Filipíny 1941

22.12.1941 - 6.5.1942

PacPG: 22.12.1941 - 2.1.1942

Mapa scenaria:




Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Autor bitvy:
Datum vzniku:
Datum poslední úpravy:
stanny
12.7.2005
6.11.2010
  
Poprvé vydáno:
Vydání oprav:

4.4.2011 ( Vydání 02 )
-
Bitva obsahuje výřez mapy hlavního filipínského ostrova Luzon. Mapa původní bity z PacG je na první pohled dobrá. Ovšem na ten druhý je zvláště při porovnání pobřeží s atlasem již jasně vidět, že i tentokrát jde o velmi odfláknuté dílo. Proto byla kompletně předělána.
Z důvodu návaznosti bitev jsme museli udělat konečné datum bitvy 2.1.1942 - tedy obsazení Manily a nikoliv 6.5.1942 - kapitulace Corregidoru, poslední spojenecké bašty odporu.

Původní mapa:




Při najetí na objekt na mapě (město, řeka, ...) se zobrazí jeho název, souřadnice, popř. vlajka

Historický popis:

Krycí název operace: M
... Ve svých důsledních to bylo daleko významnější japonské vítězství než Nagumův přepad Pearl Harboru. Během tří měsíců padly Filipíny, Britské Borneo a pak celá Nizozemská východní Indie, rychle za sebou následovaly porážky na zemi i na moři, vše to, co Churchill výstižně nazval "kataraktem katastrof". Ohromující japonské vítězné tažení - a současně nejtěžší porážka spojenců za druhé světové války - vyrůstalo přímo z taktického úspěchu dosaženého již první den na Filipínách. (Ivan Hrbek, Jaroslav Hrbek - Krvavé oceány, Naše vojsko, 1994)

Článek na české Wikipedii
Článek na anglické Wikipedii

Bitva v datech:
28. července 1941: Francouzská Indočína - japonské jednotky začínají obsazovat základny v jižní Indočíně. Je zřejmé, že hlavním využitím pro tyto základny má být invaze do Malajska, oblasti tzv. Východní Indie nebo na Filipíny.
6. prosince 1941: Filipínské moře - japonské síly opouštějí Palau, plaví se k útoku na Filipíny.
8. prosince 1941: Filipíny - japonský útok začíná dobytím ostrova Batan a zřízením letiště pro doplnění paliva letadlům. Japonské invazní pěší jednotky opouští Paulau a směřují k Filipínám. Hlavní útok začíná masivním leteckým bombardováním, které snižuje americkou obranu na 17 B-17 a méně než 40 stíhaček. Většina letadel je zničena na zemi. Americký generál Douglas MacArthur velí 130 000 vojákům (20 000 Američanům). Jeho plán bránit ostrov se stává neuskutečnitelný vzhledem k destrukci významné části jeho leteckých sil a ztrátám v Pearl Harboru.
10. prosince 1941: Filipíny - Japonci provádí letecké útoky na Luzon a vyloďují na něm své vojáky. Útok na námořní základnu v Cavite ničí skladiště zbraní. Ve městě Aparri, na severním pobřeží, se vyloďuje 2 000 detašovaných vojáků (Tanaka), zatímco další detašovaní vojáci (Kanno) se vyloďují ve městě Vigan na severovýchodě. Obě vylodění jsou velmi dobře podporována námořními silami. Nad Cavite se daří posádce letounu Catalina poručíka Harmona T. Uttera sestřelit jedno z útočících japonských Zer. Jde o první sestřel japonského letounu ve vzdušném boji s letadlem amerického námořnictva. Utter bude později jako velitel koodrinovat letecké údery, které povedou k potopení japonské bitevní lodi Jamato.
12. prosince 1941: Filipíny - detašovaní vojáci generála Kimury a 2 500 mužů japonské 16. pěší divize se vyloďují na jihu Luzonu v Legaspi. Pokračují letecké útoky na zbylá americká letadla.
14. prosince 1941: Filipíny - bombardér B-17 pilotovaný poručíkem Hewittem T. Whelessem je na misi proti japonským válečným a transportním lodím v přístavu Legaspi napaden osmnácti nepřátelskými stíhači. Tři střelci jsou zraněni a čtvrtý zabit. Letoun úspěšně odhazuje bomby a údajně sestřeluje sedm stíhaček. Wheless je schopen se vrátit na základnu a bezpečně přistát s letadlem ve tmě se třemi práznými pneumatikami. Whelessovo hrdinství bude výslovně zmíněno 28. dubna 1942 prezidentem Rooseveltem v jednom z jeho známých rozhlasových "Rozhovorů od krbu" a filmově zpracováno v krátkém progagandistickém snímku Beyond the Line of Duty (volně: Nad rámec povinností).
16. prosince 1941: Filipíny - v Manilské zátoce se po mylném vjetí do vlastního minového pole potápí filipínská transportní loď SS Corregidor, ex HMS Engadine, veterán první svělové války a bitvy u Jutska, přeplněná civilisty prchajícími před válkou. Přibližně 1000 obětí nehody dělá z této události jednu z největších námořních katastrof historie nezpůsobenou přímou vojenskou akcí.
19. prosince 1941: Filipíny - u města Davao na ostrově Mindanao vyloďují Japonci 500 mužů 56. pěšího pluku.
21. prosince 1941: Filipíny - japonský invazní svaz vplouvá do Lingayenského zálivu v přípravě vylodění na Luzonu.
22. prosince 1941: Filipíny - japonští vojáci ze 48. pěší divize, posílení o tanky, se vyloďují v Lingayenském zálivu na největším filipínském ostrově Luzon. Naráží jen na malý odpor a zřizují na mořském pobřeží silné předmostí. Mezi tanky Type 95 japonského 4. tankového pluku a zbrusu novými tanky M3 Stuart amerického 192. tankového praporu dochází k prvnímu tankovému souboji amerických a japonských tanků ve druhé světové válce, ze kterého vychází vítězně japonské stroje.
24. prosince 1941: Filipíny - kolem 7000 japonských vojáků se vyloďuje v zátoce Lamon, na jihovýchodě Luzonu. V rámci plánovaného zdržení japonského pohybu směrem k poloostrovu Bataan, obsazují Spojenci první z pěti obranných pozic v severní části Luzonu. Spojeneckým silám v této oblasti stále velí Douglas MacArthur. V Subické zátoce je Američany záměrně potopen stařičký vyřazený pancéřový křižník USS New York (ACR-2), aby nepadl do rukou nepřítele. Paradoxně se jedná veterána Španělsko-americké války, ve které Spojené státy na Španělsku získaly Filipíny.
25. prosince 1941: Filipíny - stažením se do druhé obranné linie na řece Agno pokračuje americká obranná strategie. Japonský útok pokračuje.
27. prosince 1941: Filipíny - Američané prohlašují Manilu za otevřené město. Obránci jsou nyní na třetí z pěti obranných linií, pomocí kterých usilují o zdržení japonské invaze na Filipínách. Tato linie vychází na východ a západ od obce Paniqui. U ostrova Jolo provádějí Američané jednu z prvních ofenzivních akcí proti Japoncům, šest létajících člunů PBY Catalina bombarduje lodě u ostrova Jolo. Díky silné stíhací ochraně jsou čtyři Cataliny ztraceny.
28. prosince 1941: Filipíny - američtí a spojenečtí vojáci na ostrově Luzon pokračují v ústupu. Ocitají se nyní na linii Tarlac-Cabanatuan. Japonské útoky pokračují.
30. prosince 1941: Filipíny - spojenecké jednotky na Luzonu ustupují do jejich poslední připravené obranné linie před poloostrovem Bataan.
31. prosince 1941: Filipíny - americké a filipínské síly formují novou obrannou linii na severu poloostrova Bataan na Luzonu.
2. ledna 1942: Filipíny - japonští vojáci obsazují hlavní město Manilu. Američané a filipínští spojenci zřizují svá obranná postavení na přístupových cestách k poloostrovu Bataan.
5. ledna 1942: Filipíny - Američané zahajují konečný ústup do hlavních obranných pozic na Bataanu.
9. ledna 1942: Filipíny - japonské jednotky zahajují útok na poloostrov Bataan.
13. ledna 1942: Filipíny - japonské útoky na poloostrov Bataan pokračují úspěšně ve východní části, v západní části oblasti jsou útoky nadále odráženy.
24. ledna 1942: Filipíny - americké jednotky na Luzonu se začínají stahovat do své druhé obranné linie.
30. ledna 1942: Filipíny - vzrůstá japonský tlak na americké obranné pozice na poloostrově Bataan. Vrcholí "Bitva o kapsy" v západní části frontové linie napříč poloostrovem.
6. února 1942: Filipíny - japonské posily se vyloďují na Luzonu. Na poloostrově Bataan dochází ke zmírnění bojů.
8. února 1942: Filipíny - v očekávání dalších posil zastavuje generál Homma své hlavní útoky. Nicméně na několika místech intenzivní boje pokračují.
13. února 1942: Filipíny - pokračují boje na poloostrově Bataan.
22. února 1942: Washington - generálovi Douglasu MacArthurovi je nařízeno opustit Filipíny a zřídit nové velitelství v Austrálii.
2. března 1942: Filipíny - japonské jednotky se vyloďují na ostrově Mindanao. Japonské válečné lodě ostřelují cíle na ostrovech Mindanao, Cebu a Negros.
11. března 1942: Filipíny - „Já se vrátím“. Tato slova jsou pronesena americkým generálem Douglasem MacArthurem při opouštění ostrova Luzon. Generál Wainwright přebírá velení.
16. března 1942: Filipíny - japonská obléhací děla ostřelují americká opevnění na ostrovech v Manilské zátoce. Jedna 240 mm střela exploduje pod úrovní skladiště munice pevnosti Fort Frank (ostrov Carabao), proráží beton a vymršťuje kolem 60 prachových náplní po okolí. Zázračně z nich žádná neexploduje, ani nezačne hořet.
1. dubna 1942: Filipíny - Japonci obnovují hlavní útok na poloostrov Bataan. Američané a Filipínci mají 24 000 svých vojáků nemocných z důvodu nedostatečných přídělů potravin (1/4 velikosti běžného přídělu) a tropických chorob.
3. dubna 1942: Filipíny - po krátkém klidu zbraní Japonci obnovují své útoky na poloostrov Bataan, kde se nedostatečně vybavené americké a filipínské síly stahují do svých posledních obranných pozic. Útok začíná sáhodlouhým ostřelováním spojeneckých pozic a Spojenci jsou přinuceni opět ustoupit.
5. dubna 1942: Filipíny - japonská ofenzíva po poloostrově Bataan pokračuje. V zuřivých bojích na Mount Samat má americká 21. divize těžké ztráty a Japonci tuto pozici obsazují. Na jiném místě Japonci opouštějí Luzon a vydávají se na ostrov Cebu.
7. dubna 1942: Filipíny - na poloostrově Bataan se situace pro spojenecké jednotky nadále zhoršuje s tím, jak Japonci pokračují ve svém postupu, který je nejvýraznější na východní straně tohoto poloostrova. Američané a filipínští spojenci jsou donuceni k ústupu k linii probíhající z města Limao do vnitrozemí. V odpověď na prezidentovo nařízení stahuje generál Wainwright co nejvíce svých mužů na ostrov Corregidor v Manilské zátoce.
8. dubna 1942: Filipíny - Americkým a filipínským silám, které zůstaly na poloostrově Bataan a čelí přesile spolu s nedostatkem zásob, je nařízeno zničit všechno své vybavení před tím, než se vzdají.
9. dubna 1942: Filipíny - americký generál Edward P. King se spolu s 75 000 muži (z toho 12 000 Američanů) na poloostrově Bataan vzdává Japoncům. Těmto zajatcům začíná tzv. Bataanský pochod smrti, strastiplná cesta do 160 kilometrů vzdáleného města San Fernando. Mnoho tisíc jich na tomto pochodu zemře. Na odloučených místech Luzonu a na dalších ostrovech odpor pokračuje. Generál Wainwright se svými jednotkami pokračuje v obraně ostrova Corregidor.
16. dubna 1942: Filipíny - Japonci poráží veškerý odpor na ostrově Cebu a vyloďují 4 000 vojáků na ostrově Panay.
29. dubna 1942: Filipíny - Mindanao, filipínský odpor pokračuje, ale Filipínci jsou vytlačeni ze svých pozic, když Japoncům podnikajícím invazi dorážejí posily a dostávají větší leteckou podporu. Japonci pokračují v bombardování zbylých amerických jednotek, které se stáhly na ostrov Corregidor.
1. května 1942: Filipíny - Japonci vyloďují další posily na ostrově Mindanao a intenzivní boje pokračují.
2. května 1942: Filipíny - navzdory doraživším posilám na Mindanao zpomaluje lokální odpor japonský postup.
3. května 1942: Filipíny - ostrov Mindanao, místní odpor v zátoce Macalajar je v intenzivním japonském vyloďování poražen.
6. května 1942: Filipíny - formální americký odpor vůči japonské invazi končí kapitulací generála Wainwrighta na ostrově Corregidor. Japonské útoky pokračují proti lokálnímu odporu na ostrově Mindanao kolem řeky Mindanas.
7. května 1942: Filipíny - generál Wainwright v rozhlasovém vysílání informuje o americké kapitulaci Japoncům na ostrově Corregidor. Ke kapitulaci vyzývá zbytek amerických sil na Filipínách. Přes americkou kapitulaci byl odpor Američanů proti Japoncům účinný v narušení jejich plánů. Generálu Hommovi bylo poskytnuto 50 dní na obsazení Filipín, ve skutečnosti bylo na dobytí Filipín potřeba pět měsíců. Neutuchající odpor filipínských jednotek zabránil uvolnění jeho jednotek pro jiná tažení.
30. června 1942: Austrálie - americkému generálovi MacArthurovi je uděleno za obranu Filipín nejvyšší americké vojenské vyznamenání, Medaile cti (Medal of Honor). Na toto vyznamenání byl navržen již v minulosti, za službu v Mexiku a ve Francii v první světové válce. V 62 letech jeho věku se jedná o udělení Medaile cti nejstaršímu příslušníku ozbrojených sil v historii a také vojáku s nejvyšší hodností. MacArthurův otec, generál Arthur MacArthur Jr., bojoval ve válce Severu proti Jihu, v níž získal rovněž Medal of honor a oba tak tvoří vůbec první duo otec-syn recipientů tohoto vyznamenání.
29. listopadu 1942: Spojené státy - po nehodě při cvičném letu se stíhačkou P-40K umírá na Floridě podplukovník Boyd "Buzz" Wagner, první americké stíhací eso ve válce v Pacifiku, ve které bojoval na Filipínách a nad Novou Guineou.
4. dubna 1943: Filipíny - z japonského tábora Davao na ostrově Mindanao se daří utéci skupině deseti Američanů a dvou filipínských trestanců pod vedením amerického poručíka letectva William E. Dyesse. Po skryvání v džungli se jim povede připojit k filipínským partyzánům. Jde o jediný úspěšný hromadný spojenecký útěk z japonského zajetí za celou válku v Pacifiku. Dyess bude později vyzvednut americkou ponorkou USS Trout (SS-202) a jakožto přeživší Bataanského pochodu smrti podá ve Spojených státech první svědectví o této hrozné události.
3. června 1943: Spojené státy - s odstupem pouhého roku od událostí má v New Yorku premiéru film Bataan zpodobňující boje o stejnojmenný poloostrov na Filipínách v roce 1942.
9. září 1943: Spojené státy - v kinech má premiéru film Bílá legie (So Proudly We Hail!) založený na skutečných osudech "Andělů z Bataanu", amerických vojenských zdravotních sester sloužících na Filipínách při obraně Bataanu a v nemocnici podzemního komplexu Malinta Tunnel na ostrově Corregidor. Jedním z námětů filmu je autentická kniha Junanity Hipps Sloužila jsem na Bataanu (I Served on Bataan), která se v roce 1943 stala ve Spojených státech bestsellerem. Juanita Hipps byla těšně před pádem Filipín evakuována, většina sester však v době uvedení filmu, ve kterém figurují, dlí v japonském zajetí a slouží jako zdravotnický personál zajateckých táborů.
14. října 1943: Filipíny - José P. Laurel, bývalý soudce Nejvyššího soudu Filipín, skládá inaugurační přísahu jako prezident nominálně nezávislé Filipínské druhé republiky, loutkového státu pod záštitou Japonska. Prvním aktem republiky je podpis spojenectví s Japonskem.
14. října 1943: Spojené státy - do služby vstupuje nový těžký křížník třídy Baltimore USS Canberra (CA-70). Původně pojmenovaný jako USS Pittsburgh byl přejmenován na počest australskému křižníku HMAS Canberra ztracenému v bitvě u ostrova Savo. USS Canberra se stává první americkou válečnou lodí pojmenovanou po zahraničním hlavním městě. Australská vláda odpoví na toto vzdání holdu oceněním statečnosti amerických obránců Filipín pojmenováním jednoho z torpédoborců třídy Tribal názvem HMAS Bataan.
22. prosince 1943: Spojené státy - po letecké nehodě v Los Angeles při cvičném letu se stíhačkou P-38 umírá podplukovník William E. Dyess. Deník Chicago Tribune dostává po jeho smrti svolení vlády ke zveřejnění jeho příběhu, kdy byl zajat na Filipínách, absolvoval Bataanský pochod smrti a utekl z japonského zajetí při hromadném útěku z tábora Davao na Mindanau. Kvůli bezpečnosti Američanů stále dlejících v japonském zajetí byla jeho výpověď tajena, nicméně nyní přebírá popis jeho zážitků 100 amerických novin jako "největší příběh války od přepadení Pearl Harboru".
10. února 1944: Japonsko - premiéru má celovečerní japonsko-filipínský válečný propagandistický film Sestřel tu vlajku: konec Corregidoru (Ano hata o ute korehidóru no saigo, Shoot That Flag: The End of Corregidor) o událostech při japonském dobývání Filipín 1941-42. Japonci jsou zde líčeni jako osvoboditelé Filipínců od amerických kolonialistů a na Filipínách je film promítán pod názvem Úsvit svobody (Liwayway ng Kalayaan, Dawn of Freedom). Při tvorbě snímku byli využiti američtí a filipínští váleční zajatci. Přes určité problémy budou mít po válce oba režiséři, japonský Jutaka Abe a filipínský Gerardo de León, bohatou profesní kariéru.
26. února 1945: Filipíny - boje na Corregidoru končí. Americké jednotky na tomto malém ostrově nacházejí více než 5000 mrtvých Japonců, další jsou uvězněni v zavalených tunelech. Zajato je 19 osob. Americké ztráty jsou odhadovány na 1000 vojáků.
28. února 1945: Filipíny - probíhá vylodění 8000 mužů americké 41. pěší divize ve městě Puerto Princesa na ostrově Palawan. Admirál Fechteler vede palebnou skupinu křižníků a torpédoborců a podpora přichází rovněž od letadel se základnami na pevnině. Vylodění kladou Japonci malý odpor.
1. března 1945: Filipíny - japonský odpor v Manile je omezen na několik bloků v administrativní části města. Blízko oblasti vylodění v zálivu Lingayen, obnovuje své úsilí americký I. sbor ve směru na město Baguio a na sever podél pobřeží.
16. dubna 1945: Filipíny - americké jednotky se vyloďují na ostrově Carabao (Fort Frank) a nalézají jej opuštěný. Tímto vyloděním je dokončeno obsazování ostrovů v Manilské zátoce.
25. července 1945: Spojené státy - v kinech má premiéru válečný film Back to Bataan, pojednávající o bojích na filipínském ostrově Luzon v roce 1942 a následném osvobození zajatců z tábora Cabanatuan v roce 1945. V hlavních rolích John Wayene a Anthony Quinn.
20. srpna 1945: Čína - na severu se střetávají komunistické a nacionalistické jednotky. V Mandžusku obsazuje Rudá armáda Mukden a Charbin. Americký tým dobrovolníků zachraňuje nemalý počet vysoce postavených důstojníků, spojeneckých válečných zajatců, výsadkem ze vzduchu nad Mukdenem v Mandžusku krátce před tím, než dorazí sovětské jednotky. Mezi těmito válečnými zajatci je generálporučík Jonathan Wainwright, který velel poslednímu odporu na ostrově Corregidor na Filipínách v roce 1942, generálporučík Arthur Percival, velitel posádky Singapuru při její kapitulaci v roce 1942, a generální guvernér Holandské východní Indie, Alidius Warmoldus Lambertus Tjarda van Starkenborgh Stachouwer.
2. září 1945: Tokio - Japonci podepisují kapitulaci v Tokijském zálivu na bitevní lodi USS Missouri (BB-63). Japonskou delegaci vede japonský ministr zahraničí Šigemicu. MacArthur přijímá kapitulaci jménem všech spojenců. Admirál Nimitz podepisuje za Spojené státy a admirál Fraser za Británii. Aktu se zúčastňuje řada představitelů dalších spojeneckých národů. Přítomni jsou také generálové Percival a Wainwright, kteří byli japonskými zajatci od svých kapitulací na Singapuru a Corregidoru a kteří vzápětí letí na Filipíny k přijetí kapitulace generála Jamašity vzdávajícího se téhož dne s 50.000 zbylými muži.
19. prosince 1945: Spojené státy - v kinech má premiéru na svou dobu nesmírně výpravný válečný velkofilm Johna Forda Byli obětováni (They Were Expendable) ztvárňující boje posádek amerických PT člunů při marné obraně Filipín v letech 1941-42. Snímek získá nominace na Oscary za nejlepší zvuk a nejlepší zvláštní efekty.

Literární zdroje:
Jordan, David, Wiest Andrew: Atlas druhé světové války,   Ottovo nakladatelství, 2006, Praha
Skřivan, Aleš: Cestou samurajů,   Mladá fronta, 1984, Praha
Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA,   Laser - books, 1997, Plzeň
.Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války,   Columbus, 2007, Praha
Jowett, Philip: Japonská armáda 1931 - 1945,   Computer press, 2007, Brno
.Skřivan, Aleš: Japonská válka 1931 - 1945,   Libri, 1997, Praha
Hata, Izawa, Sh, Ikuhiro, Yasuho, Christopher: Jednotky stíhacích letadel japonské armády a jejich esa 1931-1945,   DOBROVSKÝ s.r.o., 2007, Praha
Shores, Christopher, Cull Brian, Izava Jasuho: Krvavá jatka I.,   Mustang, 1994, Plzeň
Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Krvavé oceány,   Naše vojsko, 1994, Praha
Hara, Tameči: Nepotopitelný kapitán,   Omnibooks, 2013, Neratovice
Hubáček, Miloš: Pacifik v plamenech,   Mladá fronta, 1997, Praha
Sakai, Saburo: Zera nad Pacifikem,   Naše vojsko, 1994, Praha
Dvořák, Pavel: Boening P-26,  HPM č. 10 a 11/1999
Vlach, Martin: Fort Drum 1. částfronta.cz, 2012
Vlach, Martin: Fort Drum 2. částfronta.cz, 2013
Tesárek, Bohuslav: Japonské tankové síly do roku 1945,  HPM č. 5 a 6/1997
Novotný, Josef, JUDr.: Japonské tanky do roku 1945,  HPM č. 2 a 3/1993
Bobek, Jan: Kaneyoshi "Kinsuke" Mutó,  HPM č. 12/1996
Dvořák, Pavel: Kawanishi H6K,  HPM č. 8 a 9/1997
Pejčoch, Ivo: Lehký tank Typ 95 Ha-Go,  HPM č. 1/1994
Bobek, Jan: Saburo Sakai,  HPM č. 7 a 8/1995
Nepevný, Jindřich, Ing.: Tainan Kokutai,  HPM č. 4/1991

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Hra kampaně:
Porážka a malé vítězství vedou do bitvy Korálové moře, velké vítězství do bitvy Nizozemská východní Indie.

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 50 x 52 hexů
24 kol, 2 kola/den
Verze: PacPG 1, Startující strana: Osa, Kampaň: Japonská kampaň, Pořadí v kampani: 7.
Státy Osy:    Japonsko
Státy Spojenců:    USA, Filipíny
Neutrální státy:    -
Osa:    útočí
Spojenci:    brání
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:   
Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:   
Region podnebí:    Oceánie, tropy
Charakter počasí v regionu:    Celý rok doprovázejí pravidelné dešťové srážky.
Herní časová náročnost bitvy:    37.02 %
(součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Osy:
48 jednotek, z toho 17 jádrových a 31 posil
16 jednotek je leteckých, 5 námořních a 27 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 24 v námořních transportech
Transporty letecké/námořní:
Osa - Spojenci


2/25 - 0/0
Počet jednotek Spojenců:
89 jednotek
13 jednotek je leteckých, 3 námořních a 73 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech

Počáteční prestiž + nárůst každé kolo:
Osa / Spojenci


500 + 0 / 1182 + 91
Počet slotů Osy:
51 slotů, z toho 17 jádrových slotů a 34 slotů pro posily
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 3 jednotky
   (0 jádrových + 3 posil)
Počet slotů Spojenců:
91 slotů
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 2 jednotky
Jednotky transportů:
Osa - letecké:    Ki-54 Hickory
Spojenci - letecké:    nejsou k dispozici
Osa - námořní:    Transport
Spojenci - námořní:    nejsou k dispozici

Podmínky vítězství:

Velké vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do 19. tahu
Malé vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do posledního tahu

Dotace za Velké vítězství:      200
Dotace za Malé vítězství:      100

Nasazené jednotky:

   Kompletní výpis všech jednotek na mapě vč. souřadnic, síly, zkušenosti atd.

 Výpis nasazených typů jednotek
Jednotky Osy:

Jitensha Butai (Cyklisté) (Japonsko)
Konoe Shidan (Císařská Garda) (Japonsko)
Senpaku Kohei (Námořní Specialisté) (Japonsko)
Kyoka Hohei 1940 (Pěchota 1940 HW) (Japonsko)
Hohei 1940 (Pěchota 1940) (Japonsko)
Kohei (Ženisté) (Japonsko)
Shinhoto Chi-Ha (Japonsko)
Type 97 Chi-Ha (Japonsko)
Type 95 Ha-Go (Japonsko)
Type 89 Chi-Ro (Japonsko)
Type 96 150mm (Japonsko)
Type 94 75mm (Japonsko)
Type 91 105mm (Japonsko)
Meiji 38 Improved 75mm Field Gun (Japonsko)
Ki-43 Oscar (Hajabusa) (Japonsko)
A6M2 Zero (Reisen) (Japonsko)
Ki-27 Nate (Japonsko)
G4M Betty (Rikkó) (Japonsko)
Ki-48 Lily (Japonsko)
G3M Nell (Japonsko)
Ki-21 Sally (Japonsko)
Torpédoborec (Japonsko)
Lehký křižník (Japonsko)
Těžký křižník (Japonsko)
Lehká letadlová loď (Japonsko)
Isuzu Type 94 6-Wheeled Truck (Japonsko)
Transport (Japonsko)
Jednotky Spojenců:

Námořní pěchota 41 (USA)
Ženisté (USA)
Pěchota 41 HW (USA)
Pěchota 41 (USA)
US M2A4 (USA)
M3A1 Lee (USA)
M3 Stuart (USA)
PBY Catalina (USA)
US 105mm Gun (USA)
US M3 Gun Motor Carriage (USA)
US 75mm Gun (USA)
US 37mm AD (USA)
3´´ AD (USA)
20mm AD (USA)
5´´ pobřežní baterie (USA)
P-40 Warhawk (USA)
Seversky P-35 (USA)
Douglas B-18 Bolo (USA)
B-17F Flying Fortress (USA)
Ponorka (USA)
Torpédový člun (USA)
US GM Truck (USA)
Pěchota 1936 (Filipíny)
37mm ATG (Filipíny)
3´´ AD (Filipíny)
20mm AD (Filipíny)
Martin B-10B (Filipíny)
AF Truck (Filipíny)

Turnajová utkání této bitvy:

celkem zápasů: 2
Turnaj Etapa OSA x Spojenci Už se začalo hrát? Report Vítězný save
5 3 Adam x Lord Mysticdohráno 30.03.2012, vítězství OsyZDEZDE
5 3 Lord Mystic x Adamdohráno 09.03.2012, vítězství OsyZDEZDE

Časově kryjící se bitvy:

Singapur (PacPG 1), Filipíny 1941 (PacPG 1), Wake II. (PacAGPG 4)

Seznam použitých názvů:

Alabat; ostrov Alabat
Bataan
Bauang
Bayombong
Binalonan
Cabanatuan
Cavite; Luzon
Clark Field
Corregidor
Filipínské moře
Zobrazit celý seznam...
Alabat; Alabat Island
Bataan
Bauang
Bayombong
Binalonan
Cabanatuan
Cavite
Clark Airfield
Corregidor
Philipine Sea

Taktická mapa (velká a detailní):

Základní mapa
Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy: