Bitva v datech: |
4. června 1941: |
Okupované Nizozemí - v Doornu umírá poslední německý císař, Vilém II. Pruský, který žil v Holandsku v exilu od porážky Německa na konci první světové války a jehož bezskrupulózní ambice byly jednou z příčin jejího rozpoutání. Dožil se tak vítězství nad Francií v roce 1940, kterého se sám kdysi marně snažil dosáhnout a ke kterému Hitlerovi vzápětí telegraficky blahopřál. Zároveň přežil o 20 let svou první manželku Augustu Viktorii Šlesvicko-Holštýnskou, jejíž jméno ponese jedno ze střetnutí války v Pacifiku u ostrova Bougainville - Bitva v zátoce císařovny Augusty. |
27. května 1942: |
Jižní Pacifik - na ostrově Nová Kaledonie je aktivována pěší divize Americal, jako jediná americká divize postavená mimo území Spojených států. Navzdory tomu, že divize americké armády jsou označovány číslelně, na žádost jejího prvního velitele generálmajora Alexandera Patche, který ji zformoval ze tří pluků Národní gardy narychlo samostatně vyslaných ze Spojených států po Pearl Harboru, přijímá název vzniklý zkrácením sousloví "American, New Caledonian Division". Divize později projde boji na Guadalcanalu, Bougainville a vyčišťovacími operacemi na Filipínách, ovšem nejvíce se nechvalně proslaví až za války ve Vietnamu masakrem ve vesnici My Lai. |
5. října 1942: |
Šalomounovy ostrovy - americká letadla z letadlové lodi USS Hornet (CV-8) útočí na japonská plavidla u Bougainville, s malým úspěchem. |
12. února 1942: |
Guadalcanal - na Hendersonovo letitě přilétá prvních 12 nových stíhaček F4U-1 Corsair. Vzhledem ke stávajícím obtížím při provozu na letadlových lodích jsou letouny tohoto typu přiděleny k námořní pěchotě k operacím z pozemních základen. |
14. února 1943: |
Bougainville - nálet amerických bombardérů B-24 Liberator krytých stíhacími letouny P-38, P-40 a F4U na letiště Kahili se mění ve "Valentýnský masakr". Japonská obrana tvořená stíhačkami Zero při ztrátě jediného stroje sestřeluje 8 amerických letadel včetně dvou F4U. Akce je vůbec prvním bojovým nasazením stíhačky F4U Corsair. |
26. dubna 1943: |
Washington - jsou schváleny nové plány ohledně operací na Šalomounových ostrovech (kódové označení "Cartwheel" - česky přemet stranou, tzv. hvězda). Síly oblasti jižního Tichomoří pod velením admirála Halseyho budou pokračovat ve svém postupu přes ostrov Nová Georgie a ostrov Bougainville. Síly oblasti jihozápadního Tichomoří MacArthura budou pokračovat ve svém postupu severozápadním směrem podél pobřeží Nové Guineje dokud se on a Halsey nespojí k izolování japonských základen v Rabaulu a Kaviengu. |
16. června 1943: |
Bougainville - během fotoprůzkumné mise pro spojenecké invazní mapy je nad letištěm Buka napaden japonskými stíhačkami bombardér B-17 "Old 666". Přestože osamocené letadlo čelí obrovské přesile 17 útočících A6M Zero, Ki-46 Dinah a Ki-45 Nick, po vytrvalém třičtvrtěhodinovém boji jeho posádka sestřeluje 3 útočníky a ostatní zahání. Těžce poškozený bombardér dosedá na základně na Nové Guinei s jedním mrtvým a čtyřmi zraněnými, nicméně se splněným úkolem. Veliteli hlavnímu pilotovi Jay Zeamerovi a střelci Josephovi Sarnoskimu bude uděleno nejvyšší americké vyznamenání, Medaile cti, a ostatní budou oceneněni druhým nejvyšším, Záslužným leteckým křížem. Mise i posádka se tak stane nejvíce dekorovanou v americké historii. |
17. července 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Američané provádějí rozsáhlý letecký útok na ostrov Bougainville. Cílem je lodní doprava u pobřeží a letiště (několik) mezi osadou Buin (na ostrově Bougainville) a ostrůvkem Faisi. Je potopen japonský torpédoborec Hacujuki. |
18. října 1943: |
Šalomounovy ostrovy - probíhají intenzivní nálety na japonskou leteckou základnu Buin na ostrově Bougainville. |
27. října 1943: |
Šalomounovy ostrovy - novozélandské jednotky se vyloďují na Treasury Islands (Souostroví pokladů). Vojáci 8. brigády (generál Row) se na ostrově Stirling nesetkávají s žádným odporem a jen s několika Japonci na ostrově Mono. |
28. října 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americký 2nd Marine Parachute Battalion (2. výsadkový prapor námořní pěchoty) je vysazen z torpédoborců u Voza na ostrově Choiseul (operace Blissful - operace Blažený) a střetává se s japonskými jednotkami. Jde o akci na odvedení pozornosti od zamýšleného útoku na Bougainville. |
29. října 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americký 2. výsadkový prapor námořní pěchoty pokračuje na Choiseulu v boji s japonskými silami. Jde o odvedení pozornosti od plánovaného útoku na Bougainville. |
30. října 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americký 2. parašutistický prapor námořní pěchoty pokračuje na Choiseulu v boji s japonskými silami. Cílem je odvedení pozornosti od plánovaného útoku na Bougainville. |
31. října 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americký 2. parašutistický prapor námořní pěchoty pokračuje na ostrově Choiseul v boji s japonskými silami. Jde o odvedení pozornosti od plánovaného útoku na Bougainville. |
1. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americká 3. divize námořní pěchoty (generál Turnage) se vyloďuje na Bougainville, v Zátoce císařovny Augusty u mysu Torokina. Ke konci dne je na souši 14 000 amerických vojáků. Task Force 31 (admirál Wilkinson) zajišťuje přepravu, Task Force 39 (admirál Merrill) zajišťuje 4 křižníky a 8 torpédoborci podporu a Task Force 38 (admirál Sherman) z letadlových lodí USS Saratoga (CV-3) a USS Princeton (CVL-23) podniká letecké útoky na letiště Buka a Buna. Místní posádka, kolem 200 Japonců, je zdolána rychle. Nicméně ostrov je bráněn japonskou 17. armádou (generál Hjakutake) se 40 000 vojáky a 20 000 vojáky námořnictva soustředěnými na jihu. Po neúspěšných leteckých protiútocích vysílají Japonci k Bougainville admirála Omoriho, z Rabaulu na Nové Británii, se 4 křižníky a 6 torpédoborci. Po přemožení japonského odporu obsazuje prapor námořní pěchoty blízký ostrov Puruata. Mezitím pokračuje americký 2. výsadkový prapor námořní pěchoty v boji s japonskými jednotkami na Choiseulu. Cílem je odvedení pozornosti od útoku na Bougainville. |
2. listopadu 1943: |
Bismarckovo souostroví - japonská základna v Rabaulu na Nové Británii je napadena z pozemních základen přibližně 160 letadly americké 5. letecké armády. Na obou stranách je přibližně ztraceno 20 letadel. Potopeny jsou v přístavu tři lodě. |
2. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bitva v zátoce císařovny Augusty, americká Task Force 39 objevuje krátce po půlnoci přibližující se eskadru japonských křižníků vedenou admirálem Omorim (směřující plnou parou z Rabaulu na ostrově Nová Británie k Bougainville). Ve střetnutí, které následuje, Japonci poškozují lehký křižník USS Denver (CL-58) a torpédoborec USS Foote (DD-511). Američané potápějí lehký křižník Sendai a torpédoborec Hacukaze. Další škody jsou způsobeny vzájemnými kolizemi přátelských plavidel během bitvy, naráží do sebe japonské torpédoborce Samidare a Širacuju, dále křižník Mjókó a torpédoborec Hacukaze a také americké torpédoborce USS Thatcher (DD-514) a USS Spence (DD-512). Nicméně Japonci od své mise upouští. Na Bougainville rozšiřuje své předmostí americká 3. divize námořní pěchoty. Japonci během dne napadají ze vzduchu americkou Task Force 39, bezúspěšně. Letadla americké Task Force 38 útočí na Bunu a Buku. Mezitím, na Choiseulu, pokračuje v boji americký 2. výsadkový prapor námořní pěchoty s japonskými jednotkami. Tento boj má za cíl odvedení pozornosti od útoku na Bougainville. |
3. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americký 2. parašutistický prapor se stahuje z Choiseulu. |
4. listopadu 1943: |
Bismarckovo souostroví - nová japonská eskadra vedená admirálem Kuritou připlouvá do Rabaulu na ostrově Nová Británie. Japonská eskadra sestává z 10 křižníků a 10 torpédoborců. Americký průzkum eskadru při plavbě objevuje a Task Force 38 připravuje útok letounů ze svých letadlových lodí. |
5. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, americká 3. divize námořní pěchoty odráží protiútok japonského 23. pluku. Jen zlomek velké japonské posádky (17. armáda) klade vylodění odpor, protože Japonci věří, že jde o další akci na odvedení pozornosti. |
5. listopadu 1943: |
Bismarckovo souostroví - americká Task Force 38 (admirál Sherman) s letadlovými loděmi USS Saratoga (CV-3) a USS Princeton (CVL-23) zahajuje útok na japonskou námořní eskadru vedenou admirálem Kuritou. Celkem útočí 97 amerických letadel, výsledkem je poškození 4 těžkých křižníků, dvou lehkých křižníků a 2 torpédoborců. Je ztraceno pouze 10 amerických letadel. Ke konci dne, z pozemních základen, napadají bombardéry Liberator americké 5. letecké armády Rabaul i výše zmíněnou japonskou eskadru. |
7. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americká Task Force 38 s letadlovými loděmi USS Saratoga (CV-3) a USS Princeton (CVL-23) je napadena 100 japonskými letadly. Útok selhává aniž by bylo dosaženo jakéhokoli zásahu na letadlových lodích. Mezitím se na ostrově Bougainville vyloďuje japonský prapor na sever od předmostí držené americkou 3. divizí námořní pěchoty. Následuje bitva. Japonci posilují svou posádku na ostrově Buka. |
9. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, americká 3. divize námořní pěchoty postupuje do vnitrozemí ze svého předmostí u mysu Torokina v Zátoce císařovny Augusty. Následuje střet s jádrem japonského 23. pluku, který probíhá na stezkách v džungli. Mezitím začíná připlutím většiny vojáků americké 37. divize druhá vlna vylodění. |
11. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, japonský 23. pluk je zatlačen zpět americkou 3. divizí námořní pěchoty. |
13. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, třetí vlna amerických vyloďujících se jednotek doráží na břeh. S nimi se vyloďují zbytek americké 37. pěší divize a 21. pluk námořní pěchoty. Task Force 39 (admirál Merrill) zajišťuje krytí. Během vyloďovací operace je leteckým torpédem zasažen křižník USS Denver (CL-58). Dochází k poměrně nevelkým bojům na stezce Numa-Numa. |
14. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, Američané tlačí Japonce podél stezek v džungli zpět. Několik amerických tanků je k dispozici jako podpora. |
20. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americké divize nadále postupují do vnitrozemí Bougainville po stezce Numa-Numa, která probíhá paralelně s řekou Piva. |
24. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Japonci provádí malý útok na americké divize na ostrově Bougainville. Americká námořní pěchota útok odráží. |
25. listopadu 1943: |
Šalomounovy ostrovy - během noci je u mysu sv. Jiří u ostrova Buka zaskočeno 5 americkými torpédoborci (kapitán Burke) 5 japonských torpédoborců, které se vracejí do Rabaulu po vylodění posil na Bougainville. V tříhodinové bitvě jsou potopeny torpédoborce Makinami, Júgiri a Ónami beze ztrát na americké straně. Tato bitva definitivně ukazuje, že původní japonská převaha v nočních bitvách skončila a že nyní mají navrch díky radaru Američané. |
4. prosince 1943: |
Šalomounovy ostrovy - americkým divizím na Bougainville jsou dodány další posily a rozšiřují svůj perimetr. |
9. prosince 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, nedávno vybudované americké letiště na mysu Torokina se stává provozuschopné. |
10. prosince 1943: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, první americká letadla doráží na letiště na mysu Torokina. Americké divize pozvolna rozšiřují svůj perimetr. |
9. ledna 1944: |
Šalomounovy ostrovy - Bougainville, na dokončené druhé letištní dráze letiště Piva přistává první letadlo. |
8. března 1944: |
Šalomounovy ostrovy - japonské jednotky útočí na americké předmostí na ostrově Bougainville. Japonci ostřelují americká letiště Piva Yoke a Piva Uncle a Američané několik bombardérů stahují. Japonská pěchota proniká na pozice americké 37. divize. Útočící vojáci patří většinou k japonské 6. divizi (generál Kanda) spadající pod 17. armádu (generál Hjakutake). |
24. srpna 1945: |
Šalomounovy ostrovy - ostrov Bougainville, japonský velitel generálporučík Kanda stále očekává instrukce z Tokia. |
12. září 1945: |
San Francisco - v hotelu St. Francis se koná party bývalých členů perutě námořní pěchoty VMF-214, známé z kampaně na Šalomounových ostrovech jako "Černé ovce", na uvítanou svého velitele majora "Pappyho" Boyingtona, který se vrátil z japonského zajetí. Fotografie z noční oslavy vyjdou v magazínu Life jako vůbec první, na kterých jsou zobrazeni lidé popíjející alkohol. Jedním ze slavících je také stíhací eso Christopher Magee, který zanedlouho půjde znovu do boje. Roku 1948 se zúčastní jako dobrovolník izraelské války za nezávislost, v rámci které absolvuje v Českých Budějovicích, v té době paradoxně v již komunistickém Československu, přeškolovací kurz na stroje Messerschmitt Bf 109G, resp. Avia S-199. |
29. prosince 1945: |
Spojené státy - v rámci repatriační plavby se na palubě letadlové lodi USS Kwajalein (CVE-98) vrací do San Francisca propuštěný nadporučík námořnictva James A. Michener. Za války cestoval z titulu své funkce po celém jižním Pacifiku a na jejím konci byl zaměstnán námořnictvem jako námořní historik. Ač se nikdy nezapojil do bojů, díky svým vnímavým, poznávacím a literárním schopnostem poznal a zároveň popsal válku, její účastníky, lokální prostředí, život a místní obyvatele jako málokdo. Nyní jej čeká více než roční boj o vydání své knihy Příběhy z jižního Pacifiku (Tales of the South Pacific), která bude vzápětí oceněna prestižní Pulitzerovou cenou. Přestože své první dílo vydá ve 40ti letech, bude se jednat o začátek bohaté spisovatelské dráhy plné kvalitních bestsellerů. Řada jeho knih vyjde i v češtině, ovšem až po sametové revoluci r. 1989. |
|
Literární zdroje: |
| Šnajdr, Miroslav: Airacobra v amerických službách : USAAF 1941-1944, Votobia, 1996, Olomouc |
| Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA, Laser - books, 1997, Plzeň |
. | Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války, Columbus, 2007, Praha |
. | Šnajdr, Miroslav: Létající mariňáci, Akcent, 2015, Třebíč |
| Hall, R. Cargill: Lightningy nad Bougainvillem, Mustang, 1997, Plzeň |
| Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Námořní válka vrcholí, Naše vojsko, 1995, Praha |
| Hara, Tameči: Nepotopitelný kapitán, Omnibooks, 2013, Neratovice |
| Hubáček, Miloš: Ofenzíva v Pacifiku, Mladá fronta, 2000, Praha |
Khol, Miroslav: Gregory Pappy Boyington, HPM č. 6/1995
|