Nomonhan

11.5.1939 - 31.8.1939

PacPG: 11.5.1939 - 30.6.1939

Mapa scenaria:

Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Původní mapa:

Při najetí na objekt na mapě (město, řeka, ...) se zobrazí jeho název, souřadnice, popř. vlajka

Historický popis:

Po chasanských zkušenostech určilo japonské velení prostor střetu, a tím i svého předpokládaného vítězství v okolí hory Nomonchan-burd-obó, pod nímž tekla řeka Chalchyn-gol. Proto japonská strana mluvila o nomonchanském incidentu, zatímco SSSR o porážce japonských imperialistů u Chalchyn-golu. Dějiště plánovaného střetu se tedy nacházelo v západní části Mandžuska nazývaného Bargou. Název zřejmě pocházel ještě z doby carského Ruska, kdy se zdejší mongolští obyvatelé nazývali Barguty. Rozkládá se mezi hranicemi SSSR na severu, Mongolské lidové republiky na západě a na jihu se dotýká pohoří Velký Chingan, které již bylo na území Mandžuska. (Josef Novotný - Kantó Gun - Historie Kuantungské armády, Fontána 2003) Článek na české Wikipedii Článek na anglické Wikipedii Bitva v datech: 22. srpna 1937: Sovětský Svaz, Mongolsko - na cestě do Moskvy po transibiřské magistrále umírá v Novosibirsku za nevyjasněných okolností ministr obrany a vrchní velitel ozbrojených sil Mongolské lidové republiky maršál Demid. Oba úřady v Mongolsku vzápětí obsazuje prosovětský maršál Čojbalsan, dosavadní ministr vnitra, v jehož ministerstvu je čtvrtina personálu agenty NKVD. Stalin, zneklidněný pohyby japonských vojsk v Mandžusku, posílá do Mongolska 30.000 vojáků Rudé armády a také zástupce vrchního velitele NKVD Michaila Frinovského pro realizaci čistek v celé zemi. 10. září 1937: Mongolsko - nočním zatčením 65 vysokých státních představitelů zahajuje maršál Čojbalsan čistky po sovětském vzoru. Velký teror potrvá 18 měsíců a padnou mu za oběť desetitisíce lidí. 13. června 1938: Mandžusko - přes hranice ze Sovětského svazu prchá k Japoncům důstojník NKVD Genrich Ljuškov. Nese s sebou cenné tajné dokumenty o sovětské vojenské síle v regionu, mnohem větší, než Japonci předpokládají. Jedná se o nejvyššího úředníka sovětské tajné policie, který kdy dezertoval. Měl také největší znalosti o čistkách Rudé armády, protože se sám podílel na jejich provádění a pro útěk se rozhodl, když se sám měl stát jejich obětí. 27. května 1939: Mongolsko, oblast řeky Chalchyn-Gol - japonský stíhací pilot Hiromiči Šinohara během prvního bojového letu své kariáry sestřeluje na letounu Nakajima Ki-27 čtyři sovětské stíhačky Polikarpov I-16. Následujícího dne sestřeluje průzkumný Polikarpov R-Z a pět stíhacích dvouplošníků Polikarpov I-15. Stává se tak stíhacím esem a jediným pilotem v historii vzdušných bojů, který dosáhl 10 vzdušných vítězství v prvních 24 hodinách svého bojového nasazení. 27. června 1939: Mongolsko, oblast řeky Chalchyn-Gol - po měsíci úspěšných bojů kulminuje v letecké bitvě nad Tamsak-Bulak série vítězství japonského stíhacího pilota Hiromičiho Šinohary. V britantním vystoupení nad hlavami stovek svědků dosahuje rekordu Japonského císařského armádního letectva, jedenácti sestřelů během jediného dne. Pouze čtyři experti Luftwaffe tento později překonají: eso všech dob Erich Hartmann (12), dále Emil Lang (18), Hans-Joachim Marseille (17) a Erich Rudorffer (13 v 17 minutách). 3. července 1939: Mongolsko, oblast řeky Chalchyn-Gol - v noční bitvě se japonskému 4. tankovému pluku složenému z tanků Type 95 Ha-Go, Type 89 I-Go a tančíků Type 94 daří proniknout sovětskými liniemi a téměř beze ztrát zničit 4 dělostřelecké baterie (122mm houfnice, 107mm děla a 76,2mm polní děla), 7 protitankových děl, 5 minometů, 12 obrněných vozidel a 20 nákladních vozidel. Brilantní akci velí plukovník Jošio Tamada. 27. srpna 1939: Mongolsko, oblast řeky Chalchyn-Gol - japonské stíhací eso Hiromiči Šinohara je sestřelen sovětskými stíhači Polikarpov I-16 poté, co během eskorty bombardérů získává tři vítězství. Jeho stíhačka Nakajima Ki-27 padá v plamenech do jezera Mohorehi, deset kilometrů jižně od jezera Abdara. Šinohara bude posmrtně povýšen do hodnosti podporučíka. Dosáhl celkem 58 vítězství za pouhé tři měsíce bojů a získal tak přezdívku "Richthofen Východu". 17. září 1939: Východní Polsko - Sovětský Svaz, který si právě nedávno uvolnil ruce ukončením konfliktu s Japonskem po vítězství na řece Chalchyn-Gol, přepadá z východu Polsko, od počátku září těžce drcené postupem německých armád. 1. října 1939: Tokio - několik vysoce postavených důstojníků Kwantungské armády (jap. Kantó Gun) japonské armády nasazené ve formálně nezávislém státě Mandžukuo (dříve Mandžusko) je zbaveno funkcí důsledkem dohody podepsané v Moskvě urovnávající hraniční válku se SSSR. 21. června 1944: Francie - nedaleko vyloďovací pláže Utah je americkými výsadkáři zajat voják Wehrmachtu asijského původu. Navzdory předpokladu, že se jedná o Japonce, se zpravodajská služba vzápětí dovídá, že se jedná o Korejce jménem Jang Kjoung-džong, který byl roku 1938 nuceně odveden Japonci do Mandžuska. Poté ho zajali Sověti během bitvy u Chalchyn-Gol a nasadili ho v roce 1943 do boje proti Němcům. U Charkova byl zajat a potřetí nucen sloužit v armádě, tentokrát pro Třetí Říši. Poslán byl do Francie na poloostrov Cotentin jako příslušník Ost-Battalionu 709. pěší divize, kde se nakonec vzdal Američanům. Po válce se usadí ve Spojených státech a jeho neuvěřitelný životní příběh se stane inspirací pro válečný film Mai wei (My Way, 2011). Literární zdroje: Novotný, Josef: Causa Dohihara,   Laser, 1994, Plzeň Skřivan, Aleš: Cestou samurajů,   Mladá fronta, 1984, Praha Jowett, Philip: Japonská armáda 1931 - 1945,   Computer press, 2007, Brno . Skřivan, Aleš: Japonská válka 1931 - 1945,   Libri, 1997, Praha Hata, Izawa, Sh, Ikuhiro, Yasuho, Christopher: Jednotky stíhacích letadel japonské armády a jejich esa 1931-1945,   DOBROVSKÝ s.r.o., 2007, Praha Novotný, Josef: Kantó Gun: Historie kuangtungské armády ,   Fontána, 2003, Olomouc Pejčoch, I., Spurný S.: Obrněná technika 3,   Ares, 1999, Praha Tesárek, Bohuslav: Japonské tankové síly do roku 1945,  HPM č. 5 a 6/1997 Novotný, Josef, JUDr.: Japonské tanky do roku 1945,  HPM č. 2 a 3/1993 Spurný, Svatopluk: Lehký tank T-26,  HPM č. 12/1997 + 1 a 2/1998 Pejčoch, Ivo: Lehký tank Typ 95 Ha-Go,  HPM č. 1/1994 Šťastný, Pavel, Mgr.: Nejlepší japonský tank,  Válka revue č. 1-2/2010, Brno Pejčoch, Ivo: Obrněný automobil BA-6,  HPM č. 4/2001

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 56 x 39 hexů 26 kol, 2 dny/kolo Verze: PacPG 1, Startující strana: Osa, Kampaň: Japonská kampaň, Pořadí v kampani: 4.
Státy Osy:     Japonsko Státy Spojenců:     SSSR, Mongolsko Neutrální státy:     -
Osa:     útočí Spojenci:     brání
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:     Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:
Region podnebí:      Oblast beze srážek Charakter počasí v regionu:      Zpravidla poušť nebo oblast, kde v době bitvy nedošlo k žádným srážkám.
Herní časová náročnost bitvy:    22.94 % (součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Osy: 38 jednotek, z toho 11 jádrových a 27 posil 13 jednotek je leteckých, 0 námořních a 25 pozemních 0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech	Transporty letecké/námořní: Osa - Spojenci 0/0 - 0/0
Počet jednotek Spojenců: 43 jednotek 13 jednotek je leteckých, 0 námořních a 30 pozemních 0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech	Počáteční prestiž + nárůst každé kolo: Osa / Spojenci 600 + 0 / 390 + 45
Počet slotů Osy: 40 slotů, z toho 12 jádrových slotů a 28 slotů pro posily - na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 2 jednotky    (1 jádrových + 1 posil)
Počet slotů Spojenců: 45 slotů - na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 2 jednotky
Jednotky transportů: Osa - letecké:     Ki-54 Hickory Spojenci - letecké:     Tupolev TB-3 Osa - námořní:     AF Transport Spojenci - námořní:     Transport

Turnajová utkání této bitvy:

Časově kryjící se bitvy:

Seznam použitých názvů:

Taktická mapa (velká a detailní):

	Základní mapa
	Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy: