Bougainville 1944

9.3.1944 - 27.3.1944

PacPG: 9.3.1944 - 19.3.1944

Mapa scenaria:

Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Historický popis:

Krycí název operace: Tasumaki Když si konečně ke konci roku 1943 japonští velitelé uvědomili, že vylodění v Zátoce císařovny Augusty je skutečně hlavní spojeneckou operací na ostrově, začali plánovat protiúder. Naneštěstí pro velitele 17. armády generálporučíka Hjakutakeho byly informace, které dostal od své zpravodajské služby o síle nepřítele, velmi nepřesné. Podle nich mělo jít o zhruba 30 000 vojáků, z toho 10 000 příslušníků pozemního leteckého personálu. Japonci tedy počítali jen asi s polovinou stavu, který americký XIV. sbor ve skutečnosti měl. (Miloš Hubáček - Ofenziva v Pacifiku, Mladá fronta 2000) Článek na české Wikipedii Článek na anglické Wikipedii Bitva v datech: 14. února 1943: Bougainville - nálet amerických bombardérů B-24 Liberator krytých stíhacími letouny P-38, P-40 a F4U na letiště Kahili se mění ve "Valentýnský masakr". Japonská obrana tvořená stíhačkami Zero při ztrátě jediného stroje sestřeluje 8 amerických letadel včetně dvou F4U. Akce je vůbec prvním bojovým nasazením stíhačky F4U Corsair. 11. listopadu 1943: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, japonský 23. pluk je zatlačen zpět americkou 3. divizí námořní pěchoty. 9. ledna 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, na dokončené druhé letištní dráze letiště Piva přistává první letadlo. 14. února 1944: Šalomounovy ostrovy - americké a novozélandské jednotky se vyloďují na malém souostroví Green Islands. 15. února 1944: Šalomounovy ostrovy - I. obojživelný sbor námořní pěchoty (admirál Wilkinson) vyloďuje jednotky novozélandské 3. divize (generál Barrowclough) na souostroví Green Islands, severně od ostrova Bougainville. Americké Task Force 39 (admirál Merrill) provádí doprovod. 21. února 1944: Šalomounovy ostrovy - japonský odpor na malém souostroví Green Islands, severně od ostrova Bougainville, je u konce. Ostrovy jsou obsazeny jednotkami novozélandské 3. divize (Barrowclough). 7. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, Japonci se připravují k útoku na americké předmostí. Na Green Islands Spojenci dokončili vybudování letiště. 8. března 1944: Šalomounovy ostrovy - japonské jednotky útočí na americké předmostí na ostrově Bougainville. Japonci ostřelují americká letiště Piva Yoke a Piva Uncle a Američané několik bombardérů stahují. Japonská pěchota proniká na pozice americké 37. divize. Útočící vojáci patří většinou k japonské 6. divizi (generál Kanda) spadající pod 17. armádu (generál Hjakutake). 9. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, s těžkými ztrátami selhávají japonské protiútoky na americkou 37. divizi. Ostřelována jsou americká letiště Piva a Torokina. 10. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, japonské jednotky obsazují Pahorek 260, ale ztrácejí území po amerických protiútocích v jiných oblastech. 12. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, japonské útoky neustávají. Americké jednotky nadále odolávají. 13. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville - americké jednotky provádějí za podpory letadel a obrněné techniky protiútok, kterým obsazují zpět většinu území ztraceného v několika posledních dnech. 15. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, japonské jednotky obnovují útoky na americké předmostí. Americké jednotky odolávají. 23. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, japonské jednotky útočí na americké pozice, aniž by dosáhly nějakého pokroku. Jsou hlášeny velké japonské ztráty. 24. března 1944: Šalomounovy ostrovy - Bougainville, silný japonský odpor končí. Americké síly se nepokoušejí zlikvidovat zbytky japonských sil na tomto ostrově. Japonské ztráty několika uplynulých týdnů jsou odhadovány na 8 000, zatímco americké ztráty činí kolem 300 obětí. 24. srpna 1945: Šalomounovy ostrovy - ostrov Bougainville, japonský velitel generálporučík Kanda stále očekává instrukce z Tokia. 12. září 1945: San Francisco - v hotelu St. Francis se koná party bývalých členů perutě námořní pěchoty VMF-214, známé z kampaně na Šalomounových ostrovech jako "Černé ovce", na uvítanou svého velitele majora "Pappyho" Boyingtona, který se vrátil z japonského zajetí. Fotografie z noční oslavy vyjdou v magazínu Life jako vůbec první, na kterých jsou zobrazeni lidé popíjející alkohol. Jedním ze slavících je také stíhací eso Christopher Magee, který zanedlouho půjde znovu do boje. Roku 1948 se zúčastní jako dobrovolník izraelské války za nezávislost, v rámci které absolvuje v Českých Budějovicích, v té době paradoxně v již komunistickém Československu, přeškolovací kurz na stroje Messerschmitt Bf 109G, resp. Avia S-199. Literární zdroje: . Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války,   Columbus, 2007, Praha Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Námořní válka vrcholí,   Naše vojsko, 1995, Praha Hubáček, Miloš: Ofenzíva v Pacifiku,   Mladá fronta, 2000, Praha Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře,   Naše vojsko, 1999, Praha Pejčoch, Ivo: Lehký tank Typ 95 Ha-Go,  HPM č. 1/1994

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 45 x 30 hexů 22 kol, 2 kola/den Verze: PacPG 1, Startující strana: Osa, Kampaň: Japonská kampaň, Pořadí v kampani: 16.
Státy Osy:     Japonsko Státy Spojenců:     USA, Austrálie & Nový Zéland Neutrální státy:     -
Osa:     útočí Spojenci:     brání
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:     Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:
Region podnebí:      Oceánie, tropy Charakter počasí v regionu:      Celý rok doprovázejí pravidelné dešťové srážky.
Herní časová náročnost bitvy:    21.44 % (součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Osy: 48 jednotek, z toho 28 jádrových a 20 posil 0 jednotek je leteckých, 0 námořních a 48 pozemních 0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech	Transporty letecké/námořní: Osa - Spojenci 0/0 - 1/0
Počet jednotek Spojenců: 42 jednotek 3 jednotek je leteckých, 0 námořních a 39 pozemních 0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech	Počáteční prestiž + nárůst každé kolo: Osa / Spojenci 700 + 0 / 88 + 44
Počet slotů Osy: 53 slotů, z toho 30 jádrových slotů a 23 slotů pro posily - na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 5 jednotek    (2 jádrových + 3 posil)
Počet slotů Spojenců: 44 slotů - na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 2 jednotky
Jednotky transportů: Osa - letecké:     nejsou k dispozici Spojenci - letecké:     C-47 Dakota Osa - námořní:     nejsou k dispozici Spojenci - námořní:     nejsou k dispozici

Turnajová utkání této bitvy:

Časově kryjící se bitvy:

Seznam použitých názvů:

Taktická mapa (velká a detailní):

	Základní mapa
	Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy: