Bitva v datech: |
25. srpna 1943: |
Spojené státy - v Camp Elliot v Kalifornii je zformován V. obojživelný sbor, jehož jádro tvoří tři divize Námořní pěchoty (3., 4. a 5.) a který se stává údernou obojživenou silou 5. flotily. Do čela je postaven jeden z nejpovolanějších, generál Holland McTyeire Smith. Jedná se o velitele, který od vypuknutí války řídil intenzivní výcvik americké armády, námořnictva i námořní pěchoty v obojživelném boji, což se následně stalo hlavním faktorem úspěšných amerických vylodění v Pacifiku i Atlantiku. Sbor pod jeho vedením postupně dobude Gilbertovy, Marshallovy a Mariánské ostrovy, nakonec Iwodžimu a generál Smith odejde po skončení války do výslužby uznávaný jako otec amerického moderního obojživelného válečnictví. |
23. února 1944: |
Mariánské ostrovy - americká letadla útočí na ostrovy Rota, Tinian a Saipan. Jde o americká letadla z Task Group 58.3 (Sherman) a Task Group 58.2 (Montgomery). Útok potápí japonské lodě o tonáži 20 000 tun. |
21. května 1944: |
Spojené státy - na základně Pearl Harbor na Havaji dochází ke katastrově v zátoce West Loch. Uvnitř seřadiště plavidel připravovaných pro nadcházející operaci Forager na Marianských ostrovech vede výbuch munice na vyloďovacím plavidle LST-353 k řetězovým explozím a požárům, které potápí 6 plavidel LST, zabíjí 163 lidí a dalších 400 zraňuje. Vrakoviště utajované nehody bude následně rychle zlikvidováno, až na LST-480, jehož vrak ční z hladiny Pearl Harboru dodnes. |
10. června 1944: |
Holandská východní Indie - v diverzní akci napadají letadla z britských letadlových lodí HMS Illustrious a HMS Atheling japonské pozice ve městě Sabang na ostrově Sumatra. Cílem je odvést pozornost od amerických sil blížících se k Mariánským ostrovům. |
11. června 1944: |
Mariany - americký taktický svaz Task Force 58 (admirál Mitscher) zahajuje útoky na Saipan, Tinian a další ostrovy. TF58 má 9 flotilových letadlových lodí a 6 lehkých letadlových lodí. Taktické uskupení Task Group 58.7 (admirál Lee) poskytuje doprovod. Odhadem je sestřeleno 36 japonských letadel. Task Group 58.4 napadá loďstvo v této oblasti. Japonci ztrácejí po útocích letadel 3 menší válečné lodě a obchodní lodě o tonáži kolem 30 000 tun. Operace probíhají pod dohledem admirála Spruanceho, velícího Střední tichomořské oblasti, na palubě těžkého křižníku USS Indianapolis (CA-35). |
12. června 1944: |
Mariany - americké námořní síly nadále útočí na japonské pozice na tomto souostroví. Soustředí se na ostrovy Tinian, Saipan a Guam. Japonská flotila nacházející se v oblasti ostrovů Tawi-Tawi (Filipíny) a Batjan (Moluky) vyplouvá do protiútoku. Admirál Kurita velí předvoji zatímco admirál Ozawa velí hlavnímu uskupení. Hlavní uskupení plující z Tawi-Tawi je spatřeno a nahlášeno americkou ponorkou. Japonci disponují 5 těžkými letadlovými loděmi, 2 lehkými letadlovými loděmi, 2 nosiči hydroplánů, 5 bitevními loděmi a rovněž několika křižníky a torpédoborci jako podporou. Velitel Spojeného loďstva, admirál Tojoda, si uvědomuje početní převahu amerických sil, ale rovněž očekává podporu letadel z pozemních základen na ostrovech. Tyto letecké síly jsou výhodou, nicméně jsou americkými útoky oslabeny. |
14. června 1944: |
Mariany - americké námořní síly provádějí ostřelování ostrovů Saipan a Tinian v rámci příprav na vylodění na těchto ostrovech. Dvě americká námořní uskupení, pod velením admirála Ainswortha a admirála Oldendorfa, sestávají ze 7 bitevních lodí a 11 křižníků a také z 8 eskortních letadlových lodí jako doprovodu. Japonskou pobřežní dělostřeleckou baterií je zasažena bitevní loď USS California (BB-44). Také jsou americkými jednotkami prováděny rozsáhlé operace na odminování. |
15. června 1944: |
Mariany - americké vylodění na ostrově Saipan (Operace Forager) začíná tříhodinovým leteckým bombardováním a ostřelováním z lodí (taktický svaz Task Force 52). Jednotky amerického V. obojživelného sboru (generál Holland M. Smith) se vyloďují na břehu s 67 500 muži, na sever a jih od místa Afetna. Mezi hlavní americké jednotky zapojené do bojů patří americká 2. divize námořní pěchoty (Watson) a 4. divize námořní pěchoty (Schmidt). Těmto dvěma předmostím se zpočátku nedaří propojit, ale americké jednotky z nich postupují do vnitrozemí. Japonskou posádku tvoří posílená 43. pěší divize (generál Saito) a také námořní kontingenty (admirál Nagumo) o celkovém počtu kolem 30 000 mužů. Během nočních hodin Američané čelí řadě protiútoků, ale odolávají. Ani největší nasazení japonských tanků v celé válce v Pacifiku, kdy Japonci útočí pod rouškou tmy se 40 lehkými a středními tanky doprovázenými dvěma tisícovkami pěšáků, nevede k úspěchu ve snaze zatlačit Američany zpět do moře. |
16. června 1944: |
Mariany - americké bitevní lodě, pod velením admirála Ainswortha, ostřelují Guam. Invaze na tento ostrov je kvůli blížící se japonské flotile odložena. Na ostrově Saipan jednotky amerického V. obojživelného sboru propojují dvě předmostí dobytím pozic Charan Karoa a Afetna. Na podporu bojující pěchoty je zde značným způsobem využito dělostřelecké palby japonských a amerických baterií. |
17. června 1944: |
Filipínské moře - letadlové lodě pod velením admirála Clarka a zbytek hlavních svazů amerických letadlových lodí vyplouvají, aby se setkaly západně od Mariánských ostrovů (Marian). U ostrova Saipan je eskortní letadlová loď USS Fanshaw Bay (CVE-70) napadena ze všech směrů 70 japonskými letadly. Několik útočníků je sestřeleno, avšak jedna bomba proniká výtahovou šachtou a výbuch v podpalubí usmrcuje 14 a zraňuje 23 námořníků. Poškození se posádce daří dostat pod kontrolu a plavidlo je odesláno k opravám do Pearl Harboru. |
17. června 1944: |
Mariany - americká 27. pěší divize se vyloďuje na ostrově Saipan, aby posílila americké předmostí. |
18. června 1944: |
Mariany - ostrov Saipan, jednotky amerického V. obojživelného sboru pokračují v postupu. 4. divize námořní pěchoty doráží na západní stranu ostrova v zálivu Magicienne (Laolao). Tento postup rozděluje japonskou posádku. Jednotky 27. divize obsazují letiště Aslito. Většina americké letecké a námořní podpory vyráží v ústrety přibližující se japonské flotile. |
20. června 1944: |
Mariany - americký V. obojživelný sbor pokračuje v operacích na ostrově Saipan. Americká 27. divize "čistí" jih ostrova, zatímco americké 2. a 4. divize postupují na sever. |
22. června 1944: |
Mariany - ostrov Saipan, jednotky amerického V. obojživelného sboru postupují. Americká 2. divize námořní pěchoty obsazuje horu Tipo Pale a bojuje o horu Tapočau. Americká 4. divize námořní pěchoty postupuje na východ na poloostrově Kagman. |
23. června 1944: |
Mariany - ostrov Saipan, americký V. obojživelný sbor zůstává nadále zapojen v bojích. 2. divize námořní pěchoty pokračuje v bitvě o horu Tapočau. |
24. června 1944: |
Mariany - s postupem amerického V. obojživelného sboru pokračuje bitva o ostrov Saipan. 27. divize „čistí“ jižní část tohoto ostrova a většina této divize se přesouvá na sever. 2. divize námořní pěchoty pokračuje v bitvě o horu Tapočau. |
25. června 1944: |
Mariany - americký V. obojživelný sbor pokračuje v bitvě o ostrov Saipan. Hora Tapočau je dobyta. Intenzivní boje jsou zaznamenány na poloostrově Kagman a nedaleko jihozápadního cípu ostrova. |
26. června 1944: |
Mariany - americký V. obojživelný sbor pokračuje v útoku na ostrov Saipan. Malý japonský konvoj vezoucí posily směřující k tomuto ostrovu se dostává do kontaktu s americkými silami a je zahnán pryč. |
30. června 1944: |
Mariany - americký V. obojživelný sbor již obsadil více než polovinu ostrova Saipan. Boje na jih od hory Tipo Pale a hory Tapočau pokračují. Vyčištěny jsou oblasti Death Valley (Údolí smrti) a Purple Heart Ridge (hřeben Purpurové srdce). |
2. července 1944: |
Mariany - ostrov Saipan, americké jednotky provádějí všeobecný postup. Přemožena je vesnice Garapan. |
6. července 1944: |
Mariánské ostrovy - na ostrově Saipan páchá v bezvýchodné situaci sebevraždu ranou z revolveru admirál Čúiči Nagumo, jenž byl na počátku války velitelem svazu japonských letadlových lodí při téměř všech významných operacích včetně útoku na Pearl Harbor a porážky u Midway. |
7. července 1944: |
Mariany - ostrov Saipan, většina zbývající japonské posádky, kolem 3 000 mužů, napadá americkou linii jižně od vesnice Makunša. Japonci jsou s těžkými ztrátami donuceni k ústupu. Během japonského protiútoku se vyznamenává americký svobodník Harold C. Agerholm, který během tří hodin dobrovolně pod intenzivní japonskou palbou z ručních zbraní a minometů sám odnáší z bojiště 45 raněných, než je zabit nepřátelským ostřelovačem. Posmrtně bude vyznamenán Medailí cti stejně jako další hrdina dne, vojín Thomas Baker, který proslul odvahou a úspěchy v boji již v předchozích dnech. Tentokrát byl však při japonském útoku vážně raněn a když byl raněn i kolega, který ho chtěl odnést z bojiště, odmítl evakuaci, přestože měl k dispozici již jen pistoli M1911 s osmi náboji. Když později americké jednotky později místo dobyly zpět, nalezly u Bakerova těla prázdnou pistoli a osm mrtvých japonských vojáků. |
9. července 1944: |
Mariany - ostrov Saipan, americké jednotky doráží na výběžek Marpi a překonávají poslední japonský odpor. Odhadem bylo zabito 27 000 Japonců a 1 780 je zajato, oba údaje zahrnují i civilisty. Americké ztráty činí 3 400 zabitých a 13 000 zraněných. |
10. července 1944: |
Mariany - ostrov Saipan, generál Jošicugu Saitó, který velel japonským silám při obraně Saipanu, páchá za úsvitu ve svém jeskynním úkrytu rituální sebevraždu. Velitel americké invaze generál Holland M. Smith nechává tomuto svému protivníkovi uspořádat pohřeb s vojenskými poctami. Ostrov Guam - z útesu Japonci okupovaného ostrova navazuje pomocí zrcátka a morseovy abecedy americký námořní radista George Ray Tweed spojení s hlídkujícím americkým torpédoborcem USS McCall (DD-400). Tweed jako jediný Američan unikl japonskému zajetí při jejich invazi na ostrov v roce 1941 a za pomoci domorodců se dokázal dva a půl roku skrývat. Po úspěšném kontaktu se na torpédoborci skládá skupina odvážných dobrovolníků, kteří se rozhodují Tweeda zachránit. Přestože se útes, ze kterého Tweed vysílá, nachází v dostřelu japonských baterií umístěných na ostrově, plují jej vyzvednout na motorovém záchranném člunu. Akce se daří a Tweed je dopraven na torpédoborec, kde podá mnoho cenných zpráv o japonských pozicích na Guamu před nadcházejícím americkým vyloděním. |
27. listopadu 1944: |
Mariánské ostrovy - v brzkých ranních hodinách je letiště Isley Field na ostrově Saipan napadeno japonskými bombardéry z Iwodžimy. Přes velké ztráty se Japoncům daří zničit 5 zaparkovaných bombardérů B-29 Superfortress a dalších 13 poškodit. Událost vede k posílení obrany Marian a zintenzivnění příprav invaze na Iwodžimu. |
1. prosince 1945: |
Mariany - tři měsíce po kapitulaci Japonska a více než rok po dobytí Marian se Američanům na ostrově Saipan vzdává japonský kapitán Sakae Óba a jeho 46 zbývajících mužů. Během marného pronásledování po ostrově získal od nepřátel přezdívku "Liška Saipanu". |
|
Literární zdroje: |
| Jordan, David, Wiest Andrew: Atlas druhé světové války, Ottovo nakladatelství, 2006, Praha |
| Moskin, J. Robert: Dějiny námořní pěchoty USA, Laser - books, 1997, Plzeň |
. | Swanston, Alexander & Malcolm: Historický atlas II. světové války, Columbus, 2007, Praha |
. | Šnajdr, Miroslav: Létající mariňáci, Akcent, 2015, Třebíč |
. | Sims, Edward H.: Největší vzdušné bitvy, Toužimský & Moravec, 2002, Praha |
| Pejčoch, Ivo: Obrněná technika 10, Ares, 2010, Praha |
| Hubáček, Miloš: Ofenzíva v Pacifiku, Mladá fronta, 2000, Praha |
| Stingl, Miroslav: Smrt v ráji, Naše vojsko, 1988, Praha |
| Hrbek, Jaroslav, Hrbek Ivan: Vítězství přichází z moře, Naše vojsko, 1999, Praha |
Tesárek, Bohuslav: Japonské tankové síly do roku 1945, HPM č. 5 a 6/1997 Pejčoch, Ivo: Ka-Mi, HPM č. 2/2005 Pejčoch, Ivo: Lehký tank Typ 95 Ha-Go, HPM č. 1/1994 Šťastný, Pavel, Mgr.: Nejlepší japonský tank, Válka revue č. 1-2/2010, Brno Dvořák, Pavel: Northop P-61 Black Widow, HPM č. 11/1992
|