Peleliu

15.9.1944 - 27.11.1944

PacPG: 15.9.1944 - 9.10.1944

Mapa scenaria:




Při najetí na jednotku na mapě se zobrazí její název, síla, zkušenost a souřadnice. Když si překliknete na terén, tak se při najetí myší na objekt (město, řeka, moře, ...) zobrazí jeho název.

Změny a opravy na mapě:

Autor bitvy:
Datum vzniku:
Datum poslední úpravy:
stanny
28.3.2005
11.2.2013
  
Poprvé vydáno:
Vydání oprav:

-
-
Zcela nová bitva - dobývání ostrova Peleliu v Palauském souostroví. Z důvodu časové návaznosti bitev v kampani tato bitva zahrnuje jen období, kdy probíhaly boje vedoucí k obsazení zásadní části ostrova, ačkoliv dočišťovací operace k obsazení celého ostrova probíhaly ještě téměř dva měsíce.

Historický popis:

Krycí název operace: Stalemate
K útoku na Palauské ostrovy Američané shromáždili mohutné síly, operaci pečlivě připravili a zdálo se, že by neměly vzniknout vážnější potíže. Vše bylo přesně spočítáno, naplánováno a zajištěno. Pouze jedno slabé místo zůstávalo - nedostatečná znalost terénu a rozložení japonské obrany. Týkalo se to především Peleliu. Přesto měli američtí velitelé za to, že naprostá převaha v nasazené bojové technice a v počtu vojsk zajistí rychlý úspěch...
...A právě podceněný obranný potenciál ostrova způsobil, že bitva o Peleliu se stala jednou z nejtvrdších a nejkrvavějších v celé válce v Tichomoří. (Miloš Hubáček - Boj o Filipíny, Panorama, 1990)

Článek na anglické Wikipedii

Bitva v datech:
26. ledna 1943:Palauské ostrovy - ponorka USS Wahoo (SS-238) potápí jednu z tzv. "Pekelných lodí", lodní transport Buyo Maru převážející za otřesných podmínek spojenecké zajatce. Každý takový případ, kdy americké ozbrojené síly nechtěně připravily o život spojenecké vojáky, byl tragický, ale tento vybočuje. Iniciativní a agresivní kapitán ponorky Dudley "Mush" Morton totiž nařizuje, stále v domění, že potopil loď plnou Japonců, ostřelovat z kulometů trosečníky na záchranných člunech a jak se později ukáže, většina z postřílených jsou zajatci ze zemí Commonwealthu. Americký kapitán nebude za tento válečný zločin nikdy souzen, díky tomuto incidentu mu však nebude uděleno vyznamenání Medal of Honor navzdory tomu, že se stane s 19 potopenými japonskými loděmi nejúspěšnějším ponorkovým velitelem v soudobém americkém námořnictvu.
28. března 1944:Karolíny - torpédem ponorky USS Tunny (SS-282) je zasažena japonská bitevní loď Musaši při svém ústupu z ostrova Palau.
30. března 1944:Karolíny - admirál Spruance vede tři uskupení z taktického svazu Task Force 58 (zahrnující 11 letadlových lodí) k útoku na ostrovy Palau.
25. července 1944:Karolíny - dvě uskupení letadlových lodí z taktického svazu Task Force 58 (admirál Mitscher) útočí na Palauské ostrovy zatímco třetí uskupení útočí na ostrovy Yap, Fais a atoly Ulithi, Ngulu a Sorol.
6. září 1944:Palauské ostrovy - všechny čtyři skupiny letadlových lodí amerického taktického uskupení Task Force 38 (admirál Mitscher), s 16 letadlovými loděmi, útočí ze vzduchu na japonské pozice na ostrovech. Velitel americké 3. flotily, admirál Halsey, je přítomen na palubě bitevní lodě USS New Jersey.
13. září 1944:Palauské ostrovy - americké námořní síly začínají přípravné ostřelování Peleliu a Angauru. Admirál Oldendorf velí této operaci, které se účastní 5 bitevních lodí, 9 křižníků a velký počet torpédoborců. Doprovodné letadlové lodě poskytují vzdušnou podporu a je prováděno odminování přístupové trasy k ostrovům.
14. září 1944:Palauské ostrovy - americké námořní síly pod velením admirála Oldendorfa pokračují v ostřelování ostrovů Peleliu a Angaur a stejně tak v odminovacích operacích v příbřežních vodách.
15. září 1944:Palauské ostrovy - jednotky americké 1. divize námořní pěchoty (Rupertus), část 3. vyloďovacího sboru (Geiger), se vyloďují na jihozápadním pobřeží Peleliu. Flotila pod velením admirála Oldendorfa zůstává jako podpora. Japonskou posádku tvoří pluk 14. divize pod velením plukovníka Nakagawy. Na plážích je kladen malý odpor. Nicméně americké pokusy postoupit do vnitrozemí naráží na tuhý odpor. Ke konci dne má předmostí šířku pouhých několik stovek yardů.
16. září 1944:Palauské ostrovy - americká námořní pěchota upevňuje své předmostí na Peleliu a zapojuje se do bitvy o kontrolu nad ostrovním letištěm.
17. září 1944:Palauské ostrovy - americká 81. pěší divize (generál Mueller) se vyloďuje na Angauru. Japonská posádka o asi 1600 mužích klade jen omezený odpor. Na Peleliu, na jižní straně ostrova, americká armáda upevnila své sevření a začíná s útoky na dobře vybudované japonské pozice na hoře Umurbrogol. Navzdory námořní dělostřelecké palbě na podporu postupu vedou útoky jen k malému postupu. Japonskou kulometnou palbou je usmrcen Damien Parer, válečný fotograf a kameraman prvního australského oskarového filmu "Kokoda Front Line!".
18. září 1944:Palauské ostrovy - Na Peleliu se americká námořní pěchota pokouší rozvinout své útoky na hoře Umurbrogol. Japonská armáda odráží námořní pěchotu s těžkými ztrátami. Na Angauru americké síly postupují do středu ostrova. Japonské jednotky dotírají na přesun.
19. září 1944:Palauské ostrovy - na Pelelieu probíhají těžké boje na hřebenu Umurbrogol. Japonské síly pokračují v odporu proti útokům americké námořní pěchoty. Na Angauru probíhá intenzivní boj mezi americkými vojáky a malou japonskou posádkou.
22. září 1944:Palauské ostrovy - Peleliu, americký 3. vyloďovací sbor (Geiger) rozmisťuje pluk americké 81. pěší divize, aby vystřídal zdecimované jednotky americké 1. divize námořní pěchoty. Mariňáci utržili těžké ztráty na životech v útoku na horu (hřeben) Umurbrogol.
23. září 1944:Ostrovy Yap - po námořním průzkumu prokazujícím, že není Japonci užíván, obsazuje část americké 81. divize atol Ulithi, severně od Palauských ostrovů. Začínají práce na přeměně korálového ostrova na důležitou americkou námořní základnu.
24. září 1944:Palauské ostrovy - Peleliu, americká námořní dělostřelecká palba a letecké údery podporují nové útoky USA, které ztroskotávají ve zlomení japonského odporu.
25. září 1944:Palauské ostrovy - Peleliu, americká armáda nasazující plamenomety a tanky postupuje v severní části ostrova směrem k hoře Amiangal. Angaur, ohniska japonského odporu u jezera Salome přetrvávají.
28. září 1944:Palauské ostrovy - jednotky amerických sil rozmístěných na Peleliu se vyloďují na malých ostrovech Negesbus a Kongauru. Je zde kladen malý odpor. Peleliu, boje jsou soustředěny na hoře (hřebenu) Umurbrogol, kde se americká armáda pokouší eliminovat japonské obranné opevněné pozice.
30. září 1944:Palauské ostrovy - admirál Fort se ujímá velení amerických operaci na tomto souostroví. Oznamuje, že Peleliu, Angaur, Ngesebus a Kongauru jsou kompletně obsazeny. Nicméně japonský odpor pokračuje.
2. října 1944:Palauské ostrovy - Peleliu, ohniska japonského odporu na hoře Amiangal jsou zničena. Boje v okolí hřebenu Umurbrogol pokračují.
3. října 1944:Palauské ostrovy - japonská ponorka I-177 je ostřelována a potopena torpédoborcem Samuel S. Milesem (DE-183).
12. října 1944:Palauské ostrovy - americká 1. divize námořní pěchoty na Peleliu setrvává v boji s japonskými obránci na hoře (hřebenu) Umurgbrogol. Po zásahu od japonského snipera umírá Andrew "Ack-Ack" Haldane, veterán bojů na Guadalcanalu a Mysu Gloucester, jeden nejpříkladnějších a nejrespektovanějších důstojníků, kteří sloužili v řadách americké námořní pěchoty.
14. října 1944:Palauské ostrovy - Peleliu, americká 81. pěší divize střídá americkou 1. divizi námořní pěchoty na frontové linii na ostrově. Americké úřady oznamují, že obsazení Angauru je dokončeno, ale zbytky japonských sil pokračují v odporu na severu ostrova.

Literární zdroje:
Hubáček, Miloš: Boj o Filipíny,   Paseka, 2005, Praha, Litomyšl
Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA,   Laser - books, 1997, Plzeň
.Leckie, Robert: Helmet for My Pillow
.Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války,   Columbus, 2007, Praha
Sledge, Eugene B.: Se starou gardou: Na Peleliu a Okinawě,   Universum, 2011, Praha
Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře,   Naše vojsko, 1999, Praha
Pejčoch, Ivo: Lehký tank Typ 95 Ha-Go,  HPM č. 1/1994
Cidlinský, Karel, Ing.: Ostrov zaplacený krví,  Extra válka - II. světová č. 01-02/2012

Pokyny a záležitosti ke hraní:

Hra kampaně:
V případě nesplnění úkolu nebo dosažení jen malého vítězství kampaň pokračuje bitvou Mindoro. V případě velkého vítězství pak pokračuje bitvou Leyte.

Parametry bitvy:

Rozměry mapy: 51 x 51 hexů
25 kol, 1 den/kolo
Verze: PacAGPG 1, Startující strana: Spojenci, Kampaň: US kampaň, Pořadí v kampani: 11.
Státy Spojenců:    USA
Státy Osy:    Japonsko
Neutrální státy:    -
Spojenci:    útočí
Osa:    brání
Zkušenost nakoupených jednotek Spojenců:   
Zkušenost nakoupených jednotek Osy:   
Region podnebí:    Oceánie, tropy
Charakter počasí v regionu:    Celý rok doprovázejí pravidelné dešťové srážky.
Herní časová náročnost bitvy:    30.61 %
(součin počtu jednotek a tahů vztažený na rozdíl mezi nejkratší a nejdelší bitvou)
Počet jednotek Spojenců:
43 jednotek, z toho 17 jádrových a 26 posil
6 jednotek je leteckých, 10 námořních a 27 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 21 v námořních transportech
Transporty letecké/námořní:
Spojenci - Osa


2/22 - 0/0
Počet jednotek Osy:
67 jednotek
0 jednotek je leteckých, 0 námořních a 67 pozemních
0 jednotek naloženo v leteckých a 0 v námořních transportech

Počáteční prestiž + nárůst každé kolo:
Spojenci / Osa


0 + 0 / 640 + 70
Počet slotů Spojenců:
43 slotů, z toho 17 jádrových slotů a 26 slotů pro posily
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 0 jednotek
   (0 jádrových + 0 posil)
Počet slotů Osy:
70 slotů
- na začátku bitvy je tedy možné nakoupit 3 jednotky
Jednotky transportů:
Spojenci - letecké:    C-47 Dakota
Osa - letecké:    nejsou k dispozici
Spojenci - námořní:    AF Transport
Osa - námořní:    nejsou k dispozici

Podmínky vítězství:

Velké vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do 23. tahu
Malé vítězství:      Všechny strategické cíle je nutné dobýt nejpozději do posledního tahu

Dotace za Velké vítězství:      100
Dotace za Malé vítězství:      50

Nasazené jednotky:

   Kompletní výpis všech jednotek na mapě vč. souřadnic, síly, zkušenosti atd.

 Výpis nasazených typů jednotek
Jednotky Spojenců:

Námořní pěchota 43 (USA)
Plamenometčíci (USA)
Mořské včely (USA)
LVT (A)-4 (USA)
M4A1 Sherman (USA)
LVT (A)-1 (USA)
37mm ATG (USA)
US 155mm Gun (USA)
US 105mm Gun (USA)
US 75mm Gun (USA)
F6F Hellcat (USA)
SB2C Helldiver (USA)
Torpédoborec (USA)
Lehký křižník (USA)
Těžký křižník (USA)
Bitevní loď třídy Maryland (USA)
Eskortní letadlová loď (USA)
US M2 Halftruck (USA)
US GM Truck (USA)
LVT-2 Water Buffalo (USA)
AF Transport (USA)
Jednotky Osy:

Kyoka Hohei 1943 (Pěchota 1943 HW) (Japonsko)
Hohei 1943 (Pěchota 1943) (Japonsko)
Senpaku Kohei (Námořní Specialisté) (Japonsko)
Kohei (Ženisté) (Japonsko)
Type 95 Ha-Go (Japonsko)
Type 1 47mm (Japonsko)
RA 97 (Japonsko)
Type 94 37mm (Japonsko)
Type 91 105mm (Japonsko)
Type 92 70mm (Japonsko)
Meiji 38 Improved 75mm Field Gun (Japonsko)
Type 98 20mm (Japonsko)
8´´ pobřežní baterie (Japonsko)
Bunker (Japonsko)
Strong Point (Japonsko)
Pill Box (Japonsko)
Isuzu Type 94 6-Wheeled Truck (Japonsko)

Turnajová utkání této bitvy:

tato bitva nebyla v turnaji doposud hrána

Časově kryjící se bitvy:

Angaur (PacAGPG 1), Barma 44-45 (PacAGPG 2), Kerama Retto (PacAGPG 2)

Seznam použitých názvů:

Amiangalské hory
Bažiny Nangrowe
Bod
Filipínské moře
Hangáry
Kamilianlulské hory
Předmostí
Runway 1
Runway 2
Runway 3
Zobrazit celý seznam...
Amiangal Mountain
Nangrowe Swamp
Point
Philippine Sea
Hangars
Kamilianlul Mountain
Beachhead
Runway 1
Runway 2
Runway 3

Taktická mapa (velká a detailní):

Základní mapa
Mapa s vyloženými transporty a pořadovými čísly jednotek

Mapa bitvy:







Fotografie: