spojených národů, čímž se USA stává první zemí, která ratifikuje svůj původní podpis.
9. srpna 1945:Nad Japonskem - druhá atomová bomba (přezdívaná "Fat Man") je shozena, díky oblačnosti nad primárním cílem, městem Kukura, na přístav Nagasaki ze speciálně upraveného bombardéru B-29 pojmenovaném "Bock´s Car" a pilotovaném majorem Charlesem Sweeneyem. Jde o bombu s jednotkou plutoniového štěpení podobné té, která byla testována v Alamagordo, v Novém Mexiku. Bomba váží kolem 4,5 tuny a její exploze odpovídá výbuchu kolem 20 000 tun TNT. Při tomto útoku dohromady nakonec umírá kolem 40 000 Japonců a 60 000 je jich zraněno.
9. srpna 1945:Tokio - japonský premiér Suzuki konstatuje, že vstup SSSR do války "činí pokračování ve válce nemožným". K půlnoci svolává císař Hirohito Nejvyšší radu a pokouší se přimět armádní čelní představitele, aby přijali navrhovanou kapitulaci. Kolem 03.00 hodin toto setkání končí, aniž by bylo cokoli rozhodnuto, krom toho, že zaznívaly opatrné návrhy na možnost vyjednávat mír prostřednictvím Švédska a Švýcarska.
9. srpna 1945:Japonsko - americké a britské bitevní lodě ostřelují město Kamaiši, soustředí se na ocelářské zpracovatelské závody.
10. srpna 1945:Tokio - vláda Japonska oznamuje, že Spojencům zaslala zprávu kde přijímá podmínky Postupimské deklarace a kde uvádí, že "nepřichází v úvahu jakýkoliv požadavek, který by ohrožoval privilegia císaře jako svrchovaného panovníka".
10. srpna 1945:Nad Japonskem - americké letectvo útočí na strategické cíle na Honšú. V úsilí zničit japonské letectvo se přesouvají americké a britské letadlové lodě k severní části Honšú a jejich letadla útočí v řadě po sobě následujících vln. Celkem Spojenci ztrácejí 34 letadla, zatímco je hlášena ztráta 397 a poškození 320 japonských letadel.
11. srpna 1945:Washington - americký ministr zahraničí, James Byrnes, reaguje na japonskou nabídku kapitulace s tím, že odmítá jakýkoli kompromis co se týče požadavku na bezpodmínečnou kapitulaci. Poznamenává, že spojenecká představa bezpodmínečné kapitulace je taková, že císař bude "podléhat" nejvyššímu velení spojeneckých sil a forma příští vlády bude odrazem "vůle japonského lidu".
11. srpna 1945:Manila - generál MacArthur prohlašuje, že použití atomové bomby bylo zbytečné, jelikož by Japonci stejně kapitulovali.
12. srpna 1945:Nad Japonskem - bombardéry B-29 Superfortress pokračují v útocích na své cíle.
13. srpna 1945:Washington - japonské kapitulační dokumenty odsouhlasené prezidentem Trumanem jsou zaslány generálovi MacArthurovi.
13. srpna 1945:Japonsko - v domácích vodách sestřeluje posádka japonské ponorky I-504 americký bombardér B-25 Mitchell. Jedná se o bizarní událost, neboť posledního sestřelu spojeneckého letounu plavidlem Osy celé druhé světové války dosahuje italská obsluha, která na tomto plavidle slouží v řadách již třetího poraženého námořnictva. Jedná se totiž původně o italskou ponorku Torelli, kterou po kapitulaci Itálie zařadila i s částí posádky do svého stavu Kriegsmarine a následně ji po kapitulaci Německa předala Japoncům.
13. srpna 1945:Nad Japonskem - kolem 1 600 amerických letadel přelétá nad Tokiem a dalšími japonskými velkými městy a shazují milióny letáků vysvětlující situaci, které bylo dosaženo jednáními o kapitulaci, a poměry v Japonsku. Většina japonských "jestřábů" (příznivců agresivní válečné politiky) stále odmítá uznat porážku. Japonský podporučík Saburo Sakai, jednooký stíhač, stíhací eso (s 64 vítězstvími) sestřeluje během noci (13. - 14. srpna) nedaleko Tokia bombardér B-29.
13. srpna 1945:Japonsko - tokijský rozhlas oznamuje, že Japonsko bude kapitulovat.
14. srpna 1945:Tokio - vláda se setkává s císařem Hirohitem. Císař prohlašuje, že válka by měla být ukončena. Nahrává rozhlasové poselství japonskému lidu, kde hovoří o tom, že japonský lid musí "strpět nestrpitelné". Během noci, počínaje v době kolem 23. hodiny, se skupina armádních důstojníků velící více jak 1 000 vojáků pokouší ukradnout tuto nahrávku a zabránit tak jejímu odvysílání, to se jim však nepodaří, protože jsou přemoženi ochranou císařského paláce. Vůdce tohoto puče, který zabil velitele císařské gardy, páchá po tomto neúspěchu sebevraždu. Japonské rozhodnutí kapitulovat je sděleno Spojencům.
14. srpna 1945:Nad Japonskem - v posledním náletu války, během noci ze 14. na 15. srpna, provádějí americké bombardéry B-29 Superfortress úder na města Kumagaja a Isezaki severozápadně od Tokia a ropnou rafinerii Akita-Aradi. Osobní velení poslednímu strategickému náletu proti Japonsku je svěřeno generálovi Franku A. Armstrongovi, který velel strategickým vzdušným silám v Evropě a osobně vedl první americký strategický nálet z Anglie v srpnu 1942. Jeho osobou bude inspirována hlavní postava v románu a filmu Twelve O´Clock High (Přímo nad hlavou), kde ji ztvárí herec Gegory Peck.
15. srpna 1945:Nad Japonskem - americký taktický svaz Task Force 38 zahajuje masivní vzdušné údery na Tokijskou oblast, střetávajíc se s velkým počtem japonských stíhaček, ale tato letadla jsou po oznámení obdržení kapitulace odvolána. Mezitím viceadmirál Ugaki, velící operacím kamikaze, vede poslední misi, ale 7 střemhlavých bombardérů je u Tokia sestřeleno dříve, než se jim podaří dosáhnout Okinawy.
15. srpna 1945:Japonsko - nahraná zpráva císaře Hirohita je japonskému lidu odvysílána v rozhlase. Mnoho z nich zpočátku není schopno přijmout, co se stalo. Striktní japonská vládní kontrola zabránila civilistům, aby byli seznámeni s plným rozsahem bezmocnosti japonské situace. Tento den je označován jako "VJ Day", Den vítězství nad Japonskem.
16. srpna 1945:Tokio - císař vydává v 16.00 hodin (místního času) císařský dekret nařizující všem japonským jednotkám zastavit palbu. Vláda podává demisi. Generál princ Higashikuni se stává novým premiérem Japonska a sestavuje nový kabinet. Nařizuje Císařské armádě, aby se řídila výzvou císaře a složila své zbraně.
18. srpna 1945:Nad Japonskem - v jednom ze dvou amerických letadel, které byly napadeny nad Tokiem 14 japonskými stíhačkami, je zabit fotograf a zraněni dva členové posádky.
19. srpna 1945:Filipíny - japonští vládní představitelé dorážejí do Manily, aby dovedli do konce kapitulaci zbývajících japonských jednotek, obdrželi instrukce plánů týkajících se obsazení Japonska a podepsali kapitulační dokumenty. Mezitím generál MacArthur nařizuje zastavení všech vyloďovacích operací.
20. srpna 1945:Tokio - japonská delegace, která se setkala se spojeneckými představiteli v Manile, se vrací se spojeneckými podklady k okupaci a k podepsání kapitulace.
21. srpna 1945:Tokio - Japonsko vyzývá piloty kamikaze, aby ukončili operace. Společné prohlášení japonského císařského hlavního štábu a vlády instruuje širokou japonskou veřejnost, aby se s klidem zabývala svými záležitostmi a podle oficiální tiskové agentury úřady zakázaly tzv. bratříčkování, když sdělují, že „nebudou probíhat žádné přímé kontakty mezi širokou veřejností a vyloděnými spojeneckými jednotkami“.
27. srpna 1945:Japonsko - spojenecká flotila kotví v zálivu Sagami (Tokio) na dohled hory Fudži. Admirál Halsey, velitel americké 3. floty, je přítomen tomu, co by se dalo nazvat největší přehlídkou síly námořnictva v historii. Tato vojenská válečná flota sestává z 23 letadlových lodí, 12 bitevních lodí, 26 křižníků, 116 torpédoborců a eskortních plavidel, 12 ponorek a 185 dalších plavidel. Navíc k těmto americkým a britským lodím jsou zde zastoupeny lodě z Austrálie, Kanady, Nového Zélandu a Nizozemí.
28. srpna 1945:Japonsko - předsunutá skupina ochránců 150 amerických odborníků na techniku přistává na letišti na letišti Acugi, poblíž Jokohamy. Poprvé vstupují Spojenci na japonskou pevninu. Jejich příjezd je zpožděn o 48 hodin kvůli předpovědi příchodu tajfunu.
29. srpna 1945:Japonsko - v Tokijském zálivu spouští kotvy americká bitevní loď USS Missouri.
30. srpna 1945:Japonsko - americké a britské jednotky se vyloďují v oblasti Tokia. Americká 11. letecká výsadková divize přilétá na letiště Acugi, zatímco americký 4. pluk námořní pěchoty americké 6. divize námořní pěchoty přistává na námořní základně Jokosuka. Generál MacArthur přilétá do Manily, aby řídil americkou okupaci. Mezitím americký křižník USS San Juan začíná evakuovat spojenecké válečné zajatce zadržované na japonských domovských ostrovech.
31. srpna 1945:Jokohama - generál MacArthur zřizuje nejvyšší spojenecké velitelství v hlavním přístavu Tokia a to jako první cizinec po 1 000 letech, který přebírá moc nad Japonskem. V rokování, probíhajícím v rámci příprav na oficiální kapitulační ceremoniál, naplánovaný na 2. září, říká
2. září 1945:Tokio - Japonci podepisují kapitulaci v Tokijském zálivu na bitevní lodi USS Missourri. Japonskou delegaci vede japonský ministr zahraničí Šigemicu. MacArthur přijímá kapitulaci jménem všech spojenců. Admirál Nimitz podepisuje za Spojené státy a admirál Fraser za Británii. Aktu se zúčastňuje řada představitelů dalších spojeneckých národů. Přítomni jsou také generálové Percival a Wainwright, kteří byli japonskými zajatci od svých kapitulací na Singapuru a Corregidoru a kteří vzápětí letí na Filipíny k přijetí kapitulace generála Jamašity vzdávajícího se téhož dne s 50.000 zbylými muži.
17. září 1945:Japonsko - Hirošima, město těžce zasažené atomovovým výbuchem, je zdevastováno tajfunem Ida, který ničí více polovinu všech zbylých či obnovených mostů a poškozuje silniční a železniční infrastrukturu.
1. července 1946:Atol Bikini - první ze dvou atomových testů, Able, je realizován. Atomová bomba je pojmenována Gilda podle postavy Rity Hayworthové ve filmu Gilda z roku 1946 a je shozena z B-29 Superfortress "Dave´s Dream" z 509. bombardovací skupiny. Vybuchuje 158 m nad cílovou flotilou kořistních a vyřazených lodí z druhé světové války a působí méně než předpokládané poškození těchto lodí, protože míjí cílové místo o 649 m. Operace Crossroads je dvojicí zkoušek jaderných zbraní prováděných Spojenými státy na atolu Bikini v polovině roku 1946. Jedná se o první testy jaderných zbraní od operace Trinity v červenci 1945 a první detonace jaderných zařízení od atomového bombardování Nagasaki 9. srpna 1945. Účelem těchto testů je zkoumat vliv jaderných zbraní na válečné lodě.
25. července 1946:Atol Bikini - druhý ze dvou atomových testů, Baker, je realizován. Atomová bomba se jmenuje Helen of Bikini a detonuje 27 m pod vodou. Padající radioaktivní aerosol mořské vody způsobuje masivní kontaminaci lodí, která zapříčiní zrušení třetí plánované exploze. Operace Crossroads je dvojicí zkoušek jaderných zbraní prováděných Spojenými státy na atolu Bikini v polovině roku 1946. Jedná se o první testy jaderných zbraní od operace Trinity v červenci 1945 a první detonace jaderných zařízení od atomového bombardování Nagasaki 9. srpna 1945. Účelem těchto testů jeo zkoumat vliv jaderných zbraní na válečné lodě.

Literární zdroje:
Hačija, Mačihiko: Deník z Hirošimy,   Práce, 1978, Praha
Thomas, Gordon, Witts Max Gordon: Enola Gay,   Paseka, 2003, Praha, Litomyšl
Lamont-Brown, Raymond: Kamikaze,   Pavel Dobrovský - BETA, 2004, Praha
Hubáček, Miloš: Válka končí v Pacifiku II: Dobývání Okinawy,   Paseka, 2000, Praha, Litomyšl
Pejčoch, Ivo: Americké bitevní křižníky třídy Alaska,  HPM č. 10/1992
Petz, Daniel: Australian War Memorial,  HPM č. 11/2002
Dvořák, Pavel: Grumman F8F Bearcat,  HPM č. 10 a 11/1998
Pejčoch, Ivo: Japonská samohybná děla Ho-ni a Ho-ro,  HPM č. 10/2007
Pejčoch, Ivo: Ko-Hyoteki japonské miniponorky,  HPM č. 12/2005
Pejčoch, Ivo: M18 Hellcat,  HPM č. 7 a 8/2001
Pejčoch, Ivo: Nakajima Kikka,  HPM č. 4/1993

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Hra kampaně:
Poslední bitva kampaně.

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 65 x 52 hexů
25 kol, 5 dní/kolo
Verze: PacPG 1, Startující strana: Osa, Kampaň: Japonská kampaň, Pořadí v kampani: 24.
Státy Osy:    Japonsko
Státy Spojenců:    USA, SSSR
Neutrální státy:    -
Osa:    brání
Spojenci:    útočí
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:   
Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:   
Region podnebí:    Mírný pás
Charakter počasí v regionu:    V zimním období doba zpravidla sněhových srážek, s jarním a podzimním mezistádiem, v letním období jasné dny nebo déšť.
Herní časová náročnost bitvy:    neurčeno %
(součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Osy:
1 jednotek, z toho 0 jádrových a 1 posil
0 jednotek je leteckých, 0 námořních a 1 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech
Transporty letecké/námořní:
Osa - Spojenci


3/0 - 8/65
Počet jednotek Spojenců:
1 jednotek
0 jednotek je leteckých, 0 námořních a 1 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech

Počáteční prestiž + nárůst každé kolo:
Osa / Spojenci


1710 + 105 / 2000 + 0
Počet slotů Osy:
105 slotů, z toho 50 jádrových slotů a 55 slotů pro posily
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 104 jednotek
   (50 jádrových + 54 posil)
Počet slotů Spojenců:
200 slotů
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 199 jednotek
Jednotky transportů:
Osa - letecké:    ST Lisunov Li-2
Spojenci - letecké:    Tupolev TB-3
Osa - námořní:    nejsou k dispozici
Spojenci - námořní:    AF Transport

Podmínky vítězství:

Rozhodující strategické body:      Takasaki (32,21)

Velké vítězství:      Na konci počet Spojenci držených cílů = 0
tj. dobýt celou mapu
Malé vítězství:      udržet aspoň 5 měst včetně Takasaki

Dotace za Velké vítězství:      200
Dotace za Malé vítězství:      100

Nasazené jednotky:

   Kompletní výpis všech jednotek na mapě vč. souřadnic, síly, zkušenosti atd.

 Výpis nasazených typů jednotek
Jednotky Osy:

Type 4 Ho-Ro (Japonsko)
Jednotky Spojenců:

US T92 Howitzer Motor Carriage (USA)

Turnajová utkání této bitvy:

tato bitva nebyla v turnaji doposud hrána

Časově kryjící se bitvy:

Coronet (Z) (PacAGPG 1), Coronet (PacAGPG 1), Singapur 45 (PacAGPG 2), Olympic (PacPG 1), Coronet (PacPG 1), Coronet (Z) (PacPG 1), Coronet (US, R) (PacPG 1)

Seznam použitých názvů:

Ašikaga
Fujisan
Fujiyoshida
Fukuroi
Hachioji
Hamamatsu
Hatano
Hitachi
Hoo-zan
Hotaka-Dake
Zobrazit celý seznam...
Ashikaga
Fujisan
Fujiyoshida
Fukuroi
Hachioji
Hamamatsu
Hatano
Hitachi
Hoo-zan
Hotaka-Dake

Taktická mapa (velká a detailní):

Základní mapa
Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy: