Mindoro

15.12.1944 - 30.1.1945

PacPG: 15.12.1944 - 10.1.1945

Mapa scenaria:




Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Autor bitvy:
Datum vzniku:
Datum poslední úpravy:
stanny
11.6.2005
11.2.2013
  
Poprvé vydáno:
Vydání oprav:

-
-
Zcela nová bitva - obsazení ostrovů Mindoro a Marinduque, které leží jižně od hlavního ostrova Filipín, Luzonu. Zápas o ovládnutí Mindora byl zajímavý, protože došlo k vylodění jak Američanů s Australany, tak Japonců, navíc Japonci vyslali naposledy ve válce své hladinové loďstvo k ofenzivní akci společně s dalším výsadkem...

Celý ostrov Mindoro byl obsazen 30.1.1945, z důvodu návaznosti na bitvu Filipíny 1945 bylo nutno stanovit konec bojů na 10.1.1945.

Historický popis:

Krycí název operace: Love Three
Ostrov Mindoro odděluje od Luzonu sedm a půl míle široký průliv Verde Island a jeho nejsevernější výběžek je vzdálen od hlavního filipínského města Manily necelých 90 mil. Mindoro není velký ostrov, v nejširších místech má z jihu na sever 175 kilometrů a ze západu na východ 93 kilometry. Ale pro spojenecké velení měl význam svou strategickou polohou - jihozápadotichomořské letectvo operující z mindorských letišť mohlo účinně podporovat vylodění na Luzonu a ochraňovat pozdější přísun posil a válečného materiálu. (Miloš Hubáček - Boj o Filipíny, Panorama 1990)

Článek na anglické Wikipedii

Bitva v datech:
13. prosince 1944: Suluské moře - americký lehký křižník USS Nashville (CL-43) a torpédoborec USS Haraden (DD-585) jsou vážně poškozeny útokem kamikaze. Obě lodě jsou součástí amerických invazních sil směřujících na ostrov Mindoro na Filipínách, Nashville je vlajkovou lodí invazní flotily.
14. prosince 1944: Filipíny - americká Task Force 38 (admirál McCain) zahajuje letecké údery na letiště ve všech částech Luzonu. TF38 tvoří 13 letadlových lodí, 8 bitevních lodí a velký počet křižníků a torpédoborců. Útoky jsou prováděny na podporu amerického vylodění na Mindoru. Na ostrově Palawan je spáchán tzv. Palawanský masakr. Japonci zde umístění v obavách, že americký invazní svaz směřuje k nim, obzvláště krutým způsobem, upálením, vraždí 139 převážně amerických zajatců, aby předešli jejich osvobození. Tato zkušenost vede Američany k pozdějšímu plánování osvobozovacích operací v týlu nepřítele na Filipínách (např. osvobození tábora Cabanatuan na Luzonu).
15. prosince 1944: Filipíny - na ostrově Mindoro se americké jednotky pod velením generála Dunckela vyloďují v San Augustinu. Tyto síly jsou tvořeny 19. pěším plukem a částí 503. parašutistického pluku a spadají společně pod velení 24. pěší divize. Američtí vojáci téměř nenarážejí na odpor a postupují až přibližně 13 kilometrů do vnitrozemí. Námořní podporu tvoří 3 bitevní lodě a 6 eskortních letadlových lodí. Jedna letadlová loď a dva torpédoborce jsou poškozeny útokem kamikaze. Mezitím, TF 38 pokračuje v leteckých úderech na letiště na Luzonu. Jednou z obětí letadel z USS Hornet (CV-12) se v Subické zátoce stává neoznačená loď Orjoku Maru. Později vyjde najevo, že jedná se o jednu z tzv. pekelných lodí, transportní loď s 1600 spojeneckými zajatci včetně sedmi Čechoslováků, z nichž několik set jich potopení plavidla nepřežije.
16. prosince 1944: Filipíny - japonská letadla útočí na americké lodě v době, kdy americká letadla podnikají letecké údery na letecké základny (v pokračujících operacích TF38). Mindoro, vyloděné jednotky upevňují na mořském břehu předmostí a začínají budovat přistávací dráhu.
17. prosince 1944: Filipíny - Mindoro, americké síly obsazují letiště San Jose. Leyte, jednotky amerického X. a XXIV. sboru postupují proti japonským pozicím.
20. prosince 1944: Filipíny - nad ostrovem Mindoro napadá skupina osmi japonských stíhaček A6M Zero tucet hlídkujících amerických stíhaček P-47. V nastalém souboji sestřeluje americký kapitán George Davis jedno ze Zer a dosahuje tak svého pátého vítězství a tím i titulu stíhacího esa. Válku nakonec ukončí s celkovým skóre 7 potvrzených sestřelů, naplno však zazáří v následující službě v korejské válce, kde přidá na proudové stíhačce F-86 Sabre dalších 21 sestřelů. Za vynikající službu zde bude vyznamenán Medal of Honor, avšak až posmrtně, neboť se tomuto esu dvou válek stane osudným souboj s přesilou MiGů-15.
26. prosince 1944: Filipíny - z Indočíny doráží japonské námořní síly, aby ostřelovaly předmostí na ostrově Mindoro. Tyto síly tvoří 2 křižníky a 6 torpédoborců. Americkým torpédovým člunem PT-223 je potopen japonský torpédoborec Kijošimo. Toto je na Filipínách poslední výpad japonského námořnictva.
28. prosince 1944: Filipíny - nově postavené letiště Ellmore Field na ostrově Mindoro se stává plně provozuschopné. Konvoj vezoucí na Mindoro zásoby je napaden kamikaze, přičemž SS John Burke, nákladní loď typu Liberty naložená municí, končí po zásahu japonským letounem v obrovské explozi, v jedné z největších způsobených člověkem před použitím jaderných zbraní. Útok letounu s následným výbuchem se daří natočit na kameru. Autorem mimořádně cenných záběrů je poručík Johnson z doprovovodného torpédoborce USS Bush (DD-529).
19. ledna 1945: Filipíny - Mindoro, dochází ke krátkému náporu aktivity, když se Japonci pokouší zpomalit postup americké 21. pěší divize k obci Calapan. Filipínští partyzáni jsou aktivní po celém tomto ostrově, aby podpořili americké síly.
24. ledna 1945: Filipíny - na Mindoru je obsazeno město Calapan. Japonský odpor na ostrově je omezen jen na izolovaná ohniska.

Literární zdroje:
Hubáček, Miloš: Boj o Filipíny,   Paseka, 2005, Praha, Litomyšl
Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA,   Laser - books, 1997, Plzeň
.Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války,   Columbus, 2007, Praha
Hata, Izawa, Sh, Ikuhiro, Yasuho, Christopher: Jednotky stíhacích letadel japonské armády a jejich esa 1931-1945,   DOBROVSKÝ s.r.o., 2007, Praha
Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře,   Naše vojsko, 1999, Praha
Novák, Zdeněk: Japonské eskortní torpédoborce třídy Matsu,  HPM č. 8/1995

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Hra kampaně:
V případě prohry nebo malého vítězství pokračuje kampaň dobýváním ostrova Ie Šima. Velké vítězství znamená pokračování bitvou Filipíny 1945.

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 61 x 32 hexů
14 kol, 2 dny/kolo
Verze: PacAGPG 1, Startující strana: Spojenci, Kampaň: US kampaň, Pořadí v kampani: 13.
Státy Spojenců:    USA, Austrálie & Nový Zéland, Filipíny
Státy Osy:    Japonsko
Neutrální státy:    -
Spojenci:    útočí
Osa:    brání
Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:   
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:   
Region podnebí:    Oceánie, tropy
Charakter počasí v regionu:    Celý rok doprovázejí pravidelné dešťové srážky.
Herní časová náročnost bitvy:    10.2 %
(součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Spojenců:
39 jednotek, z toho 21 jádrových a 18 posil
8 jednotek je leteckých, 13 námořních a 18 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 12 v námořních transportech
Transporty letecké/námořní:
Spojenci - Osa


2/14 - 0/3
Počet jednotek Osy:
35 jednotek
12 jednotek je leteckých, 7 námořních a 16 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 3 v námořních transportech

Počáteční prestiž + nárůst každé kolo:
Spojenci / Osa


500 + 0 / 320 + 35
Počet slotů Spojenců:
47 slotů, z toho 21 jádrových slotů a 26 slotů pro posily
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 8 jednotek
   (0 jádrových + 8 posil)
Počet slotů Osy:
35 slotů
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 0 jednotek
Jednotky transportů:
Spojenci - letecké:    C-47 Dakota
Osa - letecké:    nejsou k dispozici
Spojenci - námořní:    AF Transport
Osa - námořní:    Transport

Podmínky vítězství:

Velké vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do 12. tahu
Malé vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do posledního tahu

Dotace za Velké vítězství:      100
Dotace za Malé vítězství:      50

Nasazené jednotky:

   Kompletní výpis všech jednotek na mapě vč. souřadnic, síly, zkušenosti atd.

 Výpis nasazených typů jednotek
Jednotky Spojenců:

Výsadkáři 43 (USA)
Pěchota 43 HW (USA)
Pěchota 43 (USA)
Ženisté (USA)
LVT (A)-4 (USA)
M4A1 Sherman (USA)
M5 Stuart (USA)
US 57mm ATG (USA)
US 75mm Gun (USA)
US 105mm Gun (USA)
US 50mm AD (USA)
P-61 Black Widow (USA)
F4U Corsair (USA)
F6F Hellcat (USA)
P-38 Lightning (USA)
P-40 Warhawk (USA)
SB2C Helldiver (USA)
B-25H Mitchell (USA)
Douglas A-20 Havoc (USA)
Torpédový člun (USA)
Torpédoborec (USA)
Lehký křižník (USA)
Těžký křižník (USA)
Eskortní letadlová loď (USA)
US M2 Halftruck (USA)
AF Transport (USA)
Ženisté (Austrálie & Nový Zéland)
Brencarrier (Austrálie & Nový Zéland)
AF Transport (Austrálie & Nový Zéland)
Partyzáni (Filipíny)
Jednotky Osy:

Kyoka Hohei 1943 (Pěchota 1943 HW) (Japonsko)
Hohei 1943 (Pěchota 1943) (Japonsko)
Type 97 Te-Ke (Japonsko)
Type 1 47mm (Japonsko)
Meiji 38 Improved 75mm Field Gun (Japonsko)
Type 98 20mm (Japonsko)
Ki-84 Frank (Hajaté) (Japonsko)
Ki-61 Tony (Hien) (Japonsko)
A6M2 Zero (Reisen) (Japonsko)
D3A Val (Japonsko)
Torpédoborec (Japonsko)
Lehký křižník (Japonsko)
Těžký křižník (Japonsko)
Transport (Japonsko)

Turnajová utkání této bitvy:

tato bitva nebyla v turnaji doposud hrána

Časově kryjící se bitvy:

Barma 44-45 (PacAGPG 2), Buin (PacAGPG 2)

Seznam použitých názvů:

Apo East Pass
Bongabong
Calapan
Jezero Naujan
Jihočínské moře
Knob Peak
Letiště San Jose
Marinduque
Mindorská úžina
Mount Baco
Zobrazit celý seznam...
Apo East Pass
Bongabong
Calapan
Lake Naujan
South China Sea
Knob Peak
San Jose Airport
Marinduque
Mindoro Strait
Mount Baco

Taktická mapa (velká a detailní):

Základní mapa
Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy: