| Bitva v datech: |
| 14. srpna 1932: | Spojené státy - poručík Takeiči Niši vyhrává na letních olympijských hrách v Los Angeles na koni Uranus zlatou medaili v individuální jízdě přes překážky. V roce 1945 bude jako velitel tankové jednotky v bitvě o Iwodžimu zabit v akci při obraně ostrova proti americkým jednotkám. |
| 4. července 1944: | Boninské ostrovy, Vulkánové ostrovy - americký taktický svaz letadlových lodí Task Force 58 napadá palubními letouny ostrovy Čičidžima a Iwodžima. |
| 4. srpna 1944: | Boninské ostrovy - uskupení z taktického svazu Task Force 38 (admirál Clark) útočí na japonské pozice na ostrovech Čičidžima a Iwodžima a způsobuje citelné škody. |
| 31. srpna 1944: | Boninské ostrovy - americké taktické uskupení Task Group 38.4 (admirál Davison) útočí na japonské pozice na ostrovech Iwodžima a Čičidžima letadly ze tří letadlových lodí. |
| 2. září 1944: | Boninské ostrovy - nad ostrovem Čičidžima je během náletu těžce poškozen japonskou protileteckou palbou bombardér TBF Avenger. Pilot se zachraňuje opuštěním letounu nad mořem na padáku a posléze je vyloven americkou ponorkou USS Finback. Zakrátko se vrací ke službě na letadlové lodi USS San Jacinto, na níž bude sloužit až do konce roku s následným přeřazením k výcviku nových pilotů do USA, kde se ožení a narodí se mu první syn. O několik desetiletí později se on a posléze i jeho syn stanou 41. a 43. prezidenty Spojených států. Jeho jméno je George Bush. |
| 11. listopadu 1944: | Boninské ostrovy - během noci (11. - 12. listopadu) křižníky a torpédoborce amerického taktického uskupení, pod velením admirála Smithe, ostřelují ostrov Iwodžima. |
| 8. prosince 1944: | Vulkánové ostrovy - americké námořní síly, jimž velí admirál Smith a které sestávají ze 3 těžkých křižníků a doprovodu torpédoborců, ostřelují Iwodžimu. |
| 5. ledna 1945: | Boninské ostrovy - admirál Smith velí flotile křižníků a torpédoborců vyslaných k ostřelování Iwodžimy, Hahadžimy a Čičidžimy. Souběžně probíhá útok bombardérů USAAF (americké letecké armády) B-29 Superpevností. |
| 25. ledna 1945: | Vulkánové ostrovy - ostrov Iwodžima (česky "Ostrov síry") je ostřelován bitevní lodí Indiana a skupinou křižníků a torpédoborců. Rovněž probíhají letecké útoky bombardérů B-24 a B-29. Jde o první krok v přípravách na únorové americké vylodění. |
| 1. února 1945: | Vulkánové ostrovy - americké bombardéry B-24 a B-29 (USAAF) útočí v přípravách na vylodění ke konci měsíce na ostrov Iwodžima. Denně shodí v průměru 450 tun bomb během 15 dnů (6800 tun). |
| 16. února 1945: | Vulkánové ostrovy - americký Task Force 54 (admirál Rodgers), s 5 křižníky a 16 torpédoborci a rovněž s 10 eskortními letadlovými loděmi TF52, zahajuje přípravné ostřelovaní ostrova Iwodžima. Špatné počasí zmenšuje efektivitu této akce. |
| 17. února 1945: | Vulkánové ostrovy - americký Task Force 54 a TF52 pokračují v přípravném ostřelování ostrova Iwodžima. Opětovanou palbou japonských pobřežních baterií je poškozena bitevní loď Tennessee, těžký křižník Pensacola, torpédoborec Leutze a rovněž několik menších lodí. Mezitím rovněž probíhá nálet bombardérů B-24 USAAF (americké letecké síly). |
| 18. února 1945: | Vulkánové ostrovy - americký Task Force 54 a TF52 pokračují v přípravném ostřelování ostrova Iwodžima. |
| 18. února 1945: | Boninské ostrovy - jakmile jsou většině amerického Task Force 58 doplněny zásoby, jedna skupina čtyř letadlových lodí pod velením admirála Radforda útočí na ostrov Hahadžima (doslova Matčin ostrov) a Čičidžima (doslova Otcův ostrov). |
| 19. února 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, dvě divize amerického 5. výsadkového sboru se vyloďují v rámci Bitvy o Iwodžimu (Operation Detachment). Před vyloděním se k již rozestavěným palebným uskupením připojují 2 bitevní lodě, několik křižníků a torpédoborců z Task Force 58. Počáteční útok je veden americkou 4. a 5. divizí námořní pěchoty s 3. divizí námořní pěchoty jako zálohou. Jsou převezeny TF53 (admirál Hill) a vyloděny na jihovýchodě ostrova. Na břehu se během prvního dne vyloďuje kolem 30 000 mužů. Japonská posádka, která čítá kolem 21 000 vojáků, pod velením generála Kuribajašiho, vybudovala mimořádně propracovanou a neprostupnou obranu, takže 21 kilometrů čtverečních je jednou velkou pevností. V prvních hodinách zuřivých bojů je v akci zabit John Basilone, hrdina bojů na Guadalcanalu a držitel Medal of Honor. Američané si uvědomují, že je ostrov dobře bráněn proto, že je součástí vlastního japonského území (území, které bylo součástí Japonska před druhou světovou válkou a jehož obyvatelé byli Japonci). Nicméně, ostrov je strategicky důležitý, protože je z něj město Tokio v dosahu stíhaček. Ovládnutím letišť na tomto ostrově mohou být americké bombardéry B-29, letící z Mariánských ostrovů, chráněny stíhačkami. |
| 20. února 1945: | Vulkánové ostrovy - námořní bombardovací svazy (US TF54 a TF52), ke kterým se nyní připojuje americké Task Force 58, poskytují podporu americkému 5. výsadkovému sboru bojujícímu na břehu. Americké jednotky postupují pomalu směrem k hoře Suribači (také Suribačijama) na jihu a k prvnímu letišti na sever od předmostí. Během noci probíhají japonské protiútoky a pokusy o infiltrování. |
| 21. února 1945: | Vulkánové ostrovy - pokračuje námořní ostřelování a letecké bombardování (americkými Task Force 52, 54 a 58). Eskortní letadlová loď Bismark Sea je potopena a flotilová letadlová loď Saratoga, jedna eskortní letadlová loď a další lodě jsou poškozeny útoky kamikaze. Jednotky amerického 5. výsadkového sboru pokračují v pomalém postupu směrem k hoře Suribači (také Suribačijama) na jihu a k letišti na severu. Během noci probíhají japonské protiútoky a pokusy o infiltrování. |
| 22. února 1945: | Vulkánové ostrovy - námořní ostřelování a letecké bombardování (americkým Task Force 52, 54 a 58) pokračuje. Jednotky amerického 5. výsadkového sboru pokračují v pomalém postupu k hoře Suribači (také Suribačijama) na jihu a letišti na severu (které je nyní z většiny obsazeno). Během noci probíhají japonské protiútoky a pokusy o infiltrování. |
| 23. února 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, většina hory Suribači na jižním cípu ostrova je americkými silami (americký 5. výsadkový sbor) během dne dobyta. Tento den vzniká nejslavnější fotografie celé války v Pacifiku, kdy fotograf Joe Rosenthal zachycuje americké vojáky během vztyčování vlajky na jejím vrcholu. Na severu předmostí přetrvává vzor - pomalý americký postup vykoupený americkým velkým úsilím. |
| 24. února 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, jednotky amerického 5. výsadkového sboru pokračují v postupu na sever a obsazují část druhého ostrovního letiště. |
| 25. února 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, postup amerického 5. výsadkového sboru pokračuje, ale dochází u něho k těžkým ztrátám v prostoru druhého letiště (Motoyama # 2). Do této bitvy je nyní zapojena i americká 3. divize námořní pěchoty. |
| 27. února 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, letadlové lodě TF53 se znovu připojují se svou podporou k lodím napomáhajícím útokům amerického 5. výsadkového sboru. Americkým cílem je eliminování tří japonských pozic, ze kterých je výhled na druhé ostrovní letiště, nicméně námořní pěchota ve snaze o vytlačení japonských obránců selhává. |
| 1. března 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, jednotky amerického 5. výsadkového sboru mají nyní obsazena první a druhé letiště na tomto ostrově a mají vybudovaný opěrný bod na jižním konci letiště třetího. Po celé této linii probíhají intenzivní boje. |
| 3. března 1945: | Vulkánové ostrovy, Iwodžima - námořní pěchota amerického 5. výsadkového sboru zbavuje nepřátel oblast ostrova, která se stane známou pod názvem "the Mincer" (Mlýnek na maso). Američané úplně obsazují třetí letiště. |
| 4. března 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, první poškozená B-29 využívá místní přistávací plochu. |
| 8. března 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, jednotky amerického 5. výsadkového sboru pokračují za intenzivní palebné podpory v tlaku směrem na sever. Japonské jednotky jsou nyní všechny soustředěny v oblasti méně než dva kilometry od severního cípu ostrova. |
| 15. března 1945: | Vulkánové ostrovy - Iwodžima, americký 5. výsadkový sbor pokračuje ve střetu s japonskými jednotkami, které jsou nyní soustředěny v malé oblasti severozápadní části ostrova. |
| 9. června 1945: | Spojené státy - generál Patton, který přijel po vítězné válce z Evropy, slavnostně promlouvá ke shromáždění 100.000 lidí v Los Angeles Memorial Coliseum. Jedná se o stejný stadion, na kterém při olympijských hrách v roce 1932 na koni Uranus vyhrál pro Japonsko v jízdě přes překážky zlatou medaili Takeiči Niši, velitel tankového praporu při obraně Iwodžimy, kde také na začátku roku padl. |
| 20. července 1945: | Nad Japonskem - kolem 80 stíhacích letounů typu Mustang přilétá z ostrova Iwodžima a provádí údery na střední oblast ostrova Honšú. |
|
| Literární zdroje: |
 | Jordan, David, Wiest Andrew: Atlas druhé světové války, Ottovo nakladatelství, 2006, Praha |
 | Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA, Laser - books, 1997, Plzeň |
 | Bradley, James: Flyboys: Skutečný příběh letecké války v Tichomoří, Mladá fronta, 2009, Praha |
 . | Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války, Columbus, 2007, Praha |
| . | Kakehaši, Kumiko: Jak smutné v bitvě padnout, Baronet, 2007, Praha |
 | Lamont-Brown, Raymond: Kamikaze, Pavel Dobrovský - BETA, 2004, Praha |
 | Hyams, Joe: Let Mstitele - George Bush ve válce, ÁKA Čejkovo nakladatelství, 1992, Praha |
| . | Šnajdr, Miroslav: Létající mariňáci, Akcent, 2015, Třebíč |
| . | Dolejší, Josef: Marines, X-Egem, 1999, Praha |
 | Hubáček, Miloš: Válka končí v Pacifiku I: Pevnost Iwodžima, Paseka, 2000, Praha, Litomyšl |
 | Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře, Naše vojsko, 1999, Praha |
 | Sakai, Saburo: Zera nad Pacifikem, Naše vojsko, 1994, Praha |
Pejčoch, Ivo: Bitevní loď Texas, HPM č. 1/2002
Pejčoch, Ivo: DUKW, HPM č. 1 a 2/2003
Tesárek, Bohuslav: Japonské tankové síly do roku 1945, HPM č. 5 a 6/1997
Bobek, Jan: Kaneyoshi "Kinsuke" Mutó, HPM č. 12/1996
Bobek, Jan: Saburo Sakai, HPM č. 7 a 8/1995
|
