Okinawa

1.4.1945 - 21.6.1945

PacPG: 1.4.1945 - 24.6.1945

Mapa scenaria:




Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Autor bitvy:
Datum vzniku:
Datum poslední úpravy:
stanny
11.6.2005
24.2.2013
  
Poprvé vydáno:
Vydání oprav:

-
-
Tak o původní mapě v PacG se dá říci pouze jediné - absolutně zprasená. Tvůrčí neschopnost je navíc umocněna faktem, že se jedná o naprosto notoricky známou bitvu, s tak obrovskými možnostmi o ní snadno získat informace, že jí v tomto směru není rovno. Proč byl u tak významné bitvy vybrán jen malý výsek ostrova je dodnes záhadou, ovšem jestliže to měla být mapa centrální části ostrova, tak jaksi chybí sever - tam, kde je na severu pobřeží, ve skutečnosti pokračuje na sever pevnina! Na tomto neexistujícím pobřeží navíc ve hře probíhá vylodění, přitom ve skutečnosti vylodění proběhlo mnohem více na severu. K tomu když se bojovalo o tuto část ostrova už byly invazní síly dávno vyloděné...
Mapa musela být vytvořena úplně znovu. Vzhledem k protáhlému tvaru ostrova nebyl do bitvy zahrnut celý ostrov, ale jen jeho jižní polovina, kde se odehrávaly nejzávažnější boje.

Původní mapa:

Historický popis:

Krycí název operace: Iceberg
Američané se na Okinawě měli setkat s obdobně organizovaným systémem obrany, jaký museli už v roce 1944 překonávat na ostrovech Peleliu, Biaku a Saipanu a v roce 1945 na Iwodžimě. Na těch místech v terénu, které se jevily pro obranné účely nejvhodnější, vybudovali Japonci palebná postavení propojená spojovacími tunely. Přírodní překážky doplněné překážkami uměle vytvořenými měly útočníky přinutit postupovat určitými koridory, do kterých bude soustředěna ničivá palba děl s předem ověřenými údaji potřebnými k jejímu vedení. (Miloš Hubáček - Válka končí v Pacifiku (II) - Dobývání Okinawy, Paseka 2000)

Článek na české Wikipedii
Článek na anglické Wikipedii

Bitva v datech:
10. října 1944:Ostrovy Rjúkjú (Nansei) - americká Task Force 38 (admirál Mitscher), součást americké 3. flotily (admirál Halsey), zahajuje letecké údery na Onami-Ošimu, Okinawu a Sakašimu. TF 38 sestává z 11 těžkých letadlových lodí (fleet carriers), 6 lehkých letadlových lodí (light carriers), 6 bitevních lodí a velkého množství křižníků a torpédoborců. Mnoho japonských letadel je v boji zničeno a 10 obchodních lodí je potopeno u Okinawy. Japonský letecký protiúder selhává pro neschopnost lokalizovat americké lodě.
1. března 1945:Okinawa - část amerického Task Force 58 provádí letecké údery na cíle na Okinawě a nedaleké loďstvo. Dvě malé japonské válečné lodě jsou potopeny.
20. března 1945:Japonsko - americký taktický svaz Task Force 58 (admirál Mitscher), v rámci přípravy na operace v prostoru Okinawy, doplňuje zásoby. Probíhají japonské útoky kamikaze, ale selhávají v dosažení nějakého významnějšího úspěchu. Admirál Spruance, velící americké 5. flotile, je přítomen těmto operacím.
21. března 1945:Pacifik - americký taktický svaz (admirál Mitscher) doplňuje zásoby v přípravách na operace v oblasti Okinawy. Japonská 5. letecká armáda nasazuje proti americké flotile první raketové pilotované pumy Jokosuka MXY-7 Óka (někdy nestandardně přepisováno i jako Ohka, česky Třešňový květ), zavěšenými pod bombardéry typu Micubiši. Let 18 letadel je zachycen letouny z letadlových lodí a všechny až na jedno jsou sestřeleny. Těmto operacím je přítomen admirál Spruance, velitel americké 5. flotily.
26. března 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - americké námořní síly (TF58 a TF52) pokračují v náletech na Okinawu. Americký taktický svaz Task Force 54 (admirál Deyo), s 10 bitevními loděmi, 10 křižníky a 33 torpédoborci, zahajuje hlavní ostřelování Okinawy. Americká 77. pěší divize (generál Bruce) se vyloďuje na ostrově Kerama Retto a překonává malou japonskou posádku. Britská Tichomořská flotila (admirál Rawlings), rovněž označovaná jako Task Force 57, se 4 flotilovými letadlovými loděmi, 2 bitevními loděmi, 5 křižníky a 11 torpédoborci, útočí na letiště a další cíle na souostroví Sakašima Gunto. Na tyto spojenecké lodě útočí japonské ponorky neúspěšně.
27. března 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - americké námořní síly, sestávající se z taktických svazů TF58 a TF52, pokračují v leteckých úderech na Okinawu a TF54 nadále tento ostrov ostřeluje. Britská Tichomořská flotila (admirál Rawlings), rovněž označovaná jako taktický svaz TF57, opět útočí na letiště a další cíle na souostroví Sakašima Gunto. Japonský útok výbušnými čluny selhává. Neúspěšné útoky ponorek pokračují.
28. března 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - americké námořní síly, zahrnující TF58 a TF52, pokračují v leteckých úderech na Okinawu, tento ostrov nadále ostřeluje TF54. Pokračují japonské útoky kamikaze a ponorek.
1. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, americké jednotky zahajují Operaci Iceberg (česky volně - Ledová kra), invazi na Okinawu. Dva sbory americké 10. armády (generál Buckner) se vyloďují v prostoru Haguši, na jihozápadě ostrova. Americký taktický svaz Task Force 51 (admirál Turner) zajišťuje 1 200 transportních a vyloďovacích plavidel s více než 450 000 vojáky běžných vojenských sborů a sborů námořní pěchoty. Vyloďovaní vojáci pocházejí z amerického 3. výsadkového sboru (Geiger) s americkou 6. a 1. divizí námořní pěchoty, na levém (severním) křídle, a 24. sboru (Hodge) s americkou 7. a 96. pěší divizí, na pravém (jižním) křídle. Na pevnině, americké síly první den téměř nenarážejí na odpor a vybudovávají předmostí 5 kilometrů hluboké a 14 kilometrů široké. (Okinawa je 110 kilometrů dlouhá a maximálně 16 kilometrů široká). Dobyta jsou letiště Kadena a Jontan. Japonské síly na ostrově se sestávají ze 130 000 vojáků japonské 32. armády (generál Ušijima), kteří mají pevně obsazeny své maskované pozice a jeskyně, zejména na jih od oblasti amerického vylodění, podél linie Šuri. (Na ostrově se rovněž nachází 450 000 civilistů). Na moři, americké taktické svazy TF58 a TF54 a rovněž britská Tichomořská flotila podnikají nálety a ostřelování. Japonské konvenční letecké útoky a útoky kamikaze poškozují bitevní loď USS West Virginia, letadlovou loď HMS Indomitable a dalších osm lodí.
2. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, jednotky americké 10. armády přes tento ostrov snadno postupují k východnímu pobřeží a určitý pokrok zaznamenávají i směrem na sever a na jih. Na moři, navíc ke vzdušné podpoře a ostřelování amerických námořních sil, probíhají útoky britských letadlových lodí na ostrov Sakašima Gunto. Japonské útoky kamikaze vážně poškozují čtyři americké transportní lodě a způsobují mnoho obětí mezi jednotkami na palubách.
3. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - japonská letadla v útocích kamikaze zasahují jednu letadlovou loď a další lodě. Z letiště Kadena na Okinawě operují pozorovací letadla pro navádění dělostřelecké palby.
4. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, jednotky americké 10. armády naráží na pevnině na první skutečný japonský odpor. Vojáci amerického 24. sboru jsou nuceni zastavit na linii těsně na jih od oblasti Kuba, zatímco síly 3. výsadkového sboru doráží k šíji Išikawa. Bouře poškozuje mnoho vyloďovacích plavidel a brání vyloďování dalších posil.
5. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - bitevní loď USS Nevada je poškozena palbou pobřežní dělostřelecké baterie.
6. dubna 1945:Japonsko - japonská bitevní loď Jamato vyplouvá spolu s 1 křižníkem a 8 torpédoborci na sebevražednou misi z Vnitřního moře na Okinawu. Tato bitevní loď má palivo pouze k dosažní ostrova, aby najela na břeh a zapojila se do boje s americkými silami jako dělostřelecká baterie až do vyčerpání munice s tím, že se pak přeživší posádka má přidat k pozemním obráncům ostrova jako pěchota. Americké ponorky Jamato několikrát spatřují a v průběhu dne hlásí její pozici.
6. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, americký 3. výsadkový sbor pokračuje v postupu na sever, ale americký 24. sbor je zadržen japonskými silami na prvních obranných pozicích linie Šuri. Během dne probíhají početné útoky kamikaze na loďstvo, jde o součást Operace Kikusui. Zasaženy jsou letadlové lodě USS San Jacinto a HMS Illustrious a rovněž 25 dalších lodí, mezi kterými je 10 malých válečných lodí.
7. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - japonské útoky kamikaze poškozují letadlovou loď USS Hancock a bitevní loď Maryland a rovněž další lodě.
7. dubna 1945:Východočínské moře - japonská bitevní loď Jamato je objevena letadly z amerických uskupení letadlových lodí, které posléze tuto bitevní loď napadají ve dvou vlnách celkem 380 letadly. Před svým potopením zasáhne Jamato 10 torpéd a 5 bomb. Na palubě této bitevní lodě umírá 2 498 Japonců. Letadla z amerického taktického svazu Task Force 58 rovněž potápí japonský křižník Jahagi a 4 torpédoborce doprovázející tuto bitevní loď. Celkem je ztraceno 10 letadel.
8. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, síly amerického 3. výsadkového sboru útočící na ostrovu severně, odřízly nejužší část poloostrova Motobu a americká 6. divize námořní pěchoty jej zbavuje japonských sil. Na moři probíhají s menší intenzitou útoky kamikaze.
9. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, americký 24. sbor bezúspěšně útočí v prostoru Kakazu podél Japonci bráněné linie Šuri. Na moři probíhají s menší intenzitou útoky kamikaze. Nicméně během dvou dnů těchto japonských sebevražedných útoků jsou vážně poškozeny 3 torpédoborce a 2 další lodě.
10. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, po masivní dělostřelecké přípravě obsazuje americká 96. pěší divize část hřebene Kakazu.
11. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - japonské útoky kamikaze poškozují bitevní loď USS Missouri a letadlovou loď Enterprise. Britské letadlové lodě útočí na ostrovy Sakašima Gunto.
12. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - japonským útokům kamikaze se daří zasáhnout několik radarových předsunutých lodí a rovněž 2 bitevní lodě a 8 dalších plavidel. Japonský raketový sebevražedný letoun Jokosuka MXY-7 Óka (přezdívaný americkými námořníky Baka - často používané japonské slovo - znamenající hlupák, idiot) potápí americký torpédoborec USS Mannert L. Abele. Předsunuté hlídky torpédoborců, které mají za úkol dávat radarové včasné varování před útoky kamikaze, jsou zranitelné, ale poskytují americkým stíhacím letounům čas na zásah proti sebevražedným letounům. Britské letadlové lodě útočí na ostrovy Sakašima Gunto. Na Okinawě pokračují boje na poloostrově Motobu, na severu, a kolem Kakazu, na jihu, u Japonci bráněné linie Šuri, ale jednotky americké 10. armády v této oblasti zaznamenávají jen malý postup.
13. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, jednotky americké 6. divize námořní pěchoty postupují, aniž by narazily na odpor, na poloostrově Motobu směrem na západní pobřeží ostrova a doráží na jeho severozápadní cíp na kótě Hedo. V japonských útocích kamikaze je zasažen torpédoborec. Britské letadlové lodě útočí na ostrovy Sakašima Gunto.
14. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - v japonských útocích kamikaze je poškozena bitevní loď USS New York. Okinawa, americké jednotky útočí na japonská silná obranná postavení v kopcovitém terénu severní části poloostrova Motobu.
15. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, americká 6. divize námořní pěchoty útočí na vyvýšeninu Yae, ale japonská obrana útok odráží.
16. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - americká 77. pěší divize se vyloďuje na malém ostrově Ie Šima a naráží na tuhý japonský odpor.
19. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, americký 24. sbor má nyní na linii tři divize a všechny tři zahajují, po intenzivní dělostřelecké přípravě a leteckém bombardování, útok. Největší tlak vyvíjejí na křídla na pobřeží.
20. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, americký 3. výsadkový sbor dokončuje obsazení poloostrova Motobu a celé nejdůležitější severní části ostrova. Americký 24. sbor na linii Šuri pokračuje v útoku, ale malé územní zisky nelze kvůli japonským protiútokům udržet.
23. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, v útocích začíná americký 24. sbor dosahovat územních zisků, zejména americká 96. divize.
24. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, japonské síly bránící linii Šuri, na jihu, začínají takticky ustupovat.
26. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, americký 24. sbor útočí na Japonci bráněný strmý svah Maeda (na linii Šuri). Američtí obrněnci dosahují svahu na opačné straně.
28. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, pokračují boje na linii Šuri. Ke zničení japonských obranných pozic nasazují Američané tanky, plamenomety a dělostřelectvo.
30. dubna 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, japonské protiútoky a pokusy o infiltraci v oblasti linie Šuri jsou odraženy. Probíhají intenzivní boje o postavení na strmém svahu Maeda a hřebenu Koči. Na linii střídá americká 1. divize námořní pěchoty a 77. divize americkou 27. divizi a americkou 96. divizi.
3. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, japonské jednotky zahajují protiofenzívu ze svých pozic na jihu během noci (3. - 4. května), ale americké linie se jim prolomit nedaří. Japonské dělostřelecké baterie, které zůstávaly doposud tiché, aby se vyhnuly americké odvetě, podporují tyto útoky.
4. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (Nansei-šotó) - Okinawa, japonská 32. armáda provádí protiútoky. Dělostřelectvo předtím ukryté je nyní využito, aby podporovalo útoky pěchoty. Útoky zatěžují americké 7. a 77. divizi. Mezitím americká 1. divize námořní pěchoty útočí na letiště města Mačinato a má těžké ztráty. Na moři, útoky kamikaze je potopeno 14 malých lodí a jsou poškozeny eskortní letadlová loď Sangamon, 1 torpédoborec a další lodě. Je hlášeno sestřelení 131 japonských letadel. Útokem kamikaze je poškozena britská letadlová loď Formidable u ostrovů Sakišima.
5. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonské protiútoky pokračují s malým úspěchem.
6. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonská ofenziva ztrácí spád. Japonské jednotky mají ztráty minimálně 5 000 vojáků. Přestože probíhala japonská ofenziva, americké jednotky postupovaly u letiště Mačinto a hřebene Maeda.
7. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americká 7. divize dokončuje likvidaci japonských jednotek, které pronikly do oblasti Tanabaru. Pokračují bezvýsledné útoky na Japonci drženou linii Šuri.
8. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, přívalový déšť omezuje vojenské operace. Za pomocí výbušnin eliminuje americká 1. divize námořní pěchoty několik japonských pozic v jeskyních na pahorku Nan.
9. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americká 1. divize námořní pěchoty obsazuje vrcholek 60 poté, co zlikvidovala japonské pozice na pahorku Nan. Americká 77. divize pokračuje v útocích na japonské opevněné pozice severní části linie Šuri. Americké jednotky zajišťují oblast hřebene Koči.
10. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, ve 3.00 hod zahajují jednotky americké 6. divize námořní pěchoty útok na ústí řeky Asa. Je vytvořeno předmostí přibližně 1,5 kilometru široké a téměř 400 metrů hluboké. Během noci je postaven speciální most (Bailey (hradní) bridge), který umožňuje překonat řeku tankům a dělostřelectvu. Americká 1. divize námořní pěchoty provádí nepatrný postup k linii Šuri, kdy čelí intenzivnímu japonskému odporu. Na moři, v úderech kamikaze je zasažen 1 americký torpédoborec a 1 minonoska.
11. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americké jednotky provádějí koordinovaný útok na Japonci bráněnou linii Šuri. Nasazené jednotky jsou na pravé straně linie tvořeny americkým 3. výsadkovým sborem a nalevo americkým 24. sborem. Je dosaženo malého pokroku. Na moři, útoky kamikaze poškozují letadlovou loď USS Bunker Hill a 2 torpédoborce.
12. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonské jednotky odrážejí útok jednotek amerického 3. výsadkového sboru na svou opevněnou pozici na pahorku „Sugar Loaf Hill“, jihovýchodně od městečka Amike. Tato pozice je důležitým místem japonské obrany linie Šuri. Americká 1. divize má těžké ztráty, ale obsazuje většinu hřebene Dakeši. Americká 77. divize postupuje k linii Šuri pomalu. Americká 96. divize obsazuje Japonci bráněnou pozici na pahorku Conical. Na moři, úderem letadla kamikaze je značně poškozena americká bitevní loď USS New Mexico.
13. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, na linii Šuri probíhají nadále zuřivé boje. Americká 6. divize námořní pěchoty má těžké ztráty, ale dokončuje obsazení hřebene Dakeši. Na východním pobřeží pronikají jednotky americké 96. divize na letiště východně od linie Šuri a obsazují část Kuželového kopce (angl. Conical Hill).
14. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, 20 vojáků námořní pěchoty doráží na vrcholek Cukrová homole. Obsazeno je letiště Jonabaru.
15. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, pomalé americké postupy a draze zaplacené japonské protiútoky pokračují. Intenzivní boje jsou hlášeny kolem pozic na pahorcích Cukrová homole a Conical. Kvůli japonské palbě se stahují příslušníci námořní pěchoty, jednotky amerického 3. výsadkového sboru. Proti silnému japonskému odporu postupuje údolím řeky Wana, západně od linie Šuri, americká 1. divize námořní pěchoty. Americké 305. a 77. divize amerického 24. sboru dosahují malého postupu a jejich výkonnost v boji klesla na jednu čtvrtinu.
16. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americká 6. divize námořní pěchoty (součást amerického 3. výsadkového sboru) utrpí těžké ztráty v pokračujících útocích na pahorek Cukrová homole. Japonská protitanková děla vyřazují z provozu velký počet amerických tanků podporujících postup americké 1. divize námořní pěchoty v údolí řeky Wana. Nadále pokračují neúspěšně útoky americké 77. divize severně od linie Šuri. Americká 96. divize doráží k okraji vesnice Jonabaru. Pahorek Láska, západně o pahorku Conical (Kuželový), je nadále bráněn japonskými jednotkami.
17. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americká 6. divize námořní pěchoty, součást amerického 3. výsadkového sboru, pokračuje v útoku na pahorek Cukrová homole s japonskými pozicemi, které byly intenzivně bombardovány letadly, ostřelovány dělostřelectvem a loděmi. Jednotky americké 1. divize námořní pěchoty obsazují západní část údolí Wana, ale nedaří se jim dobýt hřeben. Jednotky americké 77. divize, součásti amerického 24. sboru, provádějí překvapivý útok na hřeben Išimmi, západně od stejnojmenné vesnice, útok ukončují v pozicích, kde jsou vystaveny japonské palbě.
18. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americká 6. divize námořní pěchoty, součást amerického 3. výsadkového sboru, obsazuje většinu pahorku Cukrová homole, stejně tak části pozic Půlměsíce a Podkovy, které mají po několika dnech prudkých bojů před očima. Americká 1. divize námořní pěchoty pokračuje v bitvě o údolí řeky Wana a hřebene Wana, ale nedaří se jí eliminovat japonský odpor ani za použití plamenometů a podpory tanků. Mezitím americká 77. a 96. divize, součásti amerického 24. sboru, útočí bezúspěšně na japonské pozice na Plochém vrcholu.
19. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americká 77. divize zakouší těžké ztráty po bojích o hřeben Išimmi a ustupuje.
20. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, po bojích v propojených tunelech zajišťují americké jednotky pahorek Čokoládová kapka (Chocolate Drop Hill). Jednotky 1. divize námořní pěchoty, součást amerického 3. výsadkového sboru, obsazují hřeben Wana. Jednotky americké 6. divize námořní pěchoty stejného sboru, zahajují "vyčišťující" operace v Japonci obsazených jeskynních pozicích Podkova a Půlměsíc. Používají plamenomety a kumulativní nálože a neprodyšně tak japonské jednotky izolují. Japonské jednotky provádějí protiútok na pozici Podkova a mají ztráty kolem 200 zabitých vojáků. Na východě, americké 7. a 96. divize amerického 24. sboru pokračují v dobývání města Jonabaru.
21. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americký 3. výsadkový sbor hlásí postup nedaleko pozic Podkova, Půlměsíc a Wana, na západním křídle. Na východní straně americká 7. a 96. divize (součásti amerického 24. sboru) útočí nedaleko města Jonabaru. Japonské jednotky začínají ustupovat z linie Šuri.
22. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americké jednotky vstupují do města Jonabaru a obsazují pahorek Kuželový (Conical). V nadcházejících týdnech začínají intenzivní deště činící překážku ofenzivním operacím.
23. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, po obsazení hlavního města Naha naráží americká 6. divize námořní pěchoty (součást amerického 3. výsadkového sboru) na silný japonský odpor při pokusu postoupit dále na jih.
24. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, během noci je Američany obsazené letiště Jontan cílem sebevražedného útoku jednotky japonských speciálních sil Giretsu. Sedm s osmi transportních japonských letadel Ki-21 Sally je zničeno, avšak poslednímu se daří úspěšně přistát a výsadkové komando pouhého tuctu mužů přetím, než je zlikvidováno, zapaluje sklad 70.000 galonů leteckého paliva, ničí devět amerických letadel (tři F4U Corsair, dva průzkumné PB4Y Liberatory and čtyři Dakoty) a poškodí dalších 29. Jednomu vojákovi se daří uniknout a projít nepřátelským územím až na Japonci obsazenou část Okinawy. Mezitím japonské jednotky provádějí rázné protiútoky ve směru na město Jonabaru a daří se jim uskutečnit menší průnik do linií americké 32. divize.
24. května 1945:Japonsko - ostrov Kjúšú, letadla z amerického taktického svazu Task Force 58 napadají několik letišť používaných k útokům kamikaze na americké námořní jednotky v okolí Okinawy. Mezitím kolem 520 amerických bombardérů útočí na Tokio, shazujíc 3 646 tun bomb.
25. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americký 4. pluk námořní pěchoty likviduje japonské kasematy a podzemní postavení na pahorku Mačiši. Americký 29. pluk obsazuje hlavní město Naha.
26. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, Američané bombardují a ostřelují japonské jednotky ustupující z linie Šuri.
27. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americké jednotky útočící na jih nadále narážejí na tuhý japonský odpor. Japonská letadla začínají dva dny trvající řadu útoků na spojenecké námořnictvo nacházející se v okolí ostrova. Potopen je americký torpédoborec Drexler.
28. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, nedaleko Okinawy je sestřeleno 100 japonských letadel. Jde o poslední větší akci proti spojeneckým námořním silám v okolí tohoto ostrova. Jeden americký torpédoborec je potopen v jinak neúspěšných leteckých útocích.
29. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, přes silný odpor nepřítele se rotě A 5. praporu námořní pěchoty, které velí kpt. Julius Dusenberg z Jižní Karolíny, daří dobýt významný opěrný bod, středověký hrad Šuri. Nová vlajka vztyčená nad kamennou pevností však nemá hvězdy a pruhy, ale konfederační hvězdy na svatoondřejském kříži. Velitel americké 10. armády na Okinawě odmítá tento přesupek potrestat. "Za co bych měl trestat tyto muže? Vždyť pod touto vlajkou bojoval můj otec!" Otec generálporučíka Simon Bolivara Bucknera Jr. byl totiž konfederační generál Buckner, který se vzdal ve Fort Donelsonu generálu Grantovi v roce 1862.
30. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americké jednotky doráží k linii Šuri, jižně od dřívějších japonských pozic. Dva prapory americké námořní pěchoty dosahují jihovýchodního okraje hlavního města Naha.
31. května 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americká 6. divize námořní pěchoty (součást amerického 3. výsadkového sboru) se střetává s japonským zadním vojem u pahorku 46. Japonské jednotky se z linie Šuri stahují.
1. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, po pádu linie Šuri generál Mušijima nařizuje japonským jednotkám, aby se stáhly na jih směrem k poloostrovu Oroku a vrchům Yaeju, Yuza a Mezado v nejzazší jižní části ostrova. Objevují se informace o nespokojenosti japonských jednotek, což bylo doposud u císařské armády něco neslýchaného. Jednotky americké 1. námořní divize překračují řeku Koruba, jižně od Naha. Americký 24. sbor pronásleduje ustupující Japonce, některé z jeho jednotek vyčišťují oblast linie Šuri.
2. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, pokračují "vyčišťující" operace v rámci příprav americké 6. divize námořní pěchoty na vylodění svých dvou pluků na poloostrově Oroku.
3. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonské jednotky jsou obklíčeny na poloostrovech Oroku a Chinen.
4. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, dva pluky americké 6. divize námořní pěchoty se vyloďují na poloostrově Oroku v pokusu obklíčit z boku japonské obranné pozice. Avšak mnoho japonských jednotek působících předtím na linii Šuri se stáhlo právě na poloostrov Oroku. Generál Buckner, velící americké 10. armádě, zmenšuje frontu tvořenou americkým 3. výsadkovým sborem, který utržil těžké ztráty, a zvětšuje frontu tvořenou americkým 24. sborem.
5. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonské jednotky kladou americké 6. divizi námořní pěchoty tuhý odpor, přesto se této divizi daří dobýt většinu letiště. Na jihu se jednotky amerického 24. sboru blíží k poslední japonské obranné linii probíhající z Juza na východním pobřeží k Guschichanu na západním pobřeží a kde mají Japonci na třech vrcholech - Jaedžu, Juza a Mezado svá stanoviště. Na moři nečekaný tajfun poškozuje 4 bitevní lodě, 8 letadlových lodí, 7 křižníků, 14 torpédoborců, 2 tankery a muniční nákladní lodě americké 3. flotily. Japonské útoky kamikaze těžce poškozují bitevní loď Mississippi a těžký křižník USS Louisville.
6. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, po svém vylodění jednotky americké 6. divize námořní pěchoty postupují na poloostrově Oroku vpřed. Je zajištěno letiště Naha. Jednotky americké 96. divize (americký 24. sbor) doráží na dolní svahy hory Jaedžu a jsou zastaveny intenzivní japonskou palbou.
7. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, poloostrov Oroku, japonské jednotky odolávají útokům americké 6. divize námořní pěchoty, zatímco americká 1. divize námořní pěchoty postupuje směrem na jih a obránce tohoto poloostrova obkličuje. Americký 24. sbor je zapojen do dělostřeleckého ostřelování.
8. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, na poloostrově Oroku se nadále bojuje. Na jihu se k útoku na horu Jaedžu připravuje 24. sbor.
9. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonské jednotky bránící poloostrov Oroku jsou odříznuty a obklíčeny jednotkami americké 6. divize námořní pěchoty. Americká 1. divize námořní pěchoty postupuje na jih k hřebeni Kuniši, k jednomu z posledních japonských opevnění.
10. června 1945:Tokio - japonský parlament předává moc premiérovi Suzukimu, ten se tak stává diktátorem.
10. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, pokračují boje na poloostrově Oroku, kde jednotky americké 6. divize námořní pěchoty redukují japonský kotel na přibližně 1 500 metrů čtverečních. Japonci zaznamenávají v nočních protiútocích těžké ztráty. Mezitím na jihu ostrova americká 1. divize námořní pěchoty obsazuje za vlastních těžkých ztrát pahorek západně od města Juza. Jednotky amerického 24. sboru, nalevo, zahajují významnou ofenzívu proti poslední japonské obranné linii, linii Jaedžu - Dake. Japonský odpor evidentně slábne.
11. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonský kotel na poloostrově Oroku je redukován na perimetr v řádu metrů, ale odpor zůstává fanatický. Útok americké 1. námořní divize (americký 3. výsadkový sbor) na dobytí hřebene Kuniši selhává. Pluk americké 96. divize doráží k městu Juza, ale pod intenzivní japonskou palbou je donucen ustoupit. Americkými jednotkami je dobyt důležitý vrchol východně od hory Jaedžu.
12. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, mnoho japonských příslušníků námořní pěchoty odříznutých na poloostrově Oroku v kapse o velikosti přibližně 800 metrů čtverečních páchá hromadnou sebevraždu, aby se vyhnuli kapitulaci. Během nočního útoku obsazuje americká 1. divize námořní pěchoty západní konec hřebene Kuniši. Americká 96. divize útočí na japonské pozice na hoře Juza a hoře Jaedžu.
13. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonský odpor na poloostrově Oruku končí. Americká 6. divize zaznamenává zajetí rekordního počtu 169 Japonců a nalézá kolem 200 mrtvých Japonců. (Pokud srovnáme počet těchto zajatých s hlášenými předchozími počty zajatých Japonců, jde skutečně o veliké číslo). Pokračují boje na jihovýchodě, zejména v oblasti hřebene Kuniši, kde pluk americké 1. divize námořní pěchoty zakouší těžké ztráty. Americký 24. sbor používá k likvidaci japonských opevněných podzemních prostor na hoře Juza a Jaedžu a na vyvýšeninách 153 a 115 obrněné plamenomety.
14. června 1945:Washington - americký výbor náčelníků štábů vydává směrnici generálovi MacArthurovi, generálovi Arnoldovi a admirálovi Nimitzovi týkající se příprav na okamžité obsazení Japonských ostrovů v případě náhlé kapitulace. Toto nařízení může být formulováno v souvislosti s nedávným dosáhnutím pokroku ve výrobě atomové bomby, ale tato skutečnost není uvedena. Zároveň ministr války Henry L. Stimson oznamuje, že generál Patton nebude převelen do Pacifiku, což bylo generálovo přání, ale vrátí se do Evropy k úkolům okupační správy.
14. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, začínají "vyčišťující" operace na poloostrově Oroku. Jednotky amerického 3. výsadkového sboru a amerického 24. sboru pokračují v likvidaci opevněných podzemních prostor obsazených japonskými jednotkami na hřebeni Kuniši a horách Juza a Jaedžu, zatímco jedna z amerických divizí rozšiřuje kontrolovanou oblast na vyvýšeninách 153 a 111.
15. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, mariňáci zakouší těžké ztráty a nejsou schopni na hřebeni Kuniši postoupit. Americká 1. divize, již v podstavu, je připojena k 2. divizi námořní pěchoty. Jednotky amerického 24. sboru pokračují v operacích na likvidaci japonských pozic na horách Jaedžu a Juza.
16. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americký 381. pěší pluk obsazuje horu Juza. Boje pokračují na jihu tohoto ostrova. Na moři polevuje japonská letecká ofenzíva na americké lodě, ale Japonci ještě potápí 1 torpédoborec a poškozují 1 eskortní letadlovou loď.
17. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, posílené americké jednotky postupují v oblasti hřebene Kuniši, která je jednotkami japonské 32. armády urputně bráněna. Na linii amerického 24. sboru je prolomena poslední japonská obranná linie. Americká 7. divize dokončuje obsazení vyvýšeniny 153 a 115. Velitel japonské námořní základny na Okinawě, admirál Minoru Ota, je nalezen mrtev, spáchal sebevraždu.
18. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, zbytky japonské 32. armády pokračují v odhodlaném odporu proti útokům amerického 3. výsadkového sboru a amerického 24. sboru. Generálporučík Simon Bolivar Buckner, velitel americké 10. armády je zabit japonskou dělostřeleckou palbou na své návštěvě frontové linie, kde prováděl inspekci jednotek americké 8. divize námořní pěchoty. Dočasně je nahrazen generálem Geigerem, velitelem amerického 3. výsadkového sboru.
19. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americkým silám se daří vytrvalým použitím propagandy prostřednictvím letáků a ampliónů přimět 343 japonské vojáky ke kapitulaci. Japonci v určitém zmatku ustupují na celé frontě před americkým 3. výsadkovým sborem, ale pokračují v odporu na celé linii amerického 24. sboru.
20. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, japonský odpor u středu linie tvořené jednotkami amerického 24. sboru je nadále silný. Americký 32. pěší pluk (americká 7. divize) doráží na vrchol 89, u Mabuni, kde je objeveno japonské velitelství. Na křídlech, americká námořní pěchota napravo a pěchota nalevo postupují prakticky bez odporu, kdy zajímají přes 1 000 Japonců a doráží na několika místech na jižní pobřeží ostrova. Takový počet kapitulujících vojáků císařské armády je bezprecedentní.
21. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, jednotky amerického 32. pěšího pluku (součást americké 7. divize) obsazují japonskou základnu na vyvýšenině 89. Tělo generála Ušidžimy, velitele japonské 32. armády je nalezeno poblíž.
22. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, bitva je u konce. Americké ztráty činí 12 500 mrtvých a 35 500 zraněných. Američané mají potopených 36 lodí a 368 poškozených. Ztráty letectva činí 763 letadel. Japonské ztráty činí 120 000 mrtvých vojáků a 42 000 civilistů. Poprvé v této válce je zde relativně vysoké číslo japonských zajatců
23. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, je zahájeno systematické „čištění“ ostrova. Generál Stilwell se ujímá velení americké 10. armády namísto generála Geigera.
30. června 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - Okinawa, americké jednotky dokončují vyčišťovací operace (23.-30. června), v rámci kterých je hlášeno zabití 8 975 Japonců a zajetí 2 902.
2. července 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - oficiálně končí americké vojenské operace.
20. července 1945:Nad Čínou - druhý den po sobě napadá japonská letiště v oblasti Šanghaje více než 200 spojeneckých bombardérů vzlétajících z Okinawy.
29. července 1945:Ostrovy Rjúkjú (japonsky Rjúkjú-šotó) nebo ostrovy Nansei (japonsky Nansei-šotó) - u ostrova Okinawa, japonská letadla kamikaze poškozují americký torpédoborec a rychlou transportní loď.
4. srpna 1945:Washington - oblast spadající pod velení generála MacArthura je rozšířena a zahrnuje ostrovy Rjúkjú (neboli Nansei), jižně od ostrova Kjúšú.
11. srpna 1945:Manila - generál MacArthur prohlašuje, že použití atomové bomby bylo zbytečné, jelikož by Japonci stejně kapitulovali.
12. srpna 1945:Ostrovy Rjúkjú (ostrovy Nansei) - u ostrova Okinawa je japonským torpédovým bombardérem poškozena americká bitevní loď USS Pennsylvania. Mezitím americký torpédoborec Thomas F. Nickel a vyloďovací plavidlo Oak Hill čelí bez úhony neúspěšnému útoku japonské ponorky.
13. srpna 1945:Japonsko - v domácích vodách sestřeluje posádka japonské ponorky I-504 americký bombardér B-25 Mitchell. Jedná se o bizarní událost, neboť posledního sestřelu spojeneckého letounu plavidlem Osy celé druhé světové války dosahuje italská obsluha, která na tomto plavidle slouží v řadách již třetího poraženého námořnictva. Jedná se totiž původně o italskou ponorku Torelli, kterou po kapitulaci Itálie zařadila i s částí posádky do svého stavu Kriegsmarine a následně ji po kapitulaci Německa předala Japoncům.
15. srpna 1945:Nad Japonskem - americký taktický svaz Task Force 38 zahajuje masivní vzdušné údery na Tokijskou oblast, střetávajíc se s velkým počtem japonských stíhaček, ale tato letadla jsou po oznámení obdržení kapitulace odvolána. Mezitím viceadmirál Ugaki, velící operacím kamikaze, vede poslední misi, ale 7 střemhlavých bombardérů je u Tokia sestřeleno dříve, než se jim podaří dosáhnout Okinawy.
12. října 1946:Spojené státy - v San Franciscu umírá na rakovinu žaludku generál Joseph Stilwell, který během války sloužil zejména v Číně, Indii a Barmě a na jejím konci velel po smrti generála Bucknera 10. armádě na Okinawě.

Literární zdroje:
Jordan, David, Wiest Andrew: Atlas druhé světové války,   Ottovo nakladatelství, 2006, Praha
Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA,   Laser - books, 1997, Plzeň
.Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války,   Columbus, 2007, Praha
Lamont-Brown, Raymond: Kamikaze,   Pavel Dobrovský - BETA, 2004, Praha
.Šnajdr, Miroslav: Létající mariňáci,   Akcent, 2015, Třebíč
.Dolejší, Josef: Marines,   X-Egem, 1999, Praha
.Sims, Edward H.: Největší vzdušné bitvy,   Toužimský & Moravec, 2002, Praha
Hara, Tameči: Nepotopitelný kapitán,   Omnibooks, 2013, Neratovice
Foster, Simon: Okinawa,   Mustang, 1995, Plzeň
Pyle, Ernie: Poslední kapitola války v Pacifiku,   Dialog, 1998, Litvínov
.Newark, Tim: Rozhodující bitvy dějin,   Ottovo nakladatelství, 2003, Praha
Sledge, Eugene B.: Se starou gardou: Na Peleliu a Okinawě,   Universum, 2011, Praha
Hubáček, Miloš: Válka končí v Pacifiku II: Dobývání Okinawy,   Paseka, 2000, Praha, Litomyšl
Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře,   Naše vojsko, 1999, Praha
Pejčoch, Ivo: Americké bitevní křižníky třídy Alaska,  HPM č. 10/1992
Pejčoch, Ivo: Bitevní loď Texas,  HPM č. 1/2002
Pejčoch, Ivo: Lehký tank Typ 95 Ha-Go,  HPM č. 1/1994
Pejčoch, Ivo: M18 Hellcat,  HPM č. 7 a 8/2001
Dvořák, Pavel: Nakajima Ki-84 Hayate,  HPM č. 8 a 9/1993

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Hra kampaně:
Porážka znamená konec kampaně. Malé vítězství vede do bitvy Olympic, velké vítězství vede do bitvy Coronet.

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 56 x 51 hexů
22 kol, 4 dny/kolo
Verze: PacAGPG 1, Startující strana: Spojenci, Kampaň: US kampaň, Pořadí v kampani: 16.
Státy Spojenců:    USA
Státy Osy:    Japonsko
Neutrální státy:    -
Spojenci:    útočí
Osa:    brání
Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:   
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:   
Region podnebí:    Oceánie, tropy
Charakter počasí v regionu:    Celý rok doprovázejí pravidelné dešťové srážky.
Herní časová náročnost bitvy:    53.15 %
(součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Spojenců:
73 jednotek, z toho 25 jádrových a 48 posil
15 jednotek je leteckých, 12 námořních a 46 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 43 v námořních transportech
Transporty letecké/námořní:
Spojenci - Osa


3/45 - 1/1
Počet jednotek Osy:
138 jednotek
21 jednotek je leteckých, 6 námořních a 111 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech

Počáteční prestiž + nárůst každé kolo:
Spojenci / Osa


1250 + 0 / 576 + 138
Počet slotů Spojenců:
73 slotů, z toho 25 jádrových slotů a 48 slotů pro posily
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 0 jednotek
   (0 jádrových + 0 posil)
Počet slotů Osy:
138 slotů
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 0 jednotek
Jednotky transportů:
Spojenci - letecké:    C-47 Dakota
Osa - letecké:    Ki-54 Hickory
Spojenci - námořní:    AF Transport
Osa - námořní:    Transport

Podmínky vítězství:

Velké vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do 20. tahu
Malé vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do posledního tahu

Dotace za Velké vítězství:      100
Dotace za Malé vítězství:      50

Nasazené jednotky:

   Kompletní výpis všech jednotek na mapě vč. souřadnic, síly, zkušenosti atd.

 Výpis nasazených typů jednotek
Jednotky Spojenců:

Plamenometčíci (USA)
Mořské včely (USA)
Ženisté (USA)
Námořní pěchota 43 (USA)
US Rangers 43 (USA)
Výsadkáři 43 (USA)
Pěchota 43 HW (USA)
Pěchota 43 (USA)
M26 Pershing (USA)
LVT (A)-4 (USA)
M24 Chaffee (USA)
LVT (A)-1 (USA)
M4A2 Sherman (USA)
M4A1 Sherman (USA)
Sherman POA (USA)
M5 Stuart (USA)
US M8 Greyhound Light Armored Car (USA)
M18 Hellcat (USA)
M10 Wolverine (USA)
US 155mm Gun (USA)
US M12 Gun Motor Carriage (USA)
US 8´´ Gun (USA)
US 105mm Gun (USA)
US M7 Howitzer Motor Carriage Priest (USA)
US 75mm Gun (USA)
US M16 (USA)
3´´ AD (USA)
P-61 Black Widow (USA)
P-51D Mustang (USA)
F4U Corsair (USA)
F6F Hellcat (USA)
B-25H Mitchell (USA)
SB2C Helldiver (USA)
TBF Avenger (USA)
B-24D Liberator (USA)
Torpédoborec (USA)
Bitevní loď třídy Iowa (USA)
Lehký křižník (USA)
Těžký křižník (USA)
Bitevní loď třídy Maryland (USA)
Eskortní letadlová loď (USA)
US M2 Halftruck (USA)
US GM Truck (USA)
LVT-2 Water Buffalo (USA)
AF Transport (USA)
Jednotky Osy:

Kyoka Hohei 1940 (Pěchota 1940 HW) (Japonsko)
Kohei (Ženisté) (Japonsko)
Hohei 1931 (Pěchota 1931) (Japonsko)
Kyoka Hohei 1943 (Pěchota 1943 HW) (Japonsko)
Hohei 1943 (Pěchota 1943) (Japonsko)
Shinhoto Chi-Ha (Japonsko)
Type 97 Chi-Ha (Japonsko)
Type 95 Ha-Go (Japonsko)
Type 94 TK (Japonsko)
Type 92 6-Wheeled Armored Car (Japonsko)
Type 1 47mm (Japonsko)
Type 96 150mm (Japonsko)
Type 94 75mm (Japonsko)
Type 91 105mm (Japonsko)
Type 92 70mm (Japonsko)
Meiji 38 Improved 75mm Field Gun (Japonsko)
Type 98 20mm (Japonsko)
Type 14 105mm (Japonsko)
Type 88 75mm (Japonsko)
Bunker (Japonsko)
Strong Point (Japonsko)
Pill Box (Japonsko)
Ki-100 Tony II (Japonsko)
J2M Jack (Raiden) (Japonsko)
N1K2 George (Šiden) (Japonsko)
Ki-84 Frank (Hajaté) (Japonsko)
Ki-46 Dinah (Japonsko)
Ki-45 Nick (Torjú) (Japonsko)
A6M2 Zero (Reisen) (Japonsko)
P1Y Frances (Ginga) (Japonsko)
D4Y Judy (Suisei) (Japonsko)
B6N Jill (Tenzan) (Japonsko)
G4M Betty (Rikkó) (Japonsko)
D3A Val (Japonsko)
Ki-67 Peggy (Hirjú) (Japonsko)
Ki-21 Sally (Japonsko)
Ponorka (Japonsko)
Torpédovka (Japonsko)
Type 1 Ho-Ha (Japonsko)
Isuzu Type 94 6-Wheeled Truck (Japonsko)

Turnajová utkání této bitvy:

celkem zápasů: 2
Turnaj Etapa OSA x Spojenci Už se začalo hrát? Report Vítězný save
5 9 Vlk x Sam---
5 9 Sam x Vlk---

Časově kryjící se bitvy:

Okinawa (PacAGPG 1), Barma 44-45 (PacAGPG 2), Buin (PacAGPG 2), Borneo 1945 (PacAGPG 2), Mindanao (PacAGPG 2), Cebu a Bohol (PacAGPG 2), Negros (PacAGPG 2), San Francisco (PacPG 1), Okinawa (PacPG 1), Okinawa - Sever (PacAGPG 1)

Seznam použitých názvů:

Asato
Awase
Čatan
Čibana
Futema
Ginowan
Gušikawa
Haguši
Heanna
Hizaonna
Zobrazit celý seznam...
Asato
Awase
Chatan
Chibana
Futema
Ginowan
Gushikawa
Hagushi
Heanna
Hizaonna

Taktická mapa (velká a detailní):

Základní mapa
Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy: