Setkání u Davle - dokument osvětlující okolnosti natáčení amerického filmu Most u Remagenu v roce 1968 v Československu

   "Předložení takového důkazu je otázkou politickou."

   Za necelý měsíc, 21. srpna, uplyne třicet let ode, kdy invazí vojsk států Varšavské smlouvy do Československa drasticky vyvrcholily události roku 1968. Celosvětovému duchu té doby je na LFŠ věnován tematický cyklus Rok 1968 - rok revoluce. My se k domácí situaci vracíme dokumentem osvětlujícím konkrétní dopad okupace na probíhající natáčení filmu    Most u Remagenu (The Bridge of Remagen; John Guillermin, 1969). Dokument pochází z Archivu předsednictva vlády, fond F. Hamouz, a je uložen v Ústavu pro soudobé dějiny, komise vlády ČSFR pro analýzu událostí let 1967 - 1970, C II/237. Za vlastní zprávou následuje dvoustránkový rozpis "Minimum filmových záběrů pro film Most u Remagenu", z přípisků rukou na první straně lze mj. rozluštit, že "dle sdělení (nečit. jméno) ze dne 27. 9. povolil gen. Klujev další natáčení" - ovšem právě   jen v rozsahu navrženého "minima". Film, v němž hrál např. Vít Olmer a Rudolf Jelínek a který vznikal v exteriérech v Davli a Mostě, byl dokončen v okolí Hamburku a v Itálii. Jan Lukeš Předsednictvo vlády odbor školství a kultury Č. j. 21.979/68-11

   Informace pro s. předsedu vlády
   Věc: Likvidace filmové zakázky Most u Remagenu

   1. Dne 25. října 1967 uzavřel Čs. film s americkou firmou Wolper z Hollywoodu zakázkovou smlouvu o natočení filmu Most u Remagenu. Děj filmu se odehrává v době druhé světové války a líčí střetnutí hitlerovských vojsk s příslušníky americké amrády v Porýní. Produkční štáb filmu a herci jsou američtí, americká strana dodává také některé rekvizity, Čs. film pak, podobně jako při jiných zakázkách, poskytuje služby v ateliérech, v exteriérech, stavby, některé herce, komparsy apod. 2. Prostřednictvím styčného důstojníka čs. vlády žádal Čs. film u spojeneckého velení o souhlas s pokračováním a dokončením této zakázky, ale podle záznamu z jednání dne 10. září 1968 generál Ogarkov požádal čs. stranu, aby sdělila "filmovým ateliérům, že spojenecké velení je proti natáčení amerického filmu v současné době." V souvislosti s tím vzniká otázka hosopodářských důsledků pro Čs. film z nesplnění smlouvy. 3. Celá zakázka má pro čs. stranu hodnotu 900 tis. US    dolarů, nyní po prokazatelném již překročení některých služeb cca 1 mil. US dolarů. Ke dni 21. srpna 1968, kdy došlo k přerušení prací, činí hodnota nákladů vynaložených Čs. filmem cca 23 mil. Kčs, tj. cca 700 tis. US dolarů. Producent má z   celkové smluvní metráže 5. 000 m ještě natočit cca 2. 000 m. 4. Smlouva rozeznává tři případy přerušení natáčení na našem území: a) případ "vyšší moci", b) překážky na čs. straně, c) překážky na americké straně. Posléze uvedená alternativa   nepřichází v úvahu, protože události po 20. srpnu 1968 nelze právně hodnotit jako překážku na straně producentově. Zbývají tedy alternativy a) a b): ad a) V případě vyšší moci se podle smlouvy ukončí veškeré závazky a producent nám zaplatí skutečně vynaložené naše náklady. Použití tohoto ustanovení ovšem předpokládá, že producent vyšší moc uzná, což dosud bez výhrad neučinil, ale své uznání váže na podmínky, které uvádíme níže, zejména na podmínku, že bude u nás   dotočeno jisté minimum. Nedojde-li k tomu, a neuzná-li producent bezvýhradně námitku vyšší moci, pak by zbývalo uplatňovat tuto námitku soudně, tj. u smluvně dohodnutého soudu v Paříži, kde bychom ovšem museli předložit důkaz o tom, že spojenecké velení natáčení filmů nedovolilo. Předložení takového důkazu je otázkou politickou. V předpokladu, že by bylo únosné takový důkaz u pařížského soudu provést, pak by producent musel podle smlouvy zaplatit naše veškeré do 20. srpna 1968 skutečně vynaložené náklady, čili hodnotu cca 23 mil. Kčs, tj. asi 700 tis. US dolarů. Přesto bychom utrpěli    smluvně nekrytou škodu ve výši cca 12 mil. Kčs z titulu likvidace staveb (nákladně postaveného mostu, kostela, cest atd.), neboť tyto likvidační náklady není producent v takovém případě povinen hradit. Na uvedenou částku cca 700 tis. US dolarů bylo dosud podle smluvních ustanovení o poukazování likvidních položek skutečně zaplaceno producentem cca 120 tis. US dolarů. Objem cca 300 tis. US dolarů jsou dosud v respirační lhůtě a nejsou likvidní. V případě, že by se nám tedy soudně podařilo uplatnit námitku vyšší moci, obdrželi bychom - namísto 1 mil. US dolarů - cca 700 tis. US dolarů a vynaložili bychom ze svého 12 mil. Kčs na zmíněné likvidační práce. ad b) Nelze-li použít klauzule o vyšší moci, zbývá řešit případ jako nemožnost pokračovat ve smlouvě pro neschopnost čs. strany, což dává producentovi právo přesunout místo výroby do zahraniční, přičemž je čs. strana smluvně zavázána uhradit mu veškeré výlohy přestěhování výroby i veškerou skutečnou škodu. Tyto náklady nelze prozatím vůbec vyčíslit proto, že není známo přesné místo přestěhování výroby (snad do oblasti Hamburku a Itálie) a možnosti exteriérových nákladných staveb (mostu apod.) a nelze vyčíslit ani náklady, které by musel producent ještě vynaložit na dotočení filmu. Nelze totiž předvídat, kolik z natočeného materiálu by producent mohl použít vzhledem k novým a odlišným exteriérům. Jen ztráty z nynějších prostojů zahraničních herců a členů zahraničního výrobního štábu odhaduje Čs. film podle dosavadních kalkulací na cca 50 tis. US dolarů týdně a není známo, kdy budou provedeny   nové stavby a kdy bude tedy možno pokračovat v natáčení. Mimo tyto dosud nevyčíslené náklady stěhovací a na dotočení,   které by Čs. film musel uhradit v US dolarech, by zároveň Čs. film přišel o cca 900 tisíc dolarů z původní smlouvy, protože by producent nebyl povinen zaplatit dosud nelikvidní náklady. 5. Za této situace, kdy ustanovení o přerušení smlouvy pro neschopnost čs. strany je pro nás velmi tíživé pro značné dosud nevyčíslitelné závazky a vzhledem k tomu, že by bylo soudní uplatnění námitky vyšší moci značně riskantní, byla by nejvhodnější dohoda s producentem na likvidaci celého případu. Producent telegramem z 9. září 1968 souhlasí s likvidací smlouvy z důvodu vyšší moci za podmínky, že bude natočeno   minimum exteriérových záběrů mostu u Davle v sedmi filmovacích dnech, celkově ve 21 natáčecích dnech (tj. filmovacíh i   přípravných a upravovacích dnech včetně pracovního klidu). Přehled natáčecího minuma, tj. 12 záběrů, je uveden v příloze právě tak jako charakteristika sedmi filmovacích dnů. Všechny tam uvedené komparsy jsou výlučně z domácích komparsních herců. Z americké strany by byl po dobu natáčení přítomen jen druhý režisér a pyrotechnik, popřípadě zástupce produkce a na několik dní první režisér. Závěr: Doporučujeme uložit styčnému důstojníkovi vlády, aby s velením spojeneckých armád projednal natočení exteriérového minima u Davle pro zakázkový film Most u Remagenu s tím, že jen tak bude umožněna devizově přijatelná likvidace zakázkové smlouvy.

   V Praze dne 16. září 1968
  vedoucí odboru: (bez podpisu)

Filmové listy
Sobota 25. července 1998