Khuzdul - skrytá řeč Trpaslíků

Též psána: Khuzdul

Též nazývána: Trpasličtina

VNITŘNÍ HISTORIE

Ve druhé kapitole Silmarillionu jsme se dozvěděli, jak Aulë stvořil Sedm Otců Trpaslíků, "začal Trpaslíky učit jazyk, který pro ně vymyslel". Jejich název pro tento jazyk byl Khuzdul, což znamená prostě "Trpasličtina", Trpaslíci se sami nazývali Khazâd (singulár by mohl být *Khuzd). Můžeme se dočíst, že "podle legendy jejich stvořitel, Vala Aulë, ho vymyslel [jazyk] pro ně a naučil jej Sedm Otců před tím, než byli uloženi ke spánku až do doby, kdy mělo přijít jejich probuzení. Po jejich probuzení se jejich jazyk (stejně jako všechny jazyky a jiné věci na Ardě) s časem měnil, a rozrostl se do jazyků, které byly velmi rozdílné. Ale změna byla tak pomalá a divergence tak malá, že ještě ve Třetím Věku si všichni trpaslíci dobře rozuměli. Jak říkají, změny v Khuzdul ve srovnání s jazykem Elfů, či dokonce Lidskými, byla 'jako zvětrávání tvrdé skály v porovnání s táním sněhu' " (PM:323). Též Pengolodh toto komentuje: "tradice, jakou mají ... že jim Aulë vymyslel jejich jazyk v jeho počátku, a proto se změnil tak málo" (WJ:402). Na druhou stranu posunková řeč, jakou si Trpaslísi vymysleli sami pro sebe, takzvaný iglišmek (v originálu iglishmek - rozhodl jsem se nahrazovat anglické "sh" českým "š" už třeba kvůli tomu, že podobný zákrok provedli překladatelé Pána prstenů např. u Černé řeči, nehledě k tomu, že Trpaslíci stejně psali runami a toto jsou vlastně jen přepisy do latinky - pozn. překladatele), se velmi měnila.

Ale jakkoli dobře chráněná, naučili se Khuzdul i jiní, než jenom Trpaslíci. Elfové se vlastně o Trpasličtinu nezajímali a mnoho si toho o ní nemysleli: "Nemohli by rozumět žádnému slovu z jazyka Naugrim [Trpaslíků], který zněl jejich uším těškopádně a nehezky; a málo z Eldar v něm dosáhlo dokonalosti" (Silmarillon kap. 10). Dokonce sám Tolkien zastával názor, že "Trpasličtina byla jak těžká, tak kokafonická. Dokonce i první elfí učenci se jí vyhýbali" (Letters:31). Ale i když s někdo chtěl učit Khuzdul, Trpaslíci sami nebyli ochotni jí učit. Jejich vlastní jazyk byl "tajemstvím, které neochotně odhalovali, dokonce i svým přátelům" (LotR Dodatek F). Jedna z teorií říká, že cítili, že Khuzdul patří jen k jejich vlastní rase, a že nikdo jiný nemá právo jí rozumět. Když chtěli komunikovat s ostatními rasami, obvykle kvůli obchodu, raději se naučili jejich jazyk, než aby je učili Khuzdul - i když se druhá strana byla ochotna učit. Jen dvakrát či třikrát v historii Středozemě byli Trpaslíci ochotni učit svů jazyk lid jiné rasy. V Prvním Věku, když lid Hadorův poprvé přišel do Beleriandu z východu a potkal Dlouhovousy, vzniklo mezi dvěma rasami zvláštní přátelství, protože Lidé byli dovední jezdci a mohli Trpaslíkům nabídnout nějakou ochranu proti Skřetům. Potom už Trpaslíci "nebyli neochotní učit svůj vlastní jazy Lidi, se ktrerými uzavřeli zvláštní přátelství, ale Lidé ho shledávali obtížným a pomalým na to, aby se naučili více, než jednotlivá slova, mnoho z nich si osvojili a převzali do svého vlastního jazyka." (PM:303. Více méně to vypadá, že Khuzdul ovlivnila dokonce i základní stavbu Adunaicu, jazyka odvozeného od řeči starých Edain.) Elfí zájem o Khuzdul byl v Prvním Věku pramalý, ale byla tu minimálně jedna vyjímka: "Curufin se velmi zajímal o cizí jazyk Trpaslíků, a byl tak jediným z Ńoldor, který získal jejich přátelství. Díky němu získali učenci takovou znalost o Khuzdul." (PM:358) Alespoň jedno slovo Khuzdul si našlo svou cestu do Sindarin: kheled "sklo", které se u Šedých elfů vyskytuje jako heledh (viz.dodatek v Silmarillionu, položka khelek-). Slovo Khuzdul Khazâd, "Trpaslíci", se změnilo v Quenyjské Casar "Trpaslík" a Sindarského Hadhod (Trpasličí rasa byla nazývána Hadhodrim, WJ:388). Naopak si Trpaslíci vypůjčili minimálně jedno slovo ze Sindarin: kibil "stříbrný" musí být ve vztahu k sindarskému celeb.

Mnohem později, ve Druhém Věku, Trpaslíci neochotně dovolili pár Elfům, aby se naučili něco z Khuzdul, pouze z vědeckého zájmu: "Rozuměli a respektovali nezajímavou touhu po vědění, a některým z pozdějších učenců Ńoldor bylo dovoleno naučit se dost z obou jejich lambe (aglâb) ["jazyk" v Quenye a Khuzdul] a jejich iglišmek [znaková řeč], aby porozuměli jejich systému." Pengolodh Učenec Gondolinský říká "po dobu, kdy jsme pobývali u trpasličího Casarrondo (Khazad-dum)" (WJ:395, 396). Tito pozdější učenci měli méně arogantní postoj než jejich kolegové z předešlých věků, kteří se, vyjma Curufina, schválně "vyhýbali" Khuzdul (Letters:31).

Ale v jedné věci byli Trpaslíci vždy "nekompromisbě mlčenliví... Z tohoto důvodu, kterému ani Elfové, ani Lidé plnně nerozuměli, nezjevili by své osobní jméno příslušníkům ostatních rodů, ani později, když získali znalost písma, ho nikdy nevyřezali, ani nenapsali. Dávali si tedy jména lidských tvarů, ve kterých mohli být známí svým spojencům." (PM:304) Dodatek F v LotR to potvrzuje: "Jejich vlastní tajná a 'vnitřní' jména, jejich pravá jména, která Trpaslíci nikdy nevyzradili žádné cizí rase. Nevpisovali je ani na své hroby." Proto jména Balin a Fundin, která se vyskytují v Khuzdul v kontextu s deskou nad Balininovým hrobem, nejsou vlastně Khuzdul. Jsou to lidská jména, byla použita pouze náhražková jména Balina a jeho otece Fundina, když byli přítomni i netrpaslíci.

V kopitole 20 Silmarillionu, se vyskytuje trpasličí jméno, Azaghâl, jméno trpasličího pána Belegostu. Snad je to titul či přezdívka spíše než pravé "vnitřní jméno". Bylo navrhnuto, že to znamená "válečník", kvůli podobnosti s Númenorejským slovesem azgarâ- "vést válku" (SD:439). Je zde též jméno Gamil Zirak, jméno trpasličího kováře, mistra Telchar z Nogrodu (UT:76). Možná je to další přezdívka, nebo jeho jméno proniklo mezi netrpaslíky omylem, k jeho velké a věčné lítosti. Na druhou stranu, Drobní trpaslíci zjevně nehleděli na skrývání svých jmen v Khuzdul (ono, když jste vymírající rod, tak už na tom ani příliš nesejde - pozn. překladatele). V kapitole 21 Silmarillionu Drobný trpaslík Mîm řekl Túrinovi nejen vlastní jméno, ale i jména svých synů Khîma a Ibuna. Snad taková zarážející nerozvážnost byla jednou z příčin, proč Trpaslíci Drobné trpaslíky nenáviděli.

Na druhou stranu si Trpaslíci nemysleli, že by bylo nutné skrývat jména míst. Gimli sám od sebe řekl Společenstvu, jak Trpaslíci nazývají hory nad Morií a Morii samu: "Znám je a jejich jména, pod nimi leží Khazad-dum, Trpasluj... Támhle stojí Barazinbar, Rudoroh...a za ním Stříbrný hrot a Mračná hlava:...my je nazýváme Zirakzigil a Bundušathur." (LotR1/II kap. 5) Trpaslíci se mnoho nebránili tomu, když i jiní znali místní jména v Khuzdul. Když Gimli přišel do Lórienu, byl stále naštvaný, protože jeho prvního Elfové požádali, aby si zavázal oči, Galadriel mu řekla: "Temné jsou vody Kheled-zâram, a studené jsou prameny Kibil-nâla, a světlé byly sloupové haly Khazad-dum za Starých Dnů, před pádem mocných králů pod náhrobky." Je nám zděleno, že "Trpaslíci, když slyšely jména ve svém starém jazyce, vzhlédli a podívali se vám do očí; a vypadalo to, jakoby se dívali do srdce nepřítele a viděli tam lásku a porumění. Údiv vešel v jejich tvář, a pak se usmáli na odpověď" (LotR1/II kap. 7). Takže Gimli chápal Galadrielino užití jmen ve staré Khuzdul jako přátelské gesto. Zpět do Prvního Věku, drobný trpaslík Mîm řekl, že kopec, kde žije - "Amon Rudh se ten kopec jmenuje od doby, kdy Elfové změnili všechna jména" - zdůrazňujíc, že ho to štve.

VNĚJŠÍ HISTORIE

Čtením Khuzdul Tolkien uvádí, že "tento jazyk byl načrtnut v nějakých podrobnostech struktury, i když s malou slovní zásobou" (PM:300). Zřejmě se zrodil ve třicátých letech. Jména Khuzdul Khazaddum a Gabilgathol se vztahují k ranným versím Silmarillionu; viz. LR:274. Zde též nalézáme Khuzud jako trpasličí pojmenování pro ně samé, později změněné na Khazâd. Jméno Khazaddum Tolkien poprvé použil pro Nogrod, ne Morii. Christopher Tolkien komentuje: "Khazaddum je první výskyt slavného jména. Je zajímavé pozorovat, že existovalo - ale jako trpasličí jméno Nogrodu - už tenkrát. Později bylo trpasličí jméno pro Nogrod Tumunzahar... Gabilgathol, nyní prvně zveřejněné, značí trpasličí jméno Belegostu." (LR:278)

STAVBA KHUZDUL

O Trpasličtině se povídá, že "její struktura a gramatika se velmi lišily od všech ostatních jazyků Západu z té doby" (PM:316-317). Vypadá to, že byla chápána jako příslovečný "obtížný jazyk", stejně jako dnes uvažují západní jazyky o Čínštině.

Fonologie byla v některých směrech srovnatelná ostatním současným jazykům. Byly zde minimálně dvě aspirantní stopky, kh a th, t.j. k a t následované h. (Znamená to, že kh a th nezní jako německý ach-Laut a th jako v anglickém "thin", jak se tyto spřežky vyslovují v Tolkienově hláskování.) Počáteční anglické k a t jsou též přídechové, ale asi ne tolik, jako v Khuzdul. Khuzdul obsahuje i neaspirantní stopky, jako francouzské a ruské k a t, ale rozdílné jak od angličtiny, tak francouzštiny i ruštiny, v Khuzdul jsou k a t fonémy o své vlastní podstatě, kterou je třeba odlišit od kh a th. Jelikož známe jen pár slov Khuzdul, je sotva překvapující, že nemáme ani minimum párů, ale k vs. kh a t vs. th se naopak vyskytují nejdřív: Kibil-nâla vs. Khazad-dum a Tumunzahar vs. Tharkun. Ostatní souhlásky zahrnují znělé výbušné b, neznělé spiranty f a s, znělé spiranty z a gh, laterální souhlásku l, znělé r (někteří Trpaslíci používali uvulární R, jiní zřejmě drnčivé R), nosovky n a m, a jednu polosamohlásku, y.

Byly-li nějaké souhlásky zvláštní, pak byl systém samohlásek vcelku normální. Krátké samohlásky mají podobu klasického pětisamohláskového systému - a, i, e, o, u. Vzhledem k Tolkienově poznámce k Daeronovým runám, byla běžná i redukce samohlásek jako např. tvrdých v anglickém slovu "butter", ale není to příliš jisté (s vyjímkou některých u a e, které představují podobné samohlásky). Jisté jsou tři dlouhé samohlásky - â, e, a u. Nepřítomnost *î a *ô může být dána i naší malou slovní zásobou. Dlouhé samohlásky by mohli být zkráceny, podkud ztratili přízvuk (?), porovnej Khazâd s Khazad-dum. (Ale nevíme nic o přízvuku v Khuzdul.)

Základní struktura Khuzdul připomíná semitské jazyky, jako Arabštinu a Hebrejštinu. Kořeny, od kterých jsou slova odvozena, nejsou sama vyslovitelná slova, ale jen shluk souhlásek. Substantíva, adjektíva, slovesa atd. nejsou odvozena jen z předpon a přípon (je-li vůbec něco takového užito), ale též určitými samohláskami mezi těmito souhláskami, někdy i zdvojením jedné ze souhlásek. Slova jsou opravdu ovlivněna vnitřními záměnami samohlásek namísto změny afixů: Rukhs znamená "Skřet", ale plurál "Skřeti " je Rakhâs. Kořen souhlásek - tzv. radikál - znamená totéž, jako *R-Kh-S v tomto případě. V Khuzdul, stejně jako v semitských jazycích, jsou v kmeni obvykle tři radikály; některé kořeny jsou v TI:174 a RS:466: B-R-Z "červený", B-N-D "hlava", K-B-L "stříbrný", N-R-G "černý". Příkladem bikonsonantního kmene je Z-N "tmavý,tamný,kalný,nejasný,matný,šerý" (RS:466). Samozřejmě, že byly ke kmenům přidávány samohlásky, aby tvořily vlastní slova, jako baraz "červený" či bund "hlava" z B-R-Z, B-N-D. Radikály Kh-Z-D se vztahují k hlavní myšlence "trpaslictví" a mohou být obsaženy v takových slovech jako Khazâd "Trpaslíci" a Khuzdul "Trpasličtina" ("Orkština" by snad mohla být *Rukhsul). Tytéž radikály Kh-Z-D jsou zjevně obsaženy ve jménu staré Khuzdul - Nargothrond, Nulukkhizdîn, ale přesný význam tohoto slova je neznámý (navíc má Nulukkizdîn v Silmarillionu kap. 21 chybný pravopis; viz. WJ:180). Základním významem Kh-Z-D by mohl mít něco společného s číslem "sedm", srovnejte s Adunajským hazid (SD:428). Trpaslíci pocházeli ze Sedmi Otců a byli rozděleni do Sedmi Rodů - a jak víme, trpaslíci (malé "t" je tam schválně) jsou stále spjati s číslem sedm i ve velmi pozdní a velmi dětské lidské mytologii (a osmá byla Sněhurka - pozn. překladatele pro ty s delším vedením).

SEBRANÉ SPISY

Jak již bylo napsáno, náše slovní zásoba Khuzdul je pramalá. Pouze pár jmen jako Khazad-dum a Zirak-zigil, nápis na Balinově hrobu a válečný pokřik: Baruk Khazad! Khazad ai-menu! "Sekery Trpaslíků! Trpaslíci na vás!"

Baruk Khazâd! prý znamená "Sekery Trpaslíků!" Baruk se obvykle bere za příklad podný něčemu jako hebrejské "vytvoření tvaru": tvar slova je umístěn před substantivem, aby vyjádřil genitivní vztah: X Y znamená "X Ypsilonu" či "Ypsilonovo X". (srovnej s hebrejským sus "kůň", hammelekh "král", sus hammelekh "králův kůň, kůň krále".) Samozřejmě si nemůžeme být jisti, je-li baruk prostý plurál "sekery" a ne speciální tvar znamenající "sekery (někoho)". Měl by být shodný se všemi ostatními známými plurály, které obsahují dlouhou samohlásku: Khazâd "Trpaslíci", Rakhâs "Skřeti", tarâg "vousy", šathur "mraky,oblaka", ul "proudy, prameny,potoky,toky,řeky", dum "hlubiny,výkopy,síně,sály,haly". Mohl by být normální plurál "sekery" *baruk? Šathur "mraky,oblaka" by mohl zastupovat plurálový model -a-u-. V hebrejštině jsou samohlásky slov ve speciálních tvarech často kráceny. A nebo je toto u čistě trpasličí element znamenající "z,ze" (Bund-u-šathur "Hlava v mracích (z mraků)", TI:174), a je inkorporován do baruk, na místo mezi druhou a třetí radikálu? Slova se třemi jednoduchými radikály (1-2-3) mají zřejmě singulár tvaru 1u23 (bund "hlava", Rukhs "Skřet" - radikály B-N-D, *R-Kh-S) a plurál 1a2â3 (Rakhâs "Skřeti", porovnejte s Khazâd "Trpaslíci" a tarâg "vousy" z *Kh-Z-D a *T-R-G). Má-li baruk podobnou radikálovou strukturu tří souhlásek (*B-R-K), snad můžeme přidat a vytvořit plurál dle vzoru 1a2u3 a vyskloňovat B-R-K "sekera" stejně jako předešlé: Singulár *burk "sekera", normální plurál *barâk "sekery", vyskloňovaný tvar plurálu baruk "sekery (někoho)" (a podobně i např. *tarug Khazâd "vousy Trpaslíků" ze známého tvaru tarâg "vousy"?) Vyskloňovaný tvar singuláru by pak mohl mít tvar 1u23u (*burku Khazâd "sekera Trpaslíků"), když je Bundušathur prostě *Bundu Šathur "Hlava z mraků" napsané jako jedno slovo, jedná-li se o jméno hory (B-N-D "hlava").

Druhá část válečného pokřiku je Khazâd ai-menu! "Trpaslíci na vás!". Ai-menu znamená "na vás", kede ai je zkrácený tvar od aya "na" a menu je akusativ plurálu - "vás". Je to nominální věta neobsahující vlasní ekvivalent "jsou". Věty jako tato - "X Y" znamenají "X je/jsou Y" - jsou společné pro ruštinu a mnoho semitských jazyků (a samozřejmě jsou i v češtině - jedná se o ty známé kozly zahradníky a jim podobné - pozn. překladatele). Toto může podpořit teorii o odlišnosti se skoňováním substantiv (v originále tu stálo něco o "tvoření tvarů", zkrátka s některými věcmi si angličtina neporadí - pozn. překladatele) - je nutno rozeznávat mezi "X Y" znamenající "X z/patřící Y" od "X Y" znamenající "X je Y".

Pak je tu ještě text dešifrovaný z run na Balinově hrobě: Balin Fundinul uzbad Khazaddumu, "Balin, syn Fundinův, Pán Morie." Jména Balin a Fundin jsou lidská, takže jejich etymologie je irelevantní. Co znamená koncovka -ul, zde použitá k vyjádření rodovosti, uzbad "pán" a velmi známé jméno Khazad-dum "Trpasluj, Moria" (ale v runovém zápisu není žádný ekvivalent k čárce). Zde se vyskytuje koncovka -u, která zřejmě označuje genitiv. Ale proč je koncovka tady, když se nevyskytuje v Baruk Khazâd "sekery Trpaslíků"? (Nevadilo by to, pokud by baruk byl tvar znamenající "sekery (někoho)" než jen prosté "sekery"; zvláště, když je včleněn element znamenající "z, ze", tato inflexe stále působí na první slovo vazby, ne na druhé jako v uzbad Khazaddumu.) Jedná se tedy asi o objektivní genitiv, zdůrazňující, že Morii vládne pán a ne že ten pán nějak "vlastní" Morii (mohlo by to být *uzbud Khazaddum, vzhledem k baruk Khazâd???) Tato teorie nalézá silnou podporu v Adunaicu, jazyku Númenorejců, který se vyvinul z jazyka Lidí ovlivněného Khuzdul (SD:414). Tento jazyk má tak zvaný "objektivní" tvar tvořený včleněním u, které se používá ve složeninách jako např. gimlu-nitîr "rozsvěceč(ka) hvězdy" (gimlu- je objektiv od gimli "hvězda", SD:428 cf. 427). Ačkoli tento númenorejský objektiv je používán pouze ve složeninách a ne samostatně jako u uzbad Khazaddumu, může mít původ v objektivu Khuzdul.

Jen jediné podstatné jméno je uvedeno jak v plurálu tak v singuláru - Rukhs "Ork, Skřet", pl. Rakhâs. Jak jsme se zmínili výše, Khazâd "Trpaslíci" a tarâg "vousy" by mohli tvořit plurál dle stejného vzoru, takže singulár od "Trpaslíci" a "vousy" by mohl být *Khuzd, *turg. Slovo šathur "mraky,oblaka" evidentně patří k jinému plurálovému vzoru než Khazâd a Rakhâs, a nemůžeme proto rekonstruovat singulární tvar. Asi by také měla radikály *Š-Th-R, ale jiné samohlásky. Jiné substantivum v plurálu je ul " proudy, prameny,potoky,toky,řeky" a dum " hlubiny,výkopy,síně,sály,haly" (to druhé by mohlo být hromadné). Je signifikantní, že obě obsahují stejou samohlásku u jako šathur?

Jsou známa jen tři slovesa: gunud "rýt/hloubit podzemí, vyhloubit/hloubit tunel" (určeno jako kořen), felek "tesat skálu/kámen" a příbuzné slovo felak znamenající použití nástroje jako je dláto, majzlík či malou násadku sekery bez topůrka. Felak může být užito i jako substantivum označující právě tento nástroj. Srovnej s anglickým "hammer" - substantivem i slovesem. Tento příklad ukazuje, že slovesa Khuzdul nemusí být vždy odlišena od ostatních částí řeči jen svým tvarem.

Známe i pár adjektiv: nejprve je to samo slovo Khuzdul, znamenající "trpasličí", odvozené od *Khuzd "trpaslík" s koncovkou -ul, která je též užita u patronymika: Fundinul, syn Fundinův. Máme též výraz pro "dlouhý(-á,-é)" v Sigin-tarâg, Dlouhovousové. Jsou-li adjektiva Khuzdul závislá na čísle, pak by toto měl být plurál. (Na druhou stranu základ, neovlivněný tvar adjektiva, by mohl být používán ve složeninách.) Zirak (pl. *zirik???) by mohlo být adjektivum "stříbrný(-á,-é)" vzhledem k TI:174, ale na následující stránce se praví, že jeho význam je vlastně "bodec,hrot". Zdá se býti možné, že adjektivum následuje substantivum, které popisuje (ale ne ve složeninách jako "Dlouhovousové"); viz. níže.

Ve složeninách je pořádek elementů shodný s angličtinou (a řekl bych, že i s češtinou - pozn. překladatele): Khazad-dum "Trpasluj", Kibil-nâla "Stříbrný hrot", Kheled-zâram "Skelné jezero" (pokud jde o tento překlad, je správnější než "Zrcadlové jezero", viz. slovník), Gabilgathol "Velká pevnost", Sigin-tarâg "Dlouhovousové". Jméno Zirak-zigil "Stříbrný hrot" (Celebdil) odpovídá tomuto vzoru (TI:174), ale Tolkien se asi později rozhodl, že zirak znamená "hrot" a zigil "stříbrný" spíše než naopak. Z tohoto důvodu by toto slovo mohlo být "vyskloňovaný tvar" jako baruk Khazâd a mělo by tedy být: *Zirak zigil "Hrot stříbra" (tvar, který zapsal Frodo, přirozeně ignorující Khuzdul, domnívající se, že jde o složeninu psanou Zirak-zigil, Zirakzigil). Je-li zigil adjektivum "stříbrný" a ne substantivum, toto uspořádání by mohlo potvrzovat, že adjektivum je až za substantivem, které popisuje (jako např. v latině - pozn. překladatele).

Je známo pouze jediné zájmeno: menu, accusativ plurálu "vás" (WR:20).

Máme jen dvě předložky: aya "na" (WR:20, zkráceně ai v ai-menu "na vás"), a u "do, v, ve, z, ze" (vyskuje se jen uprostřed složenin, Bundušathur = "Hlava v/z Oblacích/Oblaků", jméno hory Mračnná hlava, v Sindarin Fanuidhol).

Nemůžeme toho říci mnoho o skloňování. Jeden vzor by mohl být 1a23un, kde 1, 2, 3 zastupují radikály. Význam je jednoduchý "osoba, věc či místo charakterizované hlavním významem": Nargun "Mordor, *Černá zem", z radikál N-R-G "černý/-á/-é", a Tharkun "Muž s holí", Gandalfovo trpasličí jméno (radikály *Th-R-K "hůl"?) Jsou-li souhlásky Z-Gh-L vskutku radikály slovesa "válčit" a Azaghâl znamená "válečník", máme zprostředkovaný vzor a1a2â3. Slovo Khuzdul "Trpasličí" může podporovat existenci adjektivního vzoru 1u23ul. Ale, jak stojí výše, -ul může být jenom adjektivní koncovka připojená k singuláru substantiva (*khuzd "Trpaslík"). Porovnejte s patronymikou Fundinul. Jestliže ano, pak není potřeba stanovit vzor 1u23ul, který zahrnuje původní radikály. Adjektiva jako baraz "červený/-á/-é" (B-R-Z) či sigin "dlouhý/-á/-é" (*S-G-N) zřetelně zastupují adjektivní vzory 1a2a3 a 1i2i3 (ale kibil "stříbrný/-á/-é x stříbro" bude asi substantivum).

Slovo Mazarbul, v "Mazarbulova síň" (Síň vzpomínek), asi představuje kompleksnější odvozeninu. Je-li -ul pouze adjektivní koncovka, jak bylo řečeno výše (znamenající "z, ze" a tudíž je v překladu zbytečná), pak je mazarb "vzpomínka,upomínka(-y?)". Mohl by to být příčestí minulé, nebo odpovídalící substantivum odvozené od slovesa "vzpomínat,upomínat" (radikály by byly asi *Z-R-B)? Pokud ano, tak tu máme i vzor 1a23.

TRPASLIČÍ SLOVNÍK

(povětšinou založený na seznamu sestaveném Lisou Star, který byl otištěn v Tyalië Tyelelliéva #4 str.22; děkovala tam Jimu Gilloglymu, Albertu Monteirovi a Anthony Appleyardovi za užitečné komentáře a návrhy). Já (autor) jsem vyloučil jméno Balin, který, ačkoli je uveden v přepisu Balinovi hrobky, jedná se o jméno lidské. Taktéž Forn, jméno Toma Bombadila používané Trpaslíky. Naopak jsem zařadil Fundinul, i když jen koncovka -ul je z Khuzdul. A vyškrtl jsem Dušgoi "Minas Morgul", které zjevně pochází ze Skřetí řeči, ačkoli možná zahrnuje element duš *"temný,tmavý,černý", který se vyskytuje i v Buzunduš, trpasličím jméně Morthondu.