| Bitva v datech: |
| 29. prosince 1941: |
Marshallovy ostrovy - japonská ponorka Ro-60 ztrácí orientaci v nočním špatném počasí a najíždí v plné rychlosti na mělký útes atolu Kwajalein. Po příjezdu mateřské lodi ponorek Jingei je kvůli fatálnímu poškození celá posádka přeloděna a plavidlo opuštěno. Z vody napůl čnějící vrak se bude rozpadat desítky let po válce. |
| 1. února 1942: |
Pacifik - pod velením admirála Halseyho a Fletchera útočí americké taktické svazy na japonské letecké základny na Marshallových a Gilbertových ostrovech. Během útoků je poškozena letadlová loď USS Enterprise (CV-6). |
| 11. srpna 1943: |
Centrální Pacifik - americké síly obsazují odhlehlý opuštěný Bakerův ostrov v rámci příprav na tažení proti Gilbertovým a Marshallovým ostrovům. Ihned se začíná s budováním letiště pro bombardéry B-24 a stíhačky P-40. |
| 25. srpna 1943: |
Spojené státy - v Camp Elliot v Kalifornii je zformován V. obojživelný sbor, jehož jádro tvoří tři divize Námořní pěchoty (3., 4. a 5.) a který se stává údernou obojživenou silou 5. flotily. Do čela je postaven jeden z nejpovolanějších, generál Holland McTyeire Smith. Jedná se o velitele, který od vypuknutí války řídil intenzivní výcvik americké armády, námořnictva i námořní pěchoty v obojživelném boji, což se následně stalo hlavním faktorem úspěšných amerických vylodění v Pacifiku i Atlantiku. Sbor pod jeho vedením postupně dobude Gilbertovy, Marshallovy a Mariánské ostrovy, nakonec Iwodžimu a generál Smith odejde po skončení války do výslužby uznávaný jako otec amerického moderního obojživelného válečnictví. |
| 4. prosince 1943: |
Marshallovy ostrovy - Task force 50 (admirál Pownall) a taktický svaz, kterému velí admirál Montgomery, útočí na atol Kwajalein kombinovanou flotilou sestávající se z 6 letadlových lodí a 9 křižníků. Japonci přicházejí o 6 transportních lodí a 2 křižníky mají poškozeny. Je hlášeno sestřelení 55 japonských letadel ku ztrátě 5 útočících amerických letadel. USS Yorktown (CV-10) podniká nálet na Wotje. |
| 8. prosince 1943: |
Marshallovy ostrovy - americké síly sestávající z 5 bitevních lodí a 12 torpédoborců, pod velením admirála Leea, ostřelují atol Kwajalein. Jeden japonský torpédoborec je poškozen. |
| 29. ledna 1944: |
Marshallovy ostrovy - US Task Force 58 (admirál Mitscher) bombarduje a ostřeluje ostrovy Roi, Namur, Maloelap a Wotje. Americká letadla se základnami na pevnině bombardují ostrovy Jaluit a Mille. |
| 30. ledna 1944: |
Marshallovy ostrovy - americká Task Force 58 pokračuje v bombardování ostrovů Kwajalein, Roi, Namur a Eniwetok. Zapojeno do tohoto bombardování je 7 letadlových lodí a jejich letadla vzlétají ke 400 bojovým letům. |
| 31. ledna 1944: |
Marshallovy ostrovy - americké vylodění začíná na ostrovech atolu Kwajalein. Admirál Spruance je vrchním velitelem celé operace a generál Holland Smith velí přímo rozličným vyloďovacím jednotkám. Jednotky americké 4. divize námořní pěchoty (Smith) se vyloďují na ostrovech Roi, Namur a přilehlých ostrůvcích. Task Force 53 (admirál Connolly) včetně dalších bitevních lodí a eskortních letadlových lodí provádí transportní a námořní podporu. Vylodění na Roi zaznamenává rychlý pokrok. Na ostrově Namur kladou Japonci tuhý odpor. Mezitím probíhá také vylodění na atolu Majuro, americkým 27. pěším plukem. Taktický svaz admirála Hilla provádí námořní podporu. Atol Majuro je dobyt rychle a ihned je připravován, aby se stal základnou pro americké jednotky. Rovněž letadlové lodě Task Force 58 (admirál Mitscher) pokračují v útocích na ostrov Eniwetok a atol Maleolap. |
| 1. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - pokračují americké operace proti atolu Kwajalein, na ostrovech Roi, Namur a Kwajalein. Na Roi americké síly nepřítele likvidují. Probíhají intenzivní boje na Namuru, ve kterých se vyznamenává vojín Richard K. Sorenson - vrhá se na nepřátelský granát (shodou okolností americké výroby, pocházející ze zásob ukořistěných Japonci na Bataanu), aby svým tělem zachránil své spolubojovníky. Následná těžká zranění však přežívá. Za celou válku takový čin přežijí jen čtyři námořní pěšáci a obdrží za něj Medaii cti. Po rovněž statečném boji na Namuru umírá vojín Stephen Hopkins, 18ti letý syn nejbližšího poradce prezidenta Roosevelta, Harryho Hopkinse. Americká Task Force 52 (admirál Turner) provádí námořní podporu při vylodění 7. pěší divize (generál Corlett) na Kwajaleinu. Američané zde, navzdory intenzivnímu japonskému odporu, obsazují již třetinu ostrova. Na moři dochází v noční tmě ke srážce amerických bitevních lodí USS Washington (BB-56) a USS Indiana (BB-58). K opravám vážných poškození jsou obě plavidla odeslána do Pearl Harboru. |
| 2. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - pokračují bitvy na atolu Kwajalein (90 ostrovů). Americké jednotky dokončují dobývání ostrovů Roi a Namur. Většina z 3 700 japonských obránců na těchto ostrovech byla zabita. Americké ztráty činí 740 zabitých a zraněných. Japonské jednotky na ostrově Kwajalein pokračují v odporu. |
| 3. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - americká Task Group 58.4 (admirál Ginder) napadá letouny ze svých letadlových lodí atol Eniwetok. Atol Kwajalein, americké jednotky se vyloďují na ostrově Burton. |
| 4. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - končí organizovaný odpor na atolu Kwajalein. Většina z 8 700 Japonců posádky, které velel admirál Akijama Monzo, byla zabita. Zajatců je pouze 265, většinu z nich tvoří korejští dělníci a zranění. Američané zde nasadili 41 000 vojáků, z nichž bylo v boji 370 zabito a 1 500 zraněno. |
| 7. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - atol Kwajalein, americká armáda dokončuje likvidaci izolovaného ohniska japonského odporu. |
| 12. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - probíhá americké vylodění na atolu Arno. |
| 16. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - letadla z letadlových lodí USS Saratoga (CV-3), USS Princeton (CVL-23) a USS Langley (CVL-27) amerického Task Group 58.4 (admirál Ginder) útočí na atol Eniwetok. Japonské letiště na ostrově Engebi již není provozuschopné. |
| 17. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - americké jednotky se vyloďují na atolu Eniwetok. Task Force 51.11 (admirál Hill) vyloďuje malé skupiny vojáků s děly na ostrůvcích Canna a Camelia nedaleko Engebi, aby poskytly krytí pozdějším operacím. Podporu poskytují 3 bitevní lodě a 3 eskortní letadlové lodě. Japonskou posádku na tomto ostrově tvoří kolem 3 400 vojáků pod velením generála Mušida. |
| 18. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - atol Eniwetok, americké jednotky se vyloďují na ostrově Engebi a zřizují předmostí. Invaze probíhá za podpory námořního dělostřelectva a leteckého bombardování a rovněž za podpory pozemního dělostřelectva z blízkých ostrůvků obsazených předchozího dne. Japonské protiútoky jsou odraženy. |
| 19. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - pokračují boje na ostrově Engebi na atolu Eniwetok. Američané na Eniwetoku vyloďují síly o velikosti pluku. Navzdory masivní dělostřelecké přípravě je zde Japonci kladen intenzivní odpor. |
| 20. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - palubní letadla z Task Group 58.1 (admirál Reeves) útočí na japonské cíle na atolu Jaluit. Pokračují boje na ostrově Eniwetok a blízký ostrov Parry je ostřelován americkým námořnictvem. |
| 22. února 1944: |
Marshallovy ostrovy - americké jednotky se vyloďují na ostrově Parry, v atolu Eniwetok. Japonci zde kladou intenzivní odpor. |
| 12. března 1944: |
Marshallovy ostrovy - Američané obsazují atol Wotho. Japonská posádka zde není. |
| 17. května 1945: |
Marshallovy ostrovy - letadla z USS Ticonderoga (CV-14) útočí na cíle na Japonci drženém ostrově Taroa v atolu Maleolap. Střetávají se s malým odporem. |
| 22. srpna 1945: |
Marshallovy ostrovy - japonská posádka atolu Mili kapituluje během ceremoniálu na palubě eskortního torpédoborce USS Levy (DE-162). Je to poprvé, co japonský sbor kapituluje hromadně. |
| 29. ledna 1946: |
Spojené státy - v New Yorku umírá na rakovinu žaludku Harry Lloyd Hopkins, americký státník a významný veřejný činitel. V době války byl nejbližším poradcem prezidenta Roosevelta, kdy byl klíčovou osobou v zahraniční politice USA a správcem programu Lend-Lease. Přes zdravotní problémy byl v prvních týdnech zásadní oporou i pro nového prezidenta Trumana, dosud nezkušeneného v zahraničně politických otázkách. Prezidenta Roosevelta tak Harry Hopkins přežil o necelý rok a o necelé dva roky přežil svého syna Stephena Hopkinse, který v 18ti letech padl jako vojín námořní pěchoty v boji o ostrov Namur v atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech. |
| 22. prosince 1946: |
Marshallovy ostrovy - německý těžký křižník Prinz Eugen, který coby válečná kořist přečkal v červenci americké jaderné testy Able a Baker, se převrací a potápí u atolu Kwajalein, kam byl poškozený po testech odtažen. |
|
| Literární zdroje: |
 | Jordan, David, Wiest Andrew: Atlas druhé světové války, Ottovo nakladatelství, 2006, Praha |
 | Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA, Laser - books, 1997, Plzeň |
 . | Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války, Columbus, 2007, Praha |
| . | Šnajdr, Miroslav: Létající mariňáci, Akcent, 2015, Třebíč |
 | Pejčoch, Ivo: Obrněná technika 10, Ares, 2010, Praha |
 | Hubáček, Miloš: Ofenzíva v Pacifiku, Mladá fronta, 2000, Praha |
 | Kolektiv, : Válka v Pacifiku - od Pearl Harboru po Tokijský záliv, Naše vojsko, 2006, Praha |
 | Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře, Naše vojsko, 1999, Praha |
Pejčoch, Ivo: Ka-Mi, HPM č. 2/2005
|
