Nová Guinea 44

22.4.1944 - 20.6.1944

PacPG: 22.4.1944 - 21.6.1944

Mapa scenaria:




Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Autor bitvy:
Datum vzniku:
Datum poslední úpravy:
stanny
12.6.2005
16.2.2013
  
Poprvé vydáno:
Vydání oprav:

-
-
Nově vytvořená bitva - tažení po novoguinejském pobřeží. Obsazování důležitých letišť na severní části Nové Guineje a ostrovech Biak a Wakde.

Historický popis:

Krycí název operace: Reno
MacArthur hodlal místo obsazení zátoky Hansa jediným rozhodným manévrem pokročit o celých 800 kilometrů dál na západ, obejít zátoku Hansa, dokonce obejít i významný japonský opěrný bod Wewak, udeřit až na základny Aitape a Hollandia, a tím sevřít do kleští, ze kterých nebude úniku, na 40 000 japonských vojáků nacházejících se v zátoce Hansa a ve Wewaku. (Miloš Hubáček - Ofenzíva v Pacifiku, Mladá fronta 2000)

Článek na anglické Wikipedii (1)
Článek na anglické Wikipedii (2)
Článek na anglické Wikipedii (3)

Bitva v datech:
5. prosince 1936: Holandská východní Indie - nizozemská horolezecko-geologická výprava dosahuje ledovcem pokrytého ultraprominentního vrcholu Carstenszovy pyramidy, nejvyšší hory Nové Guineje. Člen výpravy geolog Jean Jacques Dozy objevuje v lokalitě naleziště měděné rudy a zlata, které se v 80. letech promění v megaobří důl Grasberg, největší zlatý důl a třetí největší měděný důl na světě pozoruhodný i svou neobyklou nadmořskou výškou, okolo 3000 m. Podruhé (a poprvé nezaledněný) zdolá vrchol v roce 1962 rakouský alpinista a bývalý člen SS Heinrich Harrer, který se proslaví zejména svým příběhem popsaným v knize Sedm let v Tibetu.
15. října 1943: Nová Guinea - Japonci podnikají letecký útok na spojenecké pozice v zátoce Oro. Japonská letadla mají těžké ztráty.
4. března 1943: Bismarckovo moře - japonský konvoj převážející vojáky 51. divize je znovu napaden spojeneckými letadly 5. letecké armády. K útoku se připojují torpédové čluny PT. V průběhu tří dnů jsou potopeny všechny japonské transporty a rovněž čtyři torpédoborce a je ztraceno minimálně 3 500 vojáků. Australské a americké letecké síly sestřelily 25 letadel, při vlastních ztrátách pěti letadel. To vše je považováno Japonci za vážnou porážku a dílčí prohru jejich obrany Nové Guineje.
9. března 1943: Nová Guinea - probíhají silné japonské útoky na Wau.
26. dubna 1943: Washington - jsou schváleny nové plány ohledně operací na Šalomounových ostrovech (kódové označení "Cartwheel" - česky přemet stranou, tzv. hvězda). Síly oblasti jižního Tichomoří pod velením admirála Halseyho budou pokračovat ve svém postupu přes ostrov Nová Georgie a ostrov Bougainville. Síly oblasti jihozápadního Tichomoří MacArthura budou pokračovat ve svém postupu severozápadním směrem podél pobřeží Nové Guineje dokud se on a Halsey nespojí k izolování japonských základen v Rabaulu a Kaviengu.
2. září 1943: Nová Guinea - americké stíhací eso kapitán Georg Welch, který jako jeden z mála při přepadení Pearl Harboru odstartoval proti útočícím japonským letadlům a nejvíce jich sestřelil, absolvuje svou poslední úspěšnou bojovou misi. V řadách 80. stíhací perutě sestřeluje nad Wewakem tři Zera a později nad Madangem ještě japonský dvoumotorový průzkumný letoun Ki-46. V polovině září 1943 skončí jeho třetí operační turnus a vrátí se do USA s konečným skóre 16 potvrzených vítězství.
27. září 1943: Nová Guinea - probíhá spojenecký letecký útok na japonská letiště kolem Wewaku.
28. září 1943: Nová Guinea - probíhá spojenecký letecký útok na letiště v okolí Wewaku.
2. ledna 1944: Nová Guinea - americká Task Force 38 (admirál Barbey) vyloďuje v Saidoru 2 400 vojáků 126. pluku (generál Martin) 32. divize. Jak letiště tak přístav jsou obsazeny. Krytí vylodění provádí uskupení spojeneckých křižníků a torpédoborců Task Force 74 pod velením britského admirála Crutchleyho. Na východě, australské jednotky postupují k Sialumu.
11. ledna 1944: Nová Guinea - jednotky americké 32. divize dokončují v Saidoru opravy letiště.
23. ledna 1944: Nová Guinea - australské jednotky v údolí Ramu postupují vzhůru k horskému pásmu Finisterre směrem k Shaggyho hřebenu, kdy obsazují sedlo Kankiryo. Spojenecká letecká převaha v této oblasti ovlivňuje průběh bitvy.
25. ledna 1944: Nová Guinea - australské jednotky obsazují Shaggyho hřeben, získávají tak výhled na údolí Ramu.
10. února 1944: Nová Guinea - australské jednotky postupující z města Sio se spojují s americkými jednotkami u města Saidor. Spojenecké jednotky mají nyní obsazenou většinu poloostrova Huon.
24. února 1944: Nová Guinea - americké jednotky dorážejí k Biliau nedaleko mysu Iris.
5. března 1944: Nová Guinea - dva prapory amerického 126. pěšího pluku se vyloďují na plantáži Yalau 50 kilometrů na západ od města Saidor. Na většině míst není Japonci kladen odpor.
16. března 1944: Nová Guinea - americká letadla útočí na japonský konvoj u města Wewak.
18. března 1944: Nová Guinea - spojenecké torpédoborce ostřelují během noci (18. - 19. března) japonskou základnu ve městě Wewak.
21. března 1944: Nová Guinea - americké jednotky přesouvající se na západ z plantáže Yalau se spojují s australskými silami postupujícími na sever, z vnitrozemí, na poloostrov Huon.
12. dubna 1944: Nad Novou Guineou - kapitán Richard Ira Bong, za kniplem stíhačky P-38 "Marge", sestřeluje své 26. a 27. japonské letadlo a překonává tím jako první americký pilot rekord Američana Eddiho Rickenbackera 26 připsaných vítězství v první světové válce. Stává se tak americkým "Esem všech es" a zůstane na vrcholu až do konce války s konečným výsledkem 40 sestřelených japonských letadel.
13. dubna 1944: Nová Guinea - australské jednotky obsazují vesnici Bogadjim.
21. dubna 1944: Nová Guinea - americký taktický svaz Task Force 58 (admirál Mitscher) útočí na ostrov Wakde, Sawar, Sarmi a Hollandii. Americké síly tvoří 12 letadlových lodí a křižníků. Letadla provádí údery během dne a křižníky ostřelují japonské pozice v noci.
22. dubna 1944: Nová Guinea - americké jednotky zahajují operace proti japonským pozicím ve městě Hollandia (dnešní - od roku 1968 - Jayapura) a okolí. Americký I. sbor (generál Eichelberger) se vyloďuje v městečku Aitape, v zátoce Tanahmerah a Humboldtově zátoce. Americký sbor tvoří celkem 84 000 mužů. Taktický svaz Task Force 77 (admirál Barbey) tento vyloďovací sbor přepravuje. Křižníky pod velením admirála Crutchleye a admirála Berkeye poskytují krytí. Taktický svaz Task Force 58 (admirál Mitscher) poskytuje další námořní podporu. Japonské síly tvoří 11 000 mužů pod velením generála Adačiho. Operace je překvapením a Japonci se stahují do vnitrozemí.
23. dubna 1944: Nová Guinea - postupující americké jednotky obsazují bez boje město Hollandia (dnešní Jayapura). Obsazeno je rovněž letiště malého města Tadji. Postup do vnitrozemí naráží na odpor nedaleko vesnice Sabron. Na plážích dochází k příliš velké koncentraci jednotek.
24. dubna 1944: Nová Guinea - americké jednotky dorážejí k jezeru Sentani nedaleko města Hollandia (dnešní Jayapura). Na východě obsazují australské jednotky, postupující z poloostrova Huon, město Madang.
25. dubna 1944: Nová Guinea - spojenecké jednotky pokračují v postupu. V Humboldtově zátoce se vyloďují posily.
26. dubna 1944: Nová Guinea - dochází k propojení amerických předmostí v zátoce Tanahmerah a Humboldtově zátoce. Australské síly, na východě, obsazují Alexishafen, západně od Madangu.
27. dubna 1944: Nová Guinea - americké jednotky obsazují hlavní leteckou dráhu ve městě Hollandia (dnešní Jayapura).
28. dubna 1944: Nová Guinea - americké a japonské jednotky, přesouvající se z Wewaku, se střetávají nedaleko Aitape.
29. dubna 1944: Nová Guinea - dobytá japonská letiště ve městech Hollandia (dnešní Jayapura) a Aitape začínají být provozuschopná.
6. května 1944: Holandská východní Indie - v Celebeském moři je americkou ponorkou USS Gurnard (SS-254) napaden japonský konvoj transportních lodí Take-Iči přepravující posily z Číny na Novou Guineu. V jednom z nejničivějších útoků osamělé ponorky proti silně bráněnému konvoji jsou potopeny 3 japonské dopravní lodě o celkové tonáži 20 000 t. Přepravované japonské 32. a 35. pěší divize zkušených veteránů jsou zdecimovány a japonské vrchní velení se na základě osudu konvoje rozhoduje upustit od dalšího posilování obrany západní Nové Guineje.
9. května 1944: Nová Guinea - japonské jednotky se dostávají do šarvátek s americkými jednotkami na předmostích na mořském břehu u města Hollandia (od r. 1968 Jayapura).
10. května 1944: Nová Guinea - japonské jednotky pokračují v šarvátkách s americkými jednotkami na předmostích na mořském břehu u města Hollandia (od r. 1968 Jayapura).
11. května 1944: Nová Guinea - japonské jednotky pokračují v šarvátkách s americkými jednotkami na předmostích na mořském břehu u města Hollandia (od r. 1968 Jayapura).
12. května 1944: Nová Guinea - japonské jednotky pokračují v šarvátkách s americkými jednotkami na předmostích na mořském břehu u města Hollandia (od r. 1968 Jayapura).
13. května 1944: Nová Guinea - japonské jednotky pokračují v šarvátkách s americkými jednotkami na předmostích na mořském břehu u města Hollandia (od r. 1968 Jayapura).
16. května 1944: Nová Guinea - americké jednotky se přesouvají z města Hollandia (dnešní Jayapura) k ostrovu Wakde.
17. května 1944: Holandská východní Indie - spojenecké letadlové lodě HMS Illustrious a USS Saratoga (CV-3) napadají v rámci oprace Transom, načasované souběžně s vyloděním na Wakde u Nové Guieje, ropná zařízení ve městě Surabaja na Jávě. Eskortu provádějí bitevní lodě Britské Východní flotily (admirál Sommerville). Japonci přichází o transportní loď Šinrei Maru a 12 letadel zničených na zemi. Ztraceno je pouze jedno spojenecké letadlo. Během noci jsou tato zařízení napadena znovu a to bombardéry Liberator ze základen na pevnině. Po útoku je Saratoga povolána do Pearl Harboru zpět k americkému námořnictvu.
17. května 1944: Nová Guinea - americké jednotky se vyloďují na pevnině u Arare (též Arara) a obsazují blízký ostrov Insoemanai, menší ze dvou ostrovů souostroví Wakde. Britský admirál Crutchley a americký admirál Berkey velí dvěma uskupením amerických a australských křižníků a torpédoborců, která kryjí tato vylodění.
18. května 1944: Nová Guinea - americký 163. pěší pluk (generál Doe) se za palebné podpory z ostrova Insoemanai vyloďuje na ostrově Insoemoar a postupuje, aby obsadil letiště Wakde.
19. května 1944: Nová Guinea - ostrov Insoemoar, zbytky japonské posádky se stahují na severovýchodní cíp ostrova.
20. května 1944: Nová Guinea - americké jednotky dokončují likvidaci zbytků japonské posádky ostrovů Wakde. Na nedaleké pevnině provádějí japonské jednotky slabé útoky u Arare.
21. května 1944: Nová Guinea - americké předmostí u Arare je posíleno a letiště Wakde je opraveno.
22. května 1944: Nová Guinea - japonské jednotky napadají americké pozice u městečka Aitape. Americké síly ustupují.
23. května 1944: Nová Guinea - americké jednotky narážejí na těžký odpor v jejich postupu na západ z města Arare k městu Sarmi. V městečku Aitape nutí japonské útoky Američany nadále k ústupu.
25. května 1944: Nová Guinea - po střetu amerických sil postupujících z města Arare s japonskými obránci překračují Američané řeku Tirfoam.
27. května 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, americká 41. pěší divize (generál Fuller) se vyloďuje nedaleko místa Bosnek. Námořní doprovod vylodění tvoří křižníky a torpédoborce pod velením admirála Fechtelera. Podporu poskytují jednotky admirála Crutchleye a admirála Berkeye. Japonská posádka, které velí plukovník Kuzume, čítá kolem 11 000 mužů, ale vylodění odpor neklade. Na pevnině, americké jednotky postupují o malé území směrem k městu Sarmi.
28. května 1944: Sydney - generál MacArthur oznamuje, že strategicky je tažení v Nové Guineji vyhráno, i když ještě na několika místech probíhají intenzivní boje.
28. května 1944: Nová Guinea - na ostrově Biak začíná americká 41. pěší divize rozšiřovat své předmostí. Probíhají těžké boje nedaleko vesnice Mokmer, kde se nachází letiště, a americký prapor se dává na ústup.
29. května 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, stejně jako Arare na pevnině, jsou Japonci silně napadena americká předmostí na plážích. Japonská posádka na Biaku využívá tanky k tomu, aby donutila americký 162. pluk stáhnout se zpět do vyloďovacího pásma.
31. května 1944: Bismarckovo moře - americký eskortní torpédoborec USS England (DE-635) potápí japonskou ponorku RO-105, severozápadně od ostrova Nové Irsko. V posledních dvanácti dnech jde o šestý úspěšný útok Englandu na ponorkové plavidlo a jeho série vítězství v krátkém sledu nad šesti ponorkami (I-16, RO-106, RO-104, RO-116, RO-108, RO-105) se stává nikdy nepřekonaným rekordem v historii protiponorkového boje.
31. května 1944: Nová Guinea - americké jednotky zmenšují svůj perimetr u Arare. Všechna americká předmostí na severním pobřeží zakoušejí silné japonské útoky. Mezitím, na východě, australské jednotky obsazují obec Bunabum.
1. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, americké jednotky obnovují ofenzívu a pěchota za podpory obrněnců postupuje vpřed. Na pevnině, japonské jednotky pokračují v útocích na předmostí městečka Aitape a američtí obránci nadále ustupují.
2. června 1944: Nová Guinea - na ostrově Biak se nadále bojuje. Američané směřují k dobytí letišť ve středu ostrova. Tato letiště byla Japonci využívána jako základna k útokům na souostroví Wakde.
3. června 1944: Nová Guinea - japonské síly provádí neúspěšný pokus dopravit posily posádce na ostrově Biak. Americké jednotky na ostrově Biak při svém postupu čelí intenzivnímu odporu.
5. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, jednotky americké 41. divize pokračují v postupu, likvidují ohniska japonského odporu. Na pevnině, u městečka Aitape, americké jednotky evakuují jedno ze svých předmostí kvůli přetrvávajícím japonským útokům. Japonské jednotky mají těžké ztráty.
6. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, jednotky americké 41. divize se připravují k postupu na letiště Mokmer zatímco jiné jednotky jsou zapojeny v boji u Ibdi. Ostrovy Wakde, dvěma japonským bombardérům Betty ze základny na Molukách se za nepříznivého počasí daří proniknout nad letiště Wakde a shodit řetězec bomb mezi řady zaparkovaných amerických letadel. Zničeno je 6 a poškozeno 80 bombardérů a stíhaček. V této fázi války jde o mimořádný úspěch japonských leteckých sil.
7. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, jednotky americké 41. divize obsazují letiště Mokmer. Japonský odpor přetrvává.
8. června 1944: Nová Guinea - pokračují boje na ostrově Biak. Japonský pokus dopravit posily na ostrov Biak naráží na eskadru křižníků, které velí admirál Crutchley. Japonci jsou donuceni k ústupu. Na pevnině americké jednotky zahajují protiútoky ze svého předmostí kolem Aitape.
13. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, americké jednotky likvidují rozptýlený japonský odpor prováděný z podzemních prostor na východě tohoto ostrova. Americká letadla operují z letiště Mokmer.
15. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, Japonci provádějí neúspěšný protiútok. Na pevnině, dále na východě, australské jednotky obsazují zátoku Hansa.
19. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, posílená americká 41. divize zahajuje útoky na japonské opěrné body na západě ostrova.
20. června 1944: Nová Guinea - Biak, na západě tohoto ostrova probíhají boje v oblasti Japonci držených podzemních jeskynních prostor. Americké jednotky poráží odpor na letištích a ve vesnicích v oblastech Borokoe a Sorido.
22. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, americké jednotky provádějí sérii útoků, od kterých se očekává eliminování japonského odporu na západě, ale během noci Američané naopak zakouší obnovenou japonskou aktivitu. Na pevnině pokračují boje u městeček Aitape a Sarmi.
28. června 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, americké síly o velikosti divize, které jsou nyní pod velením generála Doeho, "čistí" oblast Japonci bráněných podzemních prostor v západní části ostrova.
29. června 1944: Nová Guinea - australské jednotky postupující z města Wewak doráží přibližně 110 kilometrů na západ k řece Sepik. Ostrov Biak, Američané likvidují přetrvávající japonský odpor.
2. července 1944: Nová Guinea - na ostrově Numfoor probíhá spojenecké vylodění. Kolem 7 100 vojáků zahrnující jednotky americké 168. pěší divize a australské jednotky, pod velením amerického generála Patricka, zřizují na severním pobřeží u letiště Kamiri předmostí. Japonci zde nekladou odpor. Admirál Fletcher velí námořní podpoře s americkými taktickými svazy Task Force 74 a Task Force 75 provádějící eskortu a přípravné bombardování. Ostrov Biak, zbytky japonských jednotek nadále kladou odpor.
3. července 1944: Nová Guinea - ostrov Numfoor (Numfor, Noemfoor, Noemfoer), spojenecké jednotky rozšiřují své předmostí. Parašutistický prapor je shozen na letišti Kamiriz, které je posléze za těžkých ztrát dobyto.
4. července 1944: Mariany - jednotky americké taktického svazu Task Force 58 napadají ostrov Guam letadly z letadlových lodí.
4. července 1944: Nová Guinea - ostrov Numfoor (Numfor, Noemfoor, Noemfoer), spojenecké jednotky obsazují letiště Kornasoren. Je shozen další parašutistický prapor a má těžké ztráty.
5. července 1944: Nová Guinea - ostrov Numfoor (Numfor, Noemfoor, Noemfoer), japonská posádka provádí na spojenecké předmostí protiútoky, ale nedaří se jí postoupit. Americké jednotky se připravují k útoku na třetí letiště na ostrově v obci Namber.
6. července 1944: Nová Guinea - ostrov Numfoor (Numfor, Noemfoor, Noemfoer), americké jednotky obsazují letiště v obci Namber. Přilétají spojenecké stíhací letouny.
10. července 1944: Nová Guinea - Aitape, japonské jednotky začínají opět útočit na linii tvořené řekou Driniumor.
11. července 1944: Nová Guinea - pod tlakem japonských sil se americké jednotky kolem městečka Aitape stahují zpět od řeky Driniumor.
13. července 1944: Nová Guinea - kolem města Aitape, americký 128. pluk ustupuje k řece Driniumor. Na ostrově Numfoor jsou zlikvidována poslední ohniska japonského odporu.
14. července 1944: Nová Guinea - taktický svaz Task Force 74 (komodor Collins) ostřeluje japonské pozice nedaleko městečka Aitape, mezi obcemi Yakamul a But.
21. července 1944: Nová Guinea - japonské jednotky zahajují další útoky přes řeku Driniumor nedaleko městečka Aitape. Američané tuto ofenzívu odrážejí.
26. července 1944: Nová Guinea - pokračují boje kolem městečka Aitape. Stejně tak kladou odpor Japonci na ostrovech Biak a Numfoor.
28. července 1944: Souostroví Moluky - během eskortní mise bombardérů s 433. stíhací squadronou sestřeluje slavný americký letec Charles Lindbergh u ostrova Ceram ve svém P-38 japonský pozorovací letoun Mitsubishi Ki-51 "Sonia" pilotovaný kapitánem Saburo Šimadou. Během šestiměsíční služby v Pacifiku jako civilní technický poradce využil Lindbergh svých zkušeností z dlouhé letecké kariéry a mimo jiné naučil piloty P-38 speciální techniky, které jim umožnily výrazně zlepšit spotřebu paliva při cestovní rychlosti a prodloužit tak dolet.
29. července 1944: Mariany - ostrov Tinian, americké jednotky mají nyní obsazeno více než polovinu ostrova. Japonský odpor narůstá.
29. července 1944: Nová Guinea - ostrov Biak, je zlikvidováno poslední ohnisko organizovaného japonského odporu kolem Ibdi. Na pevnině nedaleko městečka Aitape se americké jednotky pod tlakem japonských jednotek stahují v oblasti Afua.
30. července 1944: Nová Guinea - americká 6. divize (Sibert) se bez odporu vyloďuje na ostrovech Amsterdam a Middleburg, u mysu Sansapor. Taktický svaz Task Force 78 (admirál Berkey) provádí námořní podporu.
31. července 1944: Nová Guinea - na západě mysu Sansapor je z příbřežních ostrovů vyloděn americký prapor. U městečka Aitape provádí americké jednotky protiútok na japonské jednotky podél řeky Driniumor.
17. srpna 1944: Nová Guinea - nedaleko městečka Aitape, americké jednotky roztahují svoji linii ve všeobecném postupu proti nevelkému japonskému odporu. Ostrov Numfoor, poslední velký japonský sbor je americkými jednotkami vtažen do boje a zničen.
20. srpna 1944: Nová Guinea - Američané oznamují, že japonský odpor na ostrově Biak je u konce. Japonci mají 4 700 zabitých vojáků a 220 jich je zajato. Americké ztráty jsou vyčísleny na 2 550 vojáků.
23. srpna 1944: Nová Guinea - poslední japonský odpor na ostrově Numfoor je přemožen a většina většina amerických sil je odvelena.
2. září 1944: Jižní Afrika - ve městě Klerksdorp umírá Hendrikus Albertus Lorentz, holandský cestovatel a objevitel, který se účastnil a později sám vedl několik expedic do neprobádaného nitra Nové Guineje v Nizozemské východní Indii. Na Nové Guieji nese jeho jméno Lorentzova řeka.
15. listopadu 1944: Atol Mapia (severně on novoguinejského poloostrova Vogelkop) - 167. pluk americké 31. pěší divize se vyloďuje a likviduje malou japonskou posádku. Námořní podpora je provedena anglo-americkým uskupením, kterému velí britský viceadmirál Baron Ashbourne.
31. prosince 1944: Filipíny - Leyte, různé japonské protiútoky na severozápadě jsou americkými silami odraženy. Do této doby mají Japonci v bojích na Leyte ztráty kolem 70 000, většinou jde o zabití. Americké ztráty činí 15 000 zabitých nebo zraněných. Americká 6. armáda se stahuje z ostrova v přípravě invaze na Luzon, americká 8. armáda ji střídá. V kopcích nad zálivem Silad dochází k tragické události, kdy při japonském minometném přepadu umírá velitel 32. amerického jízdního průzkumného oddílu (mechanizovaného) Herman Bottcher. Bottcherovi muži strávili více než 40 dní za nepřátelskými liniemi, když na ně náhle narazila a zaútočila japonských vojáků. Kapitán Herman Bottcher, který dosáhl hodnosti kapitána též v republikánské armádě během občanské války ve Španělsku, se vyznamenal jako hrdina bitvy u Buny na Nové Guineji. Jeho zásluhy vynikají obzvláště ve světle skutečnosti, že se jednalo o Němce, který měl americké občanství v době smrti teprve jeden rok.
30. července 1945: Nová Guinea - japonská 18. armáda u vesnice Numbogua klade poslední větší odpor. Generál Adači, velící této armádě, nařizuje svým vojákům, aby "zemřeli v čestné porážce".
24. srpna 1945: Nová Guinea - jednotkám japonské 18. armády je nařízeno zastavení palby, ale jejich velitelé sdělují, že těmto jednotkám nemohou nařídit kapitulaci dokud neobdrží instrukce od maršála Teraučiho, velitele jižní oblasti.
27. srpna 1945: Nová Guinea - je vyhlášeno příměří.

Literární zdroje:
Šnajdr, Miroslav: Airacobra v amerických službách : USAAF 1941-1944,   Votobia, 1996, Olomouc
Jordan, David, Wiest Andrew: Atlas druhé světové války,   Ottovo nakladatelství, 2006, Praha
.Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války,   Columbus, 2007, Praha
Hubáček, Miloš: Ofenzíva v Pacifiku,   Mladá fronta, 2000, Praha
Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře,   Naše vojsko, 1999, Praha
Dvořák, Pavel: Commonwealth Boomerang,  HPM č. 3 a 4/1996

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Hra kampaně:
Bitva není součástí žádné z kampaní.

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 68 x 41 hexů
21 kol, 3 dny/kolo
Verze: PacAGPG 1, Startující strana: Spojenci, Kampaň: Mimo kampaně, Pořadí v kampani: 0.
Státy Spojenců:    USA, Austrálie & Nový Zéland
Státy Osy:    Japonsko
Neutrální státy:    -
Spojenci:    útočí
Osa:    brání
Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:   
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:   
Region podnebí:    Oceánie, tropy
Charakter počasí v regionu:    Celý rok doprovázejí pravidelné dešťové srážky.
Herní časová náročnost bitvy:    27.37 %
(součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Spojenců:
48 jednotek, z toho 0 jádrových a 48 posil
13 jednotek je leteckých, 12 námořních a 23 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 20 v námořních transportech
Transporty letecké/námořní:
Spojenci - Osa


2/23 - 0/3
Počet jednotek Osy:
70 jednotek
12 jednotek je leteckých, 4 námořních a 54 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 2 v námořních transportech

Počáteční prestiž + nárůst každé kolo:
Spojenci / Osa


500 + 0 / 640 + 70
Počet slotů Spojenců:
52 slotů, z toho 4 jádrových slotů a 48 slotů pro posily
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 4 jednotky
   (4 jádrových + 0 posil)
Počet slotů Osy:
70 slotů
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 0 jednotek
Jednotky transportů:
Spojenci - letecké:    C-47 Dakota
Osa - letecké:    nejsou k dispozici
Spojenci - námořní:    AF Transport
Osa - námořní:    Transport

Podmínky vítězství:

Bitva není součástí žádné kampaně, nerozlišuje se tedy Malé a Velké vítězství - je nutné všechny strategické cíle dobýt nejpozději do posledního tahu.

Nasazené jednotky:

   Kompletní výpis všech jednotek na mapě vč. souřadnic, síly, zkušenosti atd.

 Výpis nasazených typů jednotek
Jednotky Spojenců:

Pěchota 43 HW (USA)
Pěchota 43 (USA)
Ženisté (USA)
M4A1 Sherman (USA)
LVT (A)-1 (USA)
M10 Wolverine (USA)
US 105mm Gun (USA)
US M8 Howitzer Motor Carriage Scott (USA)
3´´ AD (USA)
P-47D Thunderbolt (USA)
F6F Hellcat (USA)
P-39 Airacobra (USA)
P-38 Lightning (USA)
SB2C Helldiver (USA)
B-25H Mitchell (USA)
Douglas A-20 Havoc (USA)
B-24D Liberator (USA)
Torpédoborec (USA)
Bitevní loď třídy Iowa (USA)
Lehký křižník (USA)
Těžký křižník (USA)
Těžká letadlová loď (USA)
US GM Truck (USA)
LVT-2 Water Buffalo (USA)
AF Transport (USA)
Ženisté (Austrálie & Nový Zéland)
Valentine MkIII (Austrálie & Nový Zéland)
Matilda II (Austrálie & Nový Zéland)
CA-13 Boomerang (Austrálie & Nový Zéland)
P-40 Kittyhawk (Austrálie & Nový Zéland)
Těžký křižník (Austrálie & Nový Zéland)
GB 3 Ton Lorry (Austrálie & Nový Zéland)
AF Transport (Austrálie & Nový Zéland)
Jednotky Osy:

Kyoka Hohei 1943 (Pěchota 1943 HW) (Japonsko)
Hohei 1943 (Pěchota 1943) (Japonsko)
Hohei 1940 (Pěchota 1940) (Japonsko)
Senpaku Kohei (Námořní Specialisté) (Japonsko)
Type 95 Ha-Go (Japonsko)
Type 1 47mm (Japonsko)
Type 94 75mm (Japonsko)
Type 91 105mm (Japonsko)
Meiji 38 Improved 75mm Field Gun (Japonsko)
Type 98 20mm (Japonsko)
Type 88 75mm (Japonsko)
Strong Point (Japonsko)
Ki-61 Tony (Hien) (Japonsko)
Ki-45 Nick (Torjú) (Japonsko)
Ki-43 Oscar (Hajabusa) (Japonsko)
Ki-48 Lily (Japonsko)
Ki-21 Sally (Japonsko)
Torpédovka (Japonsko)
Torpédoborec (Japonsko)
Transport (Japonsko)

Turnajová utkání této bitvy:

tato bitva nebyla v turnaji doposud hrána

Časově kryjící se bitvy:

Saipan (PacAGPG 1), Nová Guinea 44 (PacAGPG 1), Barma 44-45 (PacAGPG 2), Formosa (PacAGPG 2), Saipan (PacPG 1), Hollandia (PacPG 1), Filipínské moře (PacAGPG 3)

Seznam použitých názvů:

Aitape; Nová Guinea
Aoeta
Arafurské moře
Bosnik; ostrov Biak
Geelvinkova zátoka
Hollandia
Humboldtova zátoka
Jezero Paniai
Jezero Rombebai
Jezero Sentani
Zobrazit celý seznam...
Aitape; New Guinea
Aoeta
Arafura Sea
Bosnik; Biak
Teluk Cenderawasih
Hollandia
Humboldt Bay
Lake Paniai
Lake Rombebai
Lake Sentani

Taktická mapa (velká a detailní):

Základní mapa
Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy: