Bitva v datech: |
26. července 1944: |
Honolulu - Roosevelt se setkává s MacArthurem a Nimitzem, aby jednali o strategii Pacifické oblasti. MacArthur argumenty vybízí k útoku na Filipíny. Nimitz a štáb námořnictva navrhuje obejít Filipíny a jako příští hlavní cíl doporučuje ostrov Formosa (Tchaj-wan). |
12. září 1944: |
Filipíny - tři uskupení US Task Force 38 s 12 letadlovými loděmi podnikají letecké údery na japonské pozice na Visajanském souostroví nebo na centrální ostrovy Filipín. |
14. září 1944: |
Filipíny - tři uskupení US Task Force 38 s 12 letadlovými loděmi podnikají letecké údery na japonské pozice na Visajanském souostroví nebo na centrálních ostrovech Filipín. |
10. října 1944: |
Spojené státy - aby uvolnila jméno pro novou velkou flotilovou letadlovou loď USS Midway (CV-41), je na počest těžkých bojů amerických jednotek o francouzské město Saint-Lô po vylodění v Normandii přejmenována eskortní letadlová loď USS Midway (CVE-63) na USS St. Lo. Dlouho si však nového názvu v aktivní službě neužije, neboť už o dva týdny později půjde ke dnu během bitvy v zálivu Leyte jako vůbec první plavidlo potopené útokem kamikaze. |
17. října 1944: |
Filipíny - americká Task Group 77.4 (admirál TF Sprague) pokračuje s leteckými údery na Leyte, Cebu a Mindanao. Americká Task Group 38.4 (admirál Davison) připlouvá se 4 letadlovými loděmi a zahajuje letecké údery na Luzon. Rovněž začíná aktivita minolovek v zálivu Leyte a dochází k menším vyloděním jednotek amerických Rangers na ostrovech Suluan a Dinagat u vstupu do zálivu Leyte. |
17. října 1944: |
Souostroví Nikobary (Indický oceán) - na odvedení pozornosti od amerického útoku na Leyte vysílá britská Eastern Fleet (Východní flotila) 2 letadlové lodě, 1 bitevní křižník a lehčí lodě k útoku na tyto ostrovy. Uskutečněné letecké údery a ostřelování způsobují škody. |
18. října 1944: |
Souostroví Nikobary - část britské Eastern Fleet (Východní flotily) pokračuje v operacích na odvedení pozornosti dalším bombardováním ostrovů, způsobujícím další škody. |
18. října 1944: |
Filipíny - americké eskortní letadlové lodě TG77.4 soustřeďují letecké útoky na Leyte, zatímco současně 12 flotilových (těžkých) letadlových lodí, ve třech skupinách z TF38, útočí na Luzon. |
19. října 1944: |
Souostroví Nikobary - jednotky britské Eastern Fleet pokračují v operacích na odvedení pozornosti leteckými údery na ostrovy. Jsou způsobeny značné škody, ale operace je neúspěšná v odvedení japonské pozornosti od amerických operací na Filipínách. |
19. října 1944: |
Filipíny - americké eskortní letadlové lodě uskupení TG77.4 pokračují v leteckých úderech na Leyte. Americká 15. letecká armáda útočí na cíle na Mindanau. V probíhajících amerických operacích jsou japonským vzdušným silám způsobeny značné ztráty. Zbývající letadla jsou soustředěna na Luzonu v 1. letecké armádě (admirál Oniši). |
20. října 1944: |
Severní Borneo - japonské námořní síly se shromažďují k protiútoku na Filipíny v rámci operace Šó-go. |
20. října 1944: |
Japonsko - flotila letadlových lodí, zahrnující 1 velkou a 3 lehké letadlové lodě, 2 hybridní letadlové lodě a další malé lodě, se plaví k Filipínám v rámci operace Šó-go. Všechny nosiče jsou téměř bez letadel a pilotů. Tyto síly, Severní svaz (admirál Ozawa), mají za úkol odlákat hlavní americké námořní síly operující u Filipín na severovýchodě. Mezitím 2. úderné uskupení (admirál Šima) vyplouvá se 3 křižníky a 7 torpédoborci. |
20. října 1944: |
Filipíny - jednotky americké 6. armády (Krueger) se vyloďují na východním pobřeží Leyte. Jižně od Taclobanu se vyloďují 1. jezdecká a 24. pěší divize amerického X. sboru (Sibert). Okolo Dulagu se vyloďují 96. a 7. pěší divize amerického XXIV. sboru (Hodge). Celkem se vyloďuje 132 000 vojáků. Námořní podpora je realizována americkou 7. flotilou (admirál Kinkaid). Dodatečná námořní podpora je prováděna jednotkami americké 3. flotily (admirál Halsey). Doplňková vzdušná podpora je uskutečňována americkou 5. leteckou armádou. Bránící japonská 16. divize se za boje stahuje z předmostí do připravených pozic ve vnitrozemí, kde bude čekat na posily. Americké jednotky během dne obsazují letiště v Taclobanu, ale nedaří se jim předmostí propojit. Několik hodin poté, co se útočné oddíly vylodily, generál MacArthur, vrchní velitel spojeneckých sil v jihozápadním Pacifiku, připlouvá na pevninu a v rozhlasovém vysílání připomíná obyvatelům Filipín svůj slib, že se vrátí. Během noci Japonci zahajují na předmostí neúspěšné protiútoky. |
21. října 1944: |
Filipíny - Leyte, jednotky amerického XXIV. sboru obsazují letiště v Dulagu. Vesnice Tacloban je obsazena jednotkami amerického X. sboru. Americkým silám se nedaří propojit tato dvě předmostí. Lodě americké 7. flotily a jedna skupina americké Task Force 38 (součást americké 3. flotily) poskytují námořní a vzdušnou podporu pozemních bojů. Mezitím dvě skupiny TF38 zahajují letecké údery na cíle na ostrovech Panay, Cebu, Negros a Masbate. |
22. října 1944: |
Severní Borneo - japonská flotila shromážděná v Bruneji vyplouvá směrem k Filipínám s cílem zničit americkou invazní flotilu. Střední svaz (admirál Kurita) zahrnuje 5 bitevních lodí (včetně lodí Jamato a Musaši), 12 křižníků a 15 torpédoborců. Jižní svaz (admirál Nišimura) zahrnuje 2 bitevní lodě, 1 křižník a 4 torpédoborce. To se má setkat s 2. úderným uskupením (admirál Šima) z Japonska. |
23. října 1944: |
Filipíny - Leyte, americká 1. jezdecká divize (součást amerického X. sboru) útočí severozápadně od Taclobanu. Napravo, obrněné síly, které se připojily k 7. divizi (součást amerického XXIV. sboru) obsazují Burauen. Na moři, japonský Střední svaz (Kurita) je u ostrova Palawan spatřen dvěma americkými ponorkami USS Darter (SS-227) a USS Dace (SS-247). Japonci ztrácí po útoku ponorek dva těžké křižníky Atago a Maja a poškozený těžký křižník Takao je v doprovodu dvou torpédoborců odeslán zpět na Borneo. Informace o zpozorování alarmuje tři skupiny Task Force 38 východně od Filipín. Ponorka Darter bude ztracena druhý den nešťastným najetím na útes. |
24. října 1944: |
Filipíny - na pevnině, jednotky 1. jízdní divize se vyloďují na Samaru. Pokračují boje na Leyte. Na moři, japonská letadla se základnou na Luzonu útočí na americkou Task Group 38.3 (Sherman) a potápějí lehkou letadlovou loď USS Princeton (CVL-23). Japonský Střední svaz (Kurita) je odhalen průzkumnými letouny z US Task Group 38.2 a je napaden v průběhu dne všemi letadlovými skupinami. Japonská bitevní loď Musaši je potopena a jeden z křižníků je poškozen a obrací se zpět. Během dne se Střední svaz obrací a stahuje. Japonský Jižní svaz (Nišimura) je rovněž objeven, ale americké letecké údery nezpůsobují významné škody. Admirál Oldendorf shromažďuje síly v úžině Surigao, aby Jižní svaz blokoval. Mezitím Severní svaz (Ozawa) lokalizuje TG38.2 a zahajuje letecké údery. Japonská letadla nenachází své cíle a přistávají na Luzonu. Koncem dne shromažďuje admirál Halsey (velící americké 3. flotile) své letadlové a bitevní lodě k útoku na Severní svaz a nechává admirála Oldendorfa, aby se věnoval obraně proti Jižnímu svazu. Během noci Střední svaz obrací kurs. |
25. října 1944: |
Filipíny - na pevnině, 1. jízdní divize pokračuje v postupu na severovýchodním pobřeží Leyte. Další jednotky amerického X. a XXIV. sboru, na jihu, jsou neaktivní kvůli nedostatku zásob. Na moři, japonský Jižní svaz (Nišimura) a 2. úderný svaz (Šima) se střetávají s americkými silami pod velením admirála Oldendorfa, které blokují úžinu Surigao. Po utržených ztrátách se Japonci stahují. Střední svaz (Kurita) proplouvá úžinou San Bernardino a střetává se v bitvě u ostrova Samar s americkou Task Unit 77.4.3 ("Taffy 3", Sprague), která je v době, kdy se pokouší ustoupit, posílena letadly z TU 77.4.2 ("Taffy 2"). Střední svaz zaznamenává určité úspěchy i ztráty a admirál Kurita se rozhoduje stáhnout, protože mimořádná urputnost a bojovnost Taffy ho vede k mylné domněnce, že útočící letadla patří k americké US Task Force 38. Zatímco se Střední svaz obrací k ústupu, je TU 77.4.3 napadena útoky kamikaze, které zasahují 4 eskortní letadlové lodě, z nichž USS St. Lo (CVE-63) se později potopí. Jedná se o první zaznamenané významné útoky kamikaze. Ve stejnou dobu je útoky kamikaze také napadena TU 77.4.1 ("Taffy 1"). Mezitím je Severní svaz (Ozawa) napaden TF 38. Pouze hybridní letadlové lodě (Ise a Hjúga) přečkají den, přičemž japonská letadlová loď Čijoda se stává největším plavidlem druhé světové války, které jde ke dnu s celou posádkou (1.470 mrtvých). Během střetu se dvě skupiny TF 38 obrací, aby napadly Střední svaz, ale nedaří se jim připlout včas. Americký torpédoborec USS Johnston (DD-557), který se po statečném boji potopil v bitvě u ostrova Samar, bude v roce 2019 nalezen na mořském dně v hloubce 6.220 m, což něj činí nejhlouběji spočívající známý lodní vrak. |
26. října 1944: |
Filipíny - na pevnině, ostrov Leyte, jednotky amerického XXIV. sboru neúspěšně útočí na japonské pozice na vyvýšenině (kopci, pahorku) Catmon, severně od Dulagu. Obránci po bitvě ustupují. Japonské posily doráží do Ormocu. Na moři, Američané pokračují v leteckých útocích, které mají za cíl dotírat na stahující se japonské eskadry. Jsou potopeny tři japonské křižníky Noširo, Abukuma a Kinu a torpédoborec Hajašimo. Nad ostrovem Minodro je Hellcaty od VF-14 z letadlové lodě USS Wasp (CV-18) sestřelen transportní letoun Ki-49. V troskách letounu umírá Hirojoši Nišizawa, nejlepší japonské stíhací eso války, který byl na palubě jako pasažér. |
27. října 1944: |
Filipíny - na pevnině, ostrov Leyte, americká 7. divize (součást amerického XXIV. sboru) obsazuje letiště Buri. Mezitím se letiště Tacloban stává provozuschopným a americká 9. stíhací peruť vzlétá k první misi amerických stíhaček ze základny na Filipínách od roku 1942. Na moři, skupina 3 letadlových lodí pod velením admirála Shermana útočí na japonské loďstvo u Luzonu a potápí torpédoborce Fudžinami a Širanuhi, které jdou ke dnu oba s celými svými posádkami. Probíhají rovněž letecké údery na Luzon. |
28. října 1944: |
Filipíny - Leyte, útočící americký XXIV. sbor zaznamenává u Dagami jen pomalý postup a má těžké ztráty. Na severu, americká 1. jízdní divize (součást amerického X. sboru) naráží na tuhý odpor u Carigara a odpor přetrvává. Na moři, skupiny letadlových lodí, pod velením admirála Davisona a admirála Bogana, podnikají letecké údery. |
29. října 1944: |
Filipíny - Leyte, jednotky amerického XXIV. sboru obsazují Abuyog, jižně od Dulagu, zatímco je během postupu na Dagami vyčištěna oblast pahorku Catmon (angl. Catmon Hill). Na moři, skupiny letadlových lodí pod velením admirála Davisona a admirála Bogana podnikají letecké údery. Během dvou dnů zničí téměř 100 japonských letadel, při ztrátách 15 amerických letadel. Letadlová loď USS Intrepid (CV-11) je poškozena útokem kamikaze. |
30. října 1944: |
Filipíny - Leyte, jednotky americké 7. pěší divize (součást amerického XXIV. sboru) obsazují Dagami. Na moři jsou po útocích kamikaze vážně poškozeny letadlové lodě USS Franklin (CV-13) a USS Bellau Wood (CV-24) z americké Task Force 38 stahující se směrem k Ulithi. |
1. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, japonské jednotky na frontové linii jsou posíleny 2000 muži ze základny v Ormocu. Bránící japonské síly sestávají z jednotek 36. armády (generál Suzuki), zahrnující původní 16. divizi a nové divize, 30. a 102. Útokem americké 7. divize (součást amerického XXIV. sboru) je dobyto Baybay. U pobřeží je po japonském bombardování a útocích kamikaze potopen americký torpédoborec USS Abner Read (DD-526) a dalších 5 je vážně poškozeno. |
4. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, americké jednotky postupují západně od Dagami, okolo "Krvavého hřebenu". V úžině San Bernandino torpéduje japonská ponorka I-41 lehký křižník USS Reno (CL-96) z doprovodu letadlové lodě USS Lexington (CV-16). Jde o první úspěšný útok japonské ponorky na hlavní svaz amerických letadlových lodí po téměř dvou letech. Zdatné posádce Rena se po velkém úsilí daří své plavidlo udržet nad hladinou, aby mohlo být odtaženo k opravám na atol Ulithi. |
7. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, americká 96. divize obsazuje „Bloody Ridge“ („Krvavý hřeben“). U severního pobřeží je japonskou obranou americký postup zastaven. |
9. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, dalších 2000 vojáků japonské 26. divize připlouvá do Ormocu. Nákladní válečné lodě jsou donuceny se stáhnout aniž stačí vyložit všechny zásoby. |
10. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, intenzivní boje jsou hlášeny u města Carigara. Jednotky americké 24. divize (součást amerického X. sboru) jsou obojživelně přepraveny západně, podél severního pobřeží, z Carigara směrem k Belenu. |
11. listopadu 1944: |
Filipíny - letadla z 8 letadlových lodí americké Task Force 38 útočí na japonský konvoj u Leyte, nedaleko Ormocu. Potopeny jsou 4 torpédoborce (Šimakaze, Wakacuki, Hamanami a Naganami), 1 minolovka (W-30) a 4 transportní lodě přepravující 4 000 vojáků. |
21. listopadu 1944: |
Východočínské moře - severovýchodně od Tchaj-wanu útočí americká ponorka USS Sealion (SS-315) na japonský námořní svaz čítající bitevní lodě Jamato, Nagato a Kongó a zbytky 1. flotily stahující se do Japonska po prohrané bitvě v zálivu Leyte. Potopeny jsou bitevní loď Kongó a torpédoborec Urakaze. |
21. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, americká 32. divize, postupující ze severního pobřeží, je japonskou armádou zadržena v údolí Ormoc. Americká 7. divize zahajuje útoky severně od Baybay směrem k Ormocu. |
25. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, postup amerických jednotek je zadržen japonskou obranou. Část amerických parašutistů postupuje obtížným terénem západně od Burauenu. Na moři, Task Group 38.2 a Task Group 38.3 podniká další nálety na Luzon a okolní vody. Letecké údery prováděné letouny ze 7 letadlových lodí potápí japonské křižníky Kumano a Jasošima. Útoky kamikaze poškozují 4 letadlové lodě. |
26. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, japonská armáda zahajuje noční útok na americké jednotky západně od správní jednotky Burauen. |
27. listopadu 1944: |
Filipíny - po celé správní jednotce Burauen na Leyte pokračují japonské jednotky v útoku a získávají jako posilu malý počet parašutistů. Intenzivní boje probíhají kolem letiště v této správní jednotce. Na moři, útoky kamikaze jsou poškozeny bitevní loď USS Colorado (BB-45) a 2 lehké křižníky. |
28. listopadu 1944: |
Filipíny - Leyte, pokračují japonské noční útoky. Probíhají intenzivní boje na severu na hřebenu Kilay a kolem Buri a Burauenu. |
29. listopadu 1944: |
Filipíny - japonské útoky na Leyte, na hřeben Kilay, pokračují. Americké jednotky provádí úspěšný protiútok. Na moři, bitevní loď USS Maryland (BB-46) a 2 torpédoborce jsou vážně poškozeny útokem kamikaze. |
7. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, na severu pokračuje americká 7. divize v útoku směrem k Ormocu. V Ormocké zátoce necelé dva kilometry od Ormocu se vyloďuje americká 77. divize, které Japonci kladou odpor. Jeden z 12 eskortních torpédoborců je potopen útokem kamikaze. Jedná se o torpédoborec USS Ward (DD-139), jehož posádka na den přesně před třemi lety v Pearl Harboru při stíhání japonské miniponorky vypálila první výstřely války v Pacifiku. Hořící a potápějící se vrak Wardu pošlou ke dnu palubní děla torpédoborce USS O´Brien (DD-725), paradoxně na rozkaz jeho kapitána Williama W. Outerbridge, který Wardu v Pearl Harboru velel. |
8. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, americká 77. divize postupuje ze svého předmostí v prostoru 2 kilometry od Ormocu. Jinými americkými jednotkami jsou odraženy útoky japonské 26. divize u Buri. |
9. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, malému počtu japonských posil se daří vylodit v Palomponu na západním pobřeží, severozápadně od Ormocu. Na jih od Ormocu rozšiřuje své předmostí americká 77. divize. |
10. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, americká 77. divize obsazuje Ormoc, hlavní japonskou základnu na ostrově. Japonské síly jsou nyní většinou soustředěny v prostoru Palomponu. |
17. prosince 1944: |
Filipíny - Mindoro, americké síly obsazují letiště San Jose. Leyte, jednotky amerického X. a XXIV. sboru postupují proti japonským pozicím. |
19. prosince 1944: |
Filipíny - Je rozhodnuto, že japonská 35. armáda na Leyte nebude nadále posilována ani zásobována. Nicméně boje pokračují na sever od Ormocu a po celé severozápadní části ostrova. |
21. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, v postupu se spojuje americký X. sbor a americký XXIV. sbor v centru údolí Ormoc. Izolované japonské jednotky v této oblasti v odporu pokračují. |
22. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, probíhají boje kolem Palomponu, kde jsou nyní japonské jednotky na ostrově koncentrovány. |
25. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, část americké 77. divize provádí obojživelný přesun z Ormocu do San Juanu na západním pobřeží ostrova, severně od Palomponu, kde jsou soustředěny japonské síly. Vylodění není kladen odpor. Generál MacArthur oznamuje, že kampaň na Leyte končí za japonských ztrát, které činí celkem 113 221 mužů. |
31. prosince 1944: |
Filipíny - Leyte, různé japonské protiútoky na severozápadě jsou americkými silami odraženy. Do této doby mají Japonci v bojích na Leyte ztráty kolem 70 000, většinou jde o zabití. Americké ztráty činí 15 000 zabitých nebo zraněných. Americká 6. armáda se stahuje z ostrova v přípravě invaze na Luzon, americká 8. armáda ji střídá. V kopcích nad zálivem Silad dochází k tragické události, kdy při japonském minometném přepadu umírá velitel 32. amerického jízdního průzkumného oddílu (mechanizovaného) Herman Bottcher. Bottcherovi muži strávili více než 40 dní za nepřátelskými liniemi, když na ně náhle narazila a zaútočila japonských vojáků. Kapitán Herman Bottcher, který dosáhl hodnosti kapitána též v republikánské armádě během občanské války ve Španělsku, se vyznamenal jako hrdina bitvy u Buny na Nové Guineji. Jeho zásluhy vynikají obzvláště ve světle skutečnosti, že se jednalo o Němce, který měl americké občanství v době smrti teprve jeden rok. |
|
Literární zdroje: |
| Jordan, David, Wiest Andrew: Atlas druhé světové války, Ottovo nakladatelství, 2006, Praha |
| Hoyt, Edwin P.: Bitva v zálivu Leyte: zánik letadlové lodi Princeton, Beta - Pavel Dobrovský, 2002, Praha |
| Hubáček, Miloš: Boj o Filipíny, Paseka, 2005, Praha, Litomyšl |
| Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA, Laser - books, 1997, Plzeň |
. | Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války, Columbus, 2007, Praha |
| Thomas, Evan: Hřmící moře, Naše vojsko, 2010, Praha |
| Hata, Izawa, Sh, Ikuhiro, Yasuho, Christopher: Jednotky stíhacích letadel japonské armády a jejich esa 1931-1945, DOBROVSKÝ s.r.o., 2007, Praha |
| Bruce, George: Největší námořní bitvy XX. století, Area, 2007, Praha |
. | Sims, Edward H.: Největší vzdušné bitvy, Toužimský & Moravec, 2002, Praha |
| Pejčoch, Ivo: Obrněná technika 10, Ares, 2010, Praha |
. | Óoka, Šóhei: Ohně na planinách, Vyšehrad, 2007, Praha |
. | Newark, Tim: Rozhodující bitvy dějin, Ottovo nakladatelství, 2003, Praha |
| Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře, Naše vojsko, 1999, Praha |
Pejčoch, Ivo: DUKW, HPM č. 1 a 2/2003 Pejčoch, Ivo: Ka-Mi, HPM č. 2/2005 Pejčoch, Ivo: Lehký tank Typ 95 Ha-Go, HPM č. 1/1994 Pejčoch, Ivo: M10 Wolverine, HPM č. 11/2007
|